František Brož

Definitivní konec chalupářské sezony. Máme se bát zlodějů?

Mimořádně pěkný prodloužený „volební víkend“, zakončený oslavou samostatnosti Československa, bude pro chataře a chalupáře hezkou tečkou za letní sezonou. S tím je samozřejmě spojena celá řada povinností. Přestože přípravu na zazimování většina majitelů objektů nepodceňuje, na některé detaily – třeba v otázce zabezpečení – se velmi často zapomíná.
Podle statistik je navíc tento rok v počtu vloupání do chat a chalup o poznání horší, než ten předchozí. Pravdou však je, že často citovaný celorepublikový průměr je zavádějící – zatímco některé kraje jsou na tom mnohem hůř, v jiných je naopak poměrně klid. Aktualizovaná mapa, představující vývoj vloupání do chat a chalup v meziročním srovnání, vám napoví.

Neklidná Praha, Ostravsko a Karlovarsko

Zdaleka nejhorší situace je v otázce meziročního nárůstu v Karlovarském kraji. Tamní policisté vyjížděli letos k vyloupeným chatám nebo chalupám o 51 % častěji než loni. Na Karlovarsku navíc zloději začali řádit hned po skončení prázdnin. V září 2013 bylo vyloupeno o 36 % více chat nebo chalup než o rok dříve. Špatná je situace také v Praze. Zde bylo od začátku roku vyloupeno o třetinu více rekreačních objektů než loni. Podobnou hodnotu – 31 % – vykazuje také Moravskoslezský kraj.
Naopak mezi nejklidnější kraje patří Zlínský, zde celkový počet vloupání o 2 % klesl (nicméně září bylo v tomto kraji kritické – chat zde bylo vyloupeno o 44 % více než v předchozím roce). V Pardubickém kraji – druhém nejklidnějším – je celoroční pokles tříprocentní. Zdaleka nejlépe je na tom pak Vysočina – zde od začátku roku poklesl počet vloupání do chat a chalup o více než pětinu.

Pokud nemůžete cennosti bezpečně zajistit, odvezte je

Jak tedy zajisti, abychom nepřišli o svůj majetek? Respektujte zlaté pravidlo, že kde nic není, není co ukrást. Veškeré jen trochu cenné věci proto dejte pod kvalitní zámek anebo je raději odvezte. Stejně učiňte také s nářadím a zahradní technikou. Nezapomeňte na to, že snadno dostupný krumpáč může zloději posloužit k dalšímu vnikání do objektu.
Pokud máte u vaší chalupy více hospodářských stavení, přemístěte cenné věci do toho nejlépe zabezpečeného a zvažte, zda ostatní nenechat otevřené. Vyvarujete se tak zbytečně zničeným dveřím a zámkům, pokud by chtěl zloděj stavení prozkoumávat.
Zároveň zvažte možnost uzamčení dveří uvnitř objektu – platí stejná zásada – pokud není co vzít, nechte je odemčené. Pokud mají zpomalit cestu k cennostem, zamykejte.

Ani bytelný zámek není jistota, může však zloděje odradit

Při zabezpečení objektu platí, že je tak silné, jak je silný jeho nejslabší článek. Pokud zloděj nepřekoná zámek, zkusí vypáčit dveře nebo rozbít okno. Odborníci však přiznávají, že například kvalitní zámek na dveřích má jistý psychologický efekt, který může zloděje odradit od vloupání.

„Čas, který zloděj potřebuje k překonání zámku, vyplývá z jeho bezpečnostní třídy. A je tedy logické, že zloději raději volí objekty, do kterých se dá vniknout rychle a za pomoci jednoduchého nářadí,“ uvádí Lucie Filová ze společnosti TOKOZ. Ta vyrábí právě zámky a kování, včetně řady vyvinuté speciálně pro české podmínky. „Například u zámků s bezpečnostní třídou 3 platí, že musí odolávat alespoň pět minut síle páčidla, kladiva nebo vrtáku. Zámky s bezpečnostní třídou 4 dokonce odolají 10 minut elektrické vrtačce, sekeře anebo kilo a čtvrt těžkému bucharu,“ dokončuje Filová.

Přehled bezpečnostních tříd

Bezpečnostní třída Čas odporu nejslabšího místa Způsob vloupání
1 Příležitostný pachatel – použití tělesné síly
2 3 min Příležitostný pachatel – použití jednoduchého ručního nářadí (pilka, kleště, šroubovák, vrták)
3 5 min Zloděj – sada nářadí z 2. BT + šroubováky, klíny, dlouhé páčidlo, malé kladivo (200 g)
4 10 min Zkušený pachatel – sada nářadí z 2. a 3. BT + malá el. vrtačka, sekera, sekáč, velké kladivo (1,25 kg)
5 15 min Zkušená pachatel – sada nářadí z 2. – 4. BT + elektrické nářadí (velká el. vrtačka, malá úhlová bruska)
6 15 min Zkušená pachatel – sada nářadí z 2.- 5. BT + elektrické nářadí (velká el. vrtačka, velká úhlová bruska)

Distributoři letáků zneužívají právo opožděného roznosu. Letáky v 90% případů často nedoručí vůbec.

Dovolené a nedostatečné personální zajištění, nízké odměny brigádníkům a vysoké teploty. Opakující se důvody vedoucí k výraznému zhoršení kvality roznosů neadresných tiskovin v letních měsících. Distributoři navíc hledají další cesty, jak dosáhnout vlastních úspor – například zneužíváním institutu opožděného roznosu. Zjistila to nezávislá kontrolní společnost Fresh Revolution.

„Možnost opožděného roznosu je smluvně ošetřené právo distribuční společnosti, kterého má využívat v případě neočekávané události,“ uvádí Ondřej Prokop z Fresh Revolution, která provádí kontroly pro cca 35% trhu. „V takovém případě distribuční společnost upřímně přizná, že v některých lokalitách má problém roznos realizovat a klientovi sdělí, kdy bude roznos napraven.“

Problémem je podle Prokopa prokazatelná nadužívanost tohoto privilegia, hraničící s jeho zneužíváním. Opožděný roznos totiž nemůže být kontrolován běžným způsobem a distributoři se spoléhají na to, že klient si dodatečnou kontrolu nezajistí. Opožděný roznos pak často kvůli úsporám nezrealizují vůbec.

„Namátkové kontroly, zaměřené na opožděné roznosy přinesly alarmující výsledek,“ zmiňuje Prokop. „V 90% případů nebyly letáky doručeny ani po dvou dnech od náhradního termínu.“ Na některých adresách bylo navíc zjištěno, že letáky do schránek nechodí již několik měsíců.
„V takových obcích si místní obyvatelné mysleli, že jsou vyškrtnuti z distribuce,“ dodává Prokop.

Celková kvalita roznosů se v červenci 2013 pohybovala v souhrnu kolem 70 %. Oproti jarním měsícům došlo v celkovém souhrnu všech prováděných kontrol k poklesu kvality o 15-20 %. Mnohem vyšší je však výskyt zcela „katastrofálních“ výsledků dílčích kontrol – výjimkou nejsou lokality, kde se kvalita roznosu pohybuje mezi 0-30 %. Podle Prokopa tento stav pravděpodobně potrvá i v měsíci srpnu.

Ondřej Prokop: „Peoplemetry“ pro kontrolu distribuce letáků nemohou fungovat.

Snahy Asociace poštovních služeb zavést jednotnou metodiku pro kontrolu kvality neadresného roznosu je pomýlená. Záměr měřit kvalitu roznosu „peoplemetry“, tedy pomocí ustáleného panelu respondentů, bude pro klienty zavádějící a může vést ke zbytečnému zkreslení a ztrátám. Připravovaný projekt Asociace poštovních služeb považuji za zavádějící a jdoucí na ruku distribučním společnostem, nikoli klientům.  Kontroly neadresné distribuce jsou velmi specifickým výzkumným šetřením, které není objektivní, pokud absolutně vždy nepracuje s prvkem náhody.

Při kontrolách je třeba vždy oslovovat výrazně rozdílné respondenty a často měnit lokace, aby došlo k rozmanitým kontrolám na celé ploše roznosového území. Konkrétní oblasti kontroly má mít navíc možnost volit na doporučení auditora klient. Je důležité, aby zástupce distributora nemohl dopředu připravit terén pro kontrolu a výsledek kontroly uměle vylepšit. Pokusy o podobnou manipulaci jsou na trhu bohužel zcela běžné. Takzvané ‚peoplemetry‘ klientům nabídnou data, která budou z mého pohledu v podstatě bezcenná. Kontroly zcela ztratí svoji objektivitu. Účastníky panelu totiž distribuční společnosti pravděpodobně rychle zařadí na svůj ‚VIP list‘ s přednostní donáškou.

Irelevantní i argument s nižší cenou za roznos. V případě „peoplemetrů“ totiž klient pravděpodobně nebude moci vyžít hlavní výhodu nezávislých auditů – možnost reklamace.Klienti jsou často překvapeni, že většinu námi provedených nezávislých auditů neplatí. Cenu za kontroly totiž strhneme z kompenzačních sankcí, které musí v případě námi prokázaného nekvalitního roznosu platit sami distributoři.

Připouštím, že stanovit jednotnou tržní metriku může být žádoucí. Pokud by však měla sloužit klientům pro odlišení kvalitních a nekvalitních distributorů, muselo by k tomu dojít za zcela rozdílných podmínek.

Ing. Ondřej Prokop, jednatel společnosti Fresh Revolution. Fresh Revolution provádí nezávislou kontrolu distribuce například pro Penny Market, DM Drogerie, Global Stores anebo Mediaservis.

marketing_a_media_logo

Tento názor si můžete přečíst také v časopise Marketing a Media č. 28/2013