Blížící se začátek školního roku bývá z finančního hlediska pro neúplné rodiny nejnáročnějším obdobím. Kombinuje několik rizikových faktorů – minimální úspory po končících prázdninách, náklady spojené s nástupem dětí do školy, ale také vyšší počet partnerů, kteří se opozdí se splátkou alimentů, či je neuhradí vůbec. I dobře hospodařící rodina se tak může rázem ocitnout v dluhové spirále nebo pásmu chudoby.

Nástup do školy stojí rodinu zhruba 3000 korun na jedno dítě. V případě, že škola organizuje například seznamovací kurzy pro nové žáky, může se tato částka vyšplhat i na dvojnásobek. Často se jedná o náklady, se kterými je rodič samoživitel seznámen až po nástupu dítěte do školy.
Průměrná výše výživného na dítě v České republice se u školáků pohybuje kolem 2350 korun. I dvouměsíční výpadek alimentů tedy může rodinu citlivě zasáhnout. Přitom právě prázdniny bývají dobou, kdy se řada doposud řádně platících rodičů odmlčí. Důvodem jsou často výdaje spojené s jejich vlastními prázdninovými aktivitami, kvůli kterým na alimenty nemají.

„Pro mnoho samoživitelů se stává situace na začátku školního roku neřešitelnou. Dětem nedokáží pořídit odpovídající učebnice a další výbavu, doslova se musí rozhodnout, zda zaplatí školní obědy a družinu, anebo dítě nechají jet na seznamovací kurz,“ uvádí Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin. „Pokud partner přes léto začal dlužit na výživě nebo nehradí plnou částku, doporučujeme začít situaci řešit neprodleně. Začátek školního roku to sice nezachrání, rodina však dokáže situaci často vyřešit, než přijdou Vánoce.“

Asociace neúplných rodin sice provozuje bezplatný program pro vymáhání dlužných alimentů VašeVýživné.cz, kvůli zákonným lhůtám ale rodiče první peníze nedostanou dříve než za tři měsíce. Přesto Sýkora doporučuje program preventivně zkontaktovat – pokud by dluh rostl, je větší možnost, že ho dlužník nikdy celý neuhradí. Pokud rodič samoživitel zažádá o bezplatné vymáhání ještě v srpnu, je pravděpodobné, že už v listopadu dostane první splátku.

Zdroj: Asociace neúplných rodin, program VašeVýživné.cz. Z údajů Asociace neúplných rodin sebraných od rodičů samoživitelů vyplývá, že naprostá většina rodin počítá ve svém rozpočtu s řádně placenými alimenty. V době po prázdninách jsou i řádně hospodařící rodiny v pásmu mírného dluhu do 3000 Kč, který souvisí s úhradou doplatků za energie, prázdninovými aktivitami, ale zejména výdaji, spojenými s nástupem do školy. Tento dluh se daří eliminovat šetřením před vánoci. Pokud však partner přestane o prázdninách platit alimenty, výše dluhu může být v září 6 – 8 tisíc korun, resp. 9  – 12 tisíc v případě dvou dětí. V případě, kdy se od prázdnin partner s platbou odmlčí zcela, již v prosinci se rodina dostává do dluhové spirály, neboť dluh před Vánoci dosáhne bez radikálního zásahu 100 % celoročního hospodaření domácnosti. 

Občané Evropské unie spotřebují při nákupech průměrně 200 igelitových tašek na hlavu za rok, naprostou většinu při nákupu potravin. Český průměr je ještě o trochu vyšší. I přes snahy toto množství snížit nemají v některých případech prodejci šanci obalů ovlivnit – zejména pokud jsou tašky vyžadovány hygienickým předpisem. Proto hledají nové cesty. Například Kolonial.cz v rámci svého konceptu nulového odpadu dává nákupy do rozložitelných „Kuku tašek“ a podporuje recyklaci obalových materiálů.

„Na průměrný rodinný nákup u Kolonial.cz připadne zhruba desítka igelitových tašek, což vyplývá z nutnosti dodržovat vyhlášku o hygienických požadavcích na prodej potravin,“ uvádí šéf Kolonial.cz Petr Vyhnálek. „Dlouhodobě hledáme cesty, jak respektovat zákon a zároveň snížit ekologickou zátěž spojenou s nákupem. Lépe párujeme potraviny, u kterých nehrozí vzájemná kontaminace, a využíváme stoprocentně ekologické a odbouratelné obaly. Propagací ‚Kuku tašek‘ z kukuřičného škrobu zároveň vzděláváme zákazníky.“

Změnila se také konstrukce krabic, ve kterých jsou nákupy dodávány. Nově je možné využívat krabice opakovaně, příručí je může po vyložení nákupu odvézt okamžitě anebo je vyzvedne při příští návštěvě. Asi čtvrtinu obalů se daří znovu použít, což znamená roční úsporu asi pětatřiceti vzrostlých smrků.
„Do budoucna počítáme také s větším zastoupením potravin v zálohovaných nebo recyklovatelných obalech, neboť u nich pro spotřebitele odpadají nevýhody spojené s přílišnou váhou obalu,“ uvádí Vyhnálek. „Zároveň se zasazujeme o zavedení ekologických alternativ nejkupovanějších výrobků. Čeká nás však ještě dlouhá cesta, protože velká část výrobců není připravena na expanzi do nových distribučních sítí.“

Kolonial.cz v současné době zaváží pro více než 2 miliony obyvatel a takřka 1 milion domácností. Jeho závozová oblast pokrývá Prahu, střední Čechy, Plzeňsko, Královéhradecko a Pardubicko, a je tak druhou nejdostupnější službou na trhu. Kolonial.cz aplikuje zásady provozu šetrného k životnímu prostředí již od svého založení. Kromě ekologických obalů používá flotilu CNG dodávek, které naviguje samoučicí program pro co největší hospodárnost zavážkových tras.

Letošní prázdniny mohou už nyní hodně vypovědět o tom, jak si Češi dokázali zvyknout na nákup potravin online. Podle údajů Kolonial.cz stoupl od začátku prázdnin počet závozů na mimoměstské adresy v průměru o 15 %. Posílily zejména menší obce ve středních Čechách a na Plzeňsku. Potvrdilo se tak, že pro mnohé zákazníky se nakupování potravin online stalo samozřejmostí a jsou schopni ho adaptovat i na podmínky dovolené.

Složení „chalupářských“ nákupních košů se od těch „městských“ liší jen nepatrně. Přibylo více nápojů, zejména piva a minerálek, ale také trvanlivějších potravin, především uzenin a cukrovinek. Podíl masa, zeleniny a ovoce je však podobný. Mírně vzrostla také průměrná cena nákupu.

Podle Petra Vyhnálka, šéfa Kolonial.cz, existují dva jasné důvody, proč dávají zákazníci přednost dovážce potravin až na své letní sídlo. První je časová úspora, kterou nákupy online poskytují, druhý pak úspora nákladů na dojezd do města.
„Chatařům a chalupářům se při pobytu mimo město prodlužuje cesta k nejbližšímu supermarketu zhruba sedmkrát. Objednat si potraviny až na chatu nebo chalupu tak přináší výrazný časový i finanční benefit,“ uvádí Vyhnálek.

Způsob, jakým se Češi postaví k závozům potravin na svá letní sídla, může být zajímavý i v celoevropském měřítku. Se 450 tisíci rekreačními objekty totiž patříme mezi evropskou špičku a můžeme tak poskytnout modelový příklad toho, jak vypadají prázdninové spotřebitelské návyky.

Zvýšit povědomí o značkách, které obchodní dům nabízí, prokázat odbornost jednotlivých prodejců, ale také zákazníkům přiblížit některé z méně známých služeb obchodního domu. To vše je cílem nově představeného zákaznického magazínu Kotva Style, určeného pro vyšší střední zákaznický segment. První číslo o rozsahu 32 stan vychází v červnu.

Obsah čísla je tvořený redakčními články, produktovými tipy i odbornými radami jednotlivých prodejců. Důležitou součástí jsou také zákaznické slevové kupony.
„Při tvorbě prvního čísla magazínu Kotva Style jsme se inspirovali především aktuální podobou britských zákaznických časopisů,“ uvádí Jaroslav Petrů, generální ředitel obchodního domu Kotva. „Chtěli jsme, aby magazín měl skutečnou přidanou hodnotu. Kromě poutavých informací tak přináší i celou řadu jasných zákaznických benefitů, které je možné uplatnit přímo při nákupu.“

Magazín je uvažován jako sezonní s půlroční periodicitou. Jeho distribuce bude zajištěna na infocentru obchodního domu, při nákupu u jednotlivých prodejců, pomocí webových stránek, ale také prostřednictvím hostesek v okolí náměstí Republiky a na třech nejvytíženějších stanicích pražského metra. První číslo vychází v nákladu 7000 kusů s očekávaným dotiskem.

Magazín je ke stažení zde.

Asociace neúplných rodin, provozující mimo jiné projekt pro pomoc rodičům samoživitelům s vymáháním výživného VaseVyzivne.cz, spustila vlastní psychologickou pomoc po telefonu. Za první týden fungování ji využily desítky rodičů s nejrůznějšími problémy. Podle předsedy asociace Petra Sýkory poznatky z rozhovorů prokazují zejména fakt, že neplacení alimentů vede ke spirále snižující se životní úrovně, která může končit fatálními problémy neúplné rodiny.

Rodiče, kteří se dostanou do tíživé situace, mohou využít konzultace s psychologem, který je proškolený v otázce rodinného práva a problematiky výživného. Cílem telefonické pomoci je podat pomocnou ruku rodičům, kteří se ocitli v těžké situaci, jejíž řešení vyžaduje kromě psychologické i právní pomoc. Nejčastěji se na ni obrací zoufalé matky, které se musely kvůli tomu, že jim partner neplatí výživné, zadlužit. Často dokonce samy čelí exekuci.

„Rodiče samoživitelé se dostávají do takzvané spirály snižující se životní úrovně. Sami péči o dítě či děti nezvládají, musí ji podřídit svoje pracovní nasazení, což vede často k platovým ústupkům. Kvůli nim však nejsou dostatečně schopni platit náklady své rodiny, což se snaží vykrývat v lepším případě druhým zaměstnáním nebo brigádami, v horším případě zadlužením,“ uvádí předseda asociace Petr Sýkora. „Obojí s sebou zároveň nese rostoucí sociální izolaci, zpřetrhání vazeb s přáteli a často i rodinou.“

Podle Sýkory není výjimkou ani to, že se rodič samoživitel během necelého roku dostane například z manažerského postu na pozici prodavače nebo uklízečky. Problém se totiž netýká pouze specifických sociálních vrstev a vyrovnat se s ním dokáže pouze malá část rodičů.
„Zhoršující se životní úroveň je spolu se strachem o osud dítěte obrovským tlakem na psychiku,“ upřesňuje Sýkora. „Již nyní nám volají rodiče v situaci, kdy u nich došlo ke kompletnímu zhroucení nebo například sebevražedným myšlenkám.“

Linka, stejně jako projekt VaseVyzivne.cz, je provozován z darů fyzických a právnických osob. Fungování linky je zatím zajištěno na půl roku, Asociace však věří, že se podaří její financování zajistit i poté.

Příběhy rodičů

Dana (32), dvě děti předškolního věku. Partner odjel pracovat do ciziny, posléze se s ní na dálku rozešel a přestal s ní komunikovat. Kvůli péči o děti musela ukončit pracovní poměr manažerky nadnárodní společnosti, nyní pracuje jako koordinátorka vzdělávacích projektů na částečný úvazek. Rodiče jí nedokáží odpustit, že nedala na jejich radu a s bývalým partnerem si děti pořídila, což se jí nyní vymstilo a odmítají ji pomoci. Před půl rokem zažila kolaps, díky kterému je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, snížený příjem domácnosti zatím řeší zásahy do úspor. Na spor s otcem svých dětí podle svých slov momentálně vůbec nemá sílu a velmi se ho bojí, přestože ví, že životní úroveň otce je výrazně lepší, než její. Zároveň netuší, že desetitisícové dluhy na výživném může vymáhat, a to i zpětně. Na linku se obrátila, když hledala na internetu možnosti bezplatné pomoci.

Tomáš (43) přišel o práci obsluhy hydraulického lisu. Situaci, kdy byl doma na podpoře, nezvládl a vrátily se mu léčené problémy s alkoholem. Přítelkyně, se kterou si pořídil dítě po svém rozvodu, odešla do nové rodiny, zůstal tedy sám bez platu se třemi dětmi (dvě měl z předchozího manželství). Podle svých slov by nikdy nedopustil, aby ‚chtěl peníze po ženské‘, takže mu na děti nepřispívá ani přítelkyně, ani bývalá manželka, která je zároveň sama alkoholičkou. Na linku psychologické pomoci zatelefonoval až ve chvíli, kdy mu došly veškeré peníze, a začal mít strach, že o děti, které má rád a chce se o ně starat, přijde. Tomáš je introvert, který sám nemá přátele a se svou rodinou nikdy nevycházel, nemá se tedy na koho obrátit.

Katarina (24) otěhotněla se svým někdejším přítelem neplánovaně. Dva roky se snažili spolu žít a udržet rodinu pohromadě, pak se však shodli, že to nemá smysl. Přestože jí přítel pár měsíců na dceru přispíval, posléze přestal a peníze posílal již jen nepravidelně. Katarina, která nedostudovala, teď marně shání práci, kterou by mohla spojit s mateřstvím. Pracuje jako obsluha fastfoodu, po večerech pak uklízí obchodní centrum pro úklidovou společnost. Kvůli specifickým požadavkům přijímá i hůře placenou práci, přesto jí peníze nestačí. Na svou rodinu se obrátila, ale nemohou ji dlouhodobě podporovat. V posledních měsících u ní propukly deprese a apatie, sama přiznává, že mívá sebevražedné myšlenky. Nemá sílu a neví, jak celý problém řešit. Na Asociaci neúplných rodin se obrátila díky někdejší spolužačce, která sjednala hovor s psychologem.