Mobilní rozhlas

Obce mohou čerpat až 3,3 miliardy korun

Vybudovat informační infrastrukturu, varovat občany v krizových situacích, pořádat prostřednictvím telefonu minireferenda či kontinuálně informovat o dění v obci. To je jen zlomek toho, co dnes umí informační systémy nové generace. Na jejich pořízení vyčlenila Česká republika a Evropská unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu dotaci ve výši 3,3 miliardy korun.

Stále více obcí v České republice si uvědomuje, jak je důležité varovat své občany v krizových situacích. Proto pořizují informační systémy nové generace, které nejen automaticky upozorní na krizovou událost, ale také pomáhají předávat několika různými kanály všechny informace o dění v obci. Postupně nahrazují původní komunikační systémy, jakými jsou například obecní rozhlasy, které dnešním potřebám občanů již nestačí. Moderní informační systémy posouvají obec do 21. století a nyní je navíc z velké části hradí výše zmíněný dotační program.

Vláda se tímto programem zavázala k podpoře rozvoje a modernizace komunikačních a informačních systémů a infrastruktury v krajích a obcích v České republice. Stejný cíl si kladou i další výzvy (č. 26č. 28) v Integrovaném regionálním operačním programu vyhlášené Ministerstvem pro místní rozvoj. Na projekty v oblasti elektronizace veřejné správy je v tuto chvíli připraveno více než 3,3 miliardy korun. Žádosti o podporu lze podávat od dubna 2016 do 27. prosince 2017.

„Moderní doba vyžaduje modernější systémy, a tak smyslem této výzvy, zaměřené na kraje a obce, je elektronizace podpůrných procesů a zvýšení efektivity komunikačních a informačních systémů, které usnadní nejen práci zaměstnancům územní samosprávy, ale také životy občanům, a uspoří jejich drahocenný čas,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

„Česká vláda si uvědomuje nutnost podpořit obce a kraje při zavádění systémů, které slouží jak k varování občanů, tak k informování o tom, co se odehrává v místě jejich bydliště. Obecní rozhlasy, stejně tak jako webové stránky obcí a měst, nejsou pro tyto případy vhodné. Vezmeme-li v potaz, že dnes prakticky každý občan vlastní mobilní telefon a má ho neustále u sebe, potom je více než vhodné využití takzvaných mobilních rozhlasů,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas.

Služba Mobilní rozhlas poskytuje možnost informovat občany nejen textovými a hlasovými zprávami nebo e-maily, ale v případě využití chytrých telefonů také prostřednictvím obecní mobilní aplikace. V aplikaci občané najdou aktuální elektronické informace z úřední desky, mohou se podílet na zvelebování svého bydliště tím, že pošlou zastupitelům upozornění na poruchy a nedostatky v obci, nebo pochválí změny k lepšímu. Starostové také mohou své občany bezplatně informovat o aktualitách a kulturních či jiných akcích a získat od občanů jednoduše zpětnou vazbu.

Moderní systémy, na které je určena dotace, kompletně pokryjí komunikační potřeby obcí a krajů a přesunou je do digitální éry, přičemž splní zákonnou povinnost obcí zveřejňovat informace podle § 97 zákona č. 128/2000 Sb.

Starostové: Moderní technologie nám v krizových situacích šetří čas

Starostové obcí v České republice v krizových situacích oceňují moderní komunikační technologie, které jim umožňují pružně a cíleně poskytovat informace vybrané skupině občanů a získat od nich zpětnou vazbu. V krizových momentech, mezi něž nejčastěji patří výpadky elektřiny, velké sucho a vodovodní havárie, stráví starostové koordinací záchranných složek a komunikací s občany průměrně 101 minut.

Informace vyplývají z průzkumu, který provedla společnost Neogenia, provozovatel služby Mobilní rozhlas, mezi starosty měst a obcí v České republice. Podle průzkumu má zkušenost s přímým systémem komunikace (formou SMS) na našem území necelých 10 % z celkového počtu 6 258 obcí.

Typy krizové komunikace

Starostové, kteří tuto formu komunikace při krizových situacích používají, poukazují především na možnost poskytnout občanům okamžité informace o hrozících rizicích pomocí hromadně rozesílaných SMS a nově také hlasových zpráv. Za poslední tři roky touto formou nejčastěji řeší výpadky elektřiny (21 %), sucho (15 %) či vodovodní havárie (15 %). Nejméně informují o znečištění ovzduší (2 %). „Z průzkumu vyplývá, že každá z obcí řeší odlišné krizové situace. Zatímco ty, které se nacházejí v blízkosti vodních toků, často informují své občany o hrozícím riziku rozvodnění, na jižní Moravě jsou prostřednictvím přímé formy komunikace s občany nejvíce posílány zprávy týkající se sucha,“ řekl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel služby Mobilní rozhlas.

Starostové se v průzkumu shodují na tom, že oceňují možnost informovat občany nacházející se mimo obec, a případně jenom ty, kterých se krizová situace týká. V případě, kdy dojde k poruše na vodovodním řadu, tak mohou vyrozumět pouze občany dotčených ulic a rovnou jim sdělit, kdy a kde budou přistaveny cisterny s pitnou vodou. Jakmile dojde k opravě, opět jsou občané obeznámeni pomocí SMS či hlasovou zprávou obdrženou na mobilní telefon nebo pevnou linku. Pomocí hlasového minireferenda mohou zasažené domácnosti potvrdit, zda už je vše v pořádku.

Graf 1 - tipy krizove komunikace

Starostové šetří čas

V době krize tráví starostové průměrně 101 minut koordinací záchranných složek, komunikací s občany a dalšími subjekty. Nejčastěji se jim podaří vyrozumět dotyčné do 30 minut (uvedlo 34 % starostů) a více než 240 minut komunikuje 11 % starostů. V případě nasazení hromadných moderních komunikačních nástrojů tento čas klesne o více jak 74 % na necelých 27 minut. „Starostové mají díky hromadné komunikaci možnost věnovat se individuálním problémům nastalé situace a neztrácejí čas informováním každého občana zvlášť,“ řekl k výsledkům průzkumu Ondřej Švrček.

Graf 2 - kolik casu stravi komunikaci

Z průzkumu také vyplývá, že starostové si při krizových situacích pochvalují dostatečnou podporu z kraje (72 %), avšak zodpovědnost cítí více na své vlastní straně (66 %).

 Graf 3 - je starosta dostatecne chranen  Graf 4 - je zodpovednost starosty vyvazena

ČR má 350 milionů Kč na budování varovných povodňových systémů

Evropská unie a její strukturální a investiční fondy vyhradily pro Českou republiku 350 milionů Kč na nový dotační program. Díky němu mohu nejen obce získat významnou finanční podporu na pořízení automatických systémů pro preventivní protipovodňová opatření. Díky změně podmínek nyní na dotace dosáhne snadněji více subjektů.

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR připravilo pro žadatele dotace z EU prostředků v rámci Operačního programu Životního prostředí se zaměřením na protipovodňové projekty. Dotace na modernizaci, rozšíření nebo budování lokálních varovných, hlásných a výstražných systémů a digitální povodňové plány lze čerpat do 31. května 2016. Cílem programu je umožnit obcím a dalším subjektům získat okamžité informace o přívalových srážkách a z nich vznikajících náhlých povodňových situacích. Právě varovné hlásné systémy pomáhají obcím a jejich zastupitelům operativně řešit krizové situace na lokální úrovni a neztrácet drahocenný čas předáváním informací.

Některou z forem přímé komunikace s občany v České republice využívá stále více obcí a měst. Jen v loňském roce byly přítomné asi v 10 % obcí z celkového počtu 6 258. Zejména obce v záplavových oblastech, kde je riziko nenadálých událostí největší, si uvědomují, že varovné systémy mohu zmírnit negativní dopady na životy, zdraví a majetek obyvatel. „Účinná obrana před přírodními živly prakticky neexistuje, riziko škod lze však účinně minimalizovat rychlou reakcí. Členům protipovodňových orgánů pomáhají automatické výstražné SMS a hlasové zprávy, odeslané v předem definovaných situacích. Stejný systém mohou obecní samosprávy dále využít pro informování svých občanů, takže díky jednomu systému mohou v případě krize informovat zasahující profesionály, ale třeba i svolat dobrovolníky nebo vyhlásit evakuaci. Dle našich informací meziročně stoupl počet podobných zpráv až o 20 %,“ odhadl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel služby Mobilní rozhlas.

Varovné a hlásné systémy jsou často umístěné mimo obce, aby se minimalizovalo riziko jejich poškození například povodňovou vlnou. Členům povodňové komise jsou pravidelně posílány varovné SMS zprávy z hladinoměrů či srážkoměrů, a tak mají neustálý přehled o situaci. „V případě, že voda překročí určitou mez, mohou využít systémů jako Mobilní rozhlas pro informování vybrané skupiny obyvatelstva, třeba jen určitých ulic či částí obce. Systém je však připraven i na další situace a má nespočet scénářů, mezi které patří samozřejmě i plošné informování všech občanů. Díky tomu, že se informace posílají na mobil, dostanou se k občanům, i když se zrovna nenachází v obci,“ uzavřel Ondřej Švrček.

Žadatelem o dotace na tato opatření mohou být kraje, obce a města, svazky obcí, ale také organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. Určené jsou pro všechny, kteří působí na území potenciálně ohroženém povodňovým rizikem. Žadatelé mohou využít dotace do maximální výše 70 %  z celkových způsobilých výdajů. Minimální výše těchto výdajů činí v současném programu 200 000 Kč (v předešlém dotačním programu to bylo 400 000 Kč), takže na dotace dosáhne mnohem více subjektů.

Efektivita obecního rozhlasu klesá vlivem moderního způsobu života

Nízká míra zásahu, špatná srozumitelnost, vysoká pořizovací cena a nutnost počítat s provozními náklady. To jsou hlavní nevýhody klasického amplionového rozhlasu. Kdysi dominantní kanál, pomocí kterého obce informovaly své občany, přestává stačit. Starostové hledají nová řešení a stále častěji spoléhají na moderní komunikační prostředky.

Přestože obecní rozhlas využívá k informování naprostá většina obcí, systém narazil na své limity. Ani jeho modernizované verze s digitálními pulty a možností lokalizace vysílání je bohužel nedokáží odstranit. Efektivita obecního rozhlasu totiž klesá výměnou oken z dřevěných za plastová, zvětšujícím se územím obcí, kam je finančně náročné klasický rozhlas rozšířit, ale také faktem, že stále více občanů nepracuje a nestuduje na území obce. V důsledku toho může být zásah hlášení nízký a srozumitelnost informace nedostatečná. Reputaci obecních rozhlasů mezi občany také uškodil přístup některých starostů, kteří je častěji než na důležitá hlášení používají k propagaci a reklamě.

Podle společnosti Neogenia tak roste podíl obcí, které ve chvíli, kdy jim končí životnost klasického obecního rozhlasu, raději přechází do éry mobilní komunikace. „Klasický obecní rozhlas, jak ho zná většina z nás, přestal starostům a zastupitelům měst stačit již před několika lety. Od té doby obce a města hledají nové způsoby jak občany efektivně informovat. V dnešní době, kdy stále více obyvatel odjíždí na celý den z obce a mobilní telefon už má téměř každý, začíná být informování právě jejich prostřednictvím spolehlivější než obecní rozhlas,“ uvedl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel služby Mobilní rozhlas.

Obecní hlášení v mobilu

K příjmu informací z Mobilního rozhlasu postačí obyvatelům běžný mobilní telefon. Obsluze na radnici nebo obecním úřadě potom počítač nebo smartphone a internetové připojení. Systém funguje na bázi cloud computingu na vzdálených serverech 24 hodin denně a 365 dní v roce, není tedy třeba jej složitě instalovat na vlastní počítače. Přímo v intuitivním rozhraní si lze vybrat z několika metod komunikace – e-mailové, SMS či hlasové – tu, která se nejlépe hodí pro konkrétní sdělení a situaci. Hlasové zprávy se vytvářejí buď zadáním textu, kdy následně automaticky dojde k jejich převodu do mluvené formy, anebo je lze nahrát přímo do počítače, stejně jako tomu bylo u klasických rozhlasů.

Otevřely se však i nové komunikační metody. Díky možnosti na sdělení reagovat přímo na mobilním telefonu, je možné za pár minut vytvořit obecní referenda bez nutnosti dlouhé přípravy, organizace, logistiky a investice finančních prostředků. V systému jsou odpovědi zaznamenávány a rovnou vyhodnocovány. „Zásah rozesílek je jasně měřitelný a zobrazuje se v přehledných statistikách okamžitě po odeslání sdělení. Systém navíc umožňuje zacílit na přesnou skupinu příjemců a tak třeba poslat sdělení jen lidem z konkrétní ulice. Služba je také přizpůsobena seniorům. Takže je vhodná i pro ty, kteří se stále spoléhají pouze na pevnou linku. SMS zprávy se v těchto případech automaticky převedou na hlasové zprávy a přehrají,“ dodal závěrem Ondřej Švrček.

10 výhod Mobilního rozhlasu:

  1. Rychlá a jednoduchá instalace systému
  2. Zanedbatelné pořizovací a provozní náklady
  3. Měřitelnost dosahu a úspěšnosti sdělení
  4. Možnost libovolného zacílení sdělení
  5. Garance doručení bez kompromisů
  6. Možnost získání zpětné vazby od občanů
  7. Výpadek proudu není překážkou
  8. Služba je přizpůsobená seniorům
  9. Sdělení je možné posílat odkudkoliv
  10. Archivace zpráv a jejich zpětné přehrání

Firmy a zástupci měst pochválili smart city projekty Neogenia

Brněnská společnost Neogenia představila v minulých týdnech předním českým i zahraničním firmám, ale také úředníkům a starostům českých a slovenských měst své dva nové technické projekty řadící se do konceptu smart city, tedy inteligentního města.

Koncept smart city využívá moderních informačních a komunikačních technologií pro zlepšení kvality života v daném městě. Řada měst a obcí si klade za cíl efektivněji využívat své zdroje včetně městských sítí a právě díky digitálním technologiím se jim daří tohoto cíle dosáhnout.

„Vybudovat inteligentnější městské dopravní sítě a zajistit účinnější způsoby jak spolehlivě informovat občany měst a obcí je velký závazek. Avšak díky moderním technologiím je to dnes možné,“ řekl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, budující koncept smart cities. O tom, jak nejnovější technologie naplňují tyto cíle, bylo možné se přesvědčit na fóru Internet of Things 2015 a Dnech malých obcí, kde společnost Neogenia představovala široké odborné veřejnosti službu Spothill, Neogenia Voice a Mobilní rozhlas.

Internet of Things 2015

Koncem října, na konferenci Internet of Things 2015, Neogenia představila svůj projekt Spothill. Prvního ročníku tohoto setkání v České republice se účastnili významní průkopníci umělé inteligence a IoT (Internet of Things). Desítky odborníků z České republiky a ze zahraničí měly možnost poslechnout si přednášky 29 řečníků. Na pořadu dne byla nejen diskuze o budoucnosti oboru, kdy řečníci zmínili témata jako smart cities, bezpečnost IoT, kybernetiku a mnoho dalších, ale také představení 17 novinek v chytrých zařízeních, mezi kterými nechyběl ani projekt Spothill.

Neogenia měla na fóru dva úkoly. Účastnila se události jako vystavovatel a zároveň měla možnost předvést výhody Spothillu v praxi. Účastníky konference totiž po vystavovací ploše provedl chytrý plánek a proximity notifikace od Spothillu. Po ploše byly rozmístěny malé praktické vysílače – tzv. beacony – díky kterým je možné přes Bluetooth vysílat informace do smartphonů. Na nich potom díky plánku mohl každý účastník sledovat, na kterém místě haly stojí, a lehce se tak orientovat mezi vystavovateli. Manažerům společností byl tak mimo jiné demonstrován potenciál této technologie pro lokalizaci zboží a komunikaci se zákazníky i zaměstnanci.

Dny malých obcí

Začátkem listopadu, na 44. setkání Dnů malých obcí nejprve v Praze a poté v Prostějově, byl několika stovkám starostů poprvé prezentován nejnovější projekt společnosti Neogenia – komunikační platforma Mobilní rozhlas. Tento systém spojuje pět nástrojů – SMS zprávy, hlasové zprávy, e-maily, chat a mobilní aplikaci – do jediné komplexní platformy. Mobilní rozhlas byl několik let vyvíjen ve spolupráci se starosty měst a obcí a na Dnu malých obcí byl poprvé uveden na trh.

Účastníci konference si mohli službu na místě vyzkoušet. Do jejich smartphonů tak putovaly informační a hlasové zprávy s možností reagovat na větvené hlasové ankety. Oceněna byla i možnost využívat předem připravené scénáře zpráv od krizové komunikace přes minireferendum až po pozvánku na kulturní událost. Pozitivní ohlas získal systém také pro okamžité vyhodnocování rozesílek. V reálném čase totiž zobrazuje informace v přehledných a intuitivních statistikách. Projekt Mobilní rozhlas využívají po celé České republice již desítky obcí a další se k nim rychle přidávají.