Společnost Lime do Prahy přichází s novinkou v podobě týdenního předplatného Lime Week Pass. Nový tarif cílí na uživatele, kteří koloběžky Lime využívají k pravidelnému dojíždění a je tedy cestou, jak službu lépe zpřístupnit komunitě lokálních jezdců. Novinka je dostupná od dnešního dne a k její aktivaci postačí zakoupit si daný tarif přímo v mobilní aplikaci.

Cena týdenního předplatného Lime Week Pass je stanovena na 149 korun a uživatel za ni může koloběžky po dobu sedmi dnů bezplatně odemykat a platit tak jen za projeté minuty. Běžná cena odemčení koloběžky je 25 korun, takže náklady za pořízení týdenního předplatného se při dvou jízdách denně vrátí již během prvních tří dnů. Nový tarif byl poprvé spuštěn v prosinci, kdy dorazil do Spojených států, Austrálie a na Nový Zéland. Nyní novinka přichází také do Evropy a využít ji mohou i pražští uživatelé Limu.

Lime v září minulého roku, tedy po necelém roce fungování v Praze, pokořil milník 1 milionu jízd v české metropoli. Rostoucímu zájmu se přitom služba těší i mezi pravidelnými jezdci, kteří elektrické koloběžky používají ke každodennímu popojíždění po městě. Nejaktivnější pražský jezdec má na kontě přes 400 jízd a na koloběžce již urazil více než 1 000 kilometrů.

„Naším cílem je zvýhodnit naše nejaktivnější uživatele, tedy ty, kdo využívají koloběžky k dennímu dojíždění. Chceme, aby naše služba byla pevnou a přirozenou součástí života v Praze, a jsme proto zavázáni ji maximálně přizpůsobit primárně Pražanům. Prvním krokem je právě týdenní předplatné a aktuálně s městem pracujeme také na způsobu, jak službu Lime zaintegrovat do systému pražské Lítačky. Pro místní obyvatele by tak služba byla zase o něco výhodnější,“ popisuje Ondřej Široký, provozní manažer společnosti Lime.

Právě integrace do pražské Lítačky je dalším zvažovaným krokem, jak z elektrokoloběžek Lime učinit pevnou součást pražské dopravy. Dopravní situace ve městě je totiž komplikovaná a kombinace MHD a elektrických koloběžek je vítanou alternativou pro lidi, kteří se chtějí po městě pohybovat rychle, pohodlně, bez postávání v zácpách a co nejudržitelnějším způsobem.

Od svého příchodu do Prahy Lime představil celou řadu produktových novinek. Jmenovat lze například možnost rezervovat si koloběžku a zajistit, že si ji nikdo jiný nevypůjčí, než k ní uživatel dojde. Díky rezervaci je možné mnohem lépe naplánovat svoji cestu a dojet včas třeba na schůzku. Představena byla i možnost vypůjčit si až pět koloběžek najednou a na cestu se tak pustit třeba v doprovodu kamaráda či kolegů, kteří zatím aplikaci Lime nemají nainstalovanou. Za zmínku pak stojí také možnost nechat se v aplikaci navigovat k nejbližší volné koloběžce.

Mikromobilita je po celém světě na vzestupu a výjimkou není ani Praha, v níž se rok 2019 stal pro lehké prostředky individuální přepravy přelomovým. Společnost Lime pokořila po necelém roce provozu v Praze milník milionu jízd na elektrických koloběžkách, s pěti sty elektrickými koly Freebike do Prahy vstoupila společnost Homeport a nejsilnější sezónu v historii zažila i tradiční česká bikesharingová společnost Rekola, která navíc rovněž představila vlastní elektrokola.

Tři největší hráči na poli sdílení kol a koloběžek si v Praze připsali 1,7 milionu výpůjček a jejich uživatelé během roku najeli v součtu přes 3 miliony kilometrů. Obyvatelé Prahy měli díky společnostem Lime, Rekola a Freebike v roce 2019 k dispozici takřka 3 000 prostředků udržitelné přepravy, s pomocí kterých se mohli pohybovat po širším centru města, vyhýbat se dopravním zácpám a vedle toho také přispívat k čistšímu ovzduší ve městě.

Právě fakt, že jedno (elektro)kolo či koloběžku každý den využije hned několik lidí, je jasnou přidanou hodnotou sdílené mikromobility. Na jediném sdíleném kole či koloběžce se v roce 2019 svezlo v nejrušnějších dnech okolo dvacítky lidí. Služby sdílené mobility navíc mnoho lidí používá coby prostředek k dennímu dojíždění. Nejaktivnější uživatel Limu v Praze má na kontě přes 400 jízd a na koloběžce urazil více než 1 000 kilometrů. Nejpilnější jezdec na kolech Freebike má pak na kontě dokonce 954 jízd a 1 882 kilometrů. Rekordman mezi uživateli růžových Rekol nastřádal dokonce 1001 výpůjček a najel 2 152 kilometrů.

Úspěch bezemisních prostředků mikromobility je dobrou zprávou pro ovzduší ve městě, ale nejen pro něj. Kola a koloběžky jsou především řešením dopravních zácp a odpovědí na omezený prostor v ulicích města. „I kdyby byla auta stoprocentně bezemisní, ve městech se jich pohybuje zkrátka moc. Jen si vzpomeňte, kolik času strávíte při jízdě autem hledáním parkovacího místa. Kolo či koloběžka naproti tomu zabere na ulici zlomek místa a přitom za den sveze hned několik lidí. Ve městech, jako je Praha, se dnes kombinací MHD a sdíleného kola dostane člověk rychle a pohodlně prakticky kamkoli,” komentuje přínos mikromobility Lubomír Fridrich ze společnosti Rekola.

Infrastruktura pro cyklisty a vyhlídky do roku 2020

Nejen uplynulý, ale i nadcházející rok 2020 bude pro oblast městské mikromobility klíčový, a to především v oblasti rozvoje městské infrastruktury. Již koncem loňského roku některé městské části reagovaly na rychle rostoucí zájem o soukromé i sdílené prostředky mikromobilty a začaly budovat mj. místa k odkládání kol a koloběžek. Provozovatelé všech tří služeb se shodují, že pokud uživatelé mají taková místa v dostupné vzdálenosti k dispozici, ve valné většině případů je využívají. Díky tomu se pak významně zlepšuje situace s parkováním těchto prostředků.

„Je dobré si uvědomit, že s koloběžkami, koly či dalšími lehkými dopravními prostředky – sdílenými i soukromými – se budeme setkávat čím dál častěji. Města na tuto skutečnost budou muset reagovat a jejich uživatelům bude potřeba umožnit bezpečný pohyb po městě. S dostatečnou infrastrukturou pro jízdu i parkování do značné míry odpadnou problémy, kterým čelíme dnes, a lehké jednostopé dopravní prostředky naopak mohou přispět k tomu, že se ve městech bude všem lépe žít a dýchat,” komentoval během posledního Evropského týdne mobility nástup trendu mikromobility Lukáš Eršil z magistrátního projektu Čistou stopou Prahou.

Vysoký potenciál mikromobility pro zlepšení života ve městech i právě důležitost rozvoje pražské infrastruktury pro rozvoj šetrné přepravy si uvědomuje i Ludvík Jaroš, Business Deveopment Manager zespolečnosti Freebike: „V posledních letech zažívá Praha celkový boom sdílené dopravy, nicméně ta je stále v plenkách ve srovnání s například Londýnem, Berlínem a dalšími západními městy. Ve většině případů se jedná o dobré projekty, které stejně jako my mají za cíl ulevit přetížené pražské dopravě a ulicím plných aut.”

Osvěta ve spolupráci s BESIP a PČR

Spolu s budováním infrastruktury je pro rozvoj mikromobility klíčová i osvěta uživatelů zaměřená na bezpečnou a ohleduplnou jízdu. Společnosti Lime a Freebike proto minulý rok ve spolupráci s BESIPem a Policií ČR odstartovaly celoroční edukativní kampaň zaměřenou na bezpečnost uživatelů koloběžek, kol i všech ostatních účastníků silničního provozu. Vlastní spolupráci s BESIPem pak mají i Rekola.

„Pro Lime je naprostou prioritou bezpečnost našich uživatelů i všech ostatních účastníků silničního provozu. Zároveň si uvědomujeme svou zodpovědnost v rámci rozvoje e-mobility v Česku a chceme tedy dělat maximum pro to, abychom lidi seznamovali se zásadami bezpečného a ohleduplného používání koloběžek, ať už jsou to koloběžky sdílené, nebo soukromé,“ komentuje osvětovou kampaň Ondřej Široký, provozní manažer společnosti Lime, a dodává: „Rychlý nástup mikromobility coby rychlého a ekologického způsobu přepravy po městě s sebou nese řadu výzev a my se k nim chceme stavět čelem.”

Začátek roku patří bilancování. Program VašeVýživné.cz přináší statistické shrnutí za loňský rok. Jak si vedl jeden z nejpalčivějších sociálních problémů Česka v roce 2019?

Průměrný dluh klesá

Zatímco v roce 2018 činil průměrný dluh na výživném 92 000 Kč, v roce 2019 se částku podařilo stáhnout na 57 000 Kč. Snížení o celých 35 000 Kč lze považovat obrovskou výhru.

Dobrou informací je také celkový pokles celorepublikového dluhu na výživném, ten se v loňském roce dostal až k hranici 7 miliard korun. Vliv na toto číslo má ochota povinných hradit alimenty a schopnost oprávněných případné dluhy vymáhat. Pomohla tedy především silnější ekonomika a větší dostupnost asistenčních programů, které zdarma pomáhají řešit případné dlužné výživné.

Zájem o pomoc ze strany asistenčních programů

Celkem 70 000 000 Kč bylo prostřednictvím programu VašeVýživné.cz v roce 2019 odesláno rodičům, kterým jejich bývalý partner dluží na výživném. „V roce 2018 jsme se dostali na částku 58 500 000 Kč, i tady jsme tak zaznamenali pozitivní vývoj a nárůst o více než 11 milionů korun,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz

Loni se do programu registrovalo 9 563 rodičů. V naprosté převaze jsou ženy, které provedly 87 % registrací. Kvitujeme ale také velký nárůst počtu mužů samoživitelů, kteří se na nás obrací s prosbou o pomoc ohledně neplaceného výživného.

Celkově je k 31. 12. 2019 do projektu zapojeno 37 565 rodičů. V rámci bezplatné infolinky bylo v roce 2019 uskutečněno 30 591 hovorů.

„Je třeba si uvědomit, že rodina u dlužníků bývá v rámci splácení dluhů bohužel až na posledním místě, nemají z ní takový respekt, jako když dluží například telefonnímu operátorovi nebo poskytovateli energie. Přitom finanční prostředky většinou mají. A to chceme změnit,“ říká Novotná.

Průměrné výživné zůstává neměnné

V roce 2019 se nezměnila částka průměrného měsíčního výživného, která stejně jako v roce 2018 zůstává na hodnotě 2 800 Kč.

Průměrná mzda v České republice byla dle Českého statistického úřadu v posledním kvartálu celých 33 840 Kč korun. To jinými slovy znamená meziroční nárůst průměrné mzdy nominálně o 6,9 % a reálně o 4,7 %. Toto tempo je jedno z nejrychlejších za posledních 10 let a politici i ekonomové tvrdí, že růst mezd bude pokračovat i nadále. Průměrné vyměřované výživné je přitom nejméně poslední 3 roky na stálé hladině.

Faktem však zůstává, že nejnižší částka, se kterou klient do programu VašeVýživné.cz vstoupil, bylo 100 korun. S maximálně pětistovkou na jedno dítě si pak musí vystačit každý dvacátý samoživitel. 10 % samoživitelů má výživné pod 1000 korun (tato skupina si musí průměrně vystačit s 600 korunami), přičteme-li i ty, kteří mají vyměřenou rovnou tisícovku, dostaneme se na 20 % z celku.

Průměrným dlužníkem je stále muž

Tady se oproti roku 2018 mnoho nemění. Průměrným dlužníkem je stále čtyřicátník (v roce 2019 je to muž ve věku 43 let), který má středoškolské vzdělání a je zaměstnaný. Dlužník má 1–2 děti ve věku 10–17 let a pochází z Ústeckého kraje. Oproti roku 2018 se změnilo především bydliště, neboť průměrný dlužník v té době pocházel z menšího středočeského města.

„Představa nezaměstnaného dlužníka stále zůstává mylná. Fakt, že většina dlužníků zaměstnání má, nám dává mnohem větší šance na získání dlužného výživného. Proto jsme rádi, že rodiče tuto šanci využívají a obracejí se na nás s novými žádostmi o pomoc. Věříme, že i v roce 2020 se nám podaří dosahovat stále lepších výsledků.,“ doplňuje Iveta Novotná.