RSM

Příspěvek na neprůstřelné vesty, munici nebo zdravotní péči. Do Senátu míří daňové úlevy při pomoci Ukrajině, zjednoduší situaci desítkám tisíc firem

Poslanecká sněmovna dnes dopoledne projednala ve 3. čtení zákon, který mimo jiné výrazným způsobem rozšiřuje možnost odečítání darů poskytnutých přímo Ukrajině. Co se konkrétně změní, jakmile vstoupí zákon v platnost, shrnuje v přehledném seznamu poradenská společnost RSM. Novela nyní míří do Senátu, kde se očekává její přijetí bez připomínek. Pokud bude následně podepsána prezidentem, bude nové opatření v oblasti darů možné použít zpětně za celý rok 2022.

Nově bude možné odečíst například dary ukrajinské veřejně prospěšné organizaci, ale také české či ukrajinské organizační složce státu (např. ukrajinské ambasádě) určené na podporu obranného úsilí Ukrajiny. Naopak finanční podporu přímo uprchlíkům, kteří přišli do Česka, nebo nepeněžité dary jako odvoz uprchlíků od hranic nebude možné odečíst ani nadále. Podnikatelé a firmy si však tyto bezúplatné nepeněžité výdaje budou moci odečíst od základu daně jako daňově uznatelný výdaj. Prodloužena na rok 2022 byla také možnost odečíst si od základu daně dary poskytnuté na zákonem stanovené účely až do výše 30 % základu daně.

Nové úpravy umožní odečíst z daní až stovky milionů korun, které v posledních měsících darovaly české firmy. Podle Kateřiny Provodové, vedoucí daňového oddělení společnosti RSM, uvítají tuto možnost desítky tisíc subjektů a k darování může motivovat další.

„Stávající daňový systém pochopitelně nemohl počítat s tak specifickým typem darů, jako je například příspěvek na munici cizího státu pro zajištění jeho obranyschopnosti. Že český stát dokázal flexibilně reagovat na tuto v naší novodobé historii bezprecedentní situaci, je klíčové. Novela má totiž dopad na desítky tisíc firem, které impulsivně darovaly své peníze, a týká se souhrnných částek v řádech stovek milionů korun,“ vysvětluje Kateřina Provodová.

„Celá řada firem by bez novelizace zákona nemohla dar například přímo na ukrajinskou obranu od základu daně odečíst, a tím pádem zřejmě ani poskytnout. Novelizace tedy povede k nárůstu peněz darovaným v souvislosti s tímto válečným konfliktem. Podle mého odhadu se klidně může jednat i o majoritu všech peněz darovaných v následujících měsících, protože takovéto dary se nyní zjednodušují na úroveň těch ‚běžných‘,“ zakončuje.

Přehledně – jak darovat a co novela mění?

Lze bezpečně odečíst již nyní

  • peníze pro veřejné sbírky (právnické osoby) dle zvláštního zákona
  • dary veřejně prospěšné organizaci se sídlem v ČR, EU nebo EHP na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely
  • dary českým obcím, krajům a organizačním složkám státu na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, polici, na podporu nebo ochranu mládeže nebo požární ochranu
  • dary právnické osobě (komerční firmě) se sídlem v ČR nebo EU či EHP na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, policii na podporu nebo ochranu mládeže nebo požární ochranu
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, EU či EHP, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, škol anebo školských zařízení
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, EU či EHP, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby dle zvláštního právního předpisu na zdravotnické prostředky nehrazené zdravotními pojišťovnami, na zvl. pomůcky nehrazené příspěvkem ze st. rozpočtu nebo na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání

Novela umožní odečíst z daní jako dar

  • dary veřejně prospěšné organizaci se sídlem na území státu Ukrajina na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely,
  • dary ukrajinskému státu (např. ukrajinskému velvyslanectví) nebo územně-správním celkům státu Ukrajina na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, polici, na podporu nebo ochranu mládeže, požární ochranu
  • dary právnické osobě (komerční firmě) se sídlem na území státu Ukrajina na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, policii na podporu nebo ochranu mládeže nebo požární ochranu
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území Ukrajiny, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, škol anebo školských zařízení
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území Ukrajiny, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby dle zvláštního právního předpisu na zdravotnické prostředky nehrazené zdravotními pojišťovnami, na zvláštní pomůcky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu nebo na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání
  • dary veřejně prospěšné organizaci, obcím, krajům, státu anebo organizační složce státu (českým i ukrajinským), nebo právnické osobě se sídlem v ČR, EU, EHP anebo na území státu Ukrajina na podporu obranného úsilí státu Ukrajina (např. dar ukrajinské ambasádě na nákup zbraní, munice, vojenského materiálu)

Veškeré shora uvedené dary bude moci nově odečítat i daňoví rezident Ukrajiny, pokud v ČR podává daňové přiznání.

Nebude možné odečítat jako dar ani po přijetí novely

  • přímý dar jakékoli fyzické osobě na Ukrajině, která není poživatelem invalidního důchodu, nebo nezletilou osobou závislou na péči jiné dle zvláštního právního předpisu například přímo na ubytování, oblečení, jídlo, obranu, munici konkrétní fyzické osobě apod.
  • přímý dar jakékoli fyzické osobě, která není poživatelem invalidního důchodu, nebo není nezletilou osobou závislou na péči jiné dle zvláštního právního předpisu – například příspěvek přímo uprchlíkovi v ČR na ubytování, oblečení, jídlo
  • dar zaměstnanci ukrajinské národnosti na humanitární nebo charitativní účely (v případě sjednání v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě anebo vnitřním předpisu bude možné uplatnit u zaměstnavatele i jako daňově uznatelný výdaj)
  • nepeněžité dary ve formě ubytování uprchlíkům (dle novely ale bude pravděpodobně možné uplatnit nikoli jako odčitatelnou položku, ale jako daňově uznatelný výdaj u podnikatelů a firem)
  • nepeněžité dary jako poskytnutí služeb například ve formě přepravy uprchlíků od hranic (dle novely ale bude pravděpodobně možné uplatnit nikoli jako odčitatelnou položku, ale jako daňově uznatelný výdaj u podnikatelů a firem)

6 trendů, které přinese do online bezpečnosti konflikt Ukrajiny s Ruskem

Už nyní se ukazuje, že válka v Evropě bude na firmy i uživatele klást v otázce digitální bezpečnosti nové nároky. Nejslabším místem však budeme i nadále my sami. Pokud chceme předcházet rizikům, bude se muset změnit uvažování uživatelů a pravidelně zvyšovat jejich erudice, zmiňuje Karel Fišnar, Head of Cloud Solution and Services ve společnosti RSM Czech Republic & Slovakia.

  1. Vzrůstající intenzita a zlepšující se sofistikovanost útoků udivuje i zkušené uživatele

Koncem roku 2021 stoupl celosvětově počet phishingových útoků o celou čtvrtinu. A s příchodem válečného konfliktu, jehož součástí je pochopitelně i kybernetická válka, se útoky opět stupňují. Jejich počet však není to nejnebezpečnější. Výrazně rizikovější je skutečnost, že se mění jejich charakter a schopnost novými podobami zmást i zkušené uživatele. 

“Už dávno se totiž nejedná jen o emaily slibující výhru iPhonu za poskytnutí údajů k platební kartě. Phisingové útoky mají dnes mnohem sofisitikovanější charakter. Může se jednat například o SMS zprávu s prosbou o upřesnění údajů ke kurýrní zásilce, telefonát operátora k vypršení licence používaného software. Phishing zneužívá i současný konflikt a snaží se údaje vylákat například přes domnělé sbírky na uprchlíky,” zmiňuje Karel Fišnar. “Tím, že útočníci cílí na naše každodenní aktivity, vezou se na vlně informačního smogu a hlavně více investují do sofistikovaných cest, může se v první moment snadno nachytat i zkušený uživatel.”

2. Doposud spolehlivý software jako nepřítel

Je to zřejmě první případ, kdy válka v takové intenzitě promlouvá do online bezpečnosti běžných lidí. To s sebou nese i nový způsob, jak v takovém případě přemýšlet – ze dne na den se totiž bezpečnostní hrozbou může stát v podstatě jakýkoli software, který má šanci zneužívat bojující protistrana. Ostatně před tím varoval již i Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost, jehož pokyny není dobré brát na lehkou váhu.

“Klasickým zástupcem této kategorie se stal antivirus Kaspersky, jehož tvůrcem je společnost z Ruské federace. Vzhledem k tomu, že riziko zneužití není možné v takovém případě podceňovat, většina bezpečnostních expertů doporučuje okamžité odstranění programů a jejich náhradu,” zmiňuje Karel Fišnar s tím, že podíl antiviru Kaspersky se v Česku naštěstí pohybuje jen kolem 3 % – i tak se však jedná o tisíce domácností a firem.

3. Firmy budou investovat nejen do technologií a moderního softwaru, ale i bezpečnostního školení zaměstnanců

Zabezpečit techniku pomocí pravidelně aktualizovaného hardwaru a softwaru je dnes paradoxně jednodušší než předcházet chybám běžných lidí. Přitom prevence a erudice je v rámci online bezpečnosti stále ještě podceňovaná. To by se však mohlo změnit a s rostoucím počtem útoků poroste také potřeba firem jim předcházet. Oficiální součástí onboardingu by se tak mohlo stát také školení, jak poznat reálnou komunikaci zástupců společnosti nebo dodavatelů softwaru.

“Učení se o online bezpečnosti je u nás dlouhodobě podceňované. Dokonce ani top manažeři často nedokáží rozpoznat phishing od oficiální komunikace vlastní společnosti. V době, kdy firmy ve velkém přecházejí například na software pro vzdálenou kooperaci nebo task management, se mohou uživatelé snadno splést ve chvíli, kdy jim přijde podvodný email pod hlavičkou takových dodavatelů,” vysvětluje Karel Fišnar.

4. Státní správa bude muset do bezpečnosti investovat dlouhodobě a intenzivně, největší riziko je chyba úředníka

Velkému riziku bude v následujících měsících a letech vystavena především státní správa. Ta bude muset bezpečnost posílit především ruku v ruce s pokračující digitalizací – počet důležitých dat, která si úřady předávají, by se mohl v následujících letech znásobit. A bohužel i v tomto případě se největším rizikem stává běžný uživatel.

“V sektoru státní správy se bohužel spojuje obrovské množství rizikových faktorů. Důležitá data, která jsou v některých případech nedostatečně zabezpečená a jejichž počet bude stoupat. Nestanovená nebo většinou spíše nevyžadovaná bezpečnostní pravidla, která umožňují úředníkům zpřístupnit tato data v rámci homeoffice v prostředí své domácí sítě. Zastaralá bezpečnost některých systémů, které nevyžadují vícefaktorové ověření. A pak pochopitelně nízká zkušenost uživatelů a podfinancování IT experti, kteří často nemohou konkurovat těm z komerční sféry,” vyjmenovává Karel Fišnar. “To vše se musí změnit dřív, než nastane první velký průšvih a kvůli lidské chybě budou data státu kompromitována.”

5. Vzrůstá důležitost pravidelného zálohování systémů a jejich ukládání v bezpečných depozitech

Útok nemusí vždy skončit pouze odcizením dat. Některé útoky si berou data jako rukojmí, zašifrují je a následně vyžadují výkupné. V případě nezaplacení pak uživatel nemá data jak obnovit. Zálohování jako takové se sice stalo v případě firem standardem, málokdo ho však dělá úplně správně. Roste proto role takzvaných bezpečných depozitů, které slouží pro ukládání nejen dat, ale celých systémů. 

“Jak se říká – existují pouze dva typy firem. Ty, co zálohují, a ty, co zálohovat budou. Dnes už nejde pouze o ukládání dat z databází, zálohovat je třeba celé systémy. Poškození firemní IT infrastruktury nesmí firmu paralyzovat. Pokud jsou systémy zálohovány správně, není problém je obnovit v podstatě okamžitě,” zmiňuje Karel Fišnar. Bude klesat význam lokálního zálohování, zvláště když se často jedná o podobně zranitelná datová úložiště, jako jsou ta primární.”

6. Vícefaktorová autentizace jako standard

Firmy i dodavatelé systémů se tak budou snažit co nejvíce minimalizovat rizika a přinášet postupná vylepšení bezpečnosti. Standardem se díky tomu postupně stávají technologie, sloužící původně k ochraně těch nejkritičtějších systémů. Masivní rozšíření můžeme očekávat například u vícefaktorového ověřování.


“Dvoufaktorové ověřování – například přes mobilní autentizaci – se dnes stává standardem zabezpečení v podstatě jakéhokoliv systému s personálním loginem. Dá se však očekávat, že vývoj se v této oblasti nezastaví a brzy přibydou další nové biometrické prvky – například rozpoznání obličeje nebo analýza hlasu. S hesly jako takovými totiž souvisí asi tři čtvrtiny všech bezpečnostních incidentů,“ zakončuje Karel Fišnar.

Český konzultační byznys roste. RSM loni stoupl obrat ke 380 milionům, tahounem je technologická divize a outsourcing účetnictví

Praha, 31. března 2022

Poradenskému byznysu se v neklidných letech globálně daří, Česko nevyjímaje. Rostla i RSM, jedna z největších poradenských společností v českých rukou, jejíž obraty poprvé překonaly hranici 375 milionů korun. A to především díky digitální transformaci českých firem, kterou urychlila koronavirová krize. Poptávka je zejména po IT systémech a kompletnímu outsourcingu účetnictví. Celosvětově pak RSM rostla nejrychleji z TOP10 oborových společností.

Obrat české a slovenské RSM loni stoupl o 13 milionů na 377 milionů korun, tedy zhruba o 4 %, což je i s ohledem na dopady koronavirové krize v segmentu středních firem očekávaný výsledek. Globálně síť RSM rostla ještě rychleji – o 15,8 %, přičemž u ní se hlavním tahounem v reakci na změny stal především poradenský byznys. Celosvětové tržby tak loni poprvé přesáhly hranici 7 miliard dolarů – konkrétně se souhrnný obrat zvýšil na 7,26 miliard dolarů. V kategorii velkých konzultačních firem se RSM navíc stala nejrychleji rostoucím subjektem.

“Nejen v Česku, ale ve většině západního světa důležitost segmentu malých a středních firem posiluje. A také střední a velké tuzemské společnosti dozrávají do fáze, kdy strategická rozhodnutí nechtějí dělat bez vhodného partnera po boku. I s ohledem na neklidné dění ve světě věřím, že i v Česku brzy proto poroste síť RSM stejným tempem jako ve světě,” věří Monika Marečková, Managing Partner RSM CZ & SK.

V Česku a na Slovensku za růstem stojí především technologická divize RSM, provazující konzultační a IT byznys. V současnosti generuje již pětinu veškerých příjmů. Poskytuje například kompletní služby pro přechod firem do cloudu, implementaci podnikových systémů, ochranu dat nebo zajišťování zákaznické podpory. Pro řadu firem však zajistila kompletní technologickou a digitální transformaci jejich provozů. 

Její obraty za jediný rok vyrostly o více než 17,5 milionu korun na 78 milionů. Outsourcing firemního a mzdového účetnictví se na obratu podílelo skoro 65 miliony, daňové nebo transakční poradenství pak takřka 45 miliony. Tým české a slovenské RSM se rozšířil na více než 250 kolegů.

Klientské portfolio se i v loňském roce zaměřovalo především na středně velké společnosti. Ty tvořily příjmy ze 70 % a do této kategorie spadá 987 z celkových 1 410 klientů RSM CZ & SK. Mezi největší klienty RSM i nadále patřily česká pobočka IBM, sítě hotelů Marriott či OREA, provozovatel a vlastník obchodních center Unibail-Rodamco-Westfield, supermarkety Albert nebo CPI Group či další původně česká unicorn investice Emlifi. 

“Pokud něco definuje rok 2021 pro středně velký český byznys, pak jsou to investice firem do outsourcingu a digitální transformace. Nedostatek pracovní síly, ale i nutnost převést provozní procesy do digitální podoby vytvořily nejsilnější poptávku po komplexních IT službách za posledních dvacet let, zároveň se dnes minimu středních firem vyplatí držet například vlastní inhouse účetní oddělení,” zmiňuje Monika Marečková. “Bez přehánění se dá říct, že to, co jindy firmám trvalo desetiletí, zvládly nyní během pouhých dvou let. A pro řadu firem digitalizace i příklon k outsourcingu může znamenat vyloženě generační posun, který dá základ pro rychlý růst a vyšší konkurenceschopnost v dnešní neklidné době.”

Mzdy a daně bez papírů

Tento trend ostatně definuje i letošní misi RSM. Kromě výrazného posílení slovenského trhu, jehož pobočku nově vede Juraj Polák, někdejší regionální manažer ManpowerGroup Slovakia, hodlá RSM růst s pomocí digitálních nástrojů v podstatě všech oblastech. Pomáhat mu mají především investice do vlastních nástrojů, jako je například mzdový a personální systém Nugget SW, který dlouhodobě vyvíjí a který patří mezi největší softwarová řešení na českém trhu, nebo Payminator, aplikace, která i pro úplné laiky zjednodušuje roční zúčtování daní.

Právě v nástrojích, které zjednoduší byrokracii v rámci účetních úkonů a ušetří Česku stovky tisíc kvalifikovaných hodin ročně, vidí totiž RSM budoucnost svého byznysu. Na investice do startupů, které mohou firmy zbavit papírování a z neproduktivních hodin opět udělat produktivní, má v letošním roce RSM CZ vyčleněno několik desítek milionů korun.


“Asi není třeba nikomu vysvětlovat, jak byrokratické je v některých oblastech Česko. Chytří lidé tu proto ve firmách často tráví čas prací, kterou zvládne chytře navržená aplikace. Účetnictví, které má navíc specifickou legislativu v každé zemi, bohužel často nebývá tím nejvíce sexy oborem pro startupovou scénu. Přesto se dotýká každé firmy v Česku a každé technologické zlepšení v této oblasti má tak reálný dopad na efektivitu,” zmiňuje Monika Marečková. “Budeme tedy průběžně investovat do ‘nudných startupů’, které však mají velkou ekonomickou roli s vizí digitalizovat maximum možné provozní agendy českých firem.”