Mobilní rozhlas

Mobilní Rozhlas loni rekordně vyrostl. Využívá ho už 635 tisíc Čechů, dvě tisícovky obcí přes něj rozeslaly 40 milionů zpráv

Digitální komunikace samospráv je na vzestupu. Vyplývá to mimo jiné z výsledků největší české služby Mobilní Rozhlas (v zahraničí fungující jako Munipolis), která pomocí chytrých telefonů propojuje občany s jejich obecními úřady. Využívá ji už 635 tisíc Čechů, kteří přes ni přijímají důležité informace od samospráv, ale stále častěji se díky ní podílí také na rozhodování o důležitých obecních věcech nebo zlepšují životní prostředí. Počet samospráv, které Mobilní Rozhlas využívají, stoupl v Česku meziročně o 79 %.

Ke konci roku 2021 se k odběru důležitých informací přes Mobilní Rozhlas mohli přihlásit obyvatelé z 1835 českých měst a vesnic. Největší oblibě se loni nástroj těšil u středních a malých měst mezi 5–30 tisíci obyvateli – Mobilní Rozhlas používalo již každé druhé v Česku. U měst nad 30 tisíc obyvatel měla služba 40% pokrytí, naopak nejmenší penetrace je u vesnic pod 300 obyvatel – z této kategorie v roce 2021 využívalo Mobilní Rozhlas „jen“ 18 % z nich.

Počet sdělení, rozeslaných přes Mobilní Rozhlas, se vloni přiblížil ke 40 milionům. Obce pro distribuci informací nejčastěji využívaly chytrý e-mailing, push notifikace v aplikaci a v případě nenadálých událostí SMS zprávy. Kromě běžných informací o chodu samospráv loni přibyly organizační informace o průběhu očkování a koncem roku přípravě na další vlnu koronavirové epidemie. Výrazně častější byla také varování před změnami počasí a dařilo se také pozvánkám na kulturní akce, které díky tomu v době covidu získávaly co největší počet návštěvníků.

Lidé mají o informace do kapsy jednoznačný zájem a rádi se zapojí do chodu obce

Větší množství obcí, které se rozhodlo předávat důležité informace tou nejpřívětivější formou, se pochopitelně pozitivně odrazila i v počtu uživatelů registrovaných do platformy Mobilní Rozhlas. Ten meziročně stoupl o třetinu na 635 tisíc osob, identifikovaných unikátním telefonním číslem. V obcích, které Mobilní Rozhlas využívají, stoupl průměrný počet registrovaných v přepočtu na domácnosti na dvě třetiny.           

“Z chytré obecní komunikace se v Česku za poslední dva roky stal vyžadovaný standard. Celá řada občanů už nechce míchat důležitá sdělení z obcí s obsahem ze sociálních sítí, natož je dohledávat na webových stránkách samospráv. Očekávají, že si je důležité a ověřené informace na základě jejich preferencí najdou samy,” zmiňuje Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu. “Zvláště v době, kdy se na nás i díky pandemické situaci valí více zpráv, než jsme schopni vstřebat a kdy rozlišit ty oficiální od polopravd nejasného původu je stále složitější.” 

Nedílnou součástí chytré komunikace je i možnost zapojovat občany do rozhodovacích procesů. A obce jdou tomuto trendu naproti – počet realizovaných anket a minireferend stoupl o 120 % na zhruba tři stovky. Rekordní byl i počet participativních rozpočtů – vybírat, jak se naloží s penězi z jejich daní, mohli přes Mobilní Rozhlas v roce 2021 rozhodovat Češi ve 329 případech.

Aktivní byli Češi i v nahlašování podnětů po celém Česku. Za rok 2021 jich přes Mobilní Rozhlas rozposlaly skoro 20 tisíc. Nejčastěji se jednalo o upozornění na černou skládku, přeplněné koše či kontejnery, nefunkční veřejné osvětlení nebo poškozenou cestu. V reakci na úpravu legislativy pak stoupl také počet nahlášených autovraků.

A pokud bychom posuzovali spokojenost Čechů s kroky samospráv, pak byla loni vysoká. Češi totiž přes Mobilní Rozhlas poslali celkem 170 tisíc pochval – tedy skoro třikrát víc, než o rok dříve.

Obraty poprvé přes 30 milionů, většina peněz půjde do expanze a inovací

Rekordní množství zapojených obcí loni pomohlo Mobilnímu Rozhlasu poprvé překonat obrat 30 milionů korun. Ten je totiž utvářen výhradně poplatky za takzvané SaaS licence. Veškerý zisk pak služba pravidelně reinvestuje – růst chce totiž nejen po Česku, ale také po světě.

“V loňském roce se nám dařilo i na Slovensku, kde jsme zdesetinásobili počet zapojených samospráv a Munipolis zde využívá už 110 měst a obcí. První desítky licencí využívají obce v Německu a chystáme se i za oceán,” vypočítává Švrček. “Celou platformu chceme navíc brzy otevřít také dalším autoritám a institucím, jako jsou třeba školy, školky nebo sportovní oddíly.”

Inovuje také samotná služba. Letos například představila funkci pro distribuci chytrých zpravodajů a magazínů, automatický rozesílač zpráv, který dokáže volit mix nejefektivnějších kanálů nebo možnost kompletně upravovat své profily v mobilní aplikaci, které samosprávy získávají v rámci licence zdarma.

Obchodním ředitelem Munipolis se stal Otto Gross, dlouholetý vrcholný manažer skupiny Srovnejto.cz

Udržet a zvýšit současnou kvalitu péče o zákazníka a zároveň připravit projekt na násobný růst. To je mise nového obchodního ředitele startupu Munipolis, který stojí za nejrozšířenější českou službou pro komunikaci samospráv s občany Mobilní Rozhlas. Otto Gross na tuto pozici přichází po více než dekádě v projektech současného investora Munipolis, investičního fondu PFC.

Gross (44 let) působil více než deset let v čele obchodu i vedení společnosti Elephant Orchestra. Po prodeji celého holdingu BMG (Bauer Media Group) vedl obchod celé skupiny, kam patřily projekty jako ePojisteni.cz nebo Tarifomat.cz, lídr mezi srovnávači mobilních tarifů a energií. Před příchodem do Munipolis působil jako CMO v rámci projektu Srovnejto.cz, který všechny předchozí projekty zastřešil.

V Munipolis a službě Mobilní Rozhlas bude z pozice Chief Sales Officer se svým týmem zodpovídat za kompletní nastavení obchodních procesů – od identifikace nových klientů přes akvizice po následný onboardingu a accounting. Ve spolupráci se zakladatelem Munipolis bude spoluzodpovědný i za business development a spolupráci se třetími stranami – především státními institucemi.

“Mobilní Rozhlas má za sebou obrovský kus práce, co se týče evangelizace trhu. Ale o to větší výzvy má před sebou. Samosprávy se postupně začínají probouzet a digitální technologie pomalu, ale jistě dostávají zelenou. Řada obcí se s nimi teprve seznamuje a naopak ti, kteří je již nějakou dobu používají, se snaží své zkušenosti prohlubovat a využít jejich potenciál naplno,” zmiňuje Otto Gross, CSO Munipolis. “Naše obrovská síla je v tom, že dokážeme efektivně zlepšovat a zkvalitňovat komunikaci mezi státní správou a občany. Což je často naprosto klíčový prvek pro další rozvoj samospráv a také vede k větší spokojenosti občanů.”

Důležitým úkolem pak bude připravit Munipolis na plánovanou zásadní expanzi. V jejím rámci se projekt otevře i zcela novým subjektům, jako jsou firmy, školy, školky, sportovní kluby, státní úřady, kulturní instituce, bytová družstva nebo například pořadatelé lokálních akcí. Díky tomu bude Munipolis cílit na potenciální stovky tisíc nových klientů.

“Mou misí je zajistit kompletní transformaci obchodu a interních procesů, abychom fungovali podle standardů velké firmy, ve kterou Munipolis postupně dorůstá. Startupový duch nás pochopitelně neopouští, ale poskytujeme službu, kde je spolehlivost na prvním místě. V Česku i zahraničí musí být v každém momentu cítit, že samospráva spolupracuje se stabilní globální jedničkou,” zmiňuje Gross.

To potvrzuje i Ondřej Švrček, který projekt založil a sedmým rokem ho vede z pozice CEO.

“S příchodem Otty jsme doplnili další klíčovou manažerskou pozici člověkem s rozsáhlými zkušenostmi. To nám pomůže držet tempo inovace a ještě rychleji řídit akvizici a škálu nových klientů,” zmiňuje Ondřej Švrček, CEO Munipolis. “Pro Munipolis a Mobilní Rozhlas bude letošek klíčovým rokem a startem k tomu, aby nás znalo nejen celé Česko a Slovensko, ale brzy také Evropa.”

Mobilní Rozhlas je nejrozšířenější české řešení pro komunikaci samospráv s obyvateli. Využívá ho více než 2000 českých měst a obcí a zprávy a iniciativy z platformy přijímá více než 635 tisíc Čechů. Jen za loňský rok prostřednictvím Mobilního Rozhlasu rozeslaly české samosprávy více než 40 milionů zpráv, občané naopak zaslali skoro 20 tisíc připomínek, reagovali ve více než třech stovkách participačních akcích a rozdali přes 160 tisíc pochval.

Transformaci Munipolis do celosvětové komunikační sítě v zahraničí povede Zdeněk Komenda, vedl globální expanzi Kiwi.com

Aby si důležité, ověřené informace od státu a samospráv samy našly občana a aby se naopak názory a potřeby lidí dostaly jednoduše k samosprávám, které s nimi dokážou efektivně pracovat. Globální mise start-up Munipolis Ondřeje Švrčka, který v Česku funguje pod značkou Mobilní Rozhlas, začíná dostávat zcela konkrétní obrysy. Jeho cestu do zahraničí nyní zajistí Zdeněk Komenda, který úspěšně vedl v expanzi Kiwi.com.

Komenda do Munipolis přechází z vyhledávače letenek a dalších dopravních spojení Kiwi.com, kde více než 6 let působil v nejužším vedení jako Chief Business Development Officer. Byl zodpovědný za navazování klíčových partnerství po celém světě (celkem jich zajistil více než 2000 se společnostmi všech velikostí) a vedení mezinárodního týmu o více než 70 lidech s několika pobočkami na všech kontinentech. I díky němu se z původního projektu Skypicker stala globálně renomovaná společnost a jeden z top hráčů ve svém segmentu. 

“Podobná mise mě nyní čeká i v Munipolis. Připojil jsem se k projektu, abych pomohl s transformací firmy z českého startupu na mezinárodně působící společnost. Mým hlavním úkolem je vybudování organizace, která bude mít vedle brněnské centrály i lokální zastoupení v různých regionech světa. Stavím tedy mezinárodní tým, který má ambici zajistit rychlou a hladkou expanzi mimo Česko,” vysvětluje Zdeněk Komenda, šéf expanze Munipolis.

“Zdeňka jsme si s investory vybrali právě pro jeho předchozí zkušenost sladit expanzi s růstem a překotným vývojem celého produktu,” zmiňuje Ondřej Švrček, CEO Munipolis. “Čeká nás teď hodně novinek, které nám mohou v zahraničí zajistit rychlý start. Před roky jsme přišli s plánem, jak má Munipolis jako nejkomplexnější nástroj pro chytrou komunikaci vypadat. A konečně se dostáváme do fáze, kdy můžeme tyto myšlenky celosvětově naplnit.”

Služba v současnosti působí na čtyřech evropských trzích a má ambici stát se světovým řešením, které bude fungovat na všech kontinentech včetně lokálních poboček. Již v příštím roce by se kromě Evropy mohly objevit první chytře komunikující samosprávy například v Severní Americe. V dlouhodobém horizontu by pak Munipolis měla působit na všech kontinentech. 

“Kromě Česka, Slovenska, Německa a Bosny a Hercegoviny budou ještě do konce letošního roku zahájené iniciační aktivity ještě na dalších dvou trzích – konkrétně Španělska a Francie. Učíme se teď, jak postupovat v nových státech co nejrychleji a nejefektivněji,” vysvětluje Komenda. “Samozřejmě to není jednoduché. Skoro všude platí, že se rozhodnutí na úrovni samospráv dělají těžce a zdlouhavě a existují velké lokální odlišnosti. Na druhou stranu, naše hlavní myšlenka rezonuje skutečně globálně. Problémy s efektivní komunikací s obyvateli však řeší skutečně všude.”

Vzniká celosvětová síť pro komunikaci samospráv, díky ní si budou rozumět například přeshraniční regiony

Jednou z velkých výhod Munipolis je i možnost propojovat komunikaci napříč jednotlivými státy. V centru služby totiž stojí občan jako příjemce sdělení, který si sám vybírá, se kterými municipalitami chce být ve spojení. Jediná registrace ho tedy potenciálně propojí se všemi zapojenými subjekty nehledě na státní hranice. Tento princip chytré komunikační sítě je klíčový pro kvalitní přeshraniční komunikaci. Navíc přináší nové možnosti pro zapojování dalších subjektů – vzdělávacích a kulturních institucí, spolků, energetických společností nebo například velkých zaměstnavatelů.

“Růst tedy chceme nejen v počtu států, kam vstoupíme, ale také počtu subjektů, které zde zapojíme. Jen v Česku je 6500 samospráv, ale násobně více institucí, které běžný člověk potřebuje ke svému životu – ať už práci nebo zábavě. V rámci celé Evropské unie se tak bavíme o milionech institucí i firem, které by se mohly do chytré komunikační sítě Munipolis postupně zapojit,” popisuje Švrček.

Munipolis patří k největší a nejkomplexnějším nestátním řešením pro chytrou komunikaci municipalit a na světě. V Česku se jedná o majoritní řešení, které využívá skoro 2000 samospráv všech velikostí.              

Stovky měst a městských částí by měly podle evropského práva zavést bezpečný kanál pro oznamování nepravostí. Munipolis a Nenech to být se spojují, obcím zařídí povinnost na tři kliknutí

Už 17. prosince vstoupí v platnost evropská směrnice o ochraně oznamovatelů, která zjednodušuje cestu k anonymnímu oznámení neetického nebo protiprávního jednání na pracovištích. Mimo jiné se vztahuje také na samosprávy o více než 10 000 obyvatel, které musí svým zaměstnancům pro tyto účely poskytnout bezpečný kanál. Řešení přináší spolupráce startupů Munipolis a NNTB (Nenech to být), které obcím slibují splnění zákonné povinnosti na pár kliknutí.

Města, kterých se nová povinnost týká, dostanou možnost spolupracovat se dvěma klíčovými startupy na poli chytré komunikace. Munipolis Ondřeje Švrčka, jehož službu “Mobilní Rozhlas” využívá pro komunikaci mezi vedením obcí a občany skoro třetina republiky, a NNTB Jana Slámy, která patří k nejrozšířenějším platformám pro bezpečné zasílání důležitých zpráv – ať už ve školách, kde pomáhají zabraňovat šikaně, nebo firmách, kde slouží mimo jiné právě k whistleblowingu. Obě firmy mají roky zkušeností s vývojem svých platforem a tisícovky dlouholetých klientů v několika evropských zemích.

Díky spolupráci obou startupů vznikl jednoduchý produkt, který umožní všem ze zhruba 200 měst a městských částí nad 10 000 obyvatel aktivovat bezpečný kanál pro veřejnost na pár kliknutí. Komunikační platforma NNTB se prováže s administračním rozhraním Mobilního Rozhlasu, kde kanál bude možné aktivovat. O aktivaci zároveň budou moci zažádat i ta města, která Mobilní Rozhlas využívají pouze v rámci bezplatné licence pro krizovou komunikaci. 

“V Munipolis věříme síle otevřené komunikace. A rádi přineseme samosprávám další kanál, v rámci kterého mohou tuto kompetenci posílit. Naše platforma Mobilní Rozhlas jasně ukazuje, jak důležité je vyčlenit konstruktivní komunikaci, která má šanci řešit problémy a posouvat život v samosprávě kupředu, do samostatného kanálu,” zmiňuje Ondřej Švrček. “A rozhodně to pro obce nemusí končit pouze naplněním zákonné povinnosti na úřadu. Už dnes vidíme, jak pozitivní dopad má na život v obci sdílení problémů také ze strany občanů. Minireferenda, ankety, ale také nahlašování nedostatků pomocí občanských podnětů, to vše vytváří v obci pocit vzájemné sounáležitosti a důvěry.”

Bezpečný kanál od NNTB pochopitelně splňuje všechny zákonné povinnosti. Podání je zcela anonymní, ke zprávám má přístup pouze proškolená nestranná pověřená osoba, která nesmí být nijak propojena s vedením obce nebo být s obcí ve střetu zájmů. Při podání oznámení prostřednictvím whistleblowingového kanálu je navíc podatel plně chráněn proti odvetným opatřením a navíc vyrozuměn bezpečnou cestou ve lhůtě, kterou stanovuje evropská směrnice. Jednotlivá oznámení jsou zašifrována a uložena.

Oznamovatelé se do kanálu dostanou naskenováním QR kódu, který jim poskytne jejich samospráva, odkazem na profilu samosprávy v síti Munipolis nebo přímým vstupem přes platformu NNTB. Ta v současnosti aktivovala svůj kanál už pro skoro dvě desítky českých samospráv.


“Obce k řešení této povinnosti naštěstí přistupují velice zodpovědně, takže zájem je velký. I tak ale předpokládáme, že desítky měst nechají volbu řešení na poslední chvíli,”
zmiňuje Jan Sláma, CEO NNTB. “V takovém případě ocení skutečnost, že naše řešení mohou aktivovat v prostředí Mobilního Rozhlasu, který celá řada z nich využívá ke každodenní komunikaci se svými občany. A pokud nemají vlastní pověřenou osobu, můžeme jim dodat i služby externího, řádně proškoleného řešitele,” doplňuje spoluzakladatel platformy. Ta společně se svými odbornými partnery může připravit také právní dokumentaci na míru, zajistit školení a poradenství při řešení přijatých podnětů.

Český zákon může směrnici ještě zpřísnit – týkal by se stovky dalších samospráv

Určitou ironií je, že zákon, který by směrnici přenesl do českého právního systému, je stále ještě v legislativním procesu. Pokud by však byl schválen v aktuálním znění, v případě obcí by zavedl ještě přísnější podmínky, než vyžaduje Evropská unie. Hranici počtu obyvatel, od které je třeba bezpečný kanál pro nahlašování neetického nebo protiprávního jednání zavádět, by snížil na 5 000 obyvatel.


Dotčených samospráv je v Česku více než 300. Ondřej Švrček i Jan Sláma však ubezpečují, že ani zvýšené množství by nebyl problém zprocesovat. “Naše řešení jsou postavena pevných základech – jsme zvyklí pracovat s tisícovkami klientů, takže pár stovek navíc pro nás nepředstavuje sebemenší problém,” zmiňuje Švrček.

České obce prohrávají boj s hoaxy na sociálních sítích. Jejich počet stoupl pětinásobně, snižují důvěru obyvatel

Podle analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv stoupl na sociálních sítích českých samospráv počet polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací za necelé dva roky o neuvěřitelných 380 % – tedy skoro pětinásobně. Nejvíce se situace dotýká velkých měst a krajských metropolí. Takové příspěvky mají zároveň šanci šířit se lépe než oficiální informace – v 82 % případů mají větší počet reakcí nebo sdílení.

Zatímco ještě v roce 2019 se polopravdy, neověřitelné pomluvy nebo vyloženě zavádějící informace objevovaly zhruba ve 3 % diskuzních příspěvků měst, ve druhém čtvrtletí roku 2021 to bylo už skoro 15 % všech příspěvků a dá se předpokládat, že s blížícími volbami číslo ještě poroste. Vzrostl navíc počet oficiálních profilů měst, kde zavádějící informace v příspěvcích převažují, aniž by je obec dokázala efektivně řešit.

Problém s dezinformacemi se týká zejména Facebooku, kde situaci komplikují živelně vznikající alternativní skupiny, za kterými stojí občanské komunity nebo například politická opozice. Průměrné české město má na Facebooku 3,1 „obecních“ skupin (nepočítají se bazary, burzy nebo zájmové skupiny) a často není jasně poznat, která je oficiálně spravovaná přímo samosprávou. Velká města a krajské metropole mají dokonce 5,3 facebookových skupin nebo stránek.

„V praxi to znamená jediné. Obec ztrácí kontrolu nad svými informacemi. Každý příspěvek vystavuje riziku překroucení, vzniká prostor pro nepravdivé zprávy a pomluvy, jejichž vysvětlování pak zabírá správcům stále více času,” vysvětluje Ondřej Švrček, expert na chytrou obecní komunikaci a zakladatel platformy Mobilní Rozhlas. “Hoaxy a polopravdy mají v 82 % větší množství reakcí než pochvaly nebo konstruktivní připomínky, takže důležité informace zcela zanikají a jejich efektivita se snižuje. Méně protřelí obyvatelé včetně například seniorů se mohou navíc nacházet v neoficiálních skupinách, aniž by si to uvědomovali, a zprávy zde zveřejňované pak považují za oficiální stanoviska obecního úřadu nebo radnice.”

Ani běžní občané často neví, čemu věřit 

Situace je o to paradoxnější, že Facebook je českými obcemi stále považován za stěžejní kanál pro rychlou digitální komunikaci s občany. 79 % samospráv právě fanoušky na svých Facebookových stránkách označuje za největší skupinu obyvatel, kterou jsou schopni okamžitě a efektivně zasáhnout. Zda však skutečně oslovují své obyvatele, to již neřeší. 

Lpění na Facebooku se však nyní podepisuje na důvěře obyvatel v komunikaci samosprávy jako takové. Zatímco podle AMKOS komunikaci samospráv v roce 2019 považovalo za důvěryhodnou 87 % dotazovaných, v současnosti je to jen 73 % Čechů. 6 % navíc nově deklaruje, že informacím od samospráv přestalo principiálně věřit. Na vině je především společenská atmosféra rozjitřená kvůli koronavirovým opatřením nebo očkování. 

Zprávy od obcí se přitom paradoxně u obyvatel v posledních letech těšily vysoké důvěře. V létě roku 2020 – tedy po skončení první vlny koronavirové krize – obyvatelé označovali podle průzkumu AMKOS obecní zprávy za přehlednější a méně zavádějící než informace od státu nebo z médií.

Řešením je větší zapojení obyvatel a přímé zasílání informací 

Neznamená to však, že by klesala důvěra ve vedení obcí jako takové. Starostové patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější státní úředníky a podle průzkumu CVVM, mapujícího důvěru v ústavní instituce z července tohoto roku, si dokonce polepšili. V současné době jim věří celých 67 % Čechů. O to více je však třeba, aby ke komunikaci volili důvěryhodné kanály.

Podle expertů má situace v podstatě jediné řešení – odklonit se od sociálních sítí a více se začít spoléhat na přímou chytrou komunikaci, která neumožňuje informace překrucovat. V praxi to znamená být v kontaktu přímo s jednotlivými občany a informace jim posílat na jejich vlastní kanály – tedy do smartphonu, aplikace nebo na email. Což se postupně daří – například v největší české platformě Mobilní Rozhlas je registrováno již přes 550 tisíc občanů a postupně se z ní i díky tomu stává alternativní komunikační síť pro ověřené informace ze samospráv.

První analýzy potvrzují, že přímá komunikace by mohla být správnou cestou. V Česku takto pravidelně komunikují již stovky samospráv. Občanům předávají informace v reálném čase, ať jsou kdekoliv, ale také je účinně zapojují do dění – například formou minireferend nebo anket, s odpověďmi validovanými pomocí telefonních čísel občanů. Lidé, kteří mohou přijímat ověřené informace od svých samospráv oproštěné od dalšího informačního smogu, je pak logicky považují za hodnověrnější, věnují jim více pozornosti a výrazně častěji se jimi řídí.

“Pro obce to pochopitelně znamená výraznou změnu v přemýšlení, jak veřejnost informovat. Mnohé z nich musí vůbec poprvé vybudovat databázi kontaktů na vlastní obyvatele. Na druhou stranu to přináší své ovoce. Občané, se kterými se takto komunikuje, samosprávě výrazně více důvěřují a jsou ochotni ji pomáhat. Navíc města a obce, které participaci umožňují, mají asi pětkrát lepší hodnocení, než ty, které to nedělají,” zmiňuje Švrček. “Když dá obec Čechům možnost zapojit se nebo něco reálně změnit, nebudou tak ovlivnitelní nejrůznějšími polopravdami. A ubude tak typicky českého nadávání u piva nebo na Facebooku.”

Jak probíhal průzkum?

Analyzován byl reprezentativní vzorek facebookových stránek 100 obcí a 120 měst (zejména okresních a krajských). Ručně byly analyzovány příspěvky za daná období a vyhodnocována jejich tonalita nebo faktická správnost.

Zda se jedná o hoax nebo dezinformaci, bylo posuzováno na základě obsahu příspěvku, jeho odkazování na weby uvedené v seznamu dezinformačních webů dle MVČR nebo posouzení typických znaků pro manipulativní nakládání s informacemi.

Odvrácená tvář léta: Kam hlásit uhynulou zvěř?

Uhynulá lesní zvěř, ale i sražené kočky, psi nebo jiní živočichové jsou bohužel častým obrázkem podél českých silnic. Pomineme-li případný smutek ze ztráty domácího mazlíčka, zůstává před námi druhý problém – jak s uhynulým zvířetem naložit a kam ho nahlásit, pokud na něj narazíme třeba při procházce v přírodě. Možností je totiž hned několik.

Zvěřinu neodvážejte

V roce 2019 bylo u nás zaznamenáno více než 15 tisíc střetů vozidel se zvěří. Na začátku srpna navíc vrcholí srnčí říje, během níž se běžně plachá zvěř vydává i do blízkosti silnic. Mnoho zvířat během léta také migruje za vodou, a proto hrozí srážka mnohem častěji než v jiných částech roku. Co dělat, pokud se nehodě nevyhneme? Vždy je třeba zavolat policii, která nehodu prošetří, případně nahlásí příslušnému mysliveckému sdružení. Pozor, usmrcenou zvěř si nikdy neodvážejte – jejím sražením vzniká škoda na majetku právě dotčenému mysliveckému spolku a vy byste se dopustili přestupku, případně i krádeže.

Na myslivecké sdružení se můžete obrátit i v případě, že během procházky v lese nebo na poli narazíte na uhynulou divokou zvěř nebo pytláckou past či otrávenou návnadu. Nemůžete-li dohledat, na jakém území se nacházíte, nahlaste nález na nejbližší obecní úřad. Zvěře ani návnady se nikdy nedotýkejte, pokud je ale třeba, můžete místo nálezu vyfotit a odeslat jako hlášení třeba přes některou mobilní aplikaci, které dnes používá velká část českých obcí.

Kdy oslovit obec

Volně žijící zvířata, která uhynou na území obce, řeší vždy příslušná obec. Týká se to jak zaběhlých mazlíčků, tak i sražených či jinak usmrcených drobných živočichů. Pokud na uhynulé zvíře narazíte třeba během letního výletu, nahlaste je vždy na místní obecní úřad, který zajistí odstranění. „V letních měsících a během dovolených může být problém se na obec dovolat, omezené bývají i úřední hodiny, což mnoho lidí odradí od aktivního řešení problému. Proto stále víc obcí volí formu komunikace přes aplikaci Mobilní Rozhlas – chytrý telefon má dnes už skoro každý a nahlásit přes něj sraženou zvěř, rozbitou lavičku nebo zaběhnutého mazlíčka je otázka chvilky. Navíc přes ni mohou lidé i odebírat důležité zprávy z obce a sami se dozvědět o mimořádných událostech,“ doplňuje Ondřej Švrček z Mobilního Rozhlasu. Ten využívá už více než 800 obcí v ČR mimo jiné i k hlášení podnětů od občanů – aplikaci je možné použít na nahlášení jakékoliv závady na území celé ČR.

Co s uhynulým domácím mazlíčkem?

Odchod oblíbené kočky či psa není nijak radostnou událostí a vždy zasáhne celou rodinu. I pak je ale třeba vyřešit, jak s kadáverem (zvířecí mrtvolou) naložíte. Úhyn není nutné nikam hlásit, výjimka platí pouze pro případy, kdy by existovalo důvodné podezření na otravu nebo by došlo k hromadnému úhynu, a pak také pro chovatele, na něž se vztahuje zákon o veterinární péči.

Drobná domácí zvířata můžete pohřbít na vlastním pozemku, a to do hloubky alespoň 80 cm, aby se předešlo případné kontaminaci. Pokud tuto možnost nemáte, postará se o zvířecí ostatky kafilerie. Kontaktní údaje vám poskytne obecní úřad nebo veterinář, který může pomoci zajistit i samotný převoz.

BOX

Mobilní rozhlas využívá více než 800 obcí a měst v ČR o celkovém počtu přes milion obyvatel a jedná se tak o nejrozšířenější nástroj pro chytrou obecní komunikaci. Pomocí mobilního rozhlasu komunikují samosprávy se svými obyvateli, které informují o novinkách a kulturním dění v okolí, o rozhodnutích zastupitelstva nebo vypisují ankety, pomocí kterých se mohou občané podílet na spolurozhodování ve vybraných otázkách. Občané mohou zase díky Mobilnímu Rozhlasu hlásit podněty ke zlepšení života v obci a pomocí tzv. fotohlášek nahlašovat místa, která potřebují pravidelnou údržbu či revitalizaci (špatně viditelný přechod, nefunkční veřejné osvětlení, černá skládka atd.) nebo organizovat sousedské aktivity.

 ondrej_svrcek mr_app_2 mr_app_fotohláška mr_app_1

Mobilní Rozhlas: Starostům chybí relevantní kontakty na vlastní obyvatele

Potřeba měst a obcí intenzivně komunikovat se svými občany zřejmě nikdy nebyla větší. Dokládá to nejen rekordní množství rozeslaných SMS zpráv a e-mailů v posledních měsících, ale také skutečnost, že obce nasbíraly historicky největší počet kontaktů na vlastní obyvatele. Bohužel se však často jedná o neúplná a pro cílenou komunikaci nevyužitelná data. Jak upozorňuje také Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS), většina obcí stále nemá kontakty na vlastní obyvatele. Pomoci starostům s chytrou komunikací chce také provozovatel služby Mobilní Rozhlas, který na vlastní náklady získá kompletní profily obyvatel obcí, kteří mají o cílenou komunikaci zájem.

Mít funkční databázi kontaktů na vlastní obyvatele je u obcí stále spíše výjimkou, přestože ve sběru kontaktů v posledních měsících obce pokročily. Podle AMKOS je největším problémem dat, která obce vyberou, jejich neúplnost – často se jedná pouze o jméno a kontaktní údaje bez dalších podrobností. Stále se také najdou obce, které sbírají a uchovávají osobní údaje bez splnění požadavků GDPR.

Pro chytrou komunikaci je přitom klíčový sběr takzvaných SMART kontaktů, které kromě kontaktních informací obsahují i další sociodemografické údaje. Na základě těchto doplňujících údajů může obec komunikovat s obyvateli opravdu chytře – tedy cílit distribuci zpráv podle příjemců nebo lokality a podle skupin obyvatel vybírat pouze relevantní informace. Získat takové kontakty není snadné a bohužel to nezvládá ani řada komerčních subjektů, které komunikaci pro obce zajišťují.

Podle Ondřeje Švrčka z Mobilního Rozhlasu mají nyní starostové ideální šanci kontakty na své obyvatele získat a založit si databáze, které jim dnes zoufale chybí: „V posledních měsících došlo k zásadnímu obratu – lidé sami začínají chtít, aby starostové měli jejich kontaktní údaje a základní informace o jejich domácnosti. Ukázalo se totiž, jak důležité je to v krizových situacích. Obce si však s touto situací často neumí poradit – údaje sice sbírají, ale v rozporu s potřebami chytré komunikace. Chytré kontakty jsou přitom to nejcennější, co může obec od svých obyvatel získat.“

Provozovatel služby Mobilní Rozhlas se proto rozhodl, že část kompletních kontaktů obcím získá na své vlastní náklady. Dokud nebude v obci vybrána alespoň čtvrtina takzvaných SMART kontaktů (podle AMKOS je právě 25 % kontaktů mezníkem, od kterého je možné funkčně aplikovat cílenou komunikaci), bude platit za službu Mobilní Rozhlas sníženou částku.

„Jde nám o zásadní změnu ve způsobu, jak obce komunikují, a je nám jasné, že starostové často nemusí vědět, jak na to. Výrazně jim pomoci se zásadním prvním krokem je z našeho pohledu rozumná cesta,“ uvádí Švrček. „Veškerá data o obyvatelích budou pochopitelně nadále v majetku a správě obcí.“

Chytrá obecní komunikace zažívá v posledních letech rychlý růst, který se extrémně akceleroval během koronavirové krize. V jejím průběhu se ke službě Mobilní Rozhlas připojily desítky dalších měst, městských částí a obcí. Kromě celkového počtu rozeslaných SMS zpráv, e-mailů nebo hlasových zpráv výrazně vzrostl také počet uživatelů zaregistrovaných k odběru informací a počet stažení aplikace Mobilní Rozhlas pro chytré telefony.

V současné době využívá Mobilní Rozhlas přes 950 obcí a do této platformy je zapojeno více než 450 tisíc obyvatel po celé republice, kteří mohou dostávat informace prostřednictvím SMS, e-mailů nebo oznámení v aplikaci Mobilní Rozhlas. Mnoho obcí přitom využilo možnost začít během krizového období využívat základní funkce Mobilního Rozhlasu pro krizovou komunikaci zcela zdarma. Tato nabídka navíc není časově omezena. 

Co je to SMART kontakt?

Soubor kontaktních a osobních údajů, který umožňuje, aby s jeho majitelem bylo možno komunikovat chytře – tedy okamžitě, s jasným cílením, se zpětnou vazbou a relevancí. Příjemce tak získává pouze sdělení, která jsou pro něj užitečná a u kterých může obec vyhodnotit dopad komunikace.

ondrej_svrcek

Příroda v obležení: Jak a kam hlásit turistický vandalismus

Nadešel čas dovolených, který letos pro většinu Čechů bude ve znamení pobytu v tuzemsku uprostřed přírody. A právě ta dostane během letní sezony zabrat. Vyšší koncentrace turistů s sebou nese také více poházených odpadků, zničených odpočívadel a dalšího necitlivého chování, které do lesa nepatří. Co dělat, když na výletě narazíme na černou skládku nebo dokonce přistihneme vandala přímo při činu?

Počet neukázněných turistů roste

Obavy z cestování do zahraničí vedly řadu lidí ke zrušení dovolené nebo jejímu přesunutí do ČR a oblíbené destinace jako například jižní Čechy nebo Krkonoše se tak ocitly doslova v obležení turistů, kteří se ovšem ne vždy chovají tak, jak by měli. Co se stane, když pomyslný pohár trpělivosti s neukázněnými návštěvníky přeteče, dobře ilustrovalo nedávné uzavření známé Smetanovy vyhlídky. Ta se v době koronavirové krize ocitla pod neúnosným náporem turistů, kteří po sobě zanechávali nepořádek a odpadky, takže se majitel pozemku nakonec rozhodl vyhlídku znepřístupnit.

Odpadky poházené po lese nebo podél turistických tras jsou však evergreenem většiny známějších turistických destinací. Častým obrázkem jsou i přeplněné, případně převrácené a vysypané koše na odpočívadlech, nově vzniklé černé skládky nebo poničené a chybějící turistické značení, které může letní cestování značně zkomplikovat. Vandalové se nezastaví ani před přímým ničením přírody v podobě graffity a rytí nápisů do skal, jak ukázal loňský případ vyrytého instagramového účtu přímo v CHKO Český ráj.

Jak a kam hlásit?

Pokud turista narazí na poházené odpadky, chybějící značku na lesní stezce nebo jakékoliv poškození, má několik možností, kam problém hlásit. Vždy je třeba se řídit tím, na jakém pozemku či v jaké oblasti se nachází. Pokud se jedná o přírodní rezervaci, park či chráněnou krajinnou oblast, lze kontaktovat její správu a na problém upozornit, ideálně místo také vyfotit. Kontaktní údaje jsou k nalezení na webových stránkách, případně i na odpočívadlech a v turistických informačních centrech.

Další možností je informovat obec, ve které se problém – třeba v podobě nelegální skládky – vyskytl. Hromada odpadků v lese může vyřešit příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který dle z. č. 289/1995 Sb., o lesích má kompetenci uložit viníkovi pokutu až do výše 15 000 korun. Větší skládky, které ohrožují životní prostředí a vodní zdroje, pak řeší přímo Česká inspekce životního prostředí a pokuty za ně se mohou vyšplhat až do výše 1 000 000 Kč.

Mnoho obcí v ČR využívá k nahlašování problémů na svém území mobilní aplikace, jako je například Mobilní Rozhlas, které předání problému k řešení výrazně urychlí – a navíc není nutné se spoléhat na omezené úřední hodiny. „Chytrý telefon má drtivá většina turistů u sebe prakticky neustále. Když pak narazí během výletu na problém, třeba v podobě chybějící značky nebo skládky odpadků, stačí místo jednoduše vyfotit a fotku s popiskem odeslat přes aplikaci Mobilní Rozhlas, která funguje na celém území ČR. Není nutné hledat kontaktní údaje a nebo čekat na úřední hodiny. Informace se dostane přímo ke kompetentní osobě, která ho může začít okamžitě řešit,“ doplňuje Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu, který v ČR aktivně využívá už více než 900 měst a obcí.

V boji s vandaly je přitom právě čas rozhodujícím faktorem. U zmiňovaného graffiti totiž platí, že čím dříve se na něj přijde, tím jednodušší je ho odstranit. Veškeré závažnější problémy spojené s vandalismem – třeba větší poškození objektů, poničené lávky nebo chybějící vybavení, které by mohlo ohrozit turisty a návštěvníky na životě, lze proto hlásit také na nejbližší Policii ČR. Platí to pak především v případě, kdy se podaří vandala chytit přímo při činu.

 

Nejčastější problémy a kam je hlásit

Poničené značení – obec, správa CHKOOdpadky – obec, SIŽP (větší skládky), Policie ČRUhynulá zvěř – majitel honitby, obec, Policie ČRPoškození vybavení (odpočívadla atd.) – správa CHKO, obec

Probíhající vandalismus – Policie ČR

Vše výše zmíněné – aplikace Mobilní Rozhlas

ZC_app_ZmapujTo ZC_app_hlaseni_podnetu ZC_app_Screens

ondrej_svrcek

 

Mobilní Rozhlas se rozhodl pomoci samosprávám v informování o koronaviru, všechny české obce ho mohou pro krizovou komunikaci získat zdarma

Vyhlášení nouzového stavu, který je platný od 12. března po dobu 30 dnů je jedním z dalších ochranných kroků, které podnikla česká vláda v boji proti koronaviru. České obce však nyní kromě implementace vládních nařízení bojují také s informováním vlastních obyvatel. Platforma Mobilní Rozhlas se proto rozhodla, že licence na svůj systém chytré obecní komunikace nabídne všem samosprávám na českém území pro krizovou komunikaci zdarma. Obce díky tomu dostanou nejmodernější způsob, jak svým občanům předat rychle a efektivně všechny důležité zprávy a zamezit šíření fám a polopravd.

Že je o komunikaci směrem k občanům v současnosti zájem, dokazují ostatně data služby Mobilní Rozhlas, který v současnosti využívá asi desetina českých měst a obcí a který je největší platformou svého druhu v Česku.  Jen po uzavření škol stoupl počet zpráv o 7300 %. Po vyhlášení výjimečného stavu byly obcemi přes Mobilní Rozhlas okamžitě rozeslány informace na skoro čtvrt milionu kontaktů, a to jak v podobě SMS zpráv, tak informačních e-mailingů. Občané tak do svých mobilních zařízení dostávají přehledné strukturované informace včetně důležitých kontaktů a pokynů.

Pro zavedení Mobilního Rozhlasu zdarma je třeba zavolat na linku projektu +420 533 533 355 nebo napsat žádost na info@mobilnirozhlas.cz. Samotné zavedení je otázkou několika dnů, proškolení k obsluze probíhá pomocí elektronických manuálů. Mobilní Rozhlas zároveň obcím poskytne kompletní metodickou podporu pro registraci obyvatel včetně registračních letáků. Zdarma je základní licence, umožňující zápis a spravování komplexních kontaktů na občany a komunikaci pomocí SMS, e-mailů, push notifikací nebo hromadných hlasových hovorů například pro nevidomé nebo slabozraké. Telekomunikační poplatky za využití jednotlivých kanálů si obce budou hradit samy.

„Dobrá informovanost obyvatel je v současné době klíčová nejen pro zamezení šíření paniky, ale především pro zajištění prevence. Umožnit obcím zdarma využít naši platformu pro krizovou komunikaci jako je tato, považujeme za samozřejmost. Rozhodli jsme se proto nabídnout samosprávám možnost zapojit se zdarma do Mobilního Rozhlasu. Mohou tím své samosprávě a všem jejím obyvatelům, pro které je v současnosti obtížné vyhledávat relevantní informace, opravdu pomoci a získat silný doplňkový kanál k těm stávajícím, nařízeným zákonem. Ostatně právě starostové se dlouhodobě těší vysoké důvěře a neměli by se bát toho při informování obyvatel využít,“ uvádí Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu.

Mobilní Rozhlas dokáže ve zrychleném módu zapojit samosprávám také kompletní službu. V posledních dnech se do ekosystému chytré komunikace zapojila například Praha 3, která má více než 70 000 obyvatel. Za jediný den se do jejího Mobilního Rozhlasu připojilo více než 600 jejích obyvatel a další díky systematické kampani radnice stále přibývají.

„Na příkladu MČ Praha 3 je možné demonstrovat, že i městská část s desítkami tisíc obyvatel je možné zapojit do ekosystému v průběhu jednoho dne. Ani ostatní města a obce se nemusí obávat, že by na zapojení dlouho čekala, v současnosti dokážeme garantovat, že budou schopny registrovat první obyvatele v řádech dnů,“ zakončuje Švrček.

Mobilní Rozhlas v současné době využívá přes 600 obcí, mezi které patří například Praha 7, Praha 10, Moravská Ostrava, Znojmo, Přerov či Most. Do platformy je zapojeno přes 300 tisíc obyvatel, kteří dostávají informace pomocí výstražných SMS, emailů či push notifikací v rámci aplikace Zlepšeme Česko/Mobilní Rozhlas.

Samosprávy nepodléhají panice, občanům předávají praktické informace o koronaviru

Prázdné regály s trvanlivými potravinami a vyprodané roušky. Ale také panika a dezinformace. I toto jsou symboly reakcí na výskyt koronaviru v České republice. Starostové měst a obcí využívající platformu Mobilní Rozhlas, lídra v oblasti chytré obecní komunikace, však krotí vášně a podávají občanům praktické informace o tom, co mají dělat a jak nemoci předcházet. Právě představitelé místních samospráv jsou i díky dlouhodobě vysoké důvěře důležitými osobami, které proti nynější panice bojují.

Síla chytré obecní komunikace spočívá v tom, že zpráva se vždy doručí každému, kdo v dané lokalitě bydlí, přestože se v daný čas nenachází doma. Starostové mohou oznámení posílat pomocí SMS, e-mailu či formou push notifikace, která se zobrazí každému, kdo má staženou aplikaci Mobilní Rozhlas/Zlepšeme Česko. Platformu Mobilní Rozhlas v současné době využívá přes 600 měst a obcí a zhruba 300 tisíc obyvatel. Starostové zapojených samospráv tak mají možnost informovat své občany o tom, jak postupovat, aby nedocházelo ke zbytečné panice a zároveň účinně a okamžitě zasáhnout proti případným dezinformacím.

Dobrým příkladem komunikace jsou sdělení města Lovosice nebo MČ Praha 7, která pomocí Mobilního Rozhlasu šíří informace o tom, jaké jsou projevy onemocnění a na koho se v případě podezření mají obyvatelé obrátit. Tyto informace vzhledem k nejrůznějším mediálním zkratkám mohou být pro občany klíčové. Podobný návod, jak v případě podezření na onemocnění postupovat, vydalo také jihočeské město Vimperk, které informuje občany o tom, jak se mají zachovat, pokud se vrátili například z Itálie a mají či nemají příznaky koronaviru a na koho se případně obrátit.

„Uvědomujeme si nutnost informovat obyvatele o tom, jak se mají v podobných situacích zachovat. Právě pro tyto účely byl Mobilní Rozhlas vytvořen a těší nás, že naši starostové nepodléhají panice, a naopak předávají praktické informace, což může napomoci klidnějšímu průběhu v případě krizové situace. Rád bych zdůraznil, že v žádném případě riziko celoplošné epidemie nepodceňujeme a jsme rádi, že samosprávy přistupují ke koronaviru s respektem, avšak střízlivě. V minulých dnech jsme zaznamenali desítky hlášení ze strany samospráv o tom, jak se mají lidé zachovat. Jsme rádi, že tento model komunikace funguje,“ uvádí Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu.

Právě starostové a obecní zastupitelstva jsou podle dat Českého statistického úřadu za rok 2019 nejdůvěryhodnějšími institucemi České republiky. V žebříčku se umístili na prvním místě starostové s důvěrou 68 % obyvatel a místní zastupitelstva na druhém místě s 66% důvěrou. Vzhledem k často nepřesným a chaotickým sdělením, kterým jsou Češi vystavováni zejména na sociálních sítích, je důležitá role právě těchto institucí, které mají na občany vliv a na které se mohou v této krizové situaci spolehnout a v případě problémů obrátit.

Obyvatelé mají podle starostů možnost v případě nouze kontaktovat krizová centra Ministerstva zdravotnictví či Státní zdravotnický ústav. Samosprávy na základě informací od státních institucí dávají svým obyvatelům užitečná doporučení, jak se vyhnout nakažení. Právě tyto informace mohou být neocenitelným pomocníkem, který občanům pomůže řešit celou situaci v klidu a s nadhledem.

„Pokud občané přesto potřebují další doplňující rady a informace, mohou se obrátit na stránky Státního zdravotnického ústavu či na jeho infolinku (724 810 106), která je v dispozici denně od 9 do 21 hodin,“ uzavírá Švrček.

 

mr_vimperk_hlaseni mr_lovosice_hlaseni mr_praha7_hlaseni