Žebříček top 100 virtuálních sídel: Využívá je téměř 90 000 firem, suverénně vede Praha

Jedna adresa jako sídlo stovek firem? I to dovoluje možnost virtuálních sídel, která u nás využívají desítky tisíc firem. Na to, která adresa je v českých městech nejžádanější a jaké ulice nejvíce „táhnou“, se zaměřila společnost Imper, která poskytuje největší online databázi českých firem Merk. Ta analyzovala sto nejvyužívanějších virtuálních adres, na kterých sídlí téměř 90 000 subjektů. V počtu virtuálních sídel jasně dominuje Praha a jedna konkrétní adresa zahrnuje téměř 9 tisíc firem.

Rybná ulice v čele žebříčku

Žádné rozsáhlé kancelářské komplexy ani budovy se stovkami kanceláří. Nejžádanější adresu pro virtuální sídlo najdeme ve čtyřpatrovém domě v ulici Rybná 24 v Praze, kde se nachází 8 906 firem. Oproti roku 2017, kdy Merk virtuální sídla analyzoval, se přitom počet zde zapsaných firem více než zdvojnásobil. V žebříčku nejžádanějších pražských adres najdeme i Kaprovu 14 s téměř pěti tisíci zapsaných firem, na třetí Jaurisově pak sídlí 3 766 společností.

Rybná 716/248906
Kaprova 42/144831
Jaurisova 515/43766
Korunní 2569/1082999
Chudenická 1059/302849
Na Folimance 2155/152682
Kurzova 2222/161958
Revoluční 1082/81765
Bělehradská 858/231687
Bílkova 855/191585

Nejžádanější adresy virtuálních sídel v Praze

A jak jsou na tom další česká města? V Brně se do žebříčku stovky nejvyužívanějších virtuálních sídel dostalo devět adres, nejvíce se jich nachází na adrese Nové sady 2, vyhledávaná je také Lidická 19 a Příkop. V Ostravě vede ulice Zámostní 27, kterou jako své virtuální sídlo uvádí 1180 firem, v Plzni je to s počtem 430 společností Tylova 6. „Možnost virtuálního sídla nabízejí i další, především krajská česká města, ale ta pokrývají většinou spíše desítky až nižší stovky firem,“ doplňuje Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.

Co znamená virtuální sídlo?

Virtuální sídlo je legální možnost, jak může právnický subjekt získat adresu zapsanou v obchodním rejstříku. Poskytovatel virtuálního sídla pronajímá adresu za konkrétní poplatek. Společnost, která službu využívá, musí splnit legislativní požadavky – přebírat si zde korespondenci i viditelně své sídlo označit.

Nejčastější formou je s.r.o., firmy jsou aktivní a založené v několika posledních letech

Virtuální sídla využívají ze 64 % podnikající fyzické osoby, z 19 % pak společnosti s ručením omezeným. Na adresách, které poskytují virtuální sídlo více než 1 000 firem, pak forma s.r.o. převažuje dokonce ze 78 % a téměř 7 % tvoří zahraniční fyzické osoby. Subjektů v likvidaci jsou u velkých poskytovatelů virtuálních adres necelá 4 %. „V insolvenčním řízení se nachází přibližně jedno procento analyzovaných společností a drtivá většina firem nevykazuje žádné omezení činnosti,“ dodává Tomáš Berger ze společnosti Imper.

V jakém oboru subjekty využívající virtuální sídlo nejčastěji podnikají? V 6 % případů se jedná o zprostředkování velkoobchodu, častým oborem je i pronájem a správa nemovitostí (5 %). U adres sdružujících více než 1 000 subjektů pak obor nemovitostí vede s 11 % a na druhém místě stojí profesní, vědecké a technické činnosti. Z pohledu stáří firem mají největší podíl „mladé“ společnosti založené v roce 2022 (téměř 12 %) a 2021 (11 %).