Alexander Malienko, Business Unit Director pro východní Evropu společnosti Dynabook

Na počátku roku se svět stále nachází v nestabilním ekonomickém prostředí, vlády čelí zvýšeným výdajům a současně tlakům na snižování nákladů. Tím pádem mohou investice do nových technologií, vzdělávacích iniciativ a digitálních dovedností na seznamu priorit klesat. To však nesnižuje jejich důležitost. Ve skutečnosti jsou uvedené aktivity klíčem k digitální transformaci a efektivní funkci státního sektoru. Soukromé společnosti v této oblasti výrazně zvýšily laťku a i státní sektor by měl zajistit, aby služby veřejnosti byly snadno dostupné a využitelné.

Brífink Evropského parlamentu v roce 2019 potvrdil, že „digitální revoluce mění svět nebývalou rychlostí.“ Tato transformace je dnes stále aktuálním procesem, a protože digitalizace a digitální transformace zasahuje také do řízení ekonomiky, prohlubují se mezery v dovednostech a znalostech personálu i v této oblasti. Výsledkem je snížení potenciálu růstu produktivity a nedostatečná schopnost využívat nové technologie.

Oproti soukromému sektoru, ve kterém překročila svůj časový harmonogram přibližně polovina IT projektů, zasáhl tento nešvar více než 80 % projektů veřejného sektoru. Na těchto číslech lze demonstrovat význam řešení mezer v digitálních dovednostech, které jsou pro úspěšné dokončení cílů často klíčové. Pokud veřejný sektor neupřednostní rozvoj digitálně zdatné pracovní síly, jeho cesta digitální transformace bude utlumena ještě více.

Posílení digitálních dovedností veřejného sektoru

Existuje několik strategií, které mohou lídři pracující ve veřejném sektoru uplatnit, aby zlepšili digitální gramotnost svých týmů a postupně odstraňovali mezery v digitálních dovednostech.

Udělejte z talentu prioritu

Nedostatek investic do digitalizace má vliv i na snahu řady veřejných organizací přilákat a udržet si vysoce kvalifikované digitální profesionály ve stále více konkurenčním prostředí. Zajímavé v tomto ohledu je, že jako překážky, které brání realizaci rozsáhlých IT projektů, jsou častěji uváděni spíše lidé a jejich nedostatečné dovednosti než technologické problémy. Logickým závěrem je, že se pro zaměstnavatele a potažmo i pro veřejnost jeví jako výhodné upřednostňovat vhodné talenty.

To ale není samozřejmostí. Průzkum Global Government Forum například zjistil, že každý pátý pracovník veřejného sektoru ve Spojeném království neabsolvoval během posledních 24 měsících žádné školení rozšiřující jeho digitální dovednosti. A to přesto, že více než tři čtvrtiny dotázaných své dovednosti zlepšovat chtěly. Chuť učit se tu tedy je a je třeba překonat propast mezi tím, co zaměstnanci potřebují, a tím, co jej jim skutečně poskytováno. Bez investic nebo upřednostnění potřebného školení pro nové i stávající zaměstnance se ti, kteří jsou digitálně kvalifikovaní, přesunou do nových rolí, a ti, kteří nejsou, nebudou schopni dále růst.

Spolupráce se soukromým sektorem

Digitální dovednosti zaměstnanců veřejného sektoru by se mohly zlepšit také prohloubením spolupráce se soukromým sektorem. Již v minulosti se společné iniciativy ukázaly jako relativně levný způsob, jak úspěšně podpořit digitální zvyšování kvalifikace. Příkladem je DSMS Digital Skills Council. Tento program si s podporou soukromých subjektů klade za cíl propagovat širokou škálu příležitostí ke zvyšování kvalifikace státních zaměstnanců a zvyšovat povědomí o nejlepších dostupných zdrojích.

Díky podpoře těchto odborníků může veřejný sektor rozvíjet programy a iniciativy, které odpovídají potřebám dnešní pracovní síly a ekonomiky. Téměř 70 % státních úředníků uvádí, že jejich digitální schopnosti za soukromým sektorem zaostávají, a proto je možné se hodně naučit od soukromého sektoru, v němž investice umožnily dosáhnout vyšší digitální vyspělosti a pokroku v oblasti digitálních dovedností.

Technologie „Employee first“

Digitální transformace je žhavým tématem již léta, nicméně nyní je třeba zaujmout „people first approach“. Pokud zaměstnanci nemají k dispozici uživatelsky přívětivé a snadno použitelné technologie, snadno ztrácí vůli zlepšovat se. Součástí úvahy na toto téma je navíc potřeba vysoce spolehlivých technologií, které minimalizují potenciální narušení týmové práce. To lze podpořit vytvořením specializovaného IT týmu nebo partnerstvím s externím dodavatelem služeb.

Tím, že jsou zaměstnanci středem technologických rozhodnutí a mohou mít své slovo i při výběru zařízení, jim dává pocit, že jim zaměstnavatel naslouchá a podporuje je v jejich pokroku. I taková zdánlivá maličkost může snížit propast v digitálních dovednostech a zvýšit zapojení zaměstnanců.

Robustní hybridní pracovní model

Největší transformaci v oblasti pracovních postupů posledních let představuje přechod k hybridní práci. Mnozí zaměstnanci na ni přešli, rozvinuli vlastní pracovní styl a našli v ní zalíbení. U zaměstnanců ve veřejném sektoru je méně pravděpodobné, že budou pracovat na dálku, a proto je důležité, aby státní organizace braly v potaz výhody, které může hybridní práce v některých případech přinést i jim. Hybridní práce například podporuje příležitosti ke zvyšování kvalifikace tím, že nabízí flexibilní přístup k učení a poskytuje zaměstnancům mimo shon kanceláře příležitost k tomu, aby se mohli soustředit na budování nových dovedností. Vhodné externí výukové zdroje, ke kterým lze kdykoli přistupovat, ulehčí skloubení zvyšování kvalifikace s každodenním pracovním režimem a zaměstnancům dává možnost přihlásit se do nových školení.

Závěr Veřejný sektor inovuje a digitalizuje pomaleji než soukromá sféra. To ale neznamená, že nemůže řešit mezery v digitálních dovednostech méně efektivně. Pomocí malých kroků a aktivit může státní sektor postupně zmenšovat mezery v digitálních dovednostech zaměstnanců, zaměřit se na lepší efektivitu a zlepšit služby, které poskytuje veřejnosti.