Knihobot.cz

Abyste přečtenou knížku prodali na každém rohu. Do Knihobotu nastupuje Simon Gabriel, bude zodpovědný za rozvoj knihobodů a knihoboxů

Posedět si v kavárně, dočíst nejnovější bestseller a rovnou ho nechat spolu s dýškem u obsluhy, aby se za pár dnů objevil v prodeji na Knihobotu. Nebo u stanice metra vyzvednout z automatických boxů novou zásilku knih z druhé ruky a rovnou zde nechat několik svazků, které brzy udělají radost někomu jinému. Takovou budoucnost přichází do největšího knižního secondhandu Knihobot.cz budovat nová posila – Simon Gabriel (26 let).

Gabriel má za sebou působení v HORECA segmentu se zkušenostmi s provozem kaváren nebo hotelů. Ty by měl nyní z pozice projektového manažera pro expanzi zhodnotit při budování partnerské sítě takzvaných knihobodů, které by v jednotlivých provozovnách umožňovaly vracet do oběhu již přečtené knihy. Jejich prostřednictvím chce Knihobot vytvořit alternativní cestu k síti Zásilkoven, kterou pro zpětný odběr knížek mimo jiné využívá.

„Klíčové je pro nás spojovat Knihobot s provozovnami, které mají afinitu k naší cílové skupině. Mým cílem je, aby se z vracení přečtené knížky stalo pro čtenáře něco tak přirozeného, že nebude muset řešit mechanismus, který se za ním skrývá. Do startu se zaměříme především na kavárny a bistra, jednání však chceme vést také s kulturními institucemi nebo spolky,” zmiňuje Simon Gabriel. „Je to navíc naše cesta, jak se rychle dostat i do menších měst v Česku.”

Silnou pozici si chce Knihobot vybudovat také v případě automatických boxů. Ty, které provozují jednotlivé sítě, totiž nejsou uzpůsobeny pro cirkulaci zboží. Zásilky umožňují pouze vyzvednout, nikoli posílat. Takzvané knihoboxy, které se objeví již brzy v pilotním provozu v Praze, by naopak měly sloužit pro komfortní zpětný odběr.

„Už dnes umožňujeme zavolat zdarma kurýra nebo odnést knihy do Zásilkovny, což jsou samo o sobě velmi pohodlné způsoby, jak k nám knihy poslat. Nicméně stále musíte knížky zabalit a označit,” vysvětluje Simon Gabriel. „Rád bych to zjednodušil. Mou představou je, že vyrazíte do města, do plátěné tašky vezmete pět přečtených knih, necháte je jen tak v knihoboxu a my už se postaráme o zbytek. Jednodušší způsob už si asi neumím představit.” 

Pro Knihobot je v současnosti budování sítě odběrných míst jednou z priorit. Poptávka po secondhandových knížkách u něj totiž stoupá s každým měsícem. Zároveň je pro něj atraktivní hledat cesty, jak se dostat i k mladším titulům.

„Už dnes je pětina knih mladší tří let a průměrné stáří knihy v secondhandu stále klesá. Postupně se daří budovat povědomí o tom, že na trhu je zájem především o knihy z posledních třiceti let. S tím pomůžou i knihobody. Umožní čtenářům neodkládat přečtené knížky, které si nemíní nechat, zpět do knihoven, ale rovnou je poslat dál,” vysvětluje Dominik Gazdoš, ředitel secondhandu Knihobot.cz. „Do jisté míry jdeme prošlapat cestu i pro další projekty z oblasti cirkulárního retailu. Takže pokud bude naše snažení úspěšné, může výrazně zvýšit podíl secondhandového zboží, které se točí v rámci celého Česka Knihobot každý den zaeviduje kolem 2500 nově přijatých knih. Do konce roku by rád prodal více než 500 tisíc knížek z druhé ruky. Podle jeho zakladatelů je dlouhodobým cílem stát se plnohodnotnou alternativou k běžným knihkupectvím a postupně se v objemech prodaných knih z druhé ruky dostat na 10 % množství, které každoročně vyprodukují čeští nakladatelé a vydavatelství.

Chcete, aby vaše dítě četlo? Přinášíme tipy, jak zařídit dítěti knihovničku

Čte vaše dítě? A má v knížkách pořádek? Kristýna Hladíková z knižního secondhandu Knihobot vám poradí jak společně s dítětem vytvořit vlastní knihovničku a budovat vztah ke knížkám. Děti totiž často nečtou jen proto, že mají knížky, které neodpovídají jejich věku a zájmu. 

Průzkum poliček

V prvním kroku je třeba prohlédnout obsah polic. Našli jste páťákovi knížky ze sekce “první čtení”? Nejvyšší čas udělat v knihovně pořádnou probírku. Nechte dítě vybrat třeba deset pro něj nejoblíbenějších knížek a pak se na jeho výběr podívejte společně. Ne vždy má dítě stejný pohled na knihy jako vy. Knihy, ke kterým se rádo vrací nebo si jimi listuje samo, mu ponechejte. Jsou mezi knihami hračky, papíry a prach? Udělejte generální úklid a dejte knihám své místo. Dítěti tím ukážete, že nejsou klasickou hračkou, potřebují lepší zacházení a zaslouží si své bezpečné místo.

Jak knížky třídit

Knížky procházejte alespoň dvakrát do roka. Vždy je lepší třídit menší množství knih než velkou hromadu, do které se vám pak nebude chtít. Skvělou pomůckou je také speciální krabice nebo box, kam dítě může odkládat přečtené knihy, o které už nemá zájem a třídit tak knihy průběžně. Nechcete mít doma další krabice? Zkuste barevné záložky. Červenou můžete označit knížky, které jsou poškozené, zelenou ty, se kterými se rozloučíte.

Naučte děti (i sebe) posílat knihy dál

Knihy, ze kterých vaše ratolest vyrostla se nebojte poslat dál. Pokud nemá dítě mladší sourozence, knihy už pravděpodobně nenajdou další využití. “Myšlenka, že je jednou budou číst vnoučata je bláhová. Někdy jsme to my dospělí, kteří se bojí s něčím rozloučit. A jsme zbytečně sentimentální,” říká ze svých zkušeností Hladíková. “Navíc málokdy tyto knihy necháme dál uložené v knihovně. Často končí v krabicích ve sklepě nebo na půdě a poměrně rychle se zhoršuje jejich stav a ztrácí na hodnotě.”  Kromě toho každým rokem vychází skvělá nová dětská literatura, mění se trendy i vkus dětí, takže mimo klasiky jako Krteček opravdu nemá smysl knihy schovávat. 

Prodej knížky = vyšší kapesné

Když máte jasno, které knihy půjdou z domu, dejte z nich na stranu ty nepotrhané a nepopsané. Z Knihobota si pro ně rádi přijedou a vy nemusíte řešit kam s nimi. Navíc získáte něco z prodeje. A dítě jistě potěší, když za knížky, kterých se vzdalo, dostane pár korun do svého prasátka. Peníze z prodeje může klidně využít ke koupi nových knih. Průměrně se dětská literatura na Knihobotu pohybuje kolem 100 Kč, pokud jsou ale v dobrém stavu nebo nedostatkové, prodají se i za několik set. Vydělat můžete třeba na Harrym Potterovi, Mumíncích nebo Človíčkových dobrodružstvích. 

Poseroutka nebo komiks? Nebraňte dítěti v tom, co ho baví

Při nákupu knih bychom měli dát dětem možnost volby. Ať už vaše dítě čte Deník malého poseroutky nebo komiks, rozvíjí si nejen své jazykové schopnosti, ale i porozumění textu, které se mu ve škole bude velmi hodit. A je důležité, aby ho četba bavila.

Vzhledem k tomu, že dětské zájmy mění jako počasí, stejně jako jejich potřeby ohledně četby, vyplatí se investovat do knih z druhé ruky.  V Knihobotu seženete dětské knihy za pár korun.  “Nabídku dětských knih máme opravdu širokou. Najdete tu dětmi oblíbený Ztřeštěný dům na stromě, detektivní příběhy od Thomase Breziny, oceňovanou knihu Prašina nebo knihy nakladatelství Meander. Všechny tituly navíc pečlivě procházíme, takže si koupíte knihy ve skvělém stavu.” dodává Hladíková.

Vlastní knihovnička je základ

Krčí se dětské knihy někde ve vaší knihovně? Vytvořte dítěti knihovnu vlastní. Pokud si má dítě budovat vztah ke knihám i k tomu, jak se o ně starat, je dobré, aby mělo svou vlastní knihovničku. Stačí polička, za kterou převezme zodpovědnost a bude si ji moci s vaší pomocí doplňovat. Umístěte ji tak, aby na ni dítě dosáhlo a mohlo si samo kdykoliv knihu vzít. A poslední věc – příklady táhnou a děti se učí nápodobou. Tak co se pustit do úklidu knihovny společně s dětmi?

Tipy za Knihobot

Gamebooky – Vžijte se do hrdiny příběhu a sami rozhodujte, jak se bude odvíjet. Garantujeme vám, že puberťák u nich vydrží déle než u tabletu. Tyhle knížky jsou totiž návykové.

Detektivní příběhy s lupou – Pátrejte spolu s malými detektivy po zlodějích a prozkoumávejte obrázky pomocí speciální lupy. Součástí party se stanete po pár stránkách.

Neználek – Klasika mezi dětskými knížkami, která neomrzí a bude bavit i vás, když ji budete číst dětem před spaním

S houbami rostl zájem i o atlasy. Češi nezanevřeli na knížky do kapsy

Podle informací Ministerstva zemědělství chodí sedm Čechů z deseti alespoň jednou ročně sbírat houby. Jedna domácnost jich domů přinese ročně více než 8 kilogramů a v přepočtu na tržní ceny plodů Češi každoročně přinesou z lesa houby za několik miliard. Záliba se každoročně projeví i na knižním trhu, kde skupují mykologickou literaturu. Potvrzuje to i knižní secondhand Knihobot, na kterém zájem o atlasy a knížky o houbách vyrostl letos pětinásobně.

Nejvíce se prodávaly předrevoluční knížky za pár desetikorun – zájem byl především o starší vydání někdejšího Státního pedagogického nakladatelství. Rostl však zájem také o kompletní encyklopedie za stokoruny. Přitom do knižních second handů chodí nejčastěji mladí lidé do 35 let.

“Knižní kapesní atlasy tu mají tak hlubokou tradici, že i u mladých lidí zdatně konkurují specializovaným aplikacím pro smartphony. Navíc stále platí, že když už jdeme do lesa, radši koukáme na papír než do displeje telefonu,” uvádí za knižní second hand Knihobot Kristýna Hladíková. “V minulosti se navíc vydalo velké množství kvalitní mykologické literatury, že je dodnes nenahraditelná. Vycházela v takových nákladech, že si ji může dovolit skutečně každý. Průměrná cena kapesního atlasu se na Knihobotu pohybuje jen kolem 80 korun.”

Rostl však zájem také o drahé encyklopedie nebo velkoformátové atlasy hub. Za ně jsou Češi ochotni utrácet i několik stokorun. Nabídka secondhandů je i v této kategorii široká a velice často je v ní možné najít tituly, které se ještě prodávají v knihkupectvích nebo na e-shopech jako nové.

“Atlasy hub bych v Česku přirovnala například k atlasům vín ve Francii. Za fotografické nebo bohatě ilustrované atlasy o mnoha stovkách stran jsou domácnosti ochotné zaplatit i několik stokorun,” vysvětluje Hladíková. “Například na Knihobotu nyní prodáváme v podstatě nové encyklopedie, které jsou ještě na pultech knihkupectví. Jen je máme o čtvrtinu až polovinu levněji. Zájem je vysoký a z nabídky mizí opravdu rychle.”

Knihy o houbách však nejsou jedinou odbornou literaturou, která se s příchodem podzimu dostává na výsluní. V secondhandech poskočila poptávka také po somelierských manuálech nebo kuchařky specializující se na zpracování ovoce. A Češi si je rádi spolu s dalšími knížkami nechávají kurýrem přivést až domů.

Mladí nečtou? Není to pravda, ukazují data největšího knižního second handu Knihobot

Mají vůbec mladé generace zájem o knihy? Čtou méně nebo více než jejich rodiče? Zjistit se to rozhodl největší knižní second hand Knihobot, který oslovil tisícovku svých zákazníků. A výsledky jsou zajímavé – lidé do 24, resp. 34 let většinou kupují podobné množství knih jako o generaci starší čtenáři. Ke čtení si sedají několikrát týdně a když otevřou knihu, stráví u ní podobnou dobu jako jejich rodiče. Přesto je jejich knihovna výrazně menší a knížky nepovažují za nedotknutelné.

V největším knižním second handu Knihobot, který za měsíc vrátí do oběhu více než 70 tisíc knížek, zákazníci do 24 let utratí měsíčně skoro 1,2 milionu korun a spolu se zákazníky do 34 let je to dokonce 4,7 milionu korun. Dohromady se tak lidé do 34 let podílí na 38 % všech nákupů.

„To z lidí do 34 let, nebo ještě konkrétněji v rozmezí 25–34 let, dělá naši nejsilnější cílovou skupinu. A také nejrychleji rostoucí. Svým chováním se navíc poměrně vymykají zažitým představám o klasických knihomolech,” uvádí za největší knižní second hand Knihobot Kristýna Hladíková. “Vzhledem k tomu, že právě tyto ročníky budou za 10–20 let tvořit hlavní tvář knižního trhu, je dobré poznat je blíž.“

Knihovny dvacátníků a třicátníků: nedusí a je v nich pořádek

I proto se Knihobot v průzkumu zaměřil především na zvyklosti čtenářů z těchto ročníků. Není překvapením, že zatímco průměrný Čech má podle svého prohlášení doma asi 740 svazků knih, mladí lidé jich mají výrazně méně. Lidé do 34 let se hlásí asi k 325 svazkům, lidé do 24 let pak ke 250. Lidé nad 35 let věku mívají průměrně 1040 svazků, padesátníci a starší pak udávají průměrně 1300 svazků.

Tomu odpovídá také charakter knihovny mladých knihomolů. Zatímco pětina lidí nad čtyřicet má dojem, že knihy mají více životního prostoru než oni sami, mladé generace aktivních čtenářů sice považují knihovnu za důležitou součást svého životního stylu (pro 48 % tvoří dominantní prvek alespoň v jedné místnosti), 35 % stačí jedna knihovna nebo regál, ale na “zavalení knihami” si stěžuje jen 11 % z nich.

„Rozhodně to neznamená, že by nižší počet svazků znamenal menší zájem o knihy jako takové. Naopak. Mladí se ke knihovnám zkrátka chovají jinak. Chtějí, aby je těšily, ne dusily. Nechtějí jim obětovat místo v bytě, kterého mají nedostatek. Více vnímají knihovnu jako živý organismus, který se postupně proměňuje,“ zmiňuje Kristýna Hladíková. „Takže zatímco u jejich rodičů platilo, že knihovna se neprobírá, maximálně se dělí mezi děti, mladí už to tak neberou. Díky tomu mají v knihách výrazně lepší pořádek a o obsahu své knihovny mají zpravidla dokonalý přehled.“

Kniha není fetiš, musí dělat radost

Právě fenomén “děděných” knihoven do jisté míry stojí za chutí mladých ročníků udělat si v knihách pořádek. Čím mladší knihomol, tím více obsah jeho knihovny tvoří tituly jeho rodičů. Pouze 40 % lidí do 24 let si svou knihovnu sestavilo samo – přitom celorepublikový průměr je 55 %. I z toho důvodu jsou také výrazně radikálnější, co se týče obměny knihovny – 61 % mladých čtenářů by klidně okamžitě vyměnilo celou čtvrtinu knihovny, 12 % dokonce půlku. Pouze 23 % by pak nerada vyměnila byť jediný z titulů.

Ostatně i proto jsou mladší ročníky těmi nejčastějšími zákazníky knižních second handů a zároveň nejčastěji hledají pro již přečtené knížky nové majitele. Díky jednoduchému nákupu starších titulů si pak knihovnu doplní podle svého. A to klidně klasickou literaturou. Jen k ní musí najít cestu.

„Možná z toho pramení jeden z povzdechů, že mladí nemají zájem o klasiky. Není možné se jim divit – na škole je měli jako povinnou četbu a podobně je berou i v knihovně. Je tedy pravda, že se jich často rádi vzdají,” vysvětluje Hladíková. „Na druhou stranu – jakmile k nim dozrají a mají chuť si je přečíst, můžou si je dnes koupit v perfektním stavu ze second handu za pár desetikorun.“

Mladí čtou méně? Kdepak

Knihobot se zaměřil také na to, kolik knih mladší generace v průběhu roku koupí. Výsledky jsou překvapivé – je to podobné množství, jaké udává generace jejich rodičů. Zatímco čtenář do 34 let koupí asi 1,8 knihy měsíčně a čtenář do 24 let 1,7 knihy, celkový průměr se pohybuje kolem 2,1 knížek. Dramaticky se zvedá číslo až u knihomolů nad 60 let, kteří udávají průměrně nákup 40 knih ročně – avšak se započtením i těch, které chtějí darovat třeba svým dětem nebo vnoučatům. Jen si je před tím sami rádi přečtou.

A přestože mladí nemohou konkurovat frekvencí čtení lidem nad 35 let, kteří nejčastěji deklarují denní četbu (čtenáři do 34 let čtou alespoň několikrát do týdne), když už se do čtení mají šanci zabrat, vydrží u něj stejně dlouho jako jejich rodiče nebo prarodiče – nejčastěji zhruba jednu nepřetržitou hodinu. 35 % z nich si zároveň dokáže vyčlenit na pravidelné čtení dvě a více hodiny.

Poradna: Od jmen až po barvy. Jak si srovnat knížky v domácí knihovně?

Naplněná knihovna udělá radost každému milovníkovi příběhů. Jenže s přibývajícími tituly se mohou poličky proměnit v chaotickou změť, ve které nebude jednoduché se zorientovat, natož rychle sáhnout po konkrétní publikaci, kterou si chcete zrovna přečíst. Přitom způsobů, jak si udělat ve své knižní sbírce pořádek, je hned několik. A na své si přijdou jak perfekcionisté, tak lidé, kteří si potrpí na design a svoji domácí knihovnu chtějí proměnit v další doplněk pro dotvoření interiéru.

Na první pohled se může zdát, že srovnání knihovny není důležité. Ale ve chvíli, v knihovně najdete systém, získáte lepší přehled o tom, co doma máte za knížky. Logické uspořádání vám pomůže při pravidelném třídění – budete vědět, které knížky leží ladem a můžete je s klidným srdcem poslat dál a které stojí za to si doma ponechat,“ vysvětluje Dominik Gazdoš, spoluzakladatel knižního second handu Knihobot.

Přečteno vs. K přečtení

Milujete vést si seznamy knížek, které chcete během roku přečíst? Nebo si vedete statistiku, co jste už přečetli?

Podobný přehled si můžete vést rovnou na poličkách. Knihovnu rozdělte na dvě části. Do spodní ukládejte knížky, které jste přečetli, a tudíž u nich můžete zvažovat, zda je pošlete k dalším čtenářům, nebo se k nim v budoucnu ještě vrátíte. Vrchní část knihovny zase bude fungovat jako zásobárna nového čtiva do dalších týdnů a měsíců.

Podle obliby

Vaše knihovna není nafukovací. Slíbili jste si, že ji udržíte štíhlou, aby vás knížky v bytě postupně nezavalily, ale nevíte, které z poliček vyřadit?

Zkuste řazení knížek podle obliby nebo citového pouta. Vlevo nahoru dávejte ty, které si chcete nechat za všech okolností. A čím více se budete blížit pravému dolnímu rohu, tím méně vám na knížce záleží. Pokud si koupíte nový titul, budete nuceni vybrat mu v tomto systému místo. Knížka, která pak vpravo dole vypadne z poličky má smůlu – putuje za novým majitelem.

Od nových ke starým

V knihovně také můžete promítnout svoji lásku ke knihám z druhé ruky, případně k novým výtiskům. I zde platí pravidlo rozdělit si sbírku na dvě části. Do jedné budete ukládat publikace, které jste pořídili z druhé ruky nebo v antikvariátu, a do druhé zase úplně nová vydání. A postupem času můžete podle toho, která část bude obsáhlejší, pozorovat, jak se mění i váš přístup k nakupování knih.

Na barvě záleží

Nedávno přišel britský zpravodajský server BBC s informací, že lidé stále častěji řeší, jak bude vypadat jejich homeofficové zátiší, až se objeví na webkameře. Často proto nakupují knihy, kterými plní knihovny a poličky, které poté využívají jako správné knihomolské pozadí. Dá se jít ještě o stupeň výš – jako designový prvek celého prostoru totiž dobře působí, když si knihy srovnáte podle barev přebalů. Kdo by nechtěl svoji sbírku proměnit v duhovou podívanou, ve které se jeden odstín plynule přelévá do dalšího?

Od největší po nejmenší

Libůstka pro milovníky pořádku. Srovnání titulů podle velikosti od největší po nejmenší, případně naopak, vypadá dobře esteticky a potěší asi každého, kdo si zakládá na tom mít ve všech systém a řád. Když navíc budete srovnání knížek „od největší po nejmenší“ a „od nejmenší po největší“ střídat po jednotlivých poličkách, docílíte dalšího efektního prvku ve svém obýváku nebo pracovně.

Abeceda není věda

Máte chuť se začíst do jednoho konkrétního titulu a nechce se vám ho hledat? Není proto jednoduššího a nejlepšího uspořádání než podle abecedy. Ne nadarmo tak přeci fungují všechna knihkupectví. Je jen na vás, zda dáte přednost abecedního seřazení podle názvu knihy nebo podle jména autora. Fungovat bude rozhodně obojí.

Staré učebnice prodáte na burzách za desetikoruny, odbornou literaturu na second handu za tisíce

Školní rok za dveřmi a semestr za rohem. Tak jako loni, i letos touto dobou tisíce studentů a jejich rodiče přemýšlí, jak vydělat alespoň nějaké peníze na starších učebnicích. Zatímco v případě těch ze základních a středních škol se v případě prodeje jedná o hodně práce za málo korun (a tak se vyplatí hledat spíše to nejjednodušší řešení, jak se jich zbavit, než jít po výdělku), v případě vysokoškolských skript, jazykových učebnic nebo odborné literatury je to naopak – skrývají se v nich stokoruny i tisíce. Učebnice pro základky, střední školy a gymnázia musíte navíc prodat v září, pak o ně už nebude zájem. Skripta a odbornou literaturu se pak vyplatí nabízet celoročně.
Kolik mohou stát již nepotřebné publikace pro žáky a studenty a jakou roli má jejich stav přiblíží Kristýna Hladíková z největšího knižního secondhandu Knihobot.

Kolik na prodávaných učebnicích vyděláte?

Používané učebnice (základní / střední škola) – Za klasické učebnice v salátovém vydání peníze neočekávejte. Na školních burzách se po nich nejspíš zapráší, ale cena bude nízká – maximálně v řádech desetikorun. Důvodem bývá především jejich stav – jsou zohýbané, potrhané, počmárané. Na druhou stranu – pořád lepší několik prodaných učebnic a pocit, že ještě poslouží než je rovnou hodit do papíru.
“Učebnice si po skončení školního roku nechává jen málokdo, většina z nich míří na školní burzy. Hodně žáků si však kvůli pohodlí nakoupí učebnice přímo v knihkupectvích. Poptávka po starších pak není zas tak veliká a i proto se prodávají doslova za hubičku,” vysvětluje Kristýna Hladíková z online secondhandu Knihobot.

Jazykové učebnice – Samostatnou kategorii tvoří jazykové učebnice. V mnoha případech se jedná o zahraniční vydání, která se sem musí dovážet, což z nich dělá horké zboží. Učebnice méně obvyklých jazyků je těžké sehnat. Noví majitelé jsou v takovém případě ochotni zamhouřit oko i nad ošoupanou obálkou a rádi si připlatí. Jazykové učebnice vezmou i secondhandy, vždy s nimi však zkonzultujte, jestli zrovna o tyto budou mít zájem.

“Stane se, že jsou jazykové učebnice plné vpisek a neodstranitelných poznámek. To pak zbytečně snižuje jejich cenu. Doporučuji proto používat spíše post-ity nebo si pro práci s učivem udělat kopii určenou přímo na poznámky,” zmiňuje Hladíková.

Nepoužívané učebnice nebo pracovní sešity – Občas se stane, že jste některou z učebnic koupili omylem nebo se na ni v průběhu roku nedostalo. Pokud je skutečně nová a nepoškozená, máte šanci, že ji prodáte za cenu blížící se nové. A pokud mezitím zmizela z pultů knihkupectví, můžete na prodeji ještě vydělat. Takže opět platí – zkuste secondhand nebo některé z tržišť.

“Vždy si v takovém případě zkontrolujte cenu, za kterou se učebnice prodávají. Lidé mají tendenci ji zbytečně podsazovat a občas jsou překvapeni, že mohli chtít třeba dvojnásobek,” připomíná Hladíková.

Vysokoškolská skripta – ve většině případů platí, že skripta jsou něco, na čem se dá vydělat rozhodně víc než na učebnicích. Vycházejí v menších nákladech a mají omezený okruh studentů, kteří je potřebují. Opět platí, že ve výsledku o ceně rozhoduje stav – popsaná skripta, ve kterých chybí listy, prodáte výrazně hůř než ta, která se po prvních dnech nového semestru nerozpadnou.

“Skripta z druhé ruky jsou oblíbená i kvůli jasné úspoře,” vysvětluje Hladíková. “Skripta se navíc dobře prodávají celoročně, narozdíl od učebnic, u kterých se na konci září zájem prudce propadá.”

Odborná literatura – za odbornou literaturu, kterou potřebují ke studiu především vysokoškoláci nebo studenti odborných škol, máte možnost získat úplně nejvíc. Publikace pro studenty filosofie, sociologie nebo historie patří k těm nejžádanějším a některé se prodávají za trojnásobek původní ceny. I proto se vyplatí prodávat je přes secondhand – pomohou vám prodat je rychle, dokud je po nich poptávka a nabídnout je za nejlepší možnou cenu.

“Tyto knihy mají dobrou ‘životnost’ – vysokoškolská kurikula se mění pomaleji. Dotisky vychází pomalu nebo vůbec,” zmiňuje Hladíková. “Zároveň málokterý student tuší, že v jeho knihovně leží odstrčená odborná literatura za tisíce. Pokud ví, že už knihu k dalšímu studiu nebo po získání titulu neotevře, je čas ji poslat dál.”

Kde učebnice prodat

Školní knižní burza

Pokud se potřebujete učebnic především zbavit, je školní burza nejlepší místem. Stav prodávaného zboží je tu ovšem věc, která studenty trápí nejméně. Většina škol burzu sama pořádá a informuje o ní na svých webových nebo facebookových stránkách – nepsaným pravidlem bývá druhý týden v září. Neoddiskutovatelnou výhodou školních burz je pak také skutečnost, že zde dostanete mnoho rad a tipů od žáků vyšších ročníků.

Facebook

Na Facebooku existuje celá řada skupin, kde je možné nabídnout učebnice na prodej – stačí zadat klíčové slovo “burza” nebo “prodej” učebnic. Prodávat má smysl také přímo přes vlastní inzeráty na facebookovém tržišti. Nevýhodou je většinou velice krkolomná domluva, smlouvání zájemců, změny podmínek ze strany kupujících na poslední chvíli nebo případné náklady na poštovném, které se nemusí chtít každému platit.

Antikvariáty

Prodej učebnic je natolik široký, že mezi antikvariáty najdeme i speciálně zaměřené na výkup a prodej učebnic. Naopak běžné antikvariáty často učebnice neberou vůbec. Nevýhodou je, že za své knížky zde zpravidla dostanete jen zlomek ceny

Knižní secondhandy

Secondhand nabízí skvělou kombinaci bezpracného prodeje, ale zároveň dobrého výdělku. Hodí se učebnice a publikace v dobrém stavu – pro jeho kontrolu je vyfoťte a domluvte se se secondhandem předem, zda je vezme. Největším českým je Knihobot.cz a jeho nabídka učebnic může hezky posloužit jako ukázka toho, kolik jsou za ně lidé ochotni zaplatit. Secondhandy bodují hlavně dosahem – umí nabídkou oslovit lidi z celého Česka.

Online bazary

Samozřejmě existuje také řada bazarů, zaměřujících se na prodej knížek včetně učebnic. Většinou zde máte plnou kontrolu nad cenou i celým procesem prodeje, knížky ale musíte fotit, vystavovat a komunikovat se zájemci. K ceně zboží je třeba přičíst například poštovné.

Zajímavosti

  • Věděli jste, že studenti si na některé učebnice nastavují hlídací psy? Jakmile se objeví v nabídce secondhandu, okamžitě si je objednají – díky tomu se učebnice prodají často ihned
  • Cenu jazykových učebnic zvýší, pokud je série kompletní – např. k ní máte také pracovní sešit, klíč a původní CD
  • Vygumování poznámek z pracovního sešitu zvedne jeho cenu. Rýhy po tužce je možné odstranit přežehlením přes látku.
  • Nejstarší prodaná učebnice na Knihobotu byla z roku 1887 a jednalo se o učebnici náboženství

Po Praze vyjedou knihotaxíky. Pomůžou lidem s prodejem knížek, které už v knihovně nechtějí

Češi za nové knížky ročně utratí ročně více než 8 miliard. Není divu, že stále více z nich se snaží získat část vynaložených peněz zpět dalším prodejem. Napomáhá tomu rozvoj takzvaných knižních secondhandů i způsobů, jak již přečtené knížky snadno vracet zpět do oběhu. Poslední novinkou jsou sezónní knihotaxíky, které v následujících týdnech vyrazí po Praze. Provozuje je největší český knižní secondhand Knihobot.

Knihotaxík může zdarma objednat každý, kdo by rád prodal již přečtené knížky, ale nechce trávit čas jejich focením nebo komunikací se zájemci. Po předchozí rezervaci přijede knihotaxík na libovolnou adresu v Praze nebo bezprostředním okolí. Všechny knížky, které se hodí pro další prodej, následně zaveze do knižního secondhandu Knihobot. Ten je během několika dnů nabídne ke koupi novým zájemcům a původnímu majiteli bude následně vyplácet zisk z prodeje.

První knihotaxík vyjede již ve čtvrtek 29. července, druhý pak o týden později, 5. srpna. Jak však upozorňují sami organizátoři, zájem předčil očekávání a rezervace se rychle plní.

“Lidé se vrací z dovolených, přiváží zpět spoustu přečtených knížek, které jim udělaly radost, ale do knihovny je na stálo zařadit nechtějí. Zároveň je poznat, že léto využívají také k úklidu a zútulňování domácností. I to s sebou nese vyřazování knížek, ke kterým už nemají chuť se vracet,” zmiňuje Kristýna Hladíková z knižního secondhandu Knihobot.

Využít sezónní knihotaxík je však jen jedna z možností, jak jednoduše vrátit přečtené tituly do oběhu a získat za ně peníze zpět. Většina zákazníků volí bezplatného kurýra či knihy odnese na některou z poboček Zásilkovny nebo přímo výdejen knižního secondhandu Knihobot. Pro posouzení, zda má knihy smysl nabídnout do prodeje, stačí vyfotit jeden snímek nabízených knížek na hromádce a zanechat ve formuláři emailový kontakt. Každý měsíc tuto možnost využívají více než dvě tisícovky lidí.

“Knížky si zaslouží to nejlepší možné zacházení. Občas to však znamená vyndat je z druhé řady v poličce, kde se na ně jen práší, a dát jim druhou šanci. Uděláte si místo pro nové knihy a těm starým dáte znovu smysl,” zmiňuje Hladíková. “Za celou řadu knížek, které vyšly v posledních letech v malém nákladu a už nejsou na pultech knihkupectví, navíc můžete ve výsledku dostat víc, než kolik vás původně stály.”

Jak ochránit knížku na dovolené, aby se nevrátila jako salát

Voda z bazénu nebo moře, písek z pláže. Ale také časté vyndavání z nejrůznějších kapes nebo kabelek při cestách, listování s rukama mastnými od skvělého dortíku z malebné kavárny nebo opalovacího krému. Pro knížky je dovolená zkrátka nejkrušnějším obdobím roku a mají co dělat, aby přežily se zdravou kůží. Jak je uchránit, aby se z cest nevrátily v salátovém vydání, radí Kristýna Hladíková z největšího knižního second-handu Knihobot.cz

Na převozu záleží

Záleží už jen na tom, jak knížku zabalíte do kufru nebo batohu. Při převozu ji ukládejte k nejpevnější části zavazadla (záda u batohů, boky u kufrů). Rozhodně nepatří do vnějších kapes, kde ji můžete snadno odřít. Pokud ji chcete mít někde, odkud jde jednoduše a pravidelně vyndavat, volte spíš příruční zavazadlo. Jen dejte pozor, ať ji vždy uložíte pěkně na samé dno nebo do speciální kapsy – jinak vám ji poničí ostatní věci, co v zavazadle často leží bez ladu a skladu.

Pozor na čtení u vody

Knížka a voda jdou samozřejmě k sobě, takže vám nikdo nemůže bránit, abyste si četli na lehátku u bazénu nebo s výhledem na mořské vlny. Jen mějte na paměti, že vlhkost nesvědčí papíru v žádné podobě. Knížku nikdy nenechávejte ležet jen tak, vždy ji zabalte do něčeho suchého – třeba oblečení. Zbavte se zlozvyku a nelistujte mokrými prsty. Vždy jim dejte pár minut, ať se dobře vysuší a pak se teprve ponořte zpátky do čtení. A pokud by došlo na nejhorší a některá ze stránek začala být vroubkovaná, zkuste ji (až vyschne) vyžehlit na nízký stupeň přes jiný, nepotištěný papír.

Opalovací krém
Jen jednu věc nemá knížka ráda ještě více než vodu. Opalovací krém, který je v létě takřka všudypřítomný. Jeden dotyk prstu a okraje stránek vám zesklovatí. Takovou knížku už mastnoty nezbavíte. Co s tím? Myjte si po mazání pečlivě ruce. A to i několikrát za sebou. Teprve když prsty dokážete pěkně hlasitě lusknout, s největší pravděpodobností jste se krému na jejich špičkách zbavili. Ale i tak to doporučujeme vyzkoušet napřed třeba na papírovém ubrousku. A nezapomeňte – ruce můžete mít mastné i od toho skvělého dortíku, co si právě dáváte v malebné kavárně, který si při čtení zrovna dáváte.

Nečistoty nepucujte rukama

Na pláži do knížky snadno zapadne písek nebo kamínky. Na zahradě třeba lístky z květů nebo trocha hlíny. Neopatrný pokus o odstranění nečistoty může znamenat dlouhou výraznou šmouhu přes celou stránku. Nečistoty proto vždy opatrně vyklepejte nebo vyfoukněte. Může pomoci fén, vysoušeč rukou (jen pozor, aby nebyl vlhký) nebo vysavač, případně měkký čistý štěteček. Pokud by se vám knížku přece jen podařilo zamazat, zkuste odstranit nečistotu opatrně třeba suchou kůrkou chleba. Nikdy ji nevlhčete – stránka se zkrabatí, nečistota se vsákne do papíru a ještě se na něm udělají žmolky.

Pořiďte si záložku

Při cestování se nevyhneme opakovanému odkládání knížky. Myslete na to a přibalte na cestu pořádnou záložku. Úplně zapomeňte na zlozvyky jako je ohýbání hřbetu nebo zalamování růžků. Nedávejte mezi stránky ani žádné předměty – třeba mobilní telefon. Stačí, že na knížku s mobilem uvnitř zatlačíte, a už ji ničíte vazbu.

Řekneme to bez obalu – ani ránu bez obalu
Vzpomeňte si, jak vás to učili rodiče – každá knížka se má před cestou pěkně zabalit. Pokud nechcete investovat rovnou do prachu a vodě odolného pouzdra ze silikonu (hlavně kvůli tomu, že vypadá strašně), ušijte si obal z jakéhokoli zbytku z pevnější látky. Originální obálku pak nechte doma. Nebo chcete řešení, které zvládne opravdu každý? Pak stačí tlustší balicí papír, který se netrhá. To, že čtete Shakespeara v originále, si na něj klidně dopište fixou. Ať se můžete pochlubit.

A proč dávat na knížky na dovolené pozor?

Když pomineme samotný fakt, že ke knížkám se má člověk chovat slušně, má to i jeden praktický důvod. Na dovolenou většinou kupujeme „jednorázovky“ – knížky, ke kterým se už nebudeme mít chuť vracet. Když už jsme za ně v knihkupectví dali pár stovek, tak proč je rovnou po návratu neposlat někomu jinému a nedostat nějaké peníze zpět? Například přes knižní second hand Knihobot. Knížky nemusíte fotit ani sami inzerovat – jen je po dohodě donesete na pobočku, do Zásilkovny nebo pro ně zdarma přijede kurýr. A pak už jen čekáte, až vám peníze z prodeje přistanou na účtu. Tak jednoduché to je.


„Dovolenkové knížky jsou ideální pro opětovný prodej. Pokud ovšem zůstanou v dobrém stavu,” zmiňuje Kristýna Hladíková z knižního second-handu Knihobot.cz. “Není možné prodávat knížky, které mají krabaté stránky, potrhané obálky nebo pomačkané listy. Pokud jste si koupili na dovolenou bestseller letošního roku, pamatujte na to, že může někomu dalšímu udělat radost ještě několikrát. Jen musí být v dobrém stavu.“

Věděli jste, že?

  • Češi si na dovolenou kupují 2 – 3 knížky
  • Stále více pro ně chodí do secondhandů – 2,5krát častěji než loni?
  • Za jednu knížku tu průměrně utratí asi 160 korun
  • Bestsellery, které se kolem roku 2015 prodávaly za několik stovek, dnes seženete desetinu původní ceny – tedy pár desítek korun?
  • Prodej knížek, které si po dovolené nechcete nechat, vám dnes zabere asi 15 minut?

Ex libris, malá vizitka majitele knihy. Kdy cenu knihy zvedne a kdy naopak sníží?

Ukažte nám ex libris a my vám řekneme, komu kniha doopravdy patří. Už od středověku si lidé rádi do svých knih vlepovali umělecky zpracované štítky, případně do nich razítkem tiskli svá jména a rody, aby ukázali, kdo je vlastníkem publikace. Knižní značky ale nejsou nic neobvyklého ani dnes – s návratem k budování rodinných knihoven nad nimi opět uvažuje stále více Čechů, ať už kvůli katalogizaci titulů, větší šanci, že se knihy neztratí při půjčování, nebo zkrátka jen kvůli tomu, že ex libris je stylové. Možností jak vyrobit vlastní knižní značku je spousta a zvládne je každý. Co by měla obsahovat? Jak si vytvořit vlastní návrh? A jaký má ex libris vliv na cenu knihy? Jak upozorňuje Pavel Pekař, jeden ze spoluzakladatelů moderního antikvariátu Knihobot, občas je právě ex libris zbytečnou bariérou v prodeji.

Krátká cesta do historie

Dějiny označování knih začínají už ve středověku. Ex libris využívali jak učenci, tak panovníci, kteří pomocí dobových razítek, vpisků, reliéfů a vlepených štítků do knih navždy zvěčnili svá jména i zdobné rodové erby. Za zpracováním ex libris navíc často stáli velcí výtvarníci, díky jejichž návrhům se z knižních značek stávala samostatná umělecká díla, která jsou dodnes centrem zájmu mnoha sběratelů. Mezi cennými kusy tak najdete například návrhy od osobností, jakými byli Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Josef Mánes nebo Albrecht Dürer. Tvorbě ex libris se však ve velkém věnují i současní umělci.

Jak si vyrobit vlastní ex libris?

Knižní značky rozhodně nepatří jen do vysokých uměleckých sfér, vlastní ex libris může mít každý milovník knih a ani k tomu nepotřebuje kdovíjaké výtvarné schopnosti. Ve značce by nikdy nemělo chybět spojení „Ex libris“, případně „Z knihovny…“ nebo „Tato kniha patří…“, a jméno majitele. Použití dalších grafických prvků je čistě individuální a záleží na kreativitě a potřebách majitele knížky, případně grafika.

A jak tedy vlastní návrh získat?

  1. Vlastní výroba

Máte estetické cítění a baví vás grafika? Skvělé, v tom případě se autorem ex libris můžete stát přímo vy. Knížku si samozřejmě můžete označit jen vlastní vpiskou, stejně tak si ale návrh můžete připravit v jakémkoliv grafickém programu a poté do knížky vlepit jako samostatný štítek nebo si podle něj nechat vyrobit razítko. Poměrně citlivé vůči knize a zároveň výrazné je ex libris pomocí slepotiskových kleští, které na stránce vytvoří „prostorové razítko“, jaké znáte například z diplomů nebo certifikátů. Fajnšmekři si navíc jednotlivé značky mohou číslovat a mít tak přesný přehled, kolik knih mají v knihovně.

  1. Pomoc na webu

Cítíte, že grafika a výtvarnictví nejsou vaše silné stránky? Porozhlédněte se po různých tvůrčích webech a obchodech. Na nich se spojte s nezávislými tvůrci nebo designéry, kteří vám za rozumné peníze vyrobí vlastní návrh nebo rovnou linoryt či razítko. Začít můžete na známých DIY stránkách, jako je Etsy.com nebo Fler.cz.

  1. Umělecká tvorba

Myslíte to se svou knihovnou vážně a chcete, aby vaši knižní sbírku zdobila opravdová umělecká ex libris? Oslovte známé umělce nebo designéry a domluvte se na tvorbě návrhu na zakázku. Výraznějšími náklady na druhé straně vyváží vysoká umělecká hodnota, která později může při prodeji knih výrazně pomoci. V takovém případě však nezapomeňte dílo umělce v návrhu patřičně signovat.

Kam ex libris umístit?

Standardně se umisťuje na předsádku, a to buď na takzvanou druhou stranu obálky, tedy na vnitřní desky knihy na titulní straně, anebo na „první list“ knihy. Občas je možné setkat s přítomností ex libris v horní nebo spodní části titulní strany díla.

Knižní značka a hodnota knihy

Pokud kniha obsahuje ex libris od významného umělce, je logické, že její celková hodnota bude mnohonásobně větší než bez něj. Podobně mohou zaujmout také slavná jména, kterým kniha původně patřila.

Na druhou stranu běžné štítky se jménem vlastníka mohou například při prodeji v antikvariátu uškodit. Pokud se tedy nehodláte stát slavnými (anebo jimi už nejste), zvažte, zda svým ex libris knihu spíše neznehodnotíte.

„Obecně vzato platí, že kniha je vždy nejlépe prodejná v naprosto původním stavu. I dobře míněné vylepšení v podobě ex libris tedy může snižovat její hodnotu při prodeji, zejména pokud se nejedná o tak výjimečný titul, že jeho stav nehraje roli,“ uvádí Pavel Pekař. „Jedinou výjimkou jsou profesionální ex libris od známých umělců s jejich podpisem. Ty mají pak sběratelskou hodnotu samy o sobě a na titulu již tolik nezáleží,“ zakončuje Pavel Pekař.

BOX (popisky k obrázku)

  1. Nápis ex libris bývá dominantnímprvkem celé grafiky
  2. Některá ex libris mají vynechán prostor pro zápis inventárního čísla titulu – mnozí majitelé takto počítají velikost svých knihoven
  3. Jméno může být buď natištěné nebo dopisované ručně
  4. Signatura umělce, který ex libris vytvořil, zvyšuje potenciální hodnotu knihy

Došlo vám místo v knihovně? Jak knihy vytřídit a které poslat dál

Kniha patří mezi nejčastější a nejoblíbenější vánoční dárky, které se pod stromečkem objevují. Velká část z nás však – zejména první týdny po Vánocích – bojuje s omezenou kapacitou domácí knihovny, do níž už není možné ani při nejlepší vůli další knížky zařadit. Zná to dozajista každý vášnivý čtenář. Zkuste proto v rámci jarního úklidu svou knihovnu provětrat a knihám, které dlouho leží ladem, dát nový život někde jinde.

Průměrný Čech má doma mezi 200 – 300 knihami, což rozhodně není zanedbatelné množství svazků. Každý rok nám navíc knihy přibývají, a pokud máte děti, roste množství literatury s každými narozeninami a Vánoci přímo raketovým tempem. Mnohé z knih však po jednom přečtení – a někdy ani na to nedojde – končí v polici nebo banánové krabici ve sklepě, kde na ně padá prach. Jak si knihovnu vytřídit a najít systém, díky němuž se vám už nebude zbytečně plnit?

Kvalitní knihy prodejte, u některých titulů se smiřte s tím, že je nikdo nebude chtít ani zadarmo

Důvod, proč lidé knihy z knihoven nevyřazují a často je raději utopí “ve druhé řadě” nebo v mrtvé knihovně ve sklepě či na půdě je jednoduchý. U knih je nám odmalička vštěpováno, že se nevyhazují. Přitom již samotným umístěním do sklepa nebo na půdu jejich životní cyklus končí. Sami si odpovězte, kdy jste titul z banánovky zařadili zpátky do knihovny.

Nejjednodušší a pro duši každého čtenáře nejsmířlivější je tedy vyřazené knihy darovat nebo prodat, aby našly nového majitele a tím i smysl. A nemusíte kvůli tomu trávit hodiny focením a vytvářením inzerátů na bazarových serverech. Tohle všechno za vás zařídí například služba Knihobot.cz, která se snaží dostat knihy z domácností zpět do oběhu ke čtenářům.

Zda má smysl knihy zařadit do prodeje dokáže odhadnout na dálku na základě fotografií vaší knihovny a pokud má prodej titulů smysl, pošle pro ně kurýra a následně je nabídne na prodej. Vy tak ušetříte čas, který můžete věnovat třeba četbě znovuobjevených literárních pokladů. Z každého prodaného titulu dostanete celých 60 % jeho částky mínus 29 korun, takže kromě toho, že uděláte ekologickou věc, dává smysl i ekonomicky. A rozhodně neplatí, že se touto cestou prodávají jen historické skvosty. Největší ohlas mají právě knížky asi 30 let staré.

Pro prodej se však nehodí vše. Některých titulů je prostě v českých knihovnách tolik, že už je nikdo nechce ani zadarmo. S takovými případy klidně oběhněte okolní knihobudky či zkuste servery typu Nevyhazuj.To nebo komunitní facebookové skupiny. Zde nabídněte celou banánovou krabici jako jednu položku, ať nemáte práci s focením a nabízením jednotlivých kusů.

Zakažte si rozšiřovat knihovnu o balast. Knihy, co vás nebaví číst, rovnou pošlete dál

A jak tedy přistoupit ke třídění? Které knihy nechat a které vyřadit? Nejprve si uvědomte, že ani při nejlepší vůli nemůžete mít doma všechny knihy, které byste chtěli. Zvlášť pokud čtete hodně a často. Spočítejte, kolik knih se vám do knihovny vejde, a toto množství nepřekračujte. Knihovny jsou od toho, aby obsahovaly kvalitní knihy, které mají pro jejich majitele přidanou hodnotu a nesmí být pouhým odkladištěm.

Při třídění myslete na to, že stáří knihy není hlavním kritériem pro to, aby zůstala v knihovně. Ne všechny staré tituly jsou literární klenoty, takže pokud k nim nemáte vztah, nedržte je jen kvůli tomu, že vám je předali vaši rodiče. Zbytečně zabírají místo kvalitním novinkám.
To samé platí i na druhé straně. Ani pár let starému titul nemusíte věnovat cenné místo, pokud se k němu nechcete vracet. Že vám dal knížku někdo k Vánocům přece neznamená, že ji musíte v knihovně “trpět”, pokud Vám nic neříká. Klasickým příkladem jsou třeba aktuální bestsellery, které mnoho lidí koupilo jako dárek impulsivně jen na základě reklamy.

Mezi knihy, často zabírající místo, patří také vaše odborná literatura například z dob vašich studií. Zde je možná na místě odhodit sentiment a přiznat si, že knihy leží dlouho netknuté, a navíc výrazně informačně zastaraly. Připravte se však na to, že pravděpodobně právě tyto tituly už nemají dalšího využití a do prodeje se ve většině případů právě kvůli neaktuálnosti obsahu nehodí.

Pavel Pekař z online antikvariátu Knihobot.cz radí: Předrevoluční literatury má každý plno, zájem je o tituly z posledních 15 let

„Platí, že ze socialistické beletrie je pro prodej zajímavá jedna kniha ze sta. Před revolucí byla omezená knižní nabídka, takže skladbu titulů z této doby má většina domácností v knihovnách podobnou. Z knih před rokem 1990 proto bývají nejlépe prodejné úzce zaměřené odborné knihy, ale pouze v případě, kdy informačně nezastaraly, nejsou ideologicky zatížené a v posledních desetiletích nevyšly kvalitnější, podobně zaměřená díla. 

Naopak z posledních 30 let se dá prodat téměř cokoli. Za nejvyšší průměrnou cenu se nám daří prodávat knihy zhruba 15 let staré – většinou proto, že jsou čtenáři stále žádané, ale z pultů obchodů již zmizely. A zároveň jedno pravidlo – pokud máte novou knihu, která vás nezaujala, vyplatí se jí nabídnout do prodeje ihned po přečtení, dokud je v dobrém stavu a žádaná.“

O Knihobot.cz

Knihobot.cz je největší český antikvariát. Kombinuje moderní technologie se zodpovědným přístupem ke knihám z druhé ruky. Jeho hlavní misí je změnit fungování antikvárního trhu a naučit Čechy vracet knihy zpět do oběhu. Funguje po celé republice – knihy dokáže vyzvednout na jakékoliv adrese a stejně tak je kamkoli zaslat. Tituly prodává na bázi komisního prodeje a díky dlouhodobé práci s daty může zajistit tu nejlepší prodejní cenu i rychlost prodeje.

Pod značkou Knihobot funguje do roku 2019, kdy navázal na předchozí antikvární projekt Dominika Gazdoše, Davida Gazdoše a Pavla Pekaře. V roce 2020 prodal více než 110 000 titulů v celkové hodnotě kolem 18 milionů, obdobné množství od lidí naopak do prodeje přijme.