Společnost Profinit na zahradě svého sídla uspořádala již tradiční Garden Party. Do vily na pražských Hradčanech dorazilo přes 200 hostů. Ti se během letního večera přenesli do fascinujícího světa vědy, techniky, nevídaných úkazů a vyzkoušeli si, jak mohou být díky znalostem o krok napřed. Motivem již 20. ročníku party totiž bylo téma „Jak věci opravdu fungují“.

Na oblíbené setkání zve Profinit svoje klienty a obchodní partnery z bank, pojišťoven, telekomunikačních operátorů, státní správy a dalších technologických firem. Jak bývá na Profinit akcích zvykem, nechyběl kromě dobrého jídla a pití také bohatý doprovodný program. Všichni návštěvníci tak mohli na speciálních vystoupeních a stanovištích poodhalit tajemství, která ukrývají přírodní živly, tekutý dusík nebo různé hlavolamy a pokusy. Hosté si mohli zkusit rozbít květinu, vytáhnout ježka z klece, udělat selfie na termokameře, zažít několik neskutečných show od IQ Landie (exploze, ohně a mlhy), stát se badatelem či vytvořit obtisk svého těla.

„Letošní ročník naší Garden Party jsme pojali velmi vědecky. Chtěli jsme tak názorně předvést, že náskok lze získat snadno díky znalostem. To je ostatně i náš nový firemní slogan, který jsme začali používat v letošním roce. Profinit od počátku klade zásadní důraz na vzdělávání, a to nejen vlastních lidí. Proto také spoluorganizujeme jedinou česko-slovenskou soutěž o nejlepší IT diplomku IT SPY, která právě odstartovala,“ řekla Jitka Kosovská, Marketing & PR Manager ve společnosti Profinit.

Vlivem minimální či dokonce žádné aktualizace prezentace svých služeb na internetu přicházejí tuzemští podnikatelé o stovky milionů korun ročně. Z analýzy podnikatelských webů, kterou provedla společnost Webnode, vyplývá, že svou internetovou prezentaci pravidelně aktualizuje pouze 12 % živnostníků. Jen o něco lépe jsou na tom firemní weby; ty jsou obhospodařovány přibližně z 23 %.

Význam webové prezentace si uvědomuje drtivá většina podnikatelů v ČR. Podle Českého statistického úřadu (ČSU) využívá v České republice webové stránky více jak 82 % firem s deseti a více zaměstnanci. Podle statistik Webnode je poněkud horší situace u živnostníků, kdy webovou prezentaci využívá zhruba 70 % z nich.

Aktuální obsah chybí

Jak vyplývá z dat, v ČR je přes 50 % firemních webových stránek neaktuálních, respektive poslední aktivita se na nich projevila více než před rokem. Podnikatelé si často nechají externě vytvořit stránky na míru, či jim je připraví někdo ve zdarma dostupném redakčním systému. Na tom by nebylo nic špatného, ale již se nestarají o jejich následnou údržbu ani o pravidelnou publikaci novinek.  Takový web postupně zestárne, a už vůbec neplní činnost, pro kterou byl stvořen – nepřináší podnikatelům nové zakázky. „Pokud firmy neví, jak se o technické zázemí webu starat, je pro ně složité se k nim přihlašovat, a neorientují se v něm, je pro ně lepší využít některou z volně dostupných služeb tvorby profesionálních webových stránek. Ta za ně natrvalo vyřeší technickou stránku věci, pomůže s formou prezentace a zajistí snadný přístup do správy obsahu,“ řekl Ondřej Kratěna, CEO společnosti Webnode.

Mnohé firmy význam aktuálního obsahu ve vztahu k návštěvníkovi stále podceňují. Weby, které vykazují tuto neaktivitu vyšší než tři měsíce, ztrácí na své popularitě a jsou hůře dohledatelné – tudíž pro zákazníka obtížněji k nalezení. Kvalitní web, který zákazník po pár vteřinách neopustí, by přitom měl klást důraz jak na obsah, tak na formu.

Volně dostupné nástroje šetří čas i peníze

Při tvorbě nových stránek jsou zvláště drobnější podnikatelé často limitováni finančně. Pro ně je proto výhodnější sáhnout po předem připravených šablonách firemních stránek, které jsou přizpůsobené pro různá podnikatelská odvětví. Majitelé firem díky tomu nemusejí zdlouhavě vyhledávat různé druhy nabídek, porovnávat poptávky a řešit, jakou funkcionalitu potřebují.

„Systémy jako Webnode ve standardu nabízejí použití vlastní domény, obsah bez reklam, moderní design i předem připravený obsah. Technickou podporu zajišťuje provozovatel a podnikatelé tak nemusejí trávit čas řešením provozních problémů webu a mohou se soustředit více na jeho obsah,“ dodal závěrem Ondřej Kratěna.

Hledání letošního nejlepšího studentského IT projektu začalo, vybírat se bude ze 2000 českých a slovenských diplomek

•  O vítězi rozhoduje komise složená z akademiků a zástupců jedné z největších českých IT společností, software-housu Profinit
• Soutěž poskytuje průřez tím nejlepším, co na českých a slovenských vysokých školách v IT oborech vzniká
• Loni soutěž vyhrál projekt studenta Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který umožnil během vteřiny na základě skici dohledat libovolné scény z desítek hodin videa

Odstartoval 8. ročník soutěže IT SPY, v níž panel akademických pracovníků z 20 českých a slovenských univerzit zvolí ty nejlepší diplomové projekty, které letos na českých a slovenských univerzitách vznikly. Autor vítězného projektu, vybraného z asi 2000 prací, zároveň reprezentuje úroveň českých a slovenských IT oborů. Vítězové minulých ročníků se často stali významnými akademickými pracovníky, rozvinuli na základě projektu vlastní podnikání anebo obsadili důležité posty v globálních technologických společnostech.

Soutěž cílí na odbornou i laickou veřejnost, ale také firmy a investory. Těm umožňuje seznámit se průřezem toho nejlepšího z českých a slovenských IT fakult. Kromě deseti finalistů totiž akademici na fakultách vybírají také asi stovku těch nejhodnotnějších prací, které zveřejní v takzvané „galerii nejlepších“. Letošní ročník se navíc pokusí studenty ještě více motivovat k dalšímu rozvoji jejich diplomových projektů. Přílišná skromnost či neprůbojnost studentů totiž často vedou k tomu, že i kvalitní diplomové projekty na vysoké úrovni skončí po obhajobě v šuplíku, a firmy, které by je mohly využít, se o nich nikdy nedozví. Překážkou je i nedostatek praktických zkušeností studentů s převedením práce do životaschopného projektu.

„I když vznikne pěkné řešení, které má potenciál praktického využití, absolventi zpravidla nejsou dostatečně připraveni a ani motivováni dotáhnout výsledek do uplatnitelné podoby,“ uvádí docent Jaroslav Zendulka, předseda poroty IT SPY z Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Podle Zendulky je řešením především kooperace firem a fakult.

„Vhodnou cestu vidím především v užší spolupráci fakult s firmami, prostřednictvím které mohou společnosti získat informace o zajímavých a potenciálně využitelných projektech a podpořit jejich další rozvoj. Buď za účasti autora, nebo samostatně po dohodě s ním.“

To potvrzuje také Tomáš Krátký, spoluorganizátor soutěže a RESEARCH AND DEVELOPMENT DIRECTOR ve společnosti Profinit. „Soutěž IT SPY nám již mnohokrát ukázala, že stačí vyvinout jen trochu snahy a diplomový projekt se může dostat do širokého – i světového – povědomí třeba jen na základě udělení prestižního ocenění. Profinit jako jedna z největších tuzemských IT firem podporuje ve spolupráci s akademiky studenty, kteří dokáží intenzivně pracovat se svými diplomovými projekty, a pomáhá jim je rozvíjet.“

Loni se o hlavní cenu utkalo přes 1900 prací z českých a slovenských univerzit. Vítězem se stal Adam Blažek s algoritmem, který rozpozná libovolnou konkrétní scénu ve videu na základě textového zadání anebo jednoduché barevné skici. Vyhledávání probíhá v reálném čase i v případě velkého množství dat, může tedy významným způsobem ulehčit práci videoeditorům, filmařům anebo vylepšit vyhledávání ve videobankách.

Jaké ceny letos udělí odborné komise?

 1.– 3. místo soutěže

Udělené nejlepším projektům, které excelují po stránce zvoleného řešení, výzkumu, realizace a rešerše. Projekty získají většinové uznání celé akademické poroty a experta společnosti Profinit.

Partnerská cena SAP

Experti z vývojového centra společnosti SAP Lab ocení inovativní myšlenky, které mohou pomoci k rozvoji podnikových informačních systémů.

Cena odborných novinářů

Cena udělovaná formou anonymní ankety panelem IT, technologických, businessových a marketingových novinářů.

Cena za komunikaci projektu 

Cena za mimořádnou schopnost prezentovat téma projektu a přiblížit ho široké veřejnosti, udělovaná panelem marketingových a PR osobností.

Cena veřejnosti

Cena široké veřejnosti udělovaná finalistům prostřednictvím veřejného hlasování na stránkách soutěže.