S tříprocentním tržním podílem elektromobilů patřila loni Česká republika mezi země s nejpomalejším rozvojem této oblasti v EU. Rok 2024 přinese v tomto směru výrazný posun a tisíce firem bude letos do svých fleetů elektromobily vybírat. Důvodů, proč to můžeme tak jistě tvrdit, je hned několik:

• Rostoucí povědomí vede k tomu, že elektromobilita je vnímaná jako žádoucí prostředek ke zlepšení životního prostředí.
• Díky evropské podpoře mohou letos firmy čerpat na jeden osobní elektromobil finančnípodporu až 200 tisíc korun, plus až 150 tisíc Kč na nabíječku.
• Mnoho firem investuje zároveň do fotovoltaiky a na střechách si vyrábí vlastní elektřinu.
• Ceny elektrických aut klesají.
• Společnosti potřebují kvůli ESG reportingu a přístupu k bankovnímu financování snižovat svoji emisní stopu a chtějí dosáhnout na daňová zvýhodnění.
• I s přihlédnutím k vyšší pořizovací ceně vychází elektromobil třídy sedan či SUV při větších nájezdech díky nižším provozním nákladům celkově výhodněji než auto se spalovacím motorem.

Co vše je dobré vzít v úvahu při výběru firemního elektromobilu, komentuje na základě šestiletých zkušeností nezávislý popularizátor elektromobility a využití fotovoltaiky Jan Staněk, jehož vizí je inspirovat milion lidí k přechodu na elektromobil a čistou energii. S elektromobily najezdil přes 300 000 km a vyzkoušel většinu v Česku dostupných EV. Jeho testy elektroaut i úvahy nad souvisejícími tématy lze najít na jeho Youtube kanálu „Electro Dad“.

Dojezd – udávané standardizované hodnoty a realita v různých podmínkách

Elektromobily s náhonem na jednu (obvykle zadní) nápravu mají zpravidla o 10-15 % nižší spotřebu a tím pádem delší reálný dojezd než čtyřkolky využívající více motorů. V závislosti na několika faktorech klesá v zimě elektromobilům ve srovnání s letními měsíci dojezd přibližně o 25 % a zásadní výhodu mají modely využívající k vyhřívání kabiny tepelné čerpadlo (mnohdy se jedná o příplatkovou výbavu). Žádoucí vlastností v zimním období je zároveň schopnost elektromobilu využít před ultrarychlým nabíjením zbývající energii k prohřátí baterie na optimální teplotu (cca nad 35 °C). V moderním elektromobilu lze baterii prohřát buď manuálně volbou v infotainmentu nebo automaticky při zvolení zastávky na nabíjení prostřednictvím integrované navigace.

K uvedení dojezdu elektromobilu se dnes nejčastěji používá standard „WLTP“. Manažeři a obchodníci, kteří často cestují, ocení elektroauta s dojezdem kolem 600 km a více. Adekvátní modely elektromobilů mají dnes ve svém portfoliu značky Audi, BMW, Hyundai, Mercedes, Nio, Porsche, Tesla či VW, novinku odpovídající uvažovanému parametru by měl představit Peugeot a blízko těmto dojezdům mají zadokolky Škoda Enyaq či Ford Mach-e s velkými akumulátory.

Potřeby referentských vozů, které se pohybují „kolem komína“ a pouze zřídka jezdí delší vzdálenosti, uspokojí modely s WLTP dojezdem nad 300 km, což při velmi nízkých teplotách v zimních měsících postačí s rezervou na dálniční dojezd převyšující 150 km. V letním příměstském provozu pohodlně ujedou 300 km. V tomto segmentu lze kromě výše zmíněných značek zmínit elektromobily BYD (jeho příchod na český trh je pouze otázkou času), Citroen, Cupra, Fiat, Honda, Kia, Lexus, MG, Mini, Nissan, Opel, Peugeot, Renault, Subaru, Toyota či Volvo.

Rychlost dobíjení na cestách – pozor na limity výrobců, rozdílné ceny

Čas jsou peníze a to platí ve firemním prostředí dvojnásob. Některé elektromobily umí svůj akumulátor dobít na výkonných DC nabíjecích stanicích z 10 na 80 % kapacity za méně než 20 minut (elektromobily s 800 V architekturou akumulátoru), případně pod 30 minut (vozy se 400 V architekturou). Modely s výrazně delší dobou rychlodobíjení lze proto doporučit jen v případech, kdy bude řidič podnikat delší cesty jen ojediněle. Zde je třeba zmínit, že u některých modelů (například Toyota či Subaru) výrobce povoluje rychlodobíjení maximálně 3x za 24 hodin. Tyto vozy jsou pro časté delší trasy vyloženě nevhodné.

Velkou výhodu mají firmy, které si vyrábí elektřinu pomocí fotovoltaiky a mohou  elektromobily dobíjet vlastní energií. Dobíjení na cestách se však nevyhne nikdo. Zde je třeba vzít v úvahu fakt, že automobilky nabízí zákazníkům často značně rozdílné ceny a podmínky při spouštění veřejného dobíjení. Výborně fungující a dobře dostupnou síť rychlých a ultrarychlých (Supercharger) nabíjecích hubů s jednoduchým plug&charge režimem a cenami od cca 8 do 11 Kč/kWh má například Tesla. Na druhou stranu ale tato značka nenabízí integrované řešení nabíjení na většině ostatních veřejných nabíjecích bodech.

Většina značek podporujících významným způsobem rozvoj elektromobility nabízí svým zákazníkům jednotnou nabíjecí kartu, kterou lze spouštět veřejné nabíjení na stovkách tisíc míst po Evropě, a to někdy za příznivější ceny, než kolik si za dobíjení účtují naši lokální dodavatelé. Před nákupem je tedy s ohledem na komfort a celkové náklady na vlastnictví elektromobilu důležité zvážit možnosti, které uvažovaná značka nabízí.

„Domácí“ nabíjení – čemu se ve firemním vozovém parku vyhnout

Mnozí uživatelé budou přesto většinu dobíjecích cyklů mimo dlouhé cesty realizovat v domácích nebo firemních podmínkách a je proto třeba zvážit možnosti integrované palubní nabíječky. Základem je jednofázová palubní nabíječka (do 400 V zásuvky s jističem 32 A) o výkonu 7 kW. Těmto vozům se doporučuji pro firemní využití vzhledem k nerovnoměrnému zatěžování fází v budově vyhnout. Většina elektromobilů nabízí dnes třífázovou palubní nabíječku o výkonu 11 kW (400 V, 3 x 16 A. Tímto způsobem lze za hodinu doplnit energii na zhruba 50 až 60 km reálného dojezdu. Za příplatek vybavují  někteří výrobci elektromobily palubními nabíječkami 22 kW (400 V, 3 x 32 A), které umožňují rychlejší dobíjení, ale zároveň mohou výrazně vytěžovat rozvody a jističe v budově. Při současném dobíjení dvou a více automobilů je třeba rozšířit elektroinstalaci o „load balancing“ řešení, které zajistí, aby nabíjecí wallboxy (nástěnné nabíječky pro elektromobily) odebíraly jen takový příkon jaký je aktuálně v dané síti dostupný. Tím lze předejít vypadávání jističe například v době ranní špičky, kdy se v práci rozjíždí stroje či varné konvice. Load balancing nabízí dnes každý dobrý dodavatel wallboxů. Chytré přenosné kabely pro domácí nabíjení umí zaznamenat objem odebrané elektřiny a mohou sloužit jako podklad pro interní firemní vyúčtování.

Typy baterií a specifika jejich dobíjení

V úvahu je dobré vzít i použitou bateriovou technologii. Elektromobily s akumulátory na bázi lithia, niklu, manganu a kobaltu (Li-NMC) by měly umožnit nastavení maximální úrovně nabití. Kvůli životnosti akumulátoru by totiž neměly být pravidelně dobíjeny do plné kapacity, optimum je 80 %. Naopak elektromobily s lithium-železo-fosfátovými články (LFP) vyžadují menší péči a pravidelné nabíjení do 100 % jim nevadí, naopak je alespoň jednou týdně žádoucí.

Servis – ceny se mohou lišit i v rámci jedné značky

I když jsou elektromobily díky podstatně jednoduššímu hnacímu ústrojí výrazně méně náchylné na poruchy, servis má svoji váhu v rozhodovacím procesu i zde. Služební auta mívají větší nájezd a s tím souvisí vyšší pravděpodobnost drobných oprav či nehod. A pozor, hodinové sazby se mohou znatelně lišit i v rámci servisní sítě jedné značky, proto je dobré si předem udělat přehled o místní nabídce. Každá automobilka má také jinak nastavené servisní intervaly podmiňující plnění záručních či dalších podmínek. Značkám, které vás s elektromobilem „honí“ do servisu každý rok či 15 000 km, je lepší se vyhnout. Osobně to vnímám jako umělé vytváření práce pro servisy. S ohledem na kontrolu mechanických částí je rozumný servisní interval jednou za 2 roky či 30 000 km (podle toho co nastane dříve). Některé značky (např. Ford) vyžadují servis jednou za dva roky bez ohledu na počet ujetých km a Tesla servis doporučuje, ale nepředepisuje.

Jak spočítat celkové náklady vlastnictví (TCO)

Total costs of ownership (TCO – celkové náklady na vlastnictví) je téma které by firmy měly pečlivě zvažovat nejen u elektromobilů. Do kalkulace je třeba započítat náklad na pořízení elektromobilu, provozní výdaje na nabíjení ve firmě (silová elektřina na spotovém trhu stojí nyní kolem 1,5 Kč bez DPH/kWh, což odpovídá zhruba nákladům 0,3 Kč/km + všechny poplatky za distribuci a daně), provozní výdaje na nabíjení mimo firmu (s nabíjecí kartou výrobce se lze dostat i pod 7 Kč/kWh bez DPH), servisní náklady, pojištění (jeho výše je srovnatelná se stejně drahým vozem se spalovacím motorem), případné dotace, úspory na daních zaměstnanců, zrychlené odpisy, dálniční známku či parkování zdarma.

Pokud bude například 70 % ročního objemu nabíjení probíhat během stání elektromobilu na firmě nebo doma, tak čas na nabíjení moderního elektromobilu na rychlodobíjecích stanicích nepřesáhne v ročním úhrnu významně dobu strávenou s konvenčním vozem na čerpacích stanicích. Čas strávený při veřejném nabíjení mohou více než vykompenzovat daňové výhody, které zaměstnanec při využívání firemního elektromobilu získá (zdanění je čtvtinové). Nehledě k tomu, že během zastávky může zaměstnanec vyřídit například pracovní telefonáty a e-maily.

Velkou neznámou pro výpočet TCO je zatím zůstatková hodnota firemního elektromobilu po 3 až 5 letech provozu, kdy se firmy aut obvykle zbavují. O životnost baterie se při troše péče (viz výše) netřeba bát. S přihlédnutím k rychlému vývoji elektromobilních technologií mohou však dnešní modely rychleji morálně zastarávat. Na druhou stranu se od roku 2027 do cen benzínu a nafty promítnou náklady na emisní povolenky (tak jako je tomu u elektřiny) a palivo zdraží cca o 2,5 Kč. To naopak poptávku po dostupných elektromobilech zvedne a sníží atraktivitu spalovacích vozů na sekundárním trhu.

Výkon, užitné vlastnosti a pořizovací cena

Předností elektromobilů obecně je tichý provoz, plynulost jízdy a absence vibrací. To vše přispívá k vysoké ergonomii a nižší únavě po jízdě. Všechny elektrické modely poskytují dostatečný výkon často v řádech stovek koňských sil. Design, velikost i další vlastnosti jsou silně subjektivní věcí a každý ocení něco jiného, přičemž je dnes na výběr přes 80 modelů různých značek. Cenově se bohužel až na jednu výjimku (Dacia Spring) pohybují elektromobily zatím v relacích začínajících včetně DPH nad 800 000 Kč a často šplhají nad milion. Větší firmy si nicméně umí mnohdy „sáhnout“ na výrazné fleetové slevy. Levnějších elektromobilů v kompaktních segmentech se dočkáme v roce 2025.

Díky aktuálnímu rozvoji elektromobility ve firmách získávají nyní zaměstnanci s elektromobily osobní pozitivní zkušenosti a použité vozy se následně dostanou k lidem na sekundárním trhu, což bude jeden z faktorů vedoucích k rychlejšímu rozvoji elektromobility v Česku.

Komentář Jana Staňka, popularizátora elektromobility a tvůrce Youtube kanálu Electo Dad

Oblast elektromobility patří mezi nejrychleji se rozvíjející obory. V zemích jako Norsko, Nizozemí, Švédsko či Dánsko převýšil v roce 2023 už počet nově prodávaných elektromobilů podíl 25 % a v celé EU činil v prosinci 2023 tržní podíl elektroaut 18,5 % – víc než podíl dieselových vozů. Mnoho Čechů se zatím k praktickému využití elektromobilů staví skepticky a v určité části společnosti panují i ryze nenávistné názory. Na osvětu ve formě faktů, praktických zkušeností i vyvracení mýtů se v Česku intenzivně zaměřuje nezávislý popularizátor elektromobility a využití fotovoltaiky Jan Staněk, autor Youtube kanálu „Electro Dad“ s vizí inspirovat milion lidí k přechodu na elektromobil a čistou energii. Co nejvýznamnějšího přinese podle něj rok 2024?

Svět adoptuje elektromobilitu
Celosvětově bylo v roce 2023 prodáno celkem 14,4 milionu čistě bateriových elektromobilů, což představovalo meziroční nárůst o 70 %. V roce 2024 bude tento trend dále posilovat díky rostoucí nabídce, konkurenci i klesajícím cenám elektromobilů a počet prodaných elektroaut pravděpodobně pokoří hranici 20 milionů, což by představovalo 50 % meziroční nárůst.

Jak se letos změní podíl elektroaut v České republice

Během roku 2023 bylo v České republice registrováno 6 701 nových elektromobilů (když nepočítáme hybridní auta „do zásuvky“). To sice představuje 70% meziroční nárůst, nicméně s celkovým tržním podílem 3 % patříme v tomto ohledu  mezi země s nejpomalejším rozvojem v EU. Lze předpokládat, že rok 2024 přinese díky zlevňování a rozšiřující se nabídce elektromobilů nárůst tržního podílu na minimálně 5 %. Významnou roli v tom budou hrát také nově dostupné dotace pro firmy a blížící se povinný ESG reporting pro korporace, které tak budou elektromobily pořizovat.

Nejzajímavější očekávané novinky známých značek

Vizionářskou procházku s očekávanými novinkami začněme kde jinde než doma, u Škodovky. Ta představí ve druhé polovině roku svůj druhý čistě elektrický model Elroq, který bude “o číslo” menší než stávající Enyaq. Pro škodovku se jedná o významný milník, nad nímž však visí otazník v podobě prodejní ceny připravované novinky v souvislosti s výrazně rostoucí konkurencí. Aktuálně totiž přestává být větší Enyaq mezi elektrickými SUV cenově atraktivní volbou.

Na atraktivitě naopak výrazně roste Model Y, který Tesla nabízí nově už od 1 070 400 Kč, a to v bohaté výbavě. Toto elektrické SUV vyráběné v Berlíně předstihlo v roce 2023 v prodejích Toyotu RAV4 a stalo se nejprodávanějším autem napříč všemi kategoriemi na světě a současně také nejprodávanějším autem v EU (zde se dostalo před Dacii Sandero) i nejprodávanějším elektromobilem v Česku (po odečtení Enyaqů, které si registrovala sama Škoda Auto pro vlasní potřeby). Pokud udrží Tesla nastavenou cenovou politiku i po uvedení faceliftu, který přijde na trh v řádu několika měsíců, obhájí Model Y velmi silnou pozici. O celosvětové prvenství v prodejích elektromobilů bude v roce 2024 Tesla velmi pravděpodobně bojovat s nově nastupujícím čínským lídrem BYD.

Významný krok v oblasti elektromobility chystá koncern Stellantis zastřešující 14 automobilových značek. V podobě Peugeotu e-3008 představí svůj první plnohodnotný elektromobil bez kompromisů v atraktivním SUV/crossover střihu s reálným dojezdem přes 500 km. České zákazníky využívající automobil převážně ve městě osloví z tohoto koncernu velmi pravděpodobně kompaktní pětidveřový crossover Citroën ë-C3 s reálným dojezdem kolem 250 km vyráběný na Slovensku. Jeho cena bude pravděpodobně startovat na 575 000 Kč. Když už jsme na Slovensku, připomeňme, že premiér Fico se nedávno vyjádřil, že vláda podpoří tamní automobilový průmysl v přechodu na produkci elektromobilů.

Do kategorie kompaktních automobilů patří také legendární Renault 5, jehož závodní verze si získala své jméno začátkem osmdesátých let v rally sportu. Revival tohoto vozu v elektrické podobě chystá automobilka právě na letošní rok s tím, že jeho cena by se měla pohybovat kolem 625 000 Kč. Kromě toho začne Renault dodávat také nový prostorný elektrický Scenic s reálným dojezdem kolem 500 km.

Dvě zajímavé novinky očekáváme ke konci roku také od Hyundai. První z nich je kompaktní elektrický Casper prodávaný v ceně od 500 tisíc korun a druhou bude velké elektrické SUV Ioniq 7.

Otázkou mnoha příznivců elektromobility je, zda se po uvedení na čínský trh dostane do Evropy středně velké SUV KIA EV5, jehož design připomíná velkou Kia EV9. Podle odhadu Electro Dada by mohla cena tohoto elektromobilu začínat na obdobné částce, jako nošovická Hyundai Kona Electric, což je cca 900 tisíc korun.

Jak je na tom Německo? BMW, tamní jednička na poli elektromobilů, prodala v roce 2023 15 % své produkce už v čistě elektrickém provedení. Mezi nejvýznamnější letošní očekávané novinky z Mnichova patří prostorné elektrické kombi i5 Touring a sesterské Mini, které zahájí dodávky nového elektrického třídveřového Cooperu a rodinného crossoveru Countryman E.

Volkswagen by rád zamíchal karty již představeným sedanem ID.7, který se během roku objeví i ve verzi kombi. Odezva ze strany zákazníků však zatím nedosahuje představ automobilky a odhadovat efekt uvedení rodinné verze a nových akčních výbav na letošní prodeje vozů rodiny ID nelze.

Našlápnuto má další koncernová značka Audi. V roce 2024 představí plně elektrické vozy Q6 e-tron a A6 e-tron, oba budou postaveny na platformě PPE (Premium Platform Electric) sdílenou s Porsche Macan. Tato platforma se přes rok potýkala s potížemi souvisejícími s koncernovým softwarovým řešením.

Zmíněné Porsche uvede na trh hned dvě vysoce atraktivní a výkonná e-auta. První bude plně elektrická verze nejprodávanějšího modelu Macan (SUV) s 800Voltovou architekturou a řidiče se sportovními ambicemi osloví také výrazný technologický facelift sedanu Taycan včetně Sport Turismo a Cross Turismo verzí s výrazně delším dojezdem, ultra rychlým nabíjením, a nově v super výkonné třímotorové verzi.

Otěže přebírá Čína – letos opět pozici posílí

Ať se nám to líbí, nebo ne, nejvýznamnější pozici si v oblasti elektromobility přebrala Čína a na zbytku světa je teď ukázat, že se s jejím nástupem dokáže vyrovnat. A nebude to vůbec snadné. Čína totiž bojuje velmi komplexním arzenálem, mezi který patří rychlé tempo inovací, výzkumu i uvádění výsledků vývoje do reality, zjednodušování a automatizace výroby, zázemí tamních technologických gigantů a fakt, že aktuálně dominuje s více než 56% podílem trhu celosvětové výrobě baterií. A to nemluvíme o poměru výkonu a ceny tamních elektromobilů. Díky tomu všemu nastavuje nyní Čína laťku, což je obrovskou výzvou pro pomalé byrokratické odborové organizace evropských automobilek. Zároveň panuje mezi více než 80 čínskými automobilovými značkami krvavý konkurenční boj, který řada z nich neustojí a krachne.

Na evropský trh míří Čína chytře. Letos zde představí nové elektromobily uváděné pod značkami, které dobře známe. Čínská značka s britskými kořeny MG z koncernu SAIC přinese na český trh ostrou verzi hatchbacku MG4 Electric XPOWER o výkonu 435 koní za akční cenu 999 000 Kč a také designově velice atraktivní elektrický roadster Cyberster. Do stejné kapitoly lze zařadit i Volvo, které patří nyní do čínského koncernu Geely. Letos začne dodávat kompaktní elektrický crossover XC 30. Kromě atraktivního poměru cena/výkon se v provedení 4×4 bude jednat o (v Číně) sériově vyráběné Volvo s historicky největším zrychlením (z 0 na 100 km/h za 3,6 s). Do Evropy míří už nyní také Zeekr – nová značka stejného koncernu Geely. Její sortiment zahrnuje prémiové elektromobily za ceny o cca 40 % nižší ve srovnání s evropskou konkurencí. Na kanálu Electro Dad najdete už brzy recenzi elektrického fastbacku Zeekr 001, který nabídne ve svém čtyřmotorovém (čtete správně) provedení hypersportovní výkon 1 265 koní.

Čínští výrobci se navíc v Evropě etablují a začínají tady vyrábět i automobily svých původních značek. Jedním z nich je BYD, který buduje továrnu v Maďarsku a rok 2024 zahájil snížením cen elektromobilů o 15 %. Vzhledem k uvedeným skutečnostem není otázkou jestli, ale kdy vstoupí oficiálně na český trh se svými modely Doplhin, Atto 3 a Seal. Tato u nás zatím neznámá automobilka patří současně mezi největší světové výrobce akumulátorů a lze očekávat, že se během 10 let může stát největší automobilkou světa a sesadí tak z prvenství Toyotu, která v elektromobilitě silně zaspala a stále lobbuje proti její adopci. V roce 2024 se v celosvětovém měřítku utká s Teslou o první příčku v prodeji bateriových automobilů a je možné, že ji sesadí z trůnu tak jak tomu už bylo v posledním čtvrtletí roku 2023.

Na evropském trhu se postupně zabydlují také čínské prémiové plně elektrické značky NIO a Xpeng. Jejich nástup je zatím spíše pomalý a nekonkurují zde cenou. Během letoška budou na evropských trzích pokračovat v rozšiřování portfolia svých pokročilých elektromobilů.

Amerika čínský trh eliminuje a přitahuje výrobu

Severní Amerika nyní dohání, co zaspala. V návaznosti na omezení importu z Číny USA ale uzavřela trh čínské produkci a výše uvedené čínské značky typu BYD, NIO či Zeekr si zde nekoupíte. Většina světových automobilek (kromě těch čínských) zde nyní buduje nové výrobní závody na elektromobily i na baterie, často ve formě joint-venture s korejskými LG Chem, SK Innovation či Samsungem. Cílem je, aby zde produkované elektromobily mohli zákazníci pořizovat s daňovou úlevou 7 500 USD na auto. Nové modely představí zároveň tamní čistě elektrické značky Rivian či Lucid.

Automotive segment mění softwaroví giganti

Trh s elektromobily mění svět výroby vozů. Zásadní přidanou hodnotou auta se stává software. Tradiční automobilky, které se doposud soustředily především na mechanickou a dílenskou kvalitu, často nemají nyní dostatek kompetencí k tomu, aby si samy vyvíjely špičkové softwarové platformy a proto v tomto odvětví budou i v roce 2024 posilovat velcí poskytovatelé, jako je Google či Apple, kteří promlouvají do pokročilých softwarových funkcí infotainmentu.

I zde je však třeba brát v potaz sílu čínských nesmírně ambiciózních a kapitálově silných technologických hráčů, jako jsou Xiaomi, Huawei, Baidu či Alibaba ať skrze joint-ventures s místními automobilkami, či s elektromobily vlastní produkce.

Ceny baterií padají, výrobní ceny e-aut se snižují

Vlivem snižování cen surovin a nadprodukce postupně na světových trzích postupně klesají ceny baterií. Na úrovni bateriových packů, které využívají elektromobily, se ceny dostaly v roce 2023 pod 150 USD / kWh u NMC baterií (lithium – nikl – mangan – kobalt) a pod 130 USD / kWh u baterií LFP (lithium – železo – fosfát). V roce 2024 lze očekávat další snížení cen řádově o 10 %. Očekává se, že po roce 2026 se díky tomuto trendu srovnají výrobní ceny elektromobilů a spalovacích aut. . 

Trend V2X

Do světa elektromobility přinášejí nyní nové prvky postupně se prosazující standardy V2L, V2H, či V2G, díky nimž umí e-auto vydat zpět energii akumulovanou ve své baterii, fungovat jako velká powerbanka nebo domácí záložní zdroj, nebo vyrovnat výkyvy v elektrické síti během odběrových špiček. Tyto možnosti integrují elektromobily do ekosystému moderní bezemisní energetiky.

Co se v roce 2024 nejspíš nestane

Tesla neuvede na trh diskutovaný elektrický hatchback / crossover (pracovně se o něm mluví jako o Modelu 2), ten se na trh dostane nejspíš až v druhé polovině roku 2025 a těžko si lze letos představit oficiální importy Cybertraků do Evropy.

Apple patrně stále nepředstaví svůj vlastní elektromobil, jehož vývoj měl započít již v roce 2014 jako projekt Titan. Uvedení na trh může přijít v roce 2026, spíše v roce 2028.

BMW pracuje na uvedení své zcela nové elektrické platformy Neue Klasse, k jejímu oficiálnímu uvedení dojde ale až v roce 2025. Předpokládá se, že ve stejném roce představí svůj špičkový elektromobil nové generace ve třídě CLA i Mercedes.

Nelze očekávat, že by se letos začaly masově vyrábět přelomové baterie na bázi pevného elektrolytu. Spíše se budou dále zlepšovat stávající nosné bateriové technologie na bázi LFP či NMC, u nichž se posouvají možnosti efektivnější prostorové zástavbě cell-to-body (bateriové články jsou neoddělitelně zabudované do dna karoserie), rozvoje 800Voltové architektury a zrychlování nabíjení až na 5C, což představuje nabíjení výkonem 500 kW při dobíjení baterie o kapacitě 100 kWh, lze tak získat během 15 minut energii na 350 km reálného dojezdu.

Fotky z volně dostupných press kitů automobilek ke stažení zde: https://1drv.ms/f/s!AoNIe8zZbRYKhO5SRvkQOehng9koUg?e=1Mq06Q