Hnojiva, která loni skokově zdražila, staví české zemědělce před začarovaný kruh. Pokud budou hnojit ve stejném množství jako doposud, mohou počítat s prodražením až o stovky tisíc korun. Pokud hnojiva kvůli úsporám omezí, může se to dotknout úrody a výnosů. A opět tedy přijdou o peníze. Změnit to chce brněnský startup Agdata, který na trh vstupuje s vlastní značkou Agdata Vari. Její cíl je jednoduchý – zajistit, aby ani kilogram hnojiva nevyšel nazmar.

Ještě před koncem roku byli čeští farmáři plni optimismu a očekávali, že cena hnojiv po skokovém zdražení opět klesne. Jenže teď – jen pár týdnů před jarním hnojením, které je klíčové pro kvalitu letošní úrody, je jasné, že se tak nestane. Už vloni v meziročním srovnání ceny vzrostly asi o 150–200 procent podle směsi. S ohledem na ceny fosforu a především dusíku se prudký růst nevyhnul ani nejdůležitější NPK směsi. A nyní došlo k dalšímu skokovému zdražení, opět takřka o dvojnásobek. 

Za hnojiva zaplatí velké farmy až milion navíc

Pro farmu o rozloze 1000 hektarů s obvyklým zaměřením – tedy pěstující obilí, popřípadě brambory nebo cukrovku – může znamenat zdražení o stovky tisíc korun. U těch největších farem o několika tisíci hektarů se pak bavíme přímo o milionech, které musí zemědělci vydat za hnojiva navíc. Což je důvod, proč stále více řeší, které bloky případně z hnojení vypustit, anebo přímo upravují své osevní plány. 

“K nejnáročnějším na hnojiva patří řepka a potravinová pšenice. Ty jsou však v tuto dobu už zaseté, takže zahnojit je z jara bude nutné tak jako tak,” zmiňuje Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant a obchodní ředitel startupu Agdata. “Travní porosty můžete z plného hnojení pro jednou vypustit. Ale u zasetých plodin by to znamenalo nižší výnosy, a tím pádem propady v celé ekonomice hospodaření. Je to zkrátka začarovaný kruh, který má jediné řešení – hledat efektivní úspory a naopak zajišťovat co největší výnosy.”

Systémy pro variabilní hnojení si na sebe obratem vydělají. Agdata Vari o tom chce přesvědčit i konzervativní farmáře

I to je důvod, proč se letos začíná ve velkém prosazovat takzvané variabilní hnojení. To na základě znalosti půdních profilů i vlastností jednotlivých plodin pečlivě dávkuje množství hnojiva. Ze všech součástí precizního zemědělství se tak pravděpodobně právě variabilní hnojení stane pod tlakem okolností nejrozšířenějším postupem.

Samostatný produkt proto připravil také startup Agdata, největší digitalizátor českých farem. Svůj komplexní systém rozšířil o nadstavbu Agdata Vari, určenou právě pro variabilní hnojení. Pilotní projekt přinesl slibné výsledky – minimálně 10% úsporu hnojící směsi (v případech problematických půdních profilů však klidně násobně více) a hlavně vyšší výnosy a s nimi i tržby. A to až o pětinu.

“V celkových sumách se bavíme o desítkách nebo dokonce stovkách tisíc korun, které farmáři ušetří, respektive zvýší výnosy. Pochopitelně nejsme schopni tlumit kompletní dopady zdražování hnojiv, na druhou stranu tento postup zachová farmě konkurenceschopnost,” zmiňuje Lukáš Musil. “Jinými slovy – kdo letos na variabilní hnojení nepřejde, těžko obstojí v ekonomice proti farmám, které dokáží být v této složité situaci o desítky procent nákladově efektivnější.”

Agdata Vari spojí data z družic, senzorů i sond, další úsporu najde v datové přesnosti 

Agdata Vari staví na kombinaci dat ze satelitního snímkování, půdních senzorů a meteostanic. Multispektrální družicová data jsou základem pro vytvoření aplikačních map, které rozdělí konkrétní půdní blok na takzvané “management zóny” s různým výnosovým potenciálem a pro něj určenou nejvhodnější dávkou hnojiv.

Družicové multispektrální podklady zajišťuje hned několik poskytovatelů včetně skupiny evropských družic Sentinel. Kromě vegetačního indexu NDVI, měřícího zdraví porostu, dokáží vyhodnotit také pokrytí parcely listovou plochou, vyhodnotit aktivitu rostlin na základě jejich fotosyntézy a monitorovat vlhkost porostu pomocí indexu NDMI nebo zamokřená místa pomocí indexu NDWI.

S měřeními pak pracuje systém Agata, ve kterém se setkávají veškerá data potřebná pro řízení farmy – tedy nejen detailní informace o půdních blocích, pěstovaných plodinách, měření ze sond, ale také třeba stavy skladů, pohyb pracovníků nebo pachtovní smlouvy. Farmáři pak mohou každý den v reálném čase sledovat aplikované množství hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin s přímým průmětem do ekonomiky podniku.

“Agdata Vari tak není izolovaný nástroj, ale součást bohatého ekosystému pro podporu denního řízení farmy. Síla úspor je totiž skrytá v detailu. Čím více dat máte pro posouzení celého zahnojovacího procesu, tím efektivnější budete. Zejména u velkých farem přinese právě tento detail další úspory v řádech desítek procent,” zmiňuje Lukáš Musil.

Variabilní hnojení bude letos tvořit významnou část obratu

Agdata se se svou službou Vari chtějí už brzy stát dominantním hráčem. Jen letos by mohly služby spojené s variabilním hnojením přinést velké množství nových zákazníků a zároveň se podílet na zásadně větším podílu obratu u klientů stávajících. O služby je už nyní násobně větší zájem než loni. Agdata do ní proto hodlají dále investovat a vyvíjet nové typy hardwaru – především půdních sond, které by přinášely další zpřesňující data.

“Jsme na dvojnásobku loňských čísel. Poprvé navíc vidíme, že za technologiemi jako za spásou přicházejí konzervativní zemědělci, pro které byly senzory donedávna ještě sprosté slovo a vyhozené peníze. Mezi farmáři zkrátka panuje pocit, že vysoké ceny jsou nový standard, se kterým je třeba se co nejrychleji sžít,” zakončuje Lukáš Musil. “Je to pro nás navíc velká šance i v rámci zahraniční expanze. V podstatě nikde jinde v Evropě neexistuje tak komplexní systém s vlastním hardware, který je navíc finančně dostupný pro farmy všech velikostí. Poptávky máme dokonce i z jiných kontinentů – například Jižní Ameriky.”

Jaká data dodávají družice

• VEGETAČNÍ INDEX (NDVI) – Jde o empirický vzorec, který byl vytvořen pro odlišení zeleně od ostatních druhů povrchu na základě odrazivých vlastností vegetace. Hodnota výsledku NDVI se bude pohybovat mezi -1 a 1. S vyššími hodnotami vzrůstá pravděpodobnost, že má oblast hustý pokryv zelené vegetace.

• INDEX VODY (NDWI) – normalizovaný diferenční vodní index měří obsah vody uvnitř listů vegetace a hodnotí vodní stres rostlin. K jeho výpočtu se využívá dvou blízkých infračervených pásem (NIR) umístěných přibližně v 0,86 μm a 1,24 μm, což je vlnová délka v okolí absorpčního pásu vody. NDWI nabývá pozitivních hodnot pro zelenou vegetaci a negativních hodnot pro suchou vegetaci. Může být využit jako doplňkový index k NDVI.

• INDEX VLHKOSTI (NDMI) – zpřesňující index, který kromě měření pomocí infračervených pásem(NIR) pracuje také s krátkovlnnými infračervenými kanály (SWIR). Kombinace NIR a SWIR odstraňuje odchylky vyvolané vnitřní strukturou listů a obsahem sušiny listů, což zlepšuje přesnost při získávání obsahu vegetační vody. 

• PLOCHA LISTŮ (LAI) – definuje se poměr listové plochy a půdorysné plochy – tedy zjednodušeně to, jakou plochu půdy rostlina svými listy zakrývá.

• POMĚR ZÁŘENÍ POHLCENÉHO FOTOSYNTÉZOU (FAPAR) – měření podílu fotosynteticky aktivního záření pohlceného vegetací v rozsahu vlnových délek 400 – 700 nm