František Brož

Festivaly letos poprvé s povinností evidovat, Storyous jim nabídne pronájem EET pokladen

Tiskové zprávy
  • Festivaly budou poprvé evidovat – zkušenosti například z trhů naznačují, že nevhodné EET řešení je může připravit až o pětinu tržeb z občerstvení
  • Storyous provozovatelům stánků a dalším sezonním provozům nabídne profesionální pokladny na pronájem na týdenní či měsíční bázi, přinese i ekonomické vyhodnocení jejich akcí
  • EET specialista společnosti Storyous navíc pomůže s plánováním, jak evidovat – na některé prodejce se ještě pořád může vztahovat výjimka

S nadcházejícím květnem se tradičně pomalu začíná rozjíždět česká festivalová sezona. Letos by v České republice měly proběhnout stovky kulturních akcí včetně asi desítek vícedenních festivalů, na kterých bude poprvé platit povinnost evidovat tržby. Podle odhadů se na nich protočí až milion návštěvníků, přičemž finance, které utratí za občerstvení, tvoří zásadní část příjmů akcí. Festivaly lze z pohledu evidování plateb kvůli podmínkám p  ovažovat za rizikové akce a špatně zvolené EET řešení může kvůli prostojům nebo špatnému fungování způsobit ztráty na obratu v řádech desítek procent.

Storyous proto spouští program pronájmu svých ozkoušených gastronomických systémů, které mají posloužit právě festivalům a dalším sezónním akcím. Týdenní pronájem začíná již na necelé tisícikoruně. Nabídka míří především na prodejce občerstvení, merchendisingu, cateringové společnosti anebo přímo organizátory festivalu. Gastronomické pokladny Storyous fungují již v tisícovce restaurací a běžně je využívají například stánkaři.
“Ztráty způsobené neergonomickými nebo neznačkovými EET pokladnami máme doložené právě od prodejců z trhů, kteří hovoří zhruba o jedné pětině běžné tržby. Největší prostoje tak nepřináší paradoxně komunikace se servery finanční správy, ale špatné ovládání pokladny, platebního terminálu a tiskárny nebo jejich časté ‘zamrzání’ či restarty,” zmiňuje Jan Adámek, šéf marketingu Storyous.

Festivalový provoz má na rozdíl od trhů navíc další specifika. Nárazovou frekvenci objednávek o malých hodnotách a s nimi spojené vydávání jednotlivých účtenek, extrémní provoz v exteriérech za každého počasí, ale také nutnost hlídat zásoby v reálném čase či rychle zaučovat brigádníky v obsluze systému.
“Storyous slibuje především zkušenosti z gastronomického prostředí a jistotu v podobě intuitivního pokladního systému, značkového hardware či nonstop zákaznické podpory,” pokračuje Adámek.

Storyous hodlá poradit také s komplikovanou právní stránkou věci. Na festivalech se totiž spojuje hned několik modelů evidence i různé požadavky ze strany zákona. Část stánkařů bude moci například využívat výjimky a neevidovat vůbec. Na druhou stranu stále není jasné, jak se postavit například k občerstvení, prodávanému do zálohovaných obalů (vratných kelímků). Nezajímavá není ani možnost zajistit si díky Storyous podrobné vyhodnocení úspěšnosti prodejů i kvalit servisu. Tedy například rychlosti obsluhy nebo zájmu o jednotlivé stánky a jejich zboží.

“Náš gastronomický systém pochopitelně dokáže velmi přehledně vyhodnotit zájem zákazníků v čase o jednotlivé položky a zajistit přehlednou ekonomickou analýzu. Jednoduše zjistíte, kolik minut před začátkem nebo koncem koncertu a jak moc je vytížená infrastruktura u dané stage. Taková analýza se může stát klíčovým podkladem pro plánování zásobování na následující ročníky,” zakončuje Adámek.

Storyous jako publisher – jeho magazín má rekordní čtenost, ještě více se zaměří na profesionální gastronomickou komunitu

Tiskové zprávy

Magazín Storyous, vydávaný stejnojmenným start-upem vyvíjejícím pokladní systémy pro gastronomii, se letos stal nejnavštěvovanějším online titulem pro gastro profesionály. Za první kvartál roku 2017 měl magazín průměrnou denní návštěvnost přes 3000 reálných uživatelů, poradnu věnovanou EET pak zhlédly stovky tisíc reálných uživatelů. Podle marketingového ředitele Storyous Jana Adámka je vhodný čas pro další rozvoj. Český gastrotrh je na vzestupu a díky EET si malé i velké podniky našly zpátky cestu k odborným textům.

Storyous hodlá na zájem reagovat a využít ho pro další propojování jednotlivých subjektů české gastronomické scény. Ještě více se zaměří na recenze nových českých podniků, jako jediný se bude systematicky snažit mapovat malé projekty a nezávislou scénu. Podle Adámka zde takové médium momentálně chybí. Zájem nových podniků o publicitu je přitom enormní.

„Je obtížné najít profesionální médium, které nabídne stejný prostor nízkoobratovému i velkému gastronomickému projektu a dokáže se stejně věnovat nadšencům i profesionálům. My v tom naopak vidíme největší přínos magazínu Storyous. Po ukončení vysoce čteného seriálu věnovaného EET budeme nyní volnou kapacitu věnovat právě hlubšímu objevování a komentování české scény. Gastronomické projekty se na naši redakci rozhodně nemusí bát obrátit,“ zmiňuje Adámek.

Zájem o magazín chce Storyous využít také k rozvoji dalšího publishingu. Podniky by se letos mohli dočkat odborných e-booků, s dalšími partnery Storyous plánuje také printový občasník. Na tom by se měly podílet i další velké subjekty na trhu a měl by být na rozdíl od aktuálního onlinu ekonomicky soběstačný.

„Uvidíme, nakolik se nám podaří naplnit naši představu o spojení vysoké autorské kvality textů a monetizace redakčního prostoru. Na druhou stranu, subjektů, které mají stejně jako my zájem především na kultivaci českého gastronomického prostředí, je zde dostatek,“ domnívá se Adámek.

Storyous spustil svůj B2B online magazín v březnu loňského roku. Publikuje v něm především praktické texty a návody pro řízení podniků, reportáže z gastronomických akcí, ale také recenzím nových podniků nebo rozhovorům s důležitými osobnostmi české gastronomické scény. Články, o které se stará interní tým redaktorů, jsou přístupné zdarma.

storyous_magazin

Kolonial.cz se mění, chce se stát jedničkou pro velké nákupy

Tiskové zprávy

Modernější, dostupnější, přehlednější, ale také cenově výhodnější pro pravidelné zákazníky.  E-shop s potravinami Kolonial.cz, patřící do skupiny Mall Group, posouvá po takřka dvou letech na trhu svou dosavadní koncepci. Kromě korporátní identity, které nově dominuje žlutá barva, a redesignovaného webu, který doplnil již představenou aplikaci pro mobilní telefony, přinese služba také celou řadu dalších novinek. Díky nim se chce stát jedničkou pro velké zásobovací nákupy jak domácností, tak v B2B segmentu.

Český trh s nákupem potravin online dozrál. Významně se zmenšily psychologické bariéry, které často bránily v nákupu, zákazník má zároveň jasnou představu o tom, co od služby očekává. Zvyšuje se počet pravidelně nakupujících domácností i průměrná hodnota nákupního košíku.

„Naše původní identita stavěla především na kvalitě, spolehlivosti a úslužnosti a měla za cíl odbourat základní bariéry u zákazníků, pro které byl nákup potravin na e-shopu velkým krokem do neznáma,” vysvětluje Ondřej Tomeš, marketingový ředitel Kolonial.cz změnu korporátní identity. “Dnes o tom, že potraviny objednané přes internet jsou stejně kvalitní nebo kvalitnější než v supermarketu a že příručí těžký nákup vynese až na práh kuchyně, nikdo nepochybuje. Tak jak se ve vnímání služby posunuli zákazníci, posunuli jsme se také my.”

V rámci filozofie “Jednoduše ve velkém” se bude nový Kolonial prezentovat jako nejvýhodnější místo pro pravidelné velké nákupy, a to jak pro domácnosti, tak firmy. Redesignovaný web nabídne loajalitní program, který každému zákazníkovi vrátí 2 % z hodnoty nákupu v rámci kreditů pro další objednávku. V březnu pak přibude takzvané dynamické naceňování, které bude u vybraných výrobků snižovat cenu za kus s narůstajícím množstvím. Zákazníci si tak budou moci vytvořit vlastní cenově výhodné multipacky.

“V blízké budoucnosti pak Kolonial zjednoduší a zrychlí nákupy pomocí nabídky automatického doplňování košíku v případě docházejících potravin nebo rychlých asistovaných nákupů s pomocí botů,” zakončuje Tomeš.

Kolonial nabízí 11 500 položek potravin i potřeb pro domácnost. Rozváží pro 3 miliony obyvatel České republiky a jeden milion domácností. Své zákazníky obslouží v Praze, středních Čechách, Plzni a na Rokycansku, v Hradci Králové, na Pardubicku a Chrudimsku, ale také v Ústí nad Labem a na Teplicku nebo v Liberci. Využívat ho mohou i obce podél dálnice D5 a D 10. Po dobu zimní sezony funguje možnost vyzvednout si objednaný nákup ve Špindlerově Mlýně. Pro Prahu a okolí doručí nákup v den objednávky, pro zbytek republiky pak platí pravidlo „Večer objednáte – ráno máte“, kdy nákupy dokončené do 22:00 hodin Kolonial zaveze nejdříve od 8:00 následujícího dne.

5 nejrizikovějších faktorů druhé vlny EET

Témata

Zhruba měsíc zbývá do příchodu druhé vlny EET. Start-up Storyous, jeden z největších dodavatelů chytrých pokladních systémů, sestavil na základě svých zkušenosti z prosincové první vlny žebříček pěti nejrizikovějších faktorů, které mohou ovlivnit hladký průběh zavádění EET pro maloobchod a velkoobchod.

1) Tlačenice na úřadech a chybějící možnost konzultace

Druhá vlna EET se dotkne výrazně více obchodníků – v součtu až 250 tisíc. Pro srovnání – jen e-shopů je přes 40 tisíc, tedy tolik, kolik bylo celkem subjektů z první vlny.

Zatímco první vlna se obešla bez zásadnějších tlačenic na úřadech, tentokrát není nástup tak pozvolný. Autentizační údaje si zatím vyzvedla jen desetina obchodníků. Finanční úřady mohou být před startem druhé vlny přetížené a stejně tak oficiální EET linka, která má obchodníkům pomoci s veškerými konzultacemi. Vypomoci tedy musí dodavatelé pokladen – pokud se k tomu dobrovolně postaví čelem.

“V první vlně jsme na zákaznických linkách nejčastěji řešili pomoc se získáním a nahráním certifikátu. Ukázalo se, že dokumentace ze strany Finanční správy není pro běžného uživatele srozumitelná. Nedovedu si představit, kdo bude pomáhat tentokrát. Celá řada z dodavatelů pokladen přestala kvůli kapacitě pomáhat novým klientům s obecnými problémy, které přímo nesouvisí s jejich pokladnou. I my jsme museli posílit zákaznický servis, abychom měli jistotu, že nápor zvládneme stejně dobře jako u první vlny,” uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.

2) Čekací doba na zákaznických linkách jednotlivých pokladních systémů

Jenže ne každý dodavatel pokladen dokáže zajistit nové kapacity pro posílení zákaznického servisu. Již nyní si podnikatelé z první vlny stěžují, že čekací doby na zákaznických linkách jsou u dodavatelů pokladen často za hranicí tolerance. Podnikatelé z druhé vlny se paradoxně nemusí obávat, že pokladnu neseženou, jako toho, že se při instalaci a provozu může protáhnout řešení i sebemenšího problému.

“Dodavatelé pokladen jsou hardwarem většinou předzásobení, komplikace však mohou nastat u instalace pokladen a u následného zákaznického servisu. Z trhu vím, že již dnes část dodavatelů funguje na hranici své kapacity. Je tedy rozhodně dobré si všímat toho, jaké zkušenosti s pokladnami mají podniky z první vlny. Doptat se na rychlost a složitost instalace, a prozkoumat dostupnost zákaznické linky,” vysvětluje Filipec.

3) Ohlášené přísnějších kontrol ze strany Finanční správy

Přístup ke startu EET byl poměrně benevolentní. Podniky měly možnost vyzkoušet si v říjnu evidenci “nanečisto”, k listopadové dobrovolné evidenci se Finanční správa rozhodla nepřihlížet. První kontroly začaly chodit až od nového roku. Ministerstvo financí se však nyní nechalo slyšet, že kontroly kvůli nedostatečnému respektování zákona zpřísní. Ne vždy jsou však obavy podnikatelů na místě – zákon je poměrně předvídavý a počítá například s technickými problémy evidenčních systémů, v takových případech tedy postih nehrozí.

“Podnikatelé z druhé vlny vstupují okamžitě do ostrého provozu, kde není pro omyly prostor.  Ministerstvo financí navíc dalo najevo, že kontroly budou častější a přísnější. Opět tedy platí, že kdo situaci podcení a nezahájí evidenci k 1. březnu, ten nemůže očekávat, že kontrola přimhouří oko. Naopak je zbytečné obávat se postihu, pokud vinou technických problémů při zapojování pokladny bude docházet k výpadku v evidenci. Na to zákon myslí a situaci dokonce výrazně zjednodušuje. Dle metodického pokynu – konkrétně části 4.3, pátého odstavce – je možné platby přijaté v době výpadku doposlat jako jednu sumární částku,” vysvětluje Filipec.

4) Chybějící metodický pokyn k výkladu zákona pro druhou vlnu

Zatímco podnikatelům z první vlny poskytlo Ministerstvo financí metodické pokyny, jak v jejich odvětví konkrétně vykládat některé body zákona, u druhé vlny podobný materiál zatím chybí. Například e-shopy tak tápou, jak přesně zajistit evidenci plateb přes platební brány, specifické otázky mohou vyvstat také pro další obchodníky. Velkou roli tak bude hrát skutečnost, nakolik se způsobem evidence pro konkrétní odvětí dokáže poradit sám dodavatel pokladního systému.

“Finanční správa se bohužel tváří, jako by vše důležité bylo řečeno již s první vlnou. Přitom je jasné, že specifických problémů se v druhé vlně vynoří více, než tomu bylo v prosinci. Velmi bychom ocenili bližší informace a doplňující pokyny, abychom je dokázali předat zákazníkům a zapracovat je do svých materiálů. Náš vlastní EET specialista je pro naše klienty často jediný, kdo jim s výkladem zákona dokáže obratem poradit. Doporučuji sledovat specializace jednotlivých pokladních systémů a jejich schopnost orientovat se a radit v konkrétní problematice. Jiné potřeby zkrátka budou mít e-shopy, supermarkety, vinotéky nebo třeba benzínové stanice,” zmiňuje Filipec.

5) Pořízením “zázračných” pokladen zdarma se mohou do problémů dostat hlavně malé provozovny

Odmítnutí výjimky ze zákona pro malé subjekty s obratem do 250 tisíc korun ročně povede k nárůstu těch, kteří se při výběru pokladny spálí. První vlna ukázala, že menší obchodníci budou inklinovat především k pokladním systémům zcela zdarma bez zákaznické podpory nebo “zázračným aplikacím”, které se však zbavují jakékoli zodpovědnosti za svou funkčnost. Důvodem je především neochota platit měsíční paušál za provoz systému.

“Pravidelné poplatky za pokladní systém se nízkoobratovým podnikatelům jeví jako zbytečnost. Je těžké obhájit, že díky nim mají záruku funkčního pokladního systému či nonstop zákaznickou podporu. Velká část těchto podniků tedy vybere co nejlevnější pokladní systém, který bude muset – tak jako jsme to viděli u první vlny – v dohledné době měnit za jiný, spolehlivější,” zakončuje Filipec.

Pokladní systém Storyous se chystá na retail, gastronomické kořeny však neopustí

Tiskové zprávy

Storyous, jehož doménou byly doposud restaurace, bistra a kavárny, se chystá na druhou vlnu EET. Svůj pokladní systém rozšířený o další funkce nabídne nově také obchodníkům. Podle představitelů společnosti si však bude vybírat specializované prodejny, které využijí i stávající funkce gastronomické pokladny. Věří si na několik tisíc nových klientů a nadále chce mít vedoucí roli v gastronomických pokladních systémech.

Novými klienty Storyous by se měly stát především prodejci potravin se sortimentem do 3 000 položek, obchody se zdravou výživou, gastronomickými nebo farmářskými specialitami či vinotéky. Cílit bude jak na klienty z řad kamenných obchodů, tak stánkového prodeje. Stávající systém rozšíří o nové funkce – nově přibude například možnost využívat při prodeji bluetooth čtečku čárových kódů. Změnou prošlo také skladové hospodářství, které nově nabízí možnost práce s centrálním skladem a větším množstvím lokálních skladů, které ocení především majitelé síťových prodejen. Na přání klientů je připravován také offline mód, který umožní fungování pokladny i v případě nedostupného internetu.

„Velkou přidanou hodnotou Storyous je mnoholeté know-how  z gastronomické oblasti, kde máme tisíce klientů. Je tedy logické považovat ho za náš hlavní benefit. Otevřeně cílíme především na ty, kteří ho dokáží zhodnotit a spíše než po kvantitě půjdeme po kvalitě. S druhou vlnou míříme na jednotky tisíc nových klientů,“ uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.

Filipec totiž zároveň očekává, že další klienty bude Storyous nadále nabírat i z gastrotrhu, pro který povinnost evidovat tržby platí od loňského prosince. Za první kvartál tohoto roku by to mohly být stovky podniků. Kromě nově vznikajících by se mělo jednat především o nespokojené klienty jiných poskytovatelů pokladních systémů. Těch bude s postupem času přibývat, již nyní je totiž jasné, že někteří dodavatelé pokladen prostředí v gastronomii i kvalitu nabízených řešení podcenili. Na změnu dodavatele je přitom vhodná doba – druhá vlna EET srazila ceny pokladen na minimum.

„Hostinští si museli vyzkoušet pokladny v praxi, aby pochopili, které řešení obstojí a které ne. Ukazuje se, že u celé řady služeb je problémem jak hardware, tak software. Životnost některých na trhu prodávaných pokladen se u tak náročného provozního prostředí, jako jsou restaurace a hospody, počítá na měsíce. Software reaguje se zpožděním a zdržuje tak odbavení jednotlivých zákazníků. To povede k tomu, že do roka se většina řešení od takzvaných EET rychlokvašek v gastronomii obmění. Pomohou tomu i klesající ceny kvalitních systémů. Situace nám jakožto specialistům na pokladní systémy nahrává, chceme tedy posílit svou vedoucí roli pro segment gastronomie,“ vysvětluje Filipec.

Pokladní systém Storyous je vyvíjen již od roku 2012. Na trh za tu dobu uvedl nejkomplexnější tabletové řešení pro restaurace a kavárny včetně pokročilého skladového hospodářství a vzdálené správy podniku. Ještě před schválením zákona o EET využívala Storyous tisícovka podniků a byl tak druhým nejrozšířenějším poskytovatelem evidenčních pokladen. Po první vlně EET patří Storyous do první pětice největších dodavatelů. Systém i nadále rozvíjí, a to nejen pro český trh, ale také Polsko, kde působí od roku 2016.

Kolonial.cz představil mobilní aplikaci, do roka z ní chce mít hlavní kanál

Tiskové zprávy

Nakoupit v e-shopu s potravinami nikdy nebylo jednodušší. Kolonial.cz ze skupiny Mall Group připravil na začátek nového roku aplikaci pro chytré mobilní telefony. Byla vyvinuta na základě zkoumání českých nákupních návyků a klade maximální důraz na uživatelskou ergonomii. Zároveň poodhaluje, jakým směrem se Kolonial v tomto roce vydá.

Aplikace, která je k dispozici pro uživatele iOS a Android, by měla zásadním způsobem zvýšit počet nákupů, realizovaných přes mobilní platformy. Těch je v případě Kolonialu momentálně jedna třetina, pro e-shop je však tento kanál prioritou. Podle marketingového ředitele Ondřeje Tomeše by se aplikace měla do roka stát dokonce hlavním nákupním kanálem. A to i díky tomu, že přivede nové skupiny zákazníků, včetně domácností, které zatím stále preferují spíše kamenné obchody.

„Hodně času jsme věnovali zkoumání, jak jednotlivé cílové skupiny na e-shopu nakupují. Na základě toho jsme navrhli třeba navigační prvky aplikace. Kategorie potravin a dalšího zboží jsou řazené tak, jak je na ně člověk zvyklý ze supermarketu. Při nákupu prostřednictvím aplikace tedy projdete jednotlivá oddělení a vložíte do košíku to, co vám zrovna chybí,” míní Tomeš “Věřím, že právě jednoduchost a do detailu propracovaná ergonomie nám pomůže přesvědčit nové zákazníky, včetně těch konzervativních, že nákup potravin online je dobrou alternativou.”

Na rozdíl od malých rychlých nákupů, ty větší, zásobovací, plánuje domácnost i několik dní. Určitým překvapením však bylo zjištění, že ani velké zásobovací nákupy nemají zákazníci potřebu vyřešit v klidu a naráz.

“S mobilním telefonem jsme si zvykli dělat několik věcí najednou. Je tedy běžné, že nakoupíme třeba při sledování televize, souběžně s prací na počítači anebo cestou ze zaměstnání. Počítáme s tím, že velký zásobovací nákup bude rodina skládat až několik dní. Tady aplikace hodně pomůže. Už nebude problém přihodit do košíku zboží ve chvíli, kdy si na něj vzpomenete,” vysvětluje Tomeš.

To ostatně podpoří také jedna z nejzajímavějších funkcí aplikace – čtečka čárových kódů. S její pomocí lze vkládat do košíku potraviny pouhým přečtením jejich čárového kódu.

“Pokud tedy v domácnosti dochází některá z potravin, stačí na obal namířit fotoaparát mobilu a přečíst kód. Zboží je poté možné okamžitě vložit do košíku. Uživatele budeme podporovat i v tom, aby takto porovnávali ceny našeho zboží například s tím v hypermarketech. Alespoň nás to bude motivovat být vždy ti nejvýhodnější,” zmiňuje Tomeš.

Aplikace zároveň naznačuje, jaké další zásadní změny Kolonial představí v tomto roce. Ten by podle Tomeše měl být zlomový nejen pro službu jako takovou, ale i pro další rozvoj celého trhu s online nákupem potravin.

„Rok 2016 pro nás byl rokem učení se, 2017 bude rok uplatňování nových poznatků v praxi. V tomto roce zákazníky přivítáme v novém kabátě. Ještě více se zaměříme na velké výhodné nákupy, přineseme zásadní změny v dostupnosti Kolonialu a i nadále budeme zvyšovat zákaznický komfort. Zkrátka je na co se těšit,” zakončuje Tomeš.

Jaké novinky aplikace Kolonial.cz přináší?

  • Výrazné urychlení nákupu – při využití všech funkcí ho lze pořídit do 5 minut
  • Hlavní menu, respektující rozložení zboží jako v supermarketu
  • Čtečku čárových kódů pro rychlé vložení potravin do košíku
  • Snadný přehled v minulosti nakoupeného zboží pro opakovaný nákup
  • Možnost sestavení seznamu oblíbených položek

Kdy zákazníci nejčastěji nakupují potraviny?

  • Doma, dohromady s ostatními členy domácnosti
  • V rámci prokrastinace
  • Při sledování televize nebo filmu
  • Na víkendových cestách (na chalupě i na výletech)
  • V práci, při domluvě s ostatními členy domácnosti přes messenger
  • Při cestě MHD

 

 

Víc místa na sáňky – Kolonial.cz startuje výdej nákupů ve Špindlerově Mlýně

Tiskové zprávy

E-shop s potravinami Kolonial.cz od zítřejšího dne spouští provoz zimního pick-up pointu pod Hromovkou ve Špindlerově Mlýně. Po celou sezonu bude sloužit lyžařům a rekreantům, přijíždějícím do Špindlerova Mlýna.

Nákup si bude možné vyzvednout každý pátek od 18:00 do 22:00. Objednávky se uzavírají vždy ve 22 hodin předchozího dne. Doprava je zdarma, samozřejmostí je možnost objednání ze všech 11,5 tisíce položek sortimentu Kolonialu včetně čerstvých potravin, uchování nákupu v optimální teplotě po celou dobu uskladnění v dodávce (dodávka je poháněna CNG, takže její provoz není nijak obtěžující) a možnost platby kartou na místě přímo u příručího.

„Chceme lyžařům především zpříjemnit jejich cestu na hory. Dobře víme, že při cestování s rodinou a zimní výbavou není v autě místa nazbyt. Větší nákupy ve Špindlerově mlýně nejsou úplně komfortní, takže naprostá většina rodin vozí potraviny s sebou,” zmiňuje Ondřej Tomeš, marketingový ředitel Kolonial.cz. “My jim umožníme vyzvednout si ihned po příjezdu nákup na celý víkend, včetně jídla a výbavy pro děti. Uvolněné místo pak mohou využít pro sáňky nebo boby, které by jinak musely zůstat doma.”

Pick-up point startuje již tento pátek, první nákupy je tedy možné objednat již dnes. Ukončení provozu se očekává s koncem lyžařské sezony, tedy pravděpodobně v březnu 2017. Pokud budou letošní sněhové podmínky dobré, navštíví zimní středisko více než 750 tisíc návštěvníků.

Petr Filipec: Víkend ukázal, že největším problémem EET budou odfláknuté systémy

Názorové sloupky
Systém elektronické evidence tržeb prošel první opravdovou zatěžkávací zkouškou. Druhý adventní víkend zajistil nadprůměrnou návštěvu hospod a restaurací a také jasně ukázal, kde leží těžiště opravdových problémů s EET. Evidence ve výsledku totiž brzdí provoz hospody pouze v případě nevhodně zvoleného řešení. Těch je však v gastro segmentu až třetina.
Monitorovali jsme nejčastější problémy, na které hostinští při konzultacích na infolince Storyous, sociálních sítích, diskuzních fórech anebo při vzájemném setkávání upozorňují. Nejvíce skloňované byly čekací doby na zákaznických linkách, skryté poplatky za asistenci nebo konzultace u tarifů zdarma, po zatěžkávací zkoušce už se do popředí dostávají také problémy spojené s nekvalitními tablety, nestabilním software nebo technickými zásahy dodavatele, které smazaly kompletní data (což u gastronomického systému znamená nastavení v řádu hodin, neboť pokladna neuchovává jen informace o položkách, ale také přesné receptury, ze kterých se skládají) či složitá reklamace systému. Právě poslední zmiňovaný bod je však důležitý – hostinští, kteří budou problémy tolerovat, mohou mít pak problém odstoupit od smlouvy.
Pokud má kasa pomalou odezvu, často padá nebo neeviduje, rozhodně to je důvod k reklamaci, kterou by měl solidní dodavatel vyřešit. Kdo bude podobné problémy tolerovat kvůli tomu, že nemá čas čekat hodinu na spojení se zákaznickým servisem, ten si může zkomplikovat odstoupení od smlouvy v budoucnu. Neuplatní totiž nárok bez zbytečného odkladu, což smlouvy často požadují. Setkali jsme se také s tím, že než stihl zákazník konkurenční řešení reklamovat, rozbil se mu vinou provozu dodaný neznačkový tablet. Na toto poškození se pak záruka nevztahovala a předchozí nárok tedy nemohl uplatnit. V tak náročném prostředí, jako je gastronomie, musí být standardem značkový hardware a dvouletá záruka. Kdo ji není ochoten nabídnout, ten z našeho pohledu své zákazníky vědomě vystavuje zbytečnému riziku.
Občas si za zdržení však mohou provozovatelé sami. Mají dokonce dva EET systémy jeden, který je poruchový a nový, který používají jako zálohu. Setkali jsme se s hostinskými, kteří již nyní používají dvě kasy – svůj původní pokladní systém, který v minulosti pořídili za desítky tisíc korun a pak novou evidenční pokladnu, kam účtenky přepisují. Nyní zjišťují, že toto provizorní řešení je dlouhodobě neudržitelné. Často to však v podstatě dělat musí, protože pořídili EET kasu bez funkcí nutných pro provoz gastronomického podniku. Předpokládám, že současný stav povede k jedinému – do roka se většina kas v gastronomii obmění. Pokud se bude opakovat model ze zahraničí, až 2/3 účelových dodavatelů (tzv. rychlokvašek) své EET systémy přestanou rozvíjet, případně zkrachují, část lidí EET pokladny možná zcela opustí díky novým výjimkám v zákonu, zbytek pak přesedlá na stabilní a solidní řešení, které prověří teprve praxe.

Samoživitelé hradí většinu potřeb dítěte i v případě, kdy partner platí výživné

Tiskové zprávy

Průměrné výživné neroste, náklady na děti však ano. Během posledních pěti let se výše soudem stanoveného povinného výživného na děti zvedla jen v řádu stokorun, jak vyplývá z dostupných dat Ministerstva spravedlnosti. Průměrné výživné tak rodičům samoživitelům často nestačí ani na pokrytí základních potřeb dítěte. Asociace neúplných rodin, která zaštiťuje program pro asistované vymáhání alimentů VašeVýživné.cz, upozorňuje i na nepoměr ve výši soudem stanoveného výživného a skutečnými náklady na dítě. Samoživitelé tak často čelí finančním problémům, které se ještě prohlubují kvůli klesající platební morálce rodičů s vyživovací povinností.

Finanční nároky na výchovu dítěte se zvyšují, stejně tak rostou náklady na chod domácnosti. Pokud se navíc opět nastartuje inflační růst, a s tím začnou stoupat i ceny potravin, mohou se tisíce domácností během pár měsíců dostat do pásma chudoby.

„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy či nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ upozorňuje Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin.

Soudy by při rozhodování o výživném měly zohledňovat individuální majetkové poměry rodičů, ale zpravidla se řídí doporučujícími tabulkami s procentuálním rozmezím výše výživného v závislosti na čistém měsíčním příjmu rodiče, který má vyživovací povinnost.

 

Věk dítěte Výše výživného (% z čistého příjmu)
Do 5 let 11 až 15 %
6 až 9 let 13 až 17 %
10 až 14 let 15 až 19 %
15 až 17 let 16 až 22 %
Nad 18 let 19 až 25 %

Podle údajů Asociace neúplných rodin se měsíční výdaje na dítě v závislosti na věku pohybují od 4 200 Kč na dítě do dvou let po 13 700 za dítě od 15 do 26 let. Oproti tomu průměrné výživné navzdory tabulce se u nejmenších dětí a teenagerů liší pouze o tisícikorunu a s věkem dítěte takřka neroste. Při modelové čisté mzdě 20 000 Kč tak zaplatí rodič s vyživovací povinností dle doporučujících tabulek zhruba třetinu částky, která je reálně na měsíční výdaje potřebná – rodiče se tedy na pokrytí finančních nároků dítěte nepodílí rovným dílem a větší zodpovědnost je na straně rodiče samoživitele.

Protože výši výživného významně ovlivňuje příjem platícího rodiče, může se konkrétní soudem určená částka od udávaného průměru výrazně lišit. Z praxe rovněž vyplývá, že soudy určují častěji nižší výši výživného, pokud je vyživovací osobou matka, otcové platí více v řádu stokorun až tisícikorun podle věku dítěte. Tato disproporce zřejmě vychází z nerovnosti průměrných výdělků.

„Rodič žijící s dítětem ve společné domácnosti by při zlepšení finanční situace vyživujícího rodiče měl vždy soud zažádat o zvýšení výživného, takzvanou valorizaci,“ připomíná Petr Sýkora. „Pokud se finanční situace rodiče naopak zhorší a on zareaguje pozdržením plateb nebo ukončí hrazení alimentů úplně, doporučujeme situaci řešit včas a neodkládat vymáhání dlužného výživného.“

Rodičům, jimž bývalý partner dluží na výživném, doporučuje Asociace neúplných rodin obrátit se na program asistovaného vymáhání VašeVýžiné.cz. S ním je pak možné zdarma vymáhat dlužné výživné. Asistované vymáhání výživného je zdaleka nejefektivnějším způsobem – a to i díky tomu, že dokáže ohlídat veškeré úřední termíny a náležitosti a nehrozí tedy, že by rodič o možnost vymáhání přišel například kvůli formálním nedostatkům své žádosti.

 vasevyzivne_infografika_porovnani_vyzivneho_a_nakladu

Kam se obrátit pro bezplatnou pomoc?

Stačí navštívit stránky www.vasevyzivne.cz, kde rodič vyplní jméno, příjmení a kontakt, následně bude kontaktován pracovníkem Asociace neúplných rodin. Případně je možné zkontaktovat asociaci telefonicky na čísle 725 293 667 a celý proces provést s asistencí. Veškeré služby Asociace jsou bezplatné a v případě vymáhání výživného veškeré náklady vždy platí dlužník. Každý krok je možné konzultovat také s psychologem a dalšími odbornými pracovníky.

Do EET se zapojují už i starostové, pomáhají svým hospodám

Tiskové zprávy

Rychle se blížící zákonná povinnost evidence tržeb pro hospody, restaurace a ubytovací zařízení a jejich nepřipravenost nedělají vrásky na čele pouze majitelům podniků. Situaci paradoxně začínají stále více řešit také jednotlivé samosprávy – obce i menší města. Starostové se totiž rozhodli pomoci “svým” podnikatelům, aby nepřišli o hospodu, která je důležitým místem obecního života.

Podle odhadů je v České republice asi 3500 vesnických a maloměstských hospod a restaurací. Nachází se nejen v historických objektech hostinců, ale také v kulturních domech  či sokolovnách. Obce jsou často vlastníky těchto objektů a provoz hospod také různými způsoby dotují. Prostory pronajímají za symbolické peníze nebo se s podnikem dělí o náklady, aby udrželi hostinského, nabídnou mu například obecní byt. Odměnou za to mají zachované místo, kde se mohou lidé z obce scházet a pořádat kulturní akce.

Právě tato zařízení však zároveň patří mezi ohrožené druhy. Jejich provoz již nyní bývá na úrovni “černé nuly” a zavádění EET pro ně znamená další náklady. Až dvě třetiny z nich nemají stále zaveden vyhovující internet, další náklady budou spojené s nákupem a provozem pokladny. Majitelé tedy často prosí starosty o pomoc a snaží se zajistit, aby část z těchto nákladů opět nesla obec. Pro menší obce to však může znamenat komplikaci, nutné schválení zastupitelstvem u větších investic zase může celý proces zdržet.

“V průběhu října a listopadu se na nás obrátily již desítky starostů. Zmiňují, že pro ‘své’ hospodské jsou často hlavní osobou, se kterou chtějí zavádění EET řešit. Obce však v této otázce nebyly nijak proškolené, informace si tedy musí dohledávat samy,” uvádí Petr Filipec, provozní ředitel společnosti Storyous. Ta dodává komplexní řešení pro gastronomii. “Aby nedošlo k patové situaci, vyšli jsme starostům vstříc a obcím, městům a mikroregionům jsme se rozhodli nabídnout specifické podmínky. Pokud bude provozovatel nakupovat kasu ‘přes starostu’, získá pro obec slevu. Zároveň pomůžeme s instalací celého zařízení a proškolením personálu.”

 

Podle Filipce ovšem mohou některé obce na EET paradoxně vydělat. Existují totiž případy, kdy byly obcí dotované podniky ve ztrátě především kvůli tomu, že hospodský toleroval či sám podporoval “kamarádské” rozlévání alkoholu. V případě evidenčních pokladen se však taková věc lépe kontroluje.

“Pokud obec – a tím i všichni její občané – dotují provoz obecní hospody, mají právo požadovat, aby byl její provozovatel dobrým hospodářem. Snažíme se tedy mimo jiné apelovat na starosty, aby EET vnímali především jako příležitost, která pomůže zlepšit hospodaření podniku,” zakončuje Petr Filipec.