František Brož

Nebal, odlož, běž. Knihoboxy od Knihobotu přináší revoluci ve vracení zboží z druhé ruky

Vzít pár dočtených knih a jen tak je odložit na místě, přes které člověk běžně prochází. Bez nutnosti balit je nebo nastřádat větší počet kusů. A pak už jen čekat na peníze na účtu. Tak vypadá podle největšího českého secondhandu Knihobot.cz budoucnost první míle u použitého zboží na cestě k novým majitelům. Společně s Lockers.ai a Blocks spouští první Knihoboxy, samoobslužné schránky, které začaly fungovat v hlavním městě a brzy se objeví po celé republice.

Knihoboxy samy o sobě nebudou technicky odlišné od těch, které e-commerce již využívá. Unikátní je však to, že namísto výdeje zboží slouží k jeho příjmu. Jednotlivé schránky jsou schopny pobrat zhruba dvacítku knih – tedy výrazně víc, než kolik běžný zájemce zpravidla přinese – a zároveň pro ně neplatí váhový limit. To je odlišuje od využívání sítě Zásilkovny nebo balíčku pro kurýra. 

Kód, který je potřeba k otevření schránky, je generován po zaslání fotografie hřbetů nabízených knih prostřednictvím online formuláře. Opět bude stačit jediná fotka pro posouzení stavu a relevance knih. Odpověď od Knihobotu přijde po manuálním posouzení do několika hodin. Knížky z Knihoboxů následně vyzvedne kurýr, dopraví je do Knihobotu a ten už se postará o jejich kompletní prodej. Původnímu majiteli po prodeji připíše na účet 60 % z prodejní ceny mínus 29 korun. 

„Mezi hlavními důvody, proč Češi nevrací nevyužívané věci zpátky do oběhu, je pocit, že to je prostě příliš pracné. Věci je třeba nastřádat, zabalit, někam odnést nebo předat kurýrovi. To v nás vytváří blok, kvůli kterému radši necháváme nepoužívané věci v šuplíku nebo na poličce,” uvádí Dominik Gazdoš, šéf Knihobotu. „Takže jsme to vzali z druhé strany. Nabídli jsme další řešení, u kterého není třeba knihy jakkoli chystat. Prostě je hodíte do plátěné tašky a po cestě do práce necháte v Knihoboxu. Anebo se u něj stavíte po cestě z parku, kde jste knížku zrovna dočetli.”  

V první fázi se “Knihoboxů“ objeví osm. Cílit budou především na pražské kancelářské komplexy, jako je například michelská Brumlovka, ParkView na Pankráci, Dock v Libni nebo Coral Office na Nových Butovicích. Další se nachází v obchodním centru OC Lužiny. Po testování v rámci tohoto pilotního provozu se Knihoboxy objeví také v dalších městech Česka a postupně i na zahraničních trzích, kde Knihobot působí nebo se tam chystá. Doplní takzvané “Knihobody“ – partnerské provozovny, kde je možné knížky pro Knihobot nechávat. V současnosti takto fungují například brněnské pobočky Levných knih.  

Pionýrský počin pro celý český secondhand 

Knihoboxy budou pochopitelně sloužit primárně Knihobotu pro sběr knih, podle Dominika Gazdoše by se však mohly stát pilotním projektem pro celou re-commerce a do budoucna by mohly sloužit i jiným secondhandům. Pohodlné cesty, jak vracet zboží do oběhu, v Česku totiž stále chybí. Přestože výdejních boxů je momentálně v Česku v provozu hned několik tisíc, Knihoboxy budou v současnosti jediné, které se zaměřují právě na takzvanou re-commerce. 

„Spouštíme Knihoboxy v době, kdy význam re-commerce – tedy online prodeje pečlivě protříděného nebo repasovaného zboží z druhé ruky – roste. Je třeba si uvědomit, že zatímco se e-shopová scéna v obratech propadá, secondhandu se nadále daří. Přitom u nászcela chybí patřičná infrastruktura, bez které se tento miliardový trh nemůže rozvíjet,” zmiňuje Dominik Gazdoš. „A platí to nejen o logistice, ale i propagaci secondhand zboží v rámci cenových srovnávačů.” 

Prvním CEO Knihobotu pro slovenský trh se stal Matúš Karaffa

Matúš Karafa (37) stojí za projekty jako Feedo, Peevo, Juring nebo Urban Farmers. Nyní přichází naučit Slováky vracet knížky do oběhu.

Karaffa přichází se zkušenostmi z vedení celé řady firem a projektů. Sedm let působil jako spoluzakladatel a CEO jednoho z největších e-shopů s dětským zbožím Feedo.cz, který vybudoval na zelené louce a dostal na obrat přes 600 milionů korun. Následně na to navázal celou řadou vlastních projektů, jako byl třeba inovativní rozvoz točeného piva Peevo.cz v době pandemie nebo stavba hydroponické farmy v rámci projektu Urban Farmers.

Nyní bude působit jako CEO slovenské pobočky největšího knižního secondhandu Knihobot.cz. Bude zodpovědný za kompletní rozjezd lokálního trhu, postupnou stavbu nového týmu, přípravu marketingových kampaní a zajištění kontaktních míst pro zákazníky – ať už ve formě vlastní výdejny, která se chystá v Bratislavě nebo sítě partnerů, u kterých bude možné nechávat přečtené knihy.

„Poprvé v životě zažívám situaci, kdy nastupuju do fungující a relativně velké firmy. Na druhou stranu, vstup na nový trh je vždycky start od úplného začátku. Můžu tak jednoduše zkombinovat schopnost rozbíhat projekty od nuly, ale zároveň se opřít o fungující procesy,” uvádí Matúš Karaffa, CEO Knihobot.sk. „Moje mise je jasná co nejrychleji zajistit, aby na Slovensku začal Knihobot fungovat stejně dobře jako v Česku. Stát se tu neotřesitelnou jedničkou v prodeji secondhandových knih. A samozřejmě zajistit, abychom principy růstu dokázaly zopakovat na dalších trzích.” 

Karaffovy zkušenosti ze Slovenska by se totiž měly ještě letos zhodnotit také při dalším postupu Knihobotu dále do Evropy. Přes Rakousko by se měl totiž již brzy vypravit i na jeden z největších evropských knižních trhů – do Německa. Postupně by se měl Knihobot stát jedním z nejvýznamnějších hráčů evropské re-commerce.

„Pro mne je re-commerce obrovské téma. Postupně se vracíme k tomu, že si nebudeme chtít za každou cenu koupit novou věc, když ve většině případů starší poslouží stejně dobře. Starší funkční věci přestaneme vyhazovat a budeme považovat za samozřejmé, že ji nabídneme ještě někomu dalšímu,” uvádí Matúš Karaffa. „Přestože v případě Knihobotu mluvíme jen o knížkách, model, který přineseme do světa může inspirovat kohokoli dalšího.”

Z nákupu přímo do dózy. Košík změnil bezobalovou sekci, sáčky jde nově kompostovat

Přesně tři roky funguje v online supermarketu Košík.cz projekt “Budoucnost bez obalu”, který umožňuje zákazníkům nakupovat zboží na váhu do papírových sáčků a omezovat tak produkci obalových plastů. Za tu dobu Košík prodal v papírových sáčcích 150 tun potravin desítkám tisíc domácností. “Bezobalové” zboží zároveň patří nejen u ekologicky smýšlejících domácností k nadprůměrně často nakupovaným položkám. Zákazníci Košíku díky tomu ušetřili asi 2500 kilogramů plastového odpadu, který by nebylo možné znovu recyklovat. Mimochodem – reálná schopnost Česka plasty recyklovat klesla meziročně o třetinu.

Nyní Košík původní bezobalový koncept ještě více posune – a to přímo do spižíren domácností. Také zvýší jeho efektivitu, která by měla ve výsledku ušetřit další tuny odpadu navíc. S nákupem nově přiveze skleněné dózy na bezpečné uskladnění potravin a položky z “bezobalové sekce” bude prodávat v několika hmotnostních variantách, které vychází z nejčastějších zákaznických preferencí.

“Zákazníci si teď nově mohou kupovat oblíbené zboží v několika gramážích. Ty jsme vybrali na základě analýzy třech let nákupů a měly by pokrýt 90 % nejčastěji kupovaných objemů od jednotlivých položek. Díky tomu můžeme zvolit přesně velikost sáčku a ušetřit asi 30 % papíru. K balení jsme zároveň připravili i skleněné dózy, které je možné koupit spolu s nákupem a které by měly novým sáčkům objemově odpovídat,” vysvětluje Tomáš Jeřábek, šéf online supermarketu Košík.cz.

Hledání ideálního obalu skončilo kde začalo – u papíru. Sklo je emisní propadák

Po třech letech hledání ideálního obalu tak Košík uzavírá pomyslný kruh. A od původního papíru, který měl sloužit jen jako dočasné řešení, se vrací k papíru definitivnímu. S tím rozdílem, že se zásadním způsobem změní nakládání s papírovým obalem. Z běžného sáčku se tak stává – podobně jako u tašek – sáček cirkulární, ze kterého budou šetrnými metodami vznikat nové potravinářské obaly.

Sáčky bude možné vrátit spolu s taškami kurýrům, kteří je odvezou do skladu k recyklaci. Domácnosti s kompostéry nebo zahradním kompostem budou moci sáčky díky složení jednoduše kompostovat. Anebo pochopitelně dále využívat, třeba pro zabalení svačin nebo uchování potravin. Papír jako takový má FCS certifikaci, která zaručuje, že pochází z šetrně obhospodařovaných lesů v souladu s ekologickými, sociálními a ekonomickými kritérii.

Papír tak poměrně paradoxně vyhrál i nad dalšími obaly, které Košík testoval. Ekologickým “propadákem” se stalo například opakovaně využívané sklo, jako neudržitelné se ukázaly také současné technologie vymývání hliníkových nebo plastových dóziček, které původně patřily mezi horké favority opakovaně využitelných obalů. V případě uvažovaných mikrotenových sáčků pak Košík bojuje s jejich negativním dopadem na životní prostředí, pokud se dostanou do volné přírody.

“Strávili jsme tři roky hledáním obalu, který by bylo možné opakovaně využívat. Ve kterém bychom zákazníkovi přivezli potraviny a prázdný obal opět odvezli. A nakonec se ukázalo, že pokud si nechceme na ekologii jen hrát, nemáme šanci ho najít,” vysvětluje Tomáš Jeřábek. “Emise aut, které musí vozit těžké skleněné dózy na vymytí, každý litr vody a saponátu, který je potřeba k čištění, to všechno původní myšlenku znehodnocuje.”

Jeřábek však slibuje, že řešení bude Košík hledat i nadále. Ať už dalším zlepšením cirkulace papírové hmoty, ze které chce vyrábět další druhy obalů nebo testováním nových možností, které jednorázové obaly nabízí. Ještě letos by online supermarket chtěl vyzkoušet například rozpustné obaly vyrobené z přírodních látek, jejichž vývoj za poslední dva roky významně pokročil. Rozvíjet hodlá také svůj program náhrady PET obalů za takzvané rPET, které vznikají právě s využitím recyklovaných vloček plastového materiálu.

Proč se Košík pustil do bezobalového nakupování?

V ČR se každoročně vyprodukuje více než jeden milion tun plastového odpadu, přičemž v naprosté většině se jedná o obalový materiál na jedno použití. Zároveň klesá schopnost takzvané reálné recyklace, na kterou nemá vliv ani disciplína Čechů při třídění domácího odpadu. Podle informací Ministerstva životního prostředí bylo Česko schopno zrecyklovat až o třetinu méně plastů, než v předchozím roce.

Problémem plastů je především jejich opětovné využití. Pouze minimum z potravinářských obalů je možné využít opět v potravinářství. Pokud se dostanou do přírody, trvá desítky (a u některých až stovky) let, než se rozloží.

Zároveň mají zatím nevyzpytatelný dopad na životní prostředí ve formě takzvaných mikroplastů – částic, které se objevují například v pitné vodě nebo dokonce lidském organismu.

Starší byt v Praze přes 120 tisíc za metr, v Brně přes 90 tisíc. Inflace a zdražující hypotéky přinesly nové rekordy. Nájmy jsou poprvé výš než před kovidem

Po stagnaci opět razantní růst, který v prvním čtvrtletí smazal naděje všech domácností čekajících na výhodnější ceny tuzemských bytů. Inflace, ale také snaha Čechů zařídit si vlastní bydlení v době, kdy se dosažitelnost hypoték mění s každým měsícem, opět vystřelily ceny na nové rekordy. Vyplývá to z Kvartálního monitoru trhu s nemovitostmi realitní skupiny EHS, která využívá data realitních služeb Bezrealitky a Maxima Reality.

Vyhlížené ochlazení se odkládá, Češi panikařili kvůli hypotékám

Průměrná cena staršího bytu se v Česku poprvé dostala nad 90 tisíc korun za metr (konkrétně 90 372 Kč/m2), což je nejvíce v historii měření. Důvody jsou jasné – zdražující novostavby, větší množství rekonstruovaných bytů, které se dostaly do prodeje, ale také inflace. Zásadním faktorem se však stal strach Čechů ze zdražujících hypoték a snaha koupit vlastní bydlení ještě dříve, než se pro ně stanou nedostupné. To přineslo zhruba o desetinu více prodaných bytů než v předchozím období, a s tím logicky také prostor na další růst cen.

Naopak ceny rodinných domů již dvanáctý měsíc stagnují. Celorepublikový průměr se na konci kvartálu zastavil na ceně 47,5 tisíce korun za metr čtvereční. A to i přesto, že průměrná celková cena za prodaný objekt se v průběhu roku zvýšila o 25 % a zastavila se těsně pod hranicí 8,5 milionu korun. Prodávaly se však spíše domy v horším stavebně technickém stavu nebo v levnějších lokalitách.

„Konec loňského roku jasně ukazoval na postupné ochlazení v podstatě všech důležitých regionů s výjimkou Jihomoravského kraje. Celospolečenská diskuze spojená se zdražováním hypoték a novými pravidly pro jejich udílení, která vstoupila v platnost od dubna, však aktivizovala všechny, kteří zvažovali koupi vlastního bydlení. Takže i pražské domácnosti, které ještě loni dávaly najevo, že ceny jsou na ně příliš vysoké, dokázaly sesypat úspory dohromady,“ vysvětluje Jan Škrabánek, šéf digitální realitní služby Bezrealitky. „Na trhu se díky tomu zkoncentrovala poptávka pravděpodobně za oba kvartály a místo vyhlížené stagnace si tak musely domácnosti ještě připlatit. To pochopitelně zakládá dobrou půdu pro domněnku, že příští kvartál bude situace klidnější.“

Praha na rekordu, který málokdo čekal. Nová maxima padla i v Brně a středních Čechách

Pražský trh po stagnaci a velice mírném poklesu na konci loňského roku navázal na růstový trend a poprvé se dostal přes historický milník 120 tisíc korun za metr u starších bytů – tedy hodnotu, za kterou se prodávaly byty v novostavbách ještě na konci roku 2020. Průměrná cena prodaného bytu v Praze oproti předchozímu kvartálu stoupla jen o 3,8 % na 7,8 milionu korun – ukazuje se tedy, že se výrazněji šetřilo na metráži bytu nebo lokalitě. Ceny pražských rodinných domů naopak po bouřlivém podzimu klesají na 82,2 tisíce korun za metr.

Na pražský růst cen reagovala i středočeská města. Krajský průměr u bytů poprvé překonal metu 75 tisíc korun za metr (konkrétně 76 966 Kč/m2) a oproti předchozímu kvartálu vyrostl skoro o 13 %. I zde průměrná cena bytu rostla pomaleji a zastavila se těsně nad hranicí 5 milionů. V případě rodinných domů se ceny pohybují těsně pod 60 tisíci korun za metr, přičemž průměrný rodinný dům se prodával za 9,5 milionu korun – to je o 13 % více než v předchozím období, což značí větší příklon ke kvalitnějším objektům.

Přesně dva roky v řadě významně rostou ceny bytů v Brně, které poprvé prolomilo hranici 90 tisíc korun za metr (konkrétně 92 100 Kč/m2). To je mimochodem cena, za kterou se dal pořídit starší pražský byt ještě na podzim roku 2020. Pětiprocentní růst plošných cen překvapivě překonává průměrná cena celkově prodávaných bytů – ta stoupla těsně pod 5,9 milionu korun a naznačuje, že se kupovaly kvalitnější objekty než v předchozím období. Ceny rodinných domů v Jihomoravském kraji naopak mírně klesly na 46,7 tisíce korun za metr čtvereční.

„Rostoucí ceny bydlení se pochopitelně Češi snažili kompenzovat. Rostl například zájem o starší byty před rekonstrukcí, poptávaly se nemovitosti s delší dojezdovou vzdáleností do spádových oblastí. V některých případech dokonce domácnosti začaly výrazněji slevovat i z podlahové plochy, což bylo v minulých letech v podstatě tabu,“ zmiňuje Vladimír Zuzák, ředitel Maxima Reality.„V případě rodinných domů jsme pak byli svědky částečného odklonu od novostaveb a většího zájmu o starší nemovitosti určené ke generální přestavbě. Pokud tento trend přetrvá, mohl by mít pozitivní vliv na takzvané ‚oživování‘ mrtvých nemovitostí.“

Že investice do nemovitostí pořád dává v Česku smysl, naznačují i aktuální data ročního zhodnocení. Český průměr je v případě bytů na 20 %, Praha vykazuje se 17,7 % jen o trochu mírnější růst, naopak Brno s 22 % roste rychleji. Až dvojnásobně však za poslední rok stoupla hodnota bytů v Olomouckém (41 %), Ústeckém (42 %) nebo Moravskoslezském kraji (47,6 %). Rodinné domy – především z rekreačních důvodů – se nejlépe zhodnocovaly v Jihočeském kraji (46,5 %), Karlovarském kraji (47,7 %) a Libereckém kraji (44,2 %).

Nájmy se vrací do předcovidových let

Obrat nastal také na nájemním trhu, který kromě zvýšeného množství Čechů, zvažujících nájemní bydlení, zasáhla také ukrajinská uprchlická krize. V Praze se nájmy po necelých dvou letech opět vrací k předcovidovým cenám. S 282 korunami za metr mají k překonání historického rekordu však ještě poměrně dlouhou cestu. Naopak na nové maximum s 219 korunami za metr vystoupaly nájmy ve Středočeském kraji. V Brně a okolí pak pravděpodobně narazily na krátkodobý strop a drží se na hodnotě 247 korun za metr – podobně jako na podzim loňského roku. Efekt uprchlické krize se projevil zejména v Karlovarském kraji, kde nájmy skokově stouply na 167 korun za metr.

„V Praze rostou nájmy nepřetržitě od poloviny roku 2020 a dá se předpokládat, že tempo se bude zrychlovat. Ještě rychleji než v hlavním městě nebo Brně by však mohly nájmy růst v regionech. Ty se totiž na novou situaci, která i zde přivede do nájmů rekordní množství Čechů, musí teprve připravit. Nájemní bytový fond je zde většinou velice omezený, což se při zvýšené poptávce pochopitelně odrazí na cenách,“ zmiňuje Jan Škrabánek. „Situaci na trhu bych i s ohledem na probíhající válečný konflikt popsal jako klid před nájemní bouří. A pokud někdo zvažuje přechod do nájmu, měl by tak učinit co nejdříve, než změny na trh udeří plnou silou.“

Knižní secondhand Knihobot vstupuje na Slovensko. V Bratislavě otevře první kamennou pobočku, do Vánoc tu chce být jedničkou v prodeji second-hand knížek

Knižní secondhand Knihobot, který v Česku loni prodal kolem půl milionu knih, vstupuje na Slovensko. Spouští web Knihobot.sk, připravuje marketingové kampaně a na léto chystá otevření první kamenné pobočky. Letos by chtěl Knihobot na Slovensku prodat stovky tisíc knih s cílem stát se zde jedničkou v prodeji knížek z druhé ruky.

Knihobot se slovenskému trhu poprvé otevřel v listopadu loňského roku, kdy jeho kurýři začali obsluhovat i zákazníky na zahraničních adresách. Nyní však na Slovensku přestává fungovat „na volnoběh“ – postavil slovenský tým, spouští mezinárodní web, komunikaci a marketing začíná cílit také na slovenské domácnosti. A připravuje se na otevření první kamenné pobočky, která by v létě měla vyrůst v Bratislavě.

Svými aktivitami má na co navazovat. Necelý půlrok pilotního provozu totiž přinesl skvělé výsledky. Slovenští čtenáři si objednali 51,5 tisíce knížek. Zpátky do oběhu pak stovky zákazníků vrátily více než 10 tisíc titulů, za které jim byla vyplacena provize přesahující 12 tisíc eur. Cíle jsou však výrazně vyšší.

„Ukázalo se, že slovenský trh má potenciál růst v následujících letech podobně rychle, jako rosteme v Česku. Tedy znásobit objem prodávaných i přijímaných knížek 3–4 x za rok. Hodně nám pomáhá, že Slováci nemají problém s nákupem české literatury, většina českých titulů se totiž prodává i ve slovenských knihkupectvích, u světových děl se navíc někdy nevydávají slovenské překlady, pokud už existují české,” zmiňuje Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu. „I přístup ke knihám mají Slováci podobný jako Češi. Podle některých průzkumů si rádi připlatí za kvalitní tituly, na druhou stranu nemají problém kupovat si sezónní literaturu na jednorázové přečtení. Což je pochopitelně ideální knižní adept na cirkulaci.”

Knihobot může čerpat ještě z další výhody. Slovenský trh má výrazně menší síť antikvariátů než Česko a online prodej second hand knížek se tu snaží rozjet jen jedno knihkupectví. Knihy se zde prodávají tedy především v bazarovém prodeji. To je však náročné na čas – každý jednotlivý titul je nutné nafotit, domluvit se se zájemcem, knížku zabalit a poslat. A právě jako alternativa k tomuto modelu Knihobot primárně vznikl.

Knížky, které chtějí majitelé nabídnout přes Knihobot do prodeje, totiž stačí jedinkrát nafotit „v komínku“, následně je předat kurýrovi, který si pro ně přijede zdarma, nebo je odnést na slovenskou pobočku Zásilkovny a pak už jen čekat na výplatu provize. Ta dorazí v eurech na zákazníkem zvolený účet.

Jak bude fungovat Knihobot na Slovensku?

  • Objednané knihy doručí kurýr do druhého dne, případně je možné využít doručení do sítě Zásilkovny
  • Prodávané knihy stačí nafotit „v komínku“ a předat kurýrovi, který je vyzvedne zdarma, či je odnést do pobočky Zásilkovny
  • Prodávat je přes Knihobot možné knížky v jakémkoli jazyce, nesmí být ale poškozené
  • Provize je zákazníkovi vyplacena po prodeji knížky a činí 60 % z prodejní ceny – 1,19 €

Odkaz na slovenský Knihobot:

web: knihobot.sk 

instagram: https://www.instagram.com/knihobot.sk/

Knihy pro Knihobot můžete přinést do Levných knih. Černí koně knižního trhu spojují síly

Cestou do knihkupectví pro nové knihy rovnou vrátit ty přečtené. Takovou možnost budou mít čtenáři v Brně a okolí. Knižní sekáč Knihobot a Levné knihy spojily síly a od tohoto týdne budou moci lidé poslat přečtené knihy do Knihobotu přes pět poboček Levných knih. 

Knihobot si od kroku slibuje především vyšší motivaci lidí při posílání knih zpět do oběhu. Na pobočku Levných knih totiž bude možné přinést knihy, které chcete, aniž byste je museli zabalit. Personálu na pokladně bude stačit sdělit jméno, email a telefonní číslo. Noví zákazníci pak ještě v následné komunikaci doplní číslo účtu, kam jim bude Knihobot vyplácet provize.

O zbytek – tedy převoz knih do skladu, jejich nafocení, následný prodej, předání novému majiteli a vyplacení provize – se již postará Knihobot, jemuž Levné knihy vybrané tituly předají. 

„Sice posíláme zdarma kurýra na jakoukoliv adresu v Česku, stále se to ale nevyrovná pocitu, že prostě vezmu pět knih pod paži a cestou na nákup je nechám v knihkupectví,” zmiňuje Dominik Gazdoš, zakladatel největšího českého knižního secondhandu Knihobot. „A pokud chcete mít jistotu, že o vaše knížky bude zájem, můžete nám je dopředu vyfotit – obratem dáme vědět, jestli má smysl je nosit.”

Do projektu se v první fázi zapojuje pět poboček Levných knih v Brně. Konkrétně v centru v Masarykově ulici, v obchodních centrech Královo pole, Futurum a Olympia a v areálu Globusu Ivanovice. Volba Brna byla jasná hned od začátku.

„Na Moravě nemáme zatím žádnou pobočku a našim místním zákazníkům jsme chtěli umožnit stejně snadné vracení, jaké mohou využívat lidé z Prahy a okolí,” vysvětluje volbu místa Dominik Gazdoš. „Chuť najít pro přečtené knížky nové majitele je společná pro všechny čtenáře napříč republikou.”

Knihkupectví a secondhandy nachází společnou řeč 

Jakkoli je spolupráce knižního secondhandu s knihkupectvím zatím unikátní, ukazuje další z možných tváří knižního trhu v následujících letech. Mladší generace nemá zájem hromadit v domácích knihovnách veškeré přečtené knížky a mezi čtenáři tak přibývá chuť knihy průběžně točit. Změny ve čtenářských návycích tak pomalu začínají stírat rozdíl mezi knihkupectvím a nabídkou knih z druhé ruky.  

„Jsme rádi, že jsme společně dokázali vymyslet model, který přebírá to nejlepší z obou konceptů. Taková spolupráce je v české knihkupecké branži unikátní. Jak zákazníky Levných knih, tak zákazníky Knihobotu pojí láska ke knihám a právě na ty naše spolupráce cílí a obě skupiny propojuje. Věříme, že na obou stranách přibude spousta spokojených čtenářů,” komentuje spolupráci generální ředitel Levných knih Lukáš Gilánik.

Že se do budoucna světy knihkupectví a knih z druhé ruky ještě více propojí napovídá i současná nabídka na Knihobotu. 35 % nabízených knih je totiž mladších 10 let. Většina knih je v perfektním stavu a často k nerozeznání od knih nabízených běžně v knihkupectvích. 

Vracení knih bez bariér

Spolupráce s Levnými knihami zároveň podpoří překonávání bariér pro návrat přečtených knížek do oběhu, mezi které podle výzkumu Knihobotu kromě citové vazby patří právě balení knih a jejich popisování či focení. V nově vybudované síti kontaktních míst bude možné knihy jednoduše nechávat už od jednoho kusu.

Prvních pět poboček je ukázkou, jak bude budoucnost takovéto partnerské sítě vypadat. Knihobot ji buduje pod značkou “Knihobod” a v letošním roce by se měla stát jedním z pilířů tuzemské expanze.

S pronájmem na Bezrealitky pomůže ukrajinský asistent, zájem o nájmy měsíc a půl od vypuknutí války prudce roste

Ani měsíc a půl od propuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině neklesá zájem o bydlení pro nově příchozí ukrajinské domácnosti – naopak. Největší nájemní portál Bezrealitky registruje více než 40 tisíc reakcí na nájemní inzeráty týdně, tedy násobně více, než v běžném období. Ukrajinským domácnostem proto podává pomocnou ruku – ukrajinsky hovořícího asistenta, který jim poradí s hledáním vhodného podnájmu. Nově příchozí Ukrajince poučí o tom, jak se v Česku hledá bydlení a bude je varovat před podvody.

Na Bezrealitky od konce února hledalo bydlení rekordní množství lidí. Poptávka je momentálně o 340 % vyšší než loni touto dobou. Signifikantní podíl transakcí byl právě ze strany nově příchozích domácností. A přestože příliv uprchlíků nyní klesá, v případě hledání bydlení tato rovnice neplatí. Nájmy totiž nyní začínají vyhledávat ukrajinské domácnosti, které doposud přebývaly u dobrovolníků, podařilo se jim najít zaměstnání a staví se postupně na vlastní nohy.

Hledání bydlení se však neobejde bez problémů. Bezrealitky proto zavedly post „Ukrajinského atašé pro bydlení v Česku“. Rodilého mluvčího, který nyní bude krajanům pomáhat s bydlením. Jeho služeb mohou využívat všichni, kteří potřebují najít odpovídající podnájem.

„Naše nová ukrajinská kolegyně své krajany seznámí s tím, jak v Česku hledat bydlení, jaké jsou obvyklé postupy a ceny, se zněním smluv, ale také je upozorní na praktiky, které rozhodně běžné nejsou,“ zmiňuje nový ředitel Bezrealitky Jan Škrabánek. „Pro nově příchozí domácnosti zároveň vznikl manuál, který jim zjednoduší nejen komunikaci, ale také soužití s Čechy.“

Právě ochrana před podvody je jedním z důležitých bodů. Bezpečnostní štít Bezrealitky, který s pomocí umělé inteligence identifikuje podvodné nebo podezřelé inzeráty, totiž od propuknutí krize zabránil zveřejnění o pětkrát víc inzerátů než v běžném období. Například na sociálních sítích však něco podobného systémově nikdo nekontroluje.

„Bohužel se setkáváme s pokusy, kdy jsou ukrajinské domácnosti motivováni k platbě provize za sjednání bydlení, které ještě neviděli, jsou jim přislíbeny podmínky, které neodpovídají skutečnosti anebo majitelé nedávají jasné podmínky plateb za energie a hrozí, že budou chtít následně neohlášené nedoplatky,“ zmiňuje Jan Škrabánek. „V podstatě všechny takové pokusy jsme naštěstí schopni řešit ještě před tím, než se dostanou do nabídky.“

Všichni nově příchozí ukrajinské domácnosti mohou zdarma využívat takzvaný premium profil, který jim kromě bezpečné komunikace s majiteli umožňuje například sdílet podrobnosti o své domácnosti, jako je počet členů nebo domácích zvířat. Majitelé nemovitostí zase mohou své inzeráty označit ukrajinskými vlaječkami na znamení toho, že jsou ochotni jednat o podmínkách. Možnost zatím využily stovky Čechů. K nájmu díky tomu mohou zdarma využít online smlouvy Havel & Partners s možností digitálního podpisu.

Maxima Reality loni dosáhla na 110 milionů, chce zabojovat o post české jedničky

Realitní kancelář Maxima Reality má za sebou rekordní rok: Poprvé pokořila 100milionový obrat, zdvojnásobila počet klientů, transakcí i velikost týmu. Z Prahy zamířila do celého Česka, kde otevřela první kamenné pobočky. Klienty dokázala v neklidné době oslovit především svým unikátním modelem spolupráce, pomohlo jí i členství v realitní skupině European Housing Services. Ředitel Maximy Vladimír Zuzák věří, že to je jen začátek cesty k české tržní jedničce.

V loňském roce se na Maximu se žádostí o prodej nebo pronájem obrátilo skoro 2000 majitelů nemovitostí z celého Česka. To je takřka dvakrát více, než v předchozím roce, což z Maxima Reality v současnosti dělá jednu z TOP 10 realitních služeb v Česku. Přestože nejčastěji zprostředkovávala prodeje bytů v Praze, díky rozšiřování své sítě mimo hranice hlavního města posiloval také prodej rodinných domů nebo rekreačních nemovitostí. Zhruba třetina prodejů pak Maxima kompletně zajistila v rámci spolupráce uvnitř skupiny EHS pro službu Bezrealitky Komfort. 

Obrat Maximy se díky tomu za loňský rok zvýšil o více než 80 % a zastavil se těsně nad hodnotou 110 milionů korun. Hodnota prodávaných nemovitostí se meziročně zvýšila skoro o třetinu, tedy výrazně více než jaký je celorepublikový průměr. I loni se jí tedy dařilo naplňovat jednu ze svých konkurenčních výhod – a sice prodávat díky své ověřené metodice nemovitosti zhruba o 15 % výhodněji, než jaký je tržní průměr. 

“Standard se na realitním trhu výrazným způsobem posunul. Výhodu teď mají ty služby, které dokážou skloubit kvalitu a odbornost servisu se znalostí realitního prostředí, empatií vůči zákazníkovi a schopností mu další přidanou hodnotu – například službami na míru nebo zkvalitňováním prodávaných nemovitostí,” zmiňuje Vladimír Zuzák, ředitel Maxima Reality. “To vše je něco, co má Maxima dlouhodobě jako součást vlastního DNA a důvod, proč se jí daří růst i na úkor jiných realitních zprostředkovatelů.”

Rostoucí počet klientů se odrazil i ve výrazném posílení týmu realitních specialistů, kteří se v rámci Maxima Reality věnují jednotlivým krokům každé zakázky. Loni jejich počet vyrostl na více než dvojnásobek. Klienty Maxima Reality tak obsluhuje aktuálně padesátičlenný tým, složený ze specialistů prodeje, právníků, hypotečních expertů nebo fotografů a interiérových designérů.

“Chytili jsme se příležitosti, kterou přinesl nový zákon o realitním zprostředkování, Ten pomalu ale jistě mění renomé realitních kanceláří a hlavně jasně odděluje ty, kteří to myslí vážně, od zbytku. Dokázali jsme díky tomu získat nové zkušené kolegy od konkurence, ale také celou řadu začínajících kolegů s vysokou odborností z jiných oborů,” zmiňuje Vladimír Zuzák, který chce pomoci vychovat zcela novou generaci realitních profesionálů.

Maxima si věří na českou jedničku, sází na lidský přístup i digitalizaci

A rychlé tempo růstu by si Maxima Reality chtěla uchovat i letos. V plánu je přiblížit se v obratech pod 200 milionů korun, opět zdvojnásobit počet transakcí a ještě letos se pevně uchytit v každém krajském městě.

“Do pěti let chci mít z Maximy jedničku na českém trhu s kontaktním místem v každém krajském městě. Rozhodně to není přehnaná ambice,” věří si Vladimír Zuzák. “A rozhodně nesázíme na konzervativní růst bez inovací – naopak. Uvědomujeme si, že následující roky budou léta velkých změn a transformace. A jsme na to připraveni.”

Pomoci mají například výrazné investice do technologií. Ještě letos by měl začít fungovat vylepšený systém MaxData, který klientům Maxima Reality umožní v reálném čase sledovat postup jejich zakázky, výsledky jednání se zájemci nebo postup při podpisu smluv. To vše by mělo uvolnit ruce realitním specialistům, kteří se budou moci ještě více soustředit na zákaznický zážitek. Právě schopnost nabídnout nadstandardní servis jak pro prodávajícího, tak kupujícího má totiž Maximu v rámci české konkurence dlouhodobě odlišovat.


“Nákup nebo prodej nemovitosti je věc, kterou běžný člověk dělá jen jednou, dvakrát za život. Navíc za nejrůznějších životních situací – ať už příjemných, nebo komplikovaných.  A já chci, aby se z výběru té nejlepší nemovitosti stal moment, na který bude každý člověk ve výsledku vždy vzpomínat v dobrém,” zmiňuje Vladimír Zuzák. “Protože v Maximě vždy budou pracovat lidé, jejichž největší motivací bývá právě skvělá služba jejich klientům.”

Bezrealitkám šéfuje Jan Škrabánek, jeho hlavní misí je reagovat na změny na realitním trhu a zajistit dostupné nájmy

Navázat na poslední úspěšné roky, ale také začít pracovat na nových produktech, které přinesou odpověď na aktuální výzvy českého realitního trhu – jako je třeba rostoucí zájem o nájemní bydlení. To budou hlavní úkoly Jana Škrabánka, který nově nastupuje jako CEO přední digitální realitní služby Bezrealitky. Na pozici nahrazuje Hendrika Meyera, který se stal generálním ředitelem celé realitní skupiny European Housing Services. 

Jan Škrabánek (42) přechází z pozice marketingového ředitele českého online supermarketu Košík.cz. Zde měl na starosti řízení více než dvacetičlenného týmu a byl zodpovědný za výsledky výkonnostních i brand kampaní. Zkušenosti má také z bazarové platformy Letgo, kde se jako hlavní manažer pro růst projektu mimo jiné zaměřil i na její otevření prodeji nemovitostí. Působil také v platformě na půjčování peněz mezi lidmi Zonky, kde vedl marketingové oddělení. 

Jeho klíčovým úkolem bude připravit Bezrealitky na další růst, a to jak v Česku, tak v rámci zahraniční expanze. Pokračovat chce i v digitalizaci jednotlivých produktů, ale také jejich zásadní transformaci a rozvoji, aby odpovídaly současným potřebám proměňujícího se realitního trhu.

“Role Bezrealitky jako služby z mého pohledu roste a je ještě důležitější než v minulých letech. Nevymezujeme se již jen proti servisu běžných realitních kanceláří, nově chceme klienty učit, jak velký rozdíl je mezi námi a například bazarovými platformami nebo prodejem či pronájmem přes sociální sítě,” zmiňuje Jan Škrabánek, CEO Bezrealitky. “Nadále si budeme brát to nejlepší z obou směrů.”

Bezrealitky chtějí zajistit vysokou dostupnost nájmů 

Důležitou součástí Škrabánkovy mise bude také vybudování nového týmu, který v sobě zkombinuje marketingové aktivity, vývoj nových produktů, analytiku a community management. Právě ten bude sloužit k rychlým reakcím na měnící se realitní prostředí. A díky svému datově orientovanému know-how by se měl stát podporou pro celou skupinu EHS.

“Realitní trh se mění nejzásadněji od sametové revoluce. A skutečně nikdo nedokáže predikovat, jak konkrétně se budou posouvat potřeby běžných Čechů nebo chování majitelů nemovitostí. Způsoby, jak jsme si kupovali bydlení, nebo potřeby v oblasti nájemního bydlení mohou být zcela jiné v průběhu několika málo kvartálů,” zmiňuje Hendrik Meyer, který projekt doposud vedl. “Bezrealitky mají naštěstí na čem stavět – schopnost rychle reagovat je součástí jejich DNA. I díky nástupu Honzy a celkovému posílení interního týmu se tak bude projektu dařit být o krok napřed, ať už v otázce nabídky, digitálních služeb, komunikace zájemců a majitelů nebo financování nákupů. A tyto poznatky budou sdílet s celou skupinou.”

Jedním z prvních úkolů nového týmu tak bude přizpůsobit portál aktuální situaci na nájemním trhu. Ten očekává (nově i pod vlivem aktuální válečné situace) největší poptávku za poslední roky. Jen v druhém kvartále tohoto roku by mohla být dvojnásobná oproti běžnému stavu. Bezrealitky proto chtějí ještě více posílit svou pozici nejrychlejšího a nejbezpečnějšího způsobu, jak si nájem plně online zajistit.

Meyer se posouvá do pozici generálního ředitele skupiny European Housing Services

Hendrik Meyer (48), který v čele Bezrealitky působil na pozici CEO od roku 2017, povýšil na nově utvořenou pozici Group Director pro celou realitní skupinu European Housing Services. Jeho rolí nyní bude udržovat funkční synergii mezi jednotlivými členy skupiny, do které patří kromě Bezrealitky také realitní služba Maxima Reality, investiční mikrodeveloperský fond ČNT, nájemní platforma Tvůj Správce nebo interiérový start-up Room Story.

“V EHS máme možnost vidět realitní trh v celé jeho komplexitě. A příležitostí, na kterých je teď možné růst, začíná být doslova nepřeberné množství. Jen necelý rok po vzniku skupiny EHS se dostáváme do situace, kdy začíná hrát klíčovou roli v rámci celého českého trhu,” zmiňuje Meyer. ”Vnitřní synergie skupiny jsou nyní stabilizované a funkční, takže můžeme začít s rozvojem stávajících projektů, ale také přípravou nových – ať už na zelené louce nebo pomocí akvizic.”

Bezrealitky loni prodaly nemovitosti za 32 miliard, obrat jim vzrostl o pětinu na 60 milionů

Největší česká digitální realitní služba Bezrealitky loni rostla i přes složitou situaci na celém realitním trhu. Češi přes ní zprostředkovali 50 tisíc realitních transakcí, další stovky pak zajistily Bezrealitky po vlastní ose v rámci svých produktů Komfort a Expres. Obrat díky tomu Bezrealitkám stoupl o pětinu na 60 milionů, zisk se zvýšil o 25 %. Růst chtějí Bezrealitky i letos – změny, které na realitním trhu probíhají, chtějí uchopit jako zásadní příležitost.

V roce 2021 se přes Bezrealitky pronajalo 44 008 nemovitostí z celého Česka a prodalo skoro 5500 nemovitostí v celkové hodnotě takřka 32 miliard korun. Nájemci službu využívali především v Praze, která se na celkové nabídce podílela 2/3. Desetina veškeré nájemní nabídky mířila do Brna a Jihomoravského kraje, 8 % se nadále podílel Středočeský kraj. Výrazně stoupl počet prodaných domů a bytů v hlavním městě – vloni tvořil 42 % z celkového počtu. Ve Středočeském kraji se podíl držel na předloňských 16 %, v Jihomoravském kraji se jednalo o 8 %. Nárůst zaznamenaly Moravskoslezský a Ústecký kraj, které se na počtu prodaných nemovitostí shodně podílely 6 %.

Průměrná cena prodaného domu se loni pohybovala kolem 7,2 milionu korun, u bytu 5,4 milionu korun. Byty se z 58 % prodávaly v dispozici 2+kk – 3+kk, čtvrtinu tvořily nemovitosti větší než 3+1, zbytek zastoupily garsoniéry. Naprostá většina nabízených nemovitostí byla prodána svépomocí. Celkem tedy služba lidem ušetřila asi 1,2 miliardy na prodejních provizích a dalších 800 milionů na provizích z nájmu. Asistenci a kompletní zajištění prodeje v podobě služby Bezrealitky Komfort využilo asi 175 klientů.

Obrat společnosti Bezrealitky s.r.o. stoupl v loňském roce o pětinu, a to na 60 milionů korun. Čistý zisk se pak zvýšil o celou čtvrtinu – a to přesto, že nabídka nemovitostí byla loni nejstřídmější za poslední roky. Tahounem růstu se staly především doplňkové služby a nové produkty – již zmiňovaný Bezrealitky Komfort a Bezrealitky Expres, zajišťující odkup nemovitosti přímo ze strany Bezrealitky s platbou do 72 hodin.

„Loňský rok byl složitý pro celý realitní trh. Rostoucí ceny nemovitostí výrazným způsobem omezily počet domácností, které jsou schopné zajistit si financování nákupu domu nebo bytu. V celé řadě lokalit zároveň chybí zcela běžná nabídka. Jinými slovy – loni bylo nemovitostí určených pro běžné bydlení, nikoli jen investici, v nabídce nejméně za poslední roky,“ zmiňuje Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky. „Naštěstí se nám podařilo na nové podmínky adaptovat. Spustili jsme nové produkty a navázali strategickou spolupráci s partnery v rámci nově vzniklé realitní skupiny EHS.“

Pro letošní rok Bezrealitky plánují zásadní posun, kterým budou reagovat především na aktuální náladu na českém trhu. Služba se chystá na redesign, posílit a restrukturalizovat by se měl také interní tým. V rámci celé skupiny European Housing Services se chtějí Bezrealitky stát garantem know-how digitalizace realitního trhu. Na zásadní změny potřeb běžných Čechů vyplývající z aktuální situace na realitním trhu budou Bezrealitky reagovat vznikem nových služeb.

„Tak jako každá realitní služba se budeme muset vyrovnat s předpokládanými propady v prodejích. Musíme být připraveni na to, že drahé hypotéky mohou přivést celou generaci zájemců do nájmů, a dát jim co nejlepší službu pro jejich zajištění. V případě prodejů pak chceme přijít s novými modely financování, které by se na trhu mohly stát standardem,“ zakončuje Hendrik Meyer. „Začleněním do EHS jsme získali stabilitu a důležité partnery, nepřišli jsme však o svou startupovou flexibilitu. Ze změn, které letošní rok přinese, tak chceme udělat zásadní příležitost.“