V České republice je 350 zvířecích útulků. Řada z nich je dlouhodobě přeplněná a další nápor zažijí po Vánocích a Silvestru. Podle dostupných údajů je nyní v útulcích umístěno přes 8 000 zvířat, což je o 30 % více než před pěti lety. Obce proto aktivně pomáhají situaci s opuštěnými zvířaty řešit.

Chytré komunikační metody, jako je mobilní rozhlas, pomáhají ztraceným zvířatům, nešťastným majitelům i obecním pokladnám. Náklady na umístění zvířat nalezených či odchycených ve svém katastrálním území totiž nesou obce a města. Pro obecní pokladnu umístění jednoho zvířete a den v útulku navíc znamená vydat 50 až 80 Kč ze svého rozpočtu. Město nebo obec má přitom povinnost ponechat zvíře v útulku alespoň osm měsíců. Teprve pokud se do té doby nenajde majitel, umožňuje zákon obci zvíře uspat. Tomu se nově daří předcházet informováním občanů, kteří na mobilní telefon zdarma obdrží informaci o nalezeném či ztraceném domácím mazlíčkovi.

„Jako majitel psa si dobře uvědomuji, že ani sebelepší péče útulku nedokáže psům nahradit domov. Proto jsme se rozhodli spolu s městy a obcemi, které využívají mobilní rozhlas, pracovat na zlepšení komunikace mezi samosprávou a pejskaři. Ti totiž mohou psům v útulcích pomoci nejvíce, a tím i snížit obecní náklady na útulky,“ řekl Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas.

K tomu, aby se našel majitel nalezeného zvířete, ztracené zvíře samotné, nebo aby obec informovala občany, že je v útulku nový pes nebo kočka k adopci, přitom často stačí jen oslovit občany v obci. Oproti zprávě na obecních stránkách má totiž upozornění v mobilu mnohem vyšší čtenost a efektivitu. Starostové proto stále častěji využívají tento moderní komunikační nástroj, díky kterému mohou hromadně, a přitom cíleně oslovit pejskaře nebo všechny občany ve své samosprávě. Urychlí tak umístění zvířete mimo útulek nebo ho dostanou co nejdříve k jeho majiteli.

„Informovat občany SMS zprávou nebo e-mailem přímo do mobilu se nám velmi osvědčilo. Rapidně se tak zvyšuje šance na nalezení ztraceného psa nebo původního majitele nalezeného zvířete. Právě pro tento účel jsme v Mobilním rozhlasu založili skupinu Pejskaři. Oslovením této skupiny zasáhneme nejrelevantnější občany, kteří nám mohou pomoci s hledáním majitele nebo se ihned dozví, že právě jejich miláček se zaběhl. Tímto uděláme dobrý skutek, a ještě snížíme náklady města na odchyt a případné živení opuštěného zvířete,“ řekl Ing. Roman Zettlitzer, starosta Chlumce.

Obce mohou samozřejmě komunikační systém využít i v případě, že si pejskaři chtějí navzájem pomáhat, organizovat společná venčení, výcviky, setkání milovníků zvířat nebo třeba připomenout blížící se termín platby poplatku za psy, očkování nebo kastrace.

Příklady zaslaných zpráv při hledání zvířat:

• Chlumec: Dobrý den, pro službu Mobilního rozhlasu Chlumec byla založena nová skupina Pejskaři. Členům této skupiny budou zasílány zprávy týkající se odchycení ztracených psů.
• Březina: Po obci pobíhá ztracený hnědoflekatý, neagresivní pes, který poslouchá. Aktuálně se pohybuje u obchodu. Žádáme majitele, ať si psa odchytne.
• Malhotice: V pátek v podvečer se zaběhla fena slyšící na jméno Gala. Je malého vzrůstu cca 35 cm s krátkou černou srstí s hnědým pálením. Za každou informaci děkuji Petr Losert tel: 775 XXX XXX
• Chlumec: V ulici Stradovská byla odchycena fena jorkšírského teriéra. Pro vyzvednuti psa volejte 607 XXX XXX.
• Osek: Na obecním úřadě proběhne očkování psů. Nutno předložit očkovací průkaz. Agresivní psi musí mít košík! Cena za očkování je 50 Kč, zbytek ceny hradí obec.

• Praha – Ďáblice: Vážení občané, na Koníčkově náměstí byla dnes nalezena želva. Majitel si ji může vyzvednout v mateřské škole v zeleném pavilonu.

Již za měsíc musí mít nově každý majitel kotle na tuhá paliva platnou revizní zprávu, jinak mu hrozí pokuta 20 000 Kč. V celé České republice by takto mělo být zkontrolováno zhruba půl milionů kotlů. O nové povinnosti však nevědí všichni a podle dostupných údajů tak značná část lidí ještě neučinila. Situaci začínají řešit už i jednotlivé obce. Pro občany například organizují hromadné kontroly nebo prostřednictvím mobilního rozhlasu zasílají nezbytné informace, aby předešly zbytečným budoucím problémům.

Revize kotlů na tuhá paliva byly nařízeny zákonem v roce 2012. Podle něj musí první kontrola proběhnout nejpozději do 31. 12. 2016. Teprve nyní, tedy pár dní před tímto termínem, se lidé po revizních technicích začínají shánět. Může za to nejen nízká informovanost obyvatelstva, ale také to, že Češi své povinnosti nechávají jako vždy na poslední chvíli. „Zastupitelstvu naší obce není lhostejné porušování zákonů, a tak jsme v minulých dnech rozeslali našim občanům SMS, které na tuto novou povinnost upozorňují a zároveň občany chrání před případnou pokutou,“ řekla Iveta Glocová, starostka obce Jaroměřice.

Podle zákona 201/2012 Sb. §17 odst. 1, písm. h) je každý majitel spalovacího zdroje na pevná paliva o jmenovitém příkonu 10 až 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, povinen provádět jednou za dva roky kontrolu technického stavu a provozu tohoto zdroje. Protokol o provedené revizi přitom musí občané po 1. lednu 2017 v případě vyzvání předložit obecnímu úřadu s rozšířenou působností. Pokud tak neučiní, vystavuje se v případě fyzické nepodnikající osoby uložení pokuty 20 000 Kč a podnikající fyzické nebo právnické osobě hrozí pokuta dokonce až 50 000 Kč.

Revize kotlů je obdobou pravidelných technických kontrol u automobilů. Není ovšem nutné kotle někam vozit, ale technik přijde zkontrolovat zdroj až k občanům domů. Jeho povinností, kromě kontroly a vystavení dokladu, je poskytnout poradenskou činnost a případně doporučit postupy k vylepšení stávajícího stavu – například tipy zlepšující fungování otopné soustavy.

„V posledních týdnech jsme v systému pro přímou komunikaci obcí s občany zachytili několik desítek rozesílek upozorňujících na tuto novou povinnost. Starostové využívají jak e-mailové kampaně, tak SMS zprávy či push notifikace v aplikaci pro chytré telefony,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Prostřednictvím cílené komunikace se obcím také daří další pozitivní věc – ušetřit občanům finance. Vybrané obce totiž samy revize organizují. Seženou revizní techniky, domluví se s nimi na hromadné prohlídce kotlů v obci a pro občany dokonce vyjednají slevu v řádech 10 či více procent. Mobilním rozhlasem potom pouze oznámí, aby se zájemci přihlásili na úřadě nebo jen stisknutím tlačítka na telefonu. Majitelům kotlů na tuhá paliva tak odpadne hledání revizních techniků, a ještě ušetří peníze – což se zejména teď před Vánoci a novým rokem hodí.

Otázky a odpovědi spojené s revizí:

Jak zjistit výkon kotle?

Výkon kotle je uveden v kW, u starších kotlů v Kcal, a to na výrobním štítku, případně v návodu.

Kdo může provést kontrolu?

Kontrolu provádí proškolený technik, tedy odborně způsobilá osoba. Najít je můžete v seznamu Asociace podniků topenářské techniky (http://aptt.cz/opravneni-ozo.php).

Týká se kontrola i nových kotlů?

Zajištění první kontroly kotle se týká všech kotlů, tedy i těch, které byly zakoupeny třeba až v prosinci 2016.

Co bude kontrolováno?

Celý kotel, jeho celistvost a těsnost, řídicí jednotka, regulátor, havarijní termostat, podávací zařízení, sklad paliva a jaké palivo je spalováno.

Jak dlouho revize trvá?

Základní kontrola trvá přibližně hodinu.

Kolik revize stojí?

Cena je individuální a není zákonem stanovena. Pohybuje se mezi 500 až 1 500 Kč za kotel a odvíjí se především od dojezdové vzdálenosti technika.

Jaká je platnost revize?

Kontrola je prováděna každé dva roky.

Na zahradách právě nyní finalizují přípravy na blížící se zimu, a s nimi se pojí i úklid listí. A právě pálení listí, klestí a dalšího odpadu každoročně rozděluje občany na dvě skupiny. Jak je to s pálením biologického odpadu a hrozí za něj nějaké postihy? Aby obce předešly sousedským sporům a ušetřily své obyvatele pokut, stále častěji je samy informují o aktuálních časech, kdy je možné listí pálit. Volí je třeba na základě povětrnostních podmínek.

První skupina zahrádkářů, zastánci recyklace, vzniklý zahradní odpad kompostují, drtí či jinak ekologicky likvidují, a to třeba odvozem do sběrných dvorů nebo kompostáren. Druhou skupinou jsou ti, kteří ho raději pálí na svém pozemku, a to k nelibosti sousedů, poukazujících na zamoření kouřem. I tato metoda odstranění odpadu je však při dodržení určitých pravidel v pořádku a neodporuje zákonům České republiky.

Pálení má svá pravidla

Pálení odpadů upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Všechny ostatní materiály se nesmí spalovat. Pokud je listí, vyřezané klestí a další bioodpad mokrý, pálit se nesmí a tomu, kdo tak činí, hrozí pokuta ve výši 500 – 150 000 Kč.

Zákon tedy mluví jasně, do hry však vstupují i obecní vyhlášky. Obce a města mají totiž ve své pravomoci upravovat pálení biologického odpadu (například pokud hrozí nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí apod.). Závaznou vyhláškou si tak mohou stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů podle § 50 odst. 3 písm. a), nebo jejich spalování zakázat. Jestliže obec či město k zákazu přistoupí, musí zajistit jiný způsob odstranění zahradního odpadu. Nejčastěji zbudují shromaždiště ke spalování. Při takové likvidaci opadu musí být vždy přítomny prostředky na prvotní hasební zásah a osoba starší 18 let, která po celou dobu dohlíží na hoření.

Obce vyhlašují palné dny

Na základě statistik z moderních komunikačních prostředků lze vysledovat, že nějakým způsobem upravuje pravidla pálení alespoň desetina z celkového počtu 6 258 českých obcí. To potvrzují také údaje ze služby Mobilní rozhlas: „V posledních dnech jsme zaznamenali zvýšený počet odeslaných SMS a e-mailů informujících občany o pravidlech pro pálení listí. Zatímco některé obce pálení nezakazují a upozorňují pouze na rizika spojená se založením požáru, jiné připomínají obecní vyhlášku a radí, kam mají občané odpad svážet. Ve většině případů to jsou sběrné dvory či kompostárny,“ řekl Ondřej Švrček, šéf projektu Mobilní rozhlas.

Obce si čím dál častěji stanovují i takzvané palné dny, kdy likvidaci odpadu povolují pálením, a to nejen v podzimních měsících. Tyto vyhlášky moderně komunikující obce a města svým občanům a zejména chatařům připomínají zasíláním informačních SMS. Pokud je pálení zcela zakázáno, využívají tento komunikační kanál k informování o zbudování shromaždiště, na nějž lze bioodpad v předem stanovených dnech a hodinách vyhazovat. Některé obce poukazují i na to, že za přivezený bioodpad si občané mohou na oplátku odvézt přiměřené množství kompostu zdarma.

O tom, kdy mají mít sběrné dvory otevřeno, rozhodují sami občané. Starostové, kteří využívají systém mobilního rozhlasu, totiž stále častěji provádí takzvaná minireferenda. Díky nim mohou získat od občanů okamžitou zpětnou vazbu, kdy by uvítali mít sběrný dvůr otevřen a staré listí a zahradní odpad tam tak mohli snadno odvézt. Výhodou je, že do hlasování se mohou zapojit také chataři a chalupáři. Stačí, aby se zdarma přihlásili do systému mobilního rozhlasu. „Hlasovat o tom, kdy bude sběrný dvůr otevřen, lze jednoduše stiskem tlačítka na mobilním telefonu. Je to ta nejrychlejší a nejjednodušší možnost, jak zjišťovat vůli a přání svých obyvatel,“ řekl závěrem Švrček.

Pět pravidel pro správné pálení odpadu na zahradě:

1. Pálení odpadu může provádět pouze osoba starší 18 let.

2. Ohniště musí být vzdáleno minimálně 50 metrů od okraje lesa a v dostatečné bezpečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva apod.

3. Pálení odpadu nesmí být prováděno v období dlouhotrvajícího sucha a za větrného počasí.

4. K dispozici by měly být prostředky, kterými lze oheň uhasit – kbelík s vodou, lopata a písek, apod.

5. Po skončení pálení odpadu musí být ohniště bezpečným způsobem uhašeno a následně kontrolováno po dobu 8 hodin.

Informace o dění v obcích a městech prostřednictvím mobilních telefonů chce dostávat stále více občanů. Do systémů pro jejich rozesílku se proto zapojují další obce. Nově je začala využívat také města nad 10 000 obyvatel, mezi kterými nechybí Benešov, Česká Třebová, Klášterec nad Ohří, Neratovice, Praha 10, Znojmo a další. Tímto rozhodnutím města udělala další krok k podpoře konceptu smart cities v ČR.

Připravenost měst a obcí na přímou komunikaci s občany se po letech stagnace začala zlepšovat. Tlak na neustálé zkvalitňování komunikace vedení měst a obcí s občany není náhodný. Obecní a městské úřady čím dál častěji volí za jednu ze svých priorit tzv. koncept smart cities, tedy lépe fungujícího města, které umí dobře hospodařit a zajistit svým obyvatelům komfortní život. Díky tomu zapojí občany do věcí veřejných a zajistí jejich informování o zásadních rozhodnutích a skutečnostech, které ovlivňují chod města či obce. V roce 2016 může počet aktivně komunikujících obcí poprvé překročit hranici 25 %. Zároveň roste počet těch, které používají právě některou ze SMART platforem – jejich počet vzrostl až na 5 %. Česká republika se díky tomu stala státem, jehož města zavádí chytrou komunikaci v meziročním srovnání nejrychleji z Evropské unie.

Na rozdíl od menších či středních měst mají ta velká jiné komunikační priority. Chtějí informovat občany zejména o dopravních omezeních, haváriích a přerušeních přívodu energií. „Klasické amplionové obecní rozhlasy nejsou až na výjimky ve velkých městech používány, a tak vlastně neexistuje smysluplný kanál, jímž by občan dostal informaci, kterou by uvítal,“ řekl Ondřej Švrček ze společnosti Neogenia provozující službu pro hromadné cílené informování občanů, Mobilní rozhlas.

A právě zájem dostávat informace kdykoliv a kdekoliv dal vzniknout novému kanálu, mobilnímu rozhlasu, který u občanů a radnic vyhrává. Kromě možnosti využít pro komunikaci s občany SMS jsou tu i další nástroje, mezi něž patří hlasové hovory, e-mailový rozesílač a mobilní aplikace. Široké možnosti využití mobilního rozhlasu včetně minireferenda vedoucího k interakci ve sdělení oceňují i radní v Benešově. „Máme velký zájem pravidelně informovat o dění ve městě naše občany, a to včetně těch, kteří dojíždějí za prací mimo město. S Mobilním rozhlasem jsme získali efektivnější nástroj pro možnost zapojování všech občanů do dění ve městě,“ řekla Jitka Horálková z Odboru vnitřních věcí města Benešov.

Mobilní rozhlas využívají nejen v Benešově, ale také například ve Znojmě. Město si systém pořídilo letos v srpnu, a kromě rozesílek informací svým občanům ho chce využít i k dalším činnostem. „Hledali jsme další komunikační kanál, díky kterému bychom k občanům dostali informace ohledně kulturních a společenských akcí či o dopravních uzavírkách ve městě. Jsme relativně hodně aktivní na sociálních sítích, vydáváme radniční zpravodaj, avšak Mobilní rozhlas nám pomáhá cílit přesně tam, kam potřebujeme, umožňuje reagovat okamžitě na vzniklou situaci a skvěle doplňuje námi dosud používané komunikační kanály. A k nezaplacení je také možnost okamžité zpětné vazby od občanů,“ řekla Zuzana Pastrňáková, znojemská tisková mluvčí.

V září začalo období honů, se kterým se pojí také zranění jak na straně myslivců, tak náhodných návštěvníků honiteb. Úrazů, včetně těch smrtelných, rok od roku přibývá, často vinou nedbalosti nebo neinformovanosti. Obce nemají ze zákona povinnost své občany na probíhající hony upozorňovat. Přesto o nich některé začaly účinně informovat prostřednictvím nového chytrého komunikačního kanálu, mobilního rozhlasu.

Současná legislativa nemyslí na občany. Honitby sice musí být ohlášeny na obecním či městském úřadě, zákon však nestanovuje povinnost na ně upozorňovat, a je tak jen na obcích, zda občanům tuto informaci předají. Na druhou stranu obce mají minimálně částečnou zodpovědnost za případné nehody způsobené nedostatečnou informovaností návštěvníků lesa. Mohou se tak uchýlit i k zákazu anebo omezení vstupu do lesa. To může vydat obec s rozšířenou působností poté, co posoudí oprávněnost žádosti uživatele honitby, což je například místní myslivecké sdružení. V České republice je přibližně 5 800 honebních spolků, ročně se vydají zákazy nebo omezení vstupu jen pro pár desítek z nich.

„Upozorňujeme občany, že začala lovecká sezóna. Dbejte proto zvýšené opatrnosti u rybníka a také v okolí lesa.“ Podobné informace svým občanům poskytuje řada obcí a měst, a to především na úřední desce či webových stránkách. „Toto hlášení je neúčinné, všimne si ho jen zlomek obyvatelstva obce, navíc přesně nespecifikuje, od kdy do kdy a ve kterých lokalitách hon probíhá. Proto jsme začali využívat moderní komunikační kanály,“ řekl k problému Martin Habáň, starosta obce Březina.

Myslivci by měli lovit jen tam, kde je to zcela bezpečné, musí pouze vyhodnotit, zda je vzdálenost od lidí dostatečná. Ne vždy se tak děje a případná nedbalost či neopatrnost pak může být příčinou zranění. Myslivec si třeba zapomene zajistit po nabití zbraň, o niž pak zavadí kabátem a dojde k výstřelu. Ročně jsou v tuzemsku takto evidovány průměrně jeden až dva smrtelné případy, které jsou trestním právem klasifikovány většinou jako usmrcení z nedbalosti. Letos v září například Nejvyšší soud potvrdil trest pro myslivce, který omylem zastřelil trampa spícího na poli.

Předejít nehodám s mnohdy fatálními následky pomáhají hromadné chytré komunikační prostředky,  ať už jde o obecní rozhlas či jeho moderní podobu formou mobilního rozhlasu. „Občané od své obce či města získají prostřednictvím mobilního telefonu, pevné linky, SMS či hlasového hovoru informaci o tom, že se v  okolí obce pořádá hon. Díky tomu mohou návštěvu okolí honitby zrušit nebo alespoň dbát zvýšené opatrnosti. Pravděpodobnost zranění se tak rapidně snižuje,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Pomocí moderních komunikačních metod přitom poslání zprávy občanům trvá jen pár minut, stojí pár korun a má široký zásah.

Doby lovu jsou období, ve kterých se smí regulovat stavy zvěře, která je v jiných obdobích roku hájená. Tato období v Česku upravuje vyhláška č. 245/2002 Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Hlavní lovecká sezóna v celé zemi startuje 1. září. Už 16. října začíná lov bažanta obecného, od 1. listopadu se pak může lovit zajíc polní. Stejně jako v předchozích letech, tak i letos budou policisté provádět namátkové kontroly na mysliveckých honech. Při nich budou kontrolovat doklady, technický stav a zabezpečení zbraní a to, zda myslivci nepožili před začátkem honu či v jeho průběhu alkohol.

Díky využití moderních komunikačních prostředků mohly obce v okolí Brna okamžitě informovat občany o zhoršení kvality pitné vody. Obyvatelé se tak o situaci dozvěděli do několika minut od chvíle, kdy bylo starostům potvrzeno, že se problém týká i jejich obce.

Koliformní bakterie, která se momentálně vyskytuje ve vodovodním řadu v Brně a okolí, by neměla způsobit žádné velké zdravotní problémy. Nicméně někteří starostové okolních obcí problém nechtějí podcenit, a tak své obyvatele před konzumací vody varovali. „V našem systému pro hromadnou komunikaci s občany jsme zaznamenali zprávy, které o situaci informují. Je vidět, že starostové, kteří službu Mobilní rozhlas používají, ji umí smysluplně a efektivně využít, protože přesně pro takové účely byla vytvořena,“ řekl Ondřej Švrček ze společnosti Neogenia, vyvíjející mobilní rozhlas.

Ukazuje se, jak jsou podobné systémy důležité. Například v pražských Dejvicích a Bubenči se při podobné havárii v loňském roce informace k občanům dostala až velmi pozdě. Včasná informovanost je přitom důležitá a může následky problému výrazně zmírnit.

Občané přihlášení do informačního systému mobilního rozhlasu během včerejšího dne obdrželi SMS zprávu, která je informovala o případných problémech při konzumaci nepřevařené vody v Brně a okolí, kam řada z nich do práce dojíždí. Občané se také dozvěděli, jak je na tom pitná voda právě v jejich vodovodním řadu a zda se jich problém s odběrem vody týká. Starostové, kteří službu Mobilního rozhlasu využili, budou své občany o vývoji kvality vody i nadále informovat.

Lidé si tento způsob cílené komunikace, která je zastihne kdekoliv, pochvalují. Sdělení dostali, i když se právě nenacházeli ve své obci či městě a byli například právě na cestě do práce. Pokud by obce použily klasický amplionový rozhlas, informace by se k občanům vůbec nedostala.

Češi mají stále větší zájem o pořádání místních referend. Vyplývá to ze statistik Ministerstva vnitra České republiky. Před dvěma lety organizátoři připravili téměř padesát hlasování, což je nejvíc za posledních deset let. Obecní referenda byla dlouhá léta pro obce okrajovou záležitostí. Tento trend se však mění, a to i díky moderním komunikačním prostředkům, které občanům přinášejí možnost sdělit názor třeba tlačítkovou volbou na svém telefonu.

Provádění místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb. Radnice se v některých případech staví proti referendu, protože zatěžuje rozpočet obce a administrativu. Ze skoro padesáti referend v roce 2014 platila jen zhruba polovina, nejčastěji proto, že k hlasování nepřišel dostatečný počet lidí. Přitom schopnost získávat zpětnou vazbu od občanů, a podle toho rozhodovat řídicí procesy, je jedním ze základních pilířů evropské charty pro chytrá města a obce a má přímý vliv na ekonomický rozvoj obce. Trendem doby se tak stávají obecní minireferenda, která to řeší.

Starostové a obecní zastupitelé chtějí znát názor svých občanů. Hledají tak prostředky, jak se k nim snadno dostat. Zatímco dříve pro tyto účely perfektně fungovaly hospody, dnes tomu tak již není. Díky vzniku tzv. satelitních městeček navíc obyvatelé žijí odlišným životem – navzájem se tolik neznají a v moderní uspěchané době na setkání nezbývá čas. „Často od starostů slýcháme názor, že pokud by se vymyslel způsob, jak efektivně získat názor od občanů, aniž by bylo nutné každého z nich osobně obejít, významně by jim to pomohlo. Proto jsme do služby pro hromadnou komunikaci mezi starosty a občany přidali modul pro tvorbu místních referend,“ řekl Ondřej Švrček ze společnosti Neogenia provozující službu Mobilní rozhlas.

Minireferendum do 15 minut

Výhody minireferenda oproti klasickému způsobu pořádání referend jsou zřejmé. Zatímco u běžného postupu je zapotřebí vymyslet a sepsat sdělení, vytvořit grafický návrh, postarat se o tisk a distribuci, ve službě Mobilní rozhlas jde vše udělat automaticky a za několik minut je hotovo. Vytvořit klasické referendum trvá 3 až 5 týdnů, v případě minireferenda je to 10 až 15 minut. Vyřešeno je i vyplnění dotazníku, jejich zpětný sběr, a především sečtení odpovědí a vytvoření statistik. V případě minireferenda vše probíhá v pěti jednoduchých krocích: 1. vymyšlení a sepsání sdělení, 2. volba příjemců z adresáře, 3. odeslání, 4. automatické sečtení odpovědí a vytvoření statistik, 5. přehledná prezentace výsledků.

Témata minireferend

Zatímco občané v referendech nejčastěji hlasují o obecním majetku, developerských záměrech v obci či o tom, jak regulovat hazard, v případě minireferend jsou nejčastěji pokládány otázky, které občany vtáhnou do dění v obci. „Stalo se nám, že starosta jedné obce se například dotázal lidí, zda se mají lípy u komunikace, kterou bylo třeba opravit, přesadit, nebo pokácet. Výsledkem byla převaha hlasů pro pokácení. Starosta jako zastánce přírody to nechtěl dopustit, a tak přišel s nápadem udělat nové minireferendum, ve kterém těm občanům, kteří byli pro přesazení, navrhl, aby přišli s přesazením pomoci. Druhý den pomáhala takřka polovina obce. Jiný starosta minireferendem vyřešil otázku, zda má pro obec objednat recyklační či klasický kontejner,“ dodal Švrček. Takto lze získat nejen názor od občanů, ale také je svolávat na různé akce (třeba dobrovolnické nebo společenské) a dozvědět se, s kolika občany je možné počítat, a podle toho zajistit dostatečné množství občerstvení.

Chytrá komunikace

Měst a obcí, které vsadily na moderní možnost komunikace, v Česku přibývá. Zkouší různé způsoby, jak lépe a třeba i oboustranně komunikovat s občany a zjistit jejich názory na stovky obvyklých témat. Názory lidí jsou pro vedení měst a obcí inspirací a zároveň nejrychlejší zpětnou vazbou. V současné době v ČR využívá minireferendum přes 70 obcí a měst a potenciálními příjemci se tak může stát více jak 10 000 občanů. Díky možnostem minireferend lze navíc oslovit pouze občany, kterých se otázka týká, a snadno od nich získat zpětnou vazbu.

Odjet z místa bydliště na dovolenou, nestrachovat se, že se doma něco stane, vypnout od každodenních starostí a jen relaxovat. Ideální představa každého Čecha. V praxi to však zažije pouze zlomek dovolenkářů. Každý rok jich však přibývá a to i díky novým, zatím ve světě nevídaným, službám sloužícím občanům. Jak si nepřivodit infarktové chvilky po návratu z dovolené?

Zabezpečení bytu, domova a veškerého majetku je práce pro elektronické zabezpečovací systémy. Ty však nemohou stačit na vše. Nastávají situace, které lze jen obtížně předvídat. Počasí je v posledních letech čím dál nestálejší a tak bouřky, přívalové deště, krupobití, požáry z tepla, výpadky elektřiny jsou častým jevem. Když k tomu přidáme riziko prasklého vodovodního řadu, občasné blokové čištění ulic a nebezpečné osoby pohybující se v obci, jsou to jen některé typy možných situací, které se během dovolené nebo bezprostředně po návratu mohu v místě bydliště odehrát. Dnes už o nich mohou být občané informováni kdykoliv a kdekoliv. Stačí se zaregistrovat do obecního mobilního rozhlasu.

Mobilní rozhlas je ryze Česká služba, která za hranicemi našeho státu nemá obdoby. Aktuálně poskočila do druhé generace a nabízí řadu vylepšení. Slouží k informování občanů měst a obcí o tom, co se u nich děje a k interakci s vedením jako jsou zastupitelé či starosta. Ti buď pomocí aplikace v mobilním telefonu, anebo přes webové rozhraní v PC obsluhují snadno ovladatelný systém, který jim umožní během sekund informovat občany o nečekané, ale třeba i plánované akci. „České obce si uvědomily, jak je dnes důležité s občany komunikovat. Velmi jim záleží na tom, aby si v době dovolených jejich obyvatelé odpočinuli a nemuseli se o svůj majetek strachovat. Stačí, když občané zaregistrují své telefonní číslo do služby Mobilní rozhlas a dostávají na něj buď textové, nebo hlasové zprávy. Včas jsou tak třeba informováni o nebezpečí přívalových dešťů, anebo o tom, že při návratu z dovolené nepoteče voda,“ řekl Ondřej Švrček, duchovní otec služby Mobilní rozhlas.

Dle průzkumu společnosti Neogenia v ČR již čtvrtina obcí a měst z celkového počtu 6 258 někdy využila možnost informovat své občany prostřednictvím nějakého nástroje pro hromadnou komunikaci. Nejčastější se pro tento účel využívají SMS (cca 52 % případů), dále e-mailing (17 % případů), ale velká budoucnost se očekává zejména u hlasových zpráv. Ty již dnes rozesílá desetina obcí v ČR a používají se v 5 % případů. Používají se obdobně, jak se pracuje s obecním rozhlasem – stačí namluvit zprávu, či ji dokonce jen napsat a systém ji převede do hlasu a odešle registrovaným občanům.

Snadno tak lze získat informaci o tom, že praskl vodovodní řad a vaše bytová jednotka je vyplavena. Připravit se na to, že kvůli výpadku elektřiny mohlo dojít k rozmrazení mrazničky a tudíž není vhodné konzumovat v ní uložené potraviny anebo připomenout, že v den návratu z dovolené se koná kulturní akce, u které nemůže chybět nikdo z obce. Cílit lze přitom třeba jen na určitá místa v obci. „Velkou výhodou systémů pro rozesílání hromadných zpráv je, že ty chytré umožňují i oboustrannou komunikaci. Pokud například starosta informuje občany o krizové situaci, může v systému požádat o zpětnou vazbu příjemce. Ten ji poskytne stisknutím klávesy na svém telefonu,“ dodal závěrem Ondřej Švrček.

Nejčastěji zasílaná krizová sdělení českými obci za poslední tři roky:

1. Výpadek elektřiny (21 %)
2. Sucho (15 %)
3. Vodovodní havárie (15 %)
4. Povodně (14 %)
5. Požár (10 %)
6. Nebezpečné osoby pohybující se v obci (10 %)
7. Náledí a sněhová kalamita (7 %)
8. Vichřice a krupobití (6 %)
9. Znečištění ovzduší (2 %)

Brněnská společnost Neogenia, přední český dodavatel řešení pro direct komunikaci, úspěšně zakončuje pilotní provoz služby Mobilní rozhlas. Do vývoje platformy, která spojuje komunikační kanály pro všechny cílové skupiny obyvatel, byly zapojeny desítky starostů, samospráv a obecních institucí. Jedná se o první tuzemský nástroj, který obcím umožní koncepčně aplikovat zásady SMART city při hromadné komunikaci se svými občany.

Mobilní rozhlas v sobě nyní kombinuje možnost rozesílek SMS zpráv, hlasových zpráv, e-mailů, přímou komunikaci se starostou či pověřeným pracovníkem a nově také propojení s obecní aplikací pro chytré telefony. Jednotlivé kanály lze vzájemně kombinovat a vytvářet libovolné komunikační scénáře, jejichž akce příjemce ovládá například tlačítkovou volbou na svém telefonu. Veškerá komunikace je v reálném čase vyhodnocována – starosta vidí nejen komu bylo sdělení doručeno, ale také reakce příjemců. To mu umožňuje okamžitě plánovat další kroky. K provozu systému je třeba pouze osobní počítač, mobil nebo tablet a připojení k internetu.

Mobilní rozhlas neslouží pouze k jednostrannému informování o dění v obci, ale umožňuje také interakci s příjemci sdělení. Díky tomu může starosta vytvářet jednoduchá minireferenda a průzkumy nebo konzultovat některá rozhodnutí s občany v reálném čase.

Díky tomu se z něj stává nástroj pro efektivní řízení obce ve všech situacích, včetně těch krizových. Právě na nich je možné demonstrovat jeden z největších přínosů tohoto systému – časovou úsporu a efektivitu. Zatímco při komunikaci s občany konvenční cestou stráví starosta krizovou komunikací asi 100 minut denně, v případě mobilního rozhlasu se díky automatizaci a skriptům jedná zhruba o deset minut.

„Možnosti mobilního rozhlasu není možné vůbec porovnávat s klasickými ampliony nebo jednoduchým zasíláním obecních zpráv pomocí SMS či emailů, jedná se spíše o celý systém pro řízení obecní komunikace,“ uvádí šéf projektu Ondřej Švrček. „Občané musí mít šanci sdělení nejen obdržet, ale také na něj reagovat. Starosta zase naopak potřebuje nástroj, který by mu získal okamžitou zpětnou vazbu od stovek až tisíců obyvatel jeho obce. Právě to je ten zásadní element, který odlišuje pasivní komunikaci od té ‚chytré‘, jak ji definují například evropská memoranda pro chytré obce, tedy SMART cities.“

Důležitou roli hraje mobilní rozhlas také v případě komunikace s nerezidenty nebo turisty. S jeho pomocí lze totiž důležité informace předat i do chatových a chalupářských oblastí, kam se zprávy odesílané běžnými kanály nemají šanci dostat. V případě turistů, kteří se na území obce zdržují krátkodobě, je zase možné využít lokalizační zprávy nebo připravené propojení s infrastrukturou Spothill, fungující na bázi vysílačů iBeacon. Možnost komunikovat s turisty je pro obce zajímavá i z ekonomického hlediska a výhledově umožňuje nejen sbírat data o turistickém ruchu, ale také je ekonomicky zhodnocovat.

Pro fungování služby je klíčový dostatečný počet zapojených obyvatel. Podle Švrčka je typické, že obce využívají některý ze systémů přímé komunikace, registrovány do něj jsou však jen jednotky procent obyvatel. Takový nástroj je pak pro krizovou komunikaci nevyužitelný a obce ho po čase zruší jako neefektivní.

„Velice překvapivé pro nás bylo zjištění, jak málo kontaktů na své vlastní obyvatele starostové mají,“ uvádí Švrček. „Ve spolupráci s obcemi jsme tedy vyvinuli vlastní metodiku sběru kontaktů, která je plně v souladu s ÚOOÚ a na jejímž základě se nám daří získat až 60 % kontaktů na obyvatele obcí.“

Švrček si uvědomuje obavy starostů ohledně bezpečnosti a případného zneužití systému a kontaktů nepovolanou osobou. Každá rozesílka proto musí být verifikována zadáním kódu, který obdrží na mobilní telefon starosta nebo pověřený pracovník.

„V rámci seminářů se starosty pak dbáme na to, aby přistupovali k těmto kontaktům s maximální zodpovědností. Mobilní rozhlas je primárně určen pro komunikaci samospráv a institucí, jako provozovatelé systému proto hlídáme využívání například k reklamním účelům,“ dokončuje Švrček.

Počet obcí, které novou verzi mobilního rozhlasu pro chytrou komunikaci využívají, se blíží k šesti desítkám, další dvě stovky jsou před podpisem. Podle Švrčka by jen letos nástroje chytré komunikace s občany mohla začít využívat až 3 % českých obcí, v roce 2017 odhaduje jejich nárůst na 10 %. O tom, že služba zatím nemá konkurenci ani v celoevropském měřítku, svědčí i fakt, že o využívání systému Mobilní rozhlas projevily zájem i některé zahraniční mikroregiony, obecní instituce a záchranné sbory.

Cena služby začíná na 490 korunách měsíčně podle velikosti obce. Starostové získají kompletní zaškolení až pěti pracovníků, poskytnutí součinnosti při sběru obecních kontaktů a konzultace při vytváření jednotlivých komunikačních scénářů. V rámci licence mohou službu prostřednictvím vlastních připojených profilů využívat také 3 další obecní instituce – například škola, knihovna, kulturní dům, muzeum nebo pošta. Součástí licence jsou i všechna další updaty systému, mimo jiné například o možnost řídit krizovou komunikaci bez přístupu k internetu.