Zhruba měsíc zbývá do příchodu druhé vlny EET. Start-up Storyous, jeden z největších dodavatelů chytrých pokladních systémů, sestavil na základě svých zkušenosti z prosincové první vlny žebříček pěti nejrizikovějších faktorů, které mohou ovlivnit hladký průběh zavádění EET pro maloobchod a velkoobchod.
1) Tlačenice na úřadech a chybějící možnost konzultace
Druhá vlna EET se dotkne výrazně více obchodníků – v součtu až 250 tisíc. Pro srovnání – jen e-shopů je přes 40 tisíc, tedy tolik, kolik bylo celkem subjektů z první vlny.
Zatímco první vlna se obešla bez zásadnějších tlačenic na úřadech, tentokrát není nástup tak pozvolný. Autentizační údaje si zatím vyzvedla jen desetina obchodníků. Finanční úřady mohou být před startem druhé vlny přetížené a stejně tak oficiální EET linka, která má obchodníkům pomoci s veškerými konzultacemi. Vypomoci tedy musí dodavatelé pokladen – pokud se k tomu dobrovolně postaví čelem.
“V první vlně jsme na zákaznických linkách nejčastěji řešili pomoc se získáním a nahráním certifikátu. Ukázalo se, že dokumentace ze strany Finanční správy není pro běžného uživatele srozumitelná. Nedovedu si představit, kdo bude pomáhat tentokrát. Celá řada z dodavatelů pokladen přestala kvůli kapacitě pomáhat novým klientům s obecnými problémy, které přímo nesouvisí s jejich pokladnou. I my jsme museli posílit zákaznický servis, abychom měli jistotu, že nápor zvládneme stejně dobře jako u první vlny,” uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.
2) Čekací doba na zákaznických linkách jednotlivých pokladních systémů
Jenže ne každý dodavatel pokladen dokáže zajistit nové kapacity pro posílení zákaznického servisu. Již nyní si podnikatelé z první vlny stěžují, že čekací doby na zákaznických linkách jsou u dodavatelů pokladen často za hranicí tolerance. Podnikatelé z druhé vlny se paradoxně nemusí obávat, že pokladnu neseženou, jako toho, že se při instalaci a provozu může protáhnout řešení i sebemenšího problému.
“Dodavatelé pokladen jsou hardwarem většinou předzásobení, komplikace však mohou nastat u instalace pokladen a u následného zákaznického servisu. Z trhu vím, že již dnes část dodavatelů funguje na hranici své kapacity. Je tedy rozhodně dobré si všímat toho, jaké zkušenosti s pokladnami mají podniky z první vlny. Doptat se na rychlost a složitost instalace, a prozkoumat dostupnost zákaznické linky,” vysvětluje Filipec.
3) Ohlášené přísnějších kontrol ze strany Finanční správy
Přístup ke startu EET byl poměrně benevolentní. Podniky měly možnost vyzkoušet si v říjnu evidenci “nanečisto”, k listopadové dobrovolné evidenci se Finanční správa rozhodla nepřihlížet. První kontroly začaly chodit až od nového roku. Ministerstvo financí se však nyní nechalo slyšet, že kontroly kvůli nedostatečnému respektování zákona zpřísní. Ne vždy jsou však obavy podnikatelů na místě – zákon je poměrně předvídavý a počítá například s technickými problémy evidenčních systémů, v takových případech tedy postih nehrozí.
“Podnikatelé z druhé vlny vstupují okamžitě do ostrého provozu, kde není pro omyly prostor. Ministerstvo financí navíc dalo najevo, že kontroly budou častější a přísnější. Opět tedy platí, že kdo situaci podcení a nezahájí evidenci k 1. březnu, ten nemůže očekávat, že kontrola přimhouří oko. Naopak je zbytečné obávat se postihu, pokud vinou technických problémů při zapojování pokladny bude docházet k výpadku v evidenci. Na to zákon myslí a situaci dokonce výrazně zjednodušuje. Dle metodického pokynu – konkrétně části 4.3, pátého odstavce – je možné platby přijaté v době výpadku doposlat jako jednu sumární částku,” vysvětluje Filipec.
4) Chybějící metodický pokyn k výkladu zákona pro druhou vlnu
Zatímco podnikatelům z první vlny poskytlo Ministerstvo financí metodické pokyny, jak v jejich odvětví konkrétně vykládat některé body zákona, u druhé vlny podobný materiál zatím chybí. Například e-shopy tak tápou, jak přesně zajistit evidenci plateb přes platební brány, specifické otázky mohou vyvstat také pro další obchodníky. Velkou roli tak bude hrát skutečnost, nakolik se způsobem evidence pro konkrétní odvětí dokáže poradit sám dodavatel pokladního systému.
“Finanční správa se bohužel tváří, jako by vše důležité bylo řečeno již s první vlnou. Přitom je jasné, že specifických problémů se v druhé vlně vynoří více, než tomu bylo v prosinci. Velmi bychom ocenili bližší informace a doplňující pokyny, abychom je dokázali předat zákazníkům a zapracovat je do svých materiálů. Náš vlastní EET specialista je pro naše klienty často jediný, kdo jim s výkladem zákona dokáže obratem poradit. Doporučuji sledovat specializace jednotlivých pokladních systémů a jejich schopnost orientovat se a radit v konkrétní problematice. Jiné potřeby zkrátka budou mít e-shopy, supermarkety, vinotéky nebo třeba benzínové stanice,” zmiňuje Filipec.
5) Pořízením “zázračných” pokladen zdarma se mohou do problémů dostat hlavně malé provozovny
Odmítnutí výjimky ze zákona pro malé subjekty s obratem do 250 tisíc korun ročně povede k nárůstu těch, kteří se při výběru pokladny spálí. První vlna ukázala, že menší obchodníci budou inklinovat především k pokladním systémům zcela zdarma bez zákaznické podpory nebo “zázračným aplikacím”, které se však zbavují jakékoli zodpovědnosti za svou funkčnost. Důvodem je především neochota platit měsíční paušál za provoz systému.
“Pravidelné poplatky za pokladní systém se nízkoobratovým podnikatelům jeví jako zbytečnost. Je těžké obhájit, že díky nim mají záruku funkčního pokladního systému či nonstop zákaznickou podporu. Velká část těchto podniků tedy vybere co nejlevnější pokladní systém, který bude muset – tak jako jsme to viděli u první vlny – v dohledné době měnit za jiný, spolehlivější,” zakončuje Filipec.
