Vyšší výnosy, nižší náklady na hnojiva i úspora času a pracovní síly. Variabilní hnojení, které je pilířem precizního zemědělství, může zemědělcům šetřit náklady na hnojiva až v řádech stovek tisíc korun či zvýšit výnosy až o tři tisíce korun z jednoho hektaru. Agdata, největší česká platforma pro chytré zemědělství, nyní představuje novinku v podobě certifikovaného vzorkování půdy. To přináší do zemědělského systému po využívání indikativního živinového senzoru další vstupní data pro tvorbu aplikačních map, tedy pro vytváření a management zón pro zásobní hnojení a vyrovnávání pH. Zároveň nabízí velkým i malým farmářům způsob, jak snáze dosáhnout na čerpání peněz z nového dotačního programu, a především splnit všechny potřebné podmínky.   

Ceny hnojiv už druhým rokem raketově rostou a v meziročním srovnání jde nyní u vybraných o vzestup ve výši téměř 300 %. Roli hraje jak nedostatek některých průmyslových hnojiv, tak i válka na Ukrajině a snížení schopnosti dovozu vstupních surovin. Do cen ale promlouvají také drahé energie, jež zásadně ovlivňují domácí výrobu ledku. Rostoucí náklady dopadají především na menší zemědělce, kteří tak stále častěji sahají po řešeních, která nabízí precizní zemědělství.

Variabilní hojení jako úspora

Pilířem variabilního hnojení a precizního zemědělství je management zón a tvorba aplikačních map s využitím různých předlohových dat. V zásadě se jedná o satelitní data, data získaná agrochemickým vzorkováním půd, ale rovněž to mohou být výnosové mapy z mlátiček či snímky z dronů. Startup Agdata, který dodává svůj komplexní systém správy farem již třetině malých i velkých českých zemědělců, nyní přichází s novinkou v podobě certifikovaného vzorkování půd. To zajistí odborník, který směsný vzorek půdy v rastru 3 ha prostřednictvím přibližně 50 různých vpichů odebere a nechá otestovat v certifikované laboratoři dle standardu Melich III. Poté se tato data nahrají do systému variabilního hnojení Agdata VARI a zkombinují s družicovými daty. Výsledkem jsou přesnější aplikační mapy a úspora nákladů.

„Díky údajům ze satelitních snímků v kombinaci s výsledky vzorkování lze vytvořit takovou aplikační mapu, která umožní variabilní hnojení v optimálním množství a na přesně daných místech. Zemědělci tak ušetří náklady na zásobní hnojiva a vyrovnávání pH v řádech desítek až stovek tisíc korun. Zároveň si zajistí i vyšší výnosy, protože aplikační mapa zahrne i budoucí výnosový potenciál dané zóny,“ dodává Lukáš Musil, akreditovaný poradce ministerstva zemědělství a obchodní ředitel Agdata.

Jednoduchá správa odkudkoliv

Výhodou systému Agdata VARI je kromě komplexnosti i jeho přehlednost. Vzorkování tak lze provádět přímo v terénu pomocí senzoru připojeného na systém přes mobilní telefon nebo právě formou certifikovaného odběru. Veškerá data má zemědělec dostupná vždy na jednom místě a může s nimi pracovat odkudkoliv – z terénu i z domácí kanceláře. Data lze využít i při řešení problémů v terénu a kdykoliv je upravovat – včetně aplikačních map. Samozřejmostí je i archivace dat a možnost sdílení např. s externími poradci na ochranu rostlin. Přípravu satelitního monitoringu i tvorbu zón na základě aktuálních dat, včetně výnosového potenciálu, si mohou zemědělci nechat připravit na míru a zapojit do celkového systému od Agdata.

Miliarda na precizní zemědělství

K přechodu na precizní zemědělství a metodu variabilního hnojení chce zemědělce motivovat také nový dotační program, který je vypsaný na období 2023-2027 a míří právě na precizní zemědělství a digitalizaci. Zemědělci v něm budou moci čerpat dotaci ve výši 43,4 eur na hektar půdy, přičemž sběr žádostí odstartuje na jaře letošního roku. Pro řadu zemědělců tak nyní představuje největší výzvu právě přechod na technologie a chytré systémy, které jim management zón a tvorbu map zautomatizují a ušetří tak mimo jiné i personální náklady.

„Zemědělci by přechod na moderní technologie a principy precizního zemědělství neměli odkládat, aby pak nenarazili na problémy při schvalování žádosti o dotace. Bez moderní techniky se nicméně žádný žadatel neobejde – právě automatizované procesy a aplikační mapy využívající senzory v technice jsou pro získání dotace jednou z podmínek,“ upozorňuje Lukáš Musil.

Česko je země skládkám zaslíbená. V současnosti se skládkuje zhruba polovina veškerého komunálního odpadu. Jeho produkce meziročně neklesá, takže plocha nutná k jeho ukládání se každým rokem zvětšuje. Provozovatelé skládek tedy hledají cesty, jak se domluvit se svými sousedy. Jednou z možností je dobrovolné sídlení dat o jejich dopadech na životní prostředí s pomocí speciálních senzorů. Vyvinul je brněnský startup Agdata.

Agdata sice nedokáže eliminovat dopady skládky na okolí, dokáže však efektivně hlídat, že nepřekračuje normy dané zákonem. Prostřednictvím sítě citlivých senzorů umístěných na okolních pozemcích nepřetržitě měří a zaznamenává hodnoty látek, které skládka produkuje. Tato data pak může provozovatel jednoduše sdílet například se samosprávou. Anebo je může měřit přímo samospráva a provozovatel skládky hradí provoz senzorů.

Takzvané R-senzory zvládnou ohlídat hodnoty oxidu uhličitého, oxidu dusičitého, čpavku nebo metanu. Kromě toho mohou hlídat hodnoty prašnosti. Prach totiž může produkovat jak samotné skládkoviště (zejména v případě, kdy se na něm ukládá například stavební opad), tak vozy, které na něj odpad zaváží.

„Jsou momenty, kdy obce tahají za kratší konec provazu. V celé řadě lokalit jsou provozem skládky zasažené celé čtvrti, nárazová měření však často neprokážou zásadnější problém anebo to skončí pokutou, ale nic se nezmění. V tomto ohledu je třeba přístup přehodnotit,“ zmiňuje Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata. Podle něj je měření dopadů skládky na okolí výhodné i pro samotné provozovatele. „Pokud doloží, že skládka nemá na nejbližší okolí negativní dopad, výrazně lépe se jim pak se samosprávou jedná například o rozšíření provozu nebo změně ukládaného materiálu.“

Nikdo nechce skládku za domem

A to je pro řadu provozovatelů klíčové. Ještě nejméně do konce dekády totiž bude skládkování v Česku zažívat boom. Přestože Evropská unie dlouhodobě účinně pracuje na tom, aby v členských státech končilo na skládkách komunálního odpadu jen nezbytné minimum odpadků, realita v Česku je zatím trochu jiná. Může za to mimo jiné i odklad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů, který měl platit již za dva roky. Česko ho však uvede v platnost až v roce 2030.

„Nikdo pochopitelně nechce skládku za domem. Povolovací procesy pro její rozšíření nebo změnu musí projít přes zastupitelstva, která jsou pochopitelně pod tlakem svých obyvatel. Dojít k dohodě, že skládka bude transparentně sdílet data o svých dopadech na okolí je tak často jedinou cestou, jak se vyhnout patové situaci,“ zmiňuje Musil. „Obec se zároveň může dohodnout, že kdy, kdy bude skládka nadměrně prášit nebo obtěžovat zápachem bude muset například finančně kompenzovat. To je pak pro provozovatele motivační a rychleji to vede k odstranění problému.“

První datově transparentní skládka na Slovensku

Jedna z prvních „datově transparentních“ skládek se nachází například několik kilometrů od českých hranic – na Slovensku v obci Dubová. Patří stejnojmenné obci, která se v minulosti musela potýkat například s peticí za okamžité uzavření skládky. Nyní nainstalovala na několik míst senzory, které mimo jiné hlídají konkrétní dopady skládky na obyvatele – například produkci PM částic nebo výfukových plynů.  Data ze senzorů, které se nachází po obvodu jejího areálu sdílí v reálném čase se zastupitelstvem obce. A to může v případě nadměrných hodnot varovat občany.

„Data o nebezpečných skládkových plynech pochopitelně měříme přímo v šachtách v tělese skládky, tak jak to požaduje legislativa. Doplňkově jsme však přímo u areálu, ale také v na několik místech v obci, začali měřit i další vlivy, které nám umožní lépe monitorovat její provoz. Data o prašnosti nebo třeba výfukových plynech sbíráme v reálném čase a nabízíme je obyvatelům přímo na webových stránkách Dubové,“ uvádí starosta obce Ľudovít Ružička. „Díky tomu jsme se k velkému překvapení dozvěděli, že kvalita ovzduší v obci je kvůli dopravnímu provozu často horší než přímo na skládce jako takové.“

Datové senzory jsou řešením i pro stavby

Tak jako skládky je však možné hlídat i jiné areály. Datová kontrola prašnosti se stále častěji skloňuje u velkých staveb, jako jsou dálnice, koridory nebo například logistická centra. Při skrývkách zeminy v suchém období totiž velice často dochází k obtěžování okolí prachem. V některých případech navíc zdravotně závadným.

„Je jasné, že při staveních pracích se bezprašnému prostředí není možné vyhnout. Nicméně to ještě neznamená, že by obce neměly vyžadovat kompenzaci pro zasažené obyvatele. A opět platí, že je to výhodné i pro samotné stavaře. Kompenzace obyvatel, založené na reálných datech z ovzduší tím, výrazným způsobem snižují vzájemné konflikty a dokáží utlumit,“ zakončuje Musil.

Hnojiva, která loni skokově zdražila, staví české zemědělce před začarovaný kruh. Pokud budou hnojit ve stejném množství jako doposud, mohou počítat s prodražením až o stovky tisíc korun. Pokud hnojiva kvůli úsporám omezí, může se to dotknout úrody a výnosů. A opět tedy přijdou o peníze. Změnit to chce brněnský startup Agdata, který na trh vstupuje s vlastní značkou Agdata Vari. Její cíl je jednoduchý – zajistit, aby ani kilogram hnojiva nevyšel nazmar.

Ještě před koncem roku byli čeští farmáři plni optimismu a očekávali, že cena hnojiv po skokovém zdražení opět klesne. Jenže teď – jen pár týdnů před jarním hnojením, které je klíčové pro kvalitu letošní úrody, je jasné, že se tak nestane. Už vloni v meziročním srovnání ceny vzrostly asi o 150–200 procent podle směsi. S ohledem na ceny fosforu a především dusíku se prudký růst nevyhnul ani nejdůležitější NPK směsi. A nyní došlo k dalšímu skokovému zdražení, opět takřka o dvojnásobek. 

Za hnojiva zaplatí velké farmy až milion navíc

Pro farmu o rozloze 1000 hektarů s obvyklým zaměřením – tedy pěstující obilí, popřípadě brambory nebo cukrovku – může znamenat zdražení o stovky tisíc korun. U těch největších farem o několika tisíci hektarů se pak bavíme přímo o milionech, které musí zemědělci vydat za hnojiva navíc. Což je důvod, proč stále více řeší, které bloky případně z hnojení vypustit, anebo přímo upravují své osevní plány. 

“K nejnáročnějším na hnojiva patří řepka a potravinová pšenice. Ty jsou však v tuto dobu už zaseté, takže zahnojit je z jara bude nutné tak jako tak,” zmiňuje Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant a obchodní ředitel startupu Agdata. “Travní porosty můžete z plného hnojení pro jednou vypustit. Ale u zasetých plodin by to znamenalo nižší výnosy, a tím pádem propady v celé ekonomice hospodaření. Je to zkrátka začarovaný kruh, který má jediné řešení – hledat efektivní úspory a naopak zajišťovat co největší výnosy.”

Systémy pro variabilní hnojení si na sebe obratem vydělají. Agdata Vari o tom chce přesvědčit i konzervativní farmáře

I to je důvod, proč se letos začíná ve velkém prosazovat takzvané variabilní hnojení. To na základě znalosti půdních profilů i vlastností jednotlivých plodin pečlivě dávkuje množství hnojiva. Ze všech součástí precizního zemědělství se tak pravděpodobně právě variabilní hnojení stane pod tlakem okolností nejrozšířenějším postupem.

Samostatný produkt proto připravil také startup Agdata, největší digitalizátor českých farem. Svůj komplexní systém rozšířil o nadstavbu Agdata Vari, určenou právě pro variabilní hnojení. Pilotní projekt přinesl slibné výsledky – minimálně 10% úsporu hnojící směsi (v případech problematických půdních profilů však klidně násobně více) a hlavně vyšší výnosy a s nimi i tržby. A to až o pětinu.

“V celkových sumách se bavíme o desítkách nebo dokonce stovkách tisíc korun, které farmáři ušetří, respektive zvýší výnosy. Pochopitelně nejsme schopni tlumit kompletní dopady zdražování hnojiv, na druhou stranu tento postup zachová farmě konkurenceschopnost,” zmiňuje Lukáš Musil. “Jinými slovy – kdo letos na variabilní hnojení nepřejde, těžko obstojí v ekonomice proti farmám, které dokáží být v této složité situaci o desítky procent nákladově efektivnější.”

Agdata Vari spojí data z družic, senzorů i sond, další úsporu najde v datové přesnosti 

Agdata Vari staví na kombinaci dat ze satelitního snímkování, půdních senzorů a meteostanic. Multispektrální družicová data jsou základem pro vytvoření aplikačních map, které rozdělí konkrétní půdní blok na takzvané “management zóny” s různým výnosovým potenciálem a pro něj určenou nejvhodnější dávkou hnojiv.

Družicové multispektrální podklady zajišťuje hned několik poskytovatelů včetně skupiny evropských družic Sentinel. Kromě vegetačního indexu NDVI, měřícího zdraví porostu, dokáží vyhodnotit také pokrytí parcely listovou plochou, vyhodnotit aktivitu rostlin na základě jejich fotosyntézy a monitorovat vlhkost porostu pomocí indexu NDMI nebo zamokřená místa pomocí indexu NDWI.

S měřeními pak pracuje systém Agata, ve kterém se setkávají veškerá data potřebná pro řízení farmy – tedy nejen detailní informace o půdních blocích, pěstovaných plodinách, měření ze sond, ale také třeba stavy skladů, pohyb pracovníků nebo pachtovní smlouvy. Farmáři pak mohou každý den v reálném čase sledovat aplikované množství hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin s přímým průmětem do ekonomiky podniku.

“Agdata Vari tak není izolovaný nástroj, ale součást bohatého ekosystému pro podporu denního řízení farmy. Síla úspor je totiž skrytá v detailu. Čím více dat máte pro posouzení celého zahnojovacího procesu, tím efektivnější budete. Zejména u velkých farem přinese právě tento detail další úspory v řádech desítek procent,” zmiňuje Lukáš Musil.

Variabilní hnojení bude letos tvořit významnou část obratu

Agdata se se svou službou Vari chtějí už brzy stát dominantním hráčem. Jen letos by mohly služby spojené s variabilním hnojením přinést velké množství nových zákazníků a zároveň se podílet na zásadně větším podílu obratu u klientů stávajících. O služby je už nyní násobně větší zájem než loni. Agdata do ní proto hodlají dále investovat a vyvíjet nové typy hardwaru – především půdních sond, které by přinášely další zpřesňující data.

“Jsme na dvojnásobku loňských čísel. Poprvé navíc vidíme, že za technologiemi jako za spásou přicházejí konzervativní zemědělci, pro které byly senzory donedávna ještě sprosté slovo a vyhozené peníze. Mezi farmáři zkrátka panuje pocit, že vysoké ceny jsou nový standard, se kterým je třeba se co nejrychleji sžít,” zakončuje Lukáš Musil. “Je to pro nás navíc velká šance i v rámci zahraniční expanze. V podstatě nikde jinde v Evropě neexistuje tak komplexní systém s vlastním hardware, který je navíc finančně dostupný pro farmy všech velikostí. Poptávky máme dokonce i z jiných kontinentů – například Jižní Ameriky.”

Jaká data dodávají družice

• VEGETAČNÍ INDEX (NDVI) – Jde o empirický vzorec, který byl vytvořen pro odlišení zeleně od ostatních druhů povrchu na základě odrazivých vlastností vegetace. Hodnota výsledku NDVI se bude pohybovat mezi -1 a 1. S vyššími hodnotami vzrůstá pravděpodobnost, že má oblast hustý pokryv zelené vegetace.

• INDEX VODY (NDWI) – normalizovaný diferenční vodní index měří obsah vody uvnitř listů vegetace a hodnotí vodní stres rostlin. K jeho výpočtu se využívá dvou blízkých infračervených pásem (NIR) umístěných přibližně v 0,86 μm a 1,24 μm, což je vlnová délka v okolí absorpčního pásu vody. NDWI nabývá pozitivních hodnot pro zelenou vegetaci a negativních hodnot pro suchou vegetaci. Může být využit jako doplňkový index k NDVI.

• INDEX VLHKOSTI (NDMI) – zpřesňující index, který kromě měření pomocí infračervených pásem(NIR) pracuje také s krátkovlnnými infračervenými kanály (SWIR). Kombinace NIR a SWIR odstraňuje odchylky vyvolané vnitřní strukturou listů a obsahem sušiny listů, což zlepšuje přesnost při získávání obsahu vegetační vody. 

• PLOCHA LISTŮ (LAI) – definuje se poměr listové plochy a půdorysné plochy – tedy zjednodušeně to, jakou plochu půdy rostlina svými listy zakrývá.

• POMĚR ZÁŘENÍ POHLCENÉHO FOTOSYNTÉZOU (FAPAR) – měření podílu fotosynteticky aktivního záření pohlceného vegetací v rozsahu vlnových délek 400 – 700 nm

Náhlé změny a zároveň pokračující trendy. Takový byl rok 2020 z hlediska klimatických podmínek podle odborníků ze zemědělského startupu Agdata, lídra v oblasti digitalizace zemědělství. Farmáři se letos museli potýkat s přívalovými dešti, nárazovým větrem a rovněž s pokračujícím oteplováním vzduchu. Rekordní období sucha sice částečně skončilo, ale teplota vzduchu se konstantně zvyšuje. K přívalovým dešťům se letos stále více přidávaly silné poryvy větru, které na některých místech dosahovaly takřka stokilometrové rychlosti. 

Oproti minulým rokům se letos oteplilo o zhruba 1,5 stupňů Celsia oproti dlouhodobému průměru mezi lety 1961 až 2020. Rok 2020 je tak z hlediska průměrné teploty vzduchu na hranici první desítky nejteplejších let. „Na první pohled se zdá, že letošek byl chladný, ale zdání klame. Je to zejména proto, že předcházející dva roky byly extrémně horké a suché. Rok 2020 byl sice o něco chladnější než ty předcházející dva, ale vzduch se neustále otepluje, byť ne v takovém rozsahu,“ přibližuje Lukáš Musil, akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství a zároveň obchodní ředitel Agdata. Tři čtvrtiny roku byly teplotně nadprůměrné, období mezi květnem až červencem bylo o 1 až 2 stupně pod dlouhodobým průměrem. Především díky dešťům.

„Pro letošní rok bylo charakteristické teplo a přívalové deště. Díky nim se podařilo zachránit přírodu od sucha, ale nese to s sebou jeden problém, se kterým se potýkat neumíme, a sice zadržování vody v krajině. Kvůli vypařování a rychlému odtoku se srážky dostanou pod povrch do zhruba 40 centimetrů, ale hlouběji často ne. I tak letošek vybočoval z řady let 2015 až 2019. Vyloženě deštivý přelom jara a léta přinesl v červnu v průměru více než 15 centimetrů srážek po celé zemi,“ uvádí Lukáš Musil.

Přívalové deště se podepsaly i na kvalitě úrody. Podzimní deště neprospěly sklizni, což vysvětluje Musil následovně: „Letošní úroda byla poněkud zvláštní. Sice se částečně zlevnily ceny tuzemských potravin, protože je tolik neohrožovalo sucho, ale farmáři museli vynaložit daleko více prostředků na ošetření plodin, neboť přípravky byly neustále smývány deštěm, a zároveň je sklizeň stála více sil. V období konce září a října vydatně pršelo a nebylo snadné se s těžkou technikou dostat do všech míst na poli. Proto například desetina brambor musela zůstat ladem. I přes veškeré úsilí farmářů a brigádníků nebylo zkrátka možné vše sklidit. Letošní sezona nám tak ukázala, že je zde stále prostor pro lepší agrotechnická či biotechnická opatření, která by pomohla lépe zadržet vodu v půdě. V dalších letech bude pro české zemědělství klíčové, aby se s tímto problémem co nejlépe vypořádalo.”

V letošním roce v Česku zatím napršelo 735 milimetrů srážek, což je nejvíce za posledních 10 let. Naposledy v roce 2010 napršelo o zhruba 120 mm více. Například ve srovnání s vyloženě suchým rokem 2018 napršelo o více než třetinu. Kvůli neustále se zvyšující průměrné teplotě se však stále více vody vypařuje a pro vládu je úkolem pro další roky, aby se tak nedělo. Zabránit by tomu částečně mělo lednové zastropování polností na maximálně 30 hektarů. Plochy rozdělené travními porosty nebo mezemi částečně zadržení vody v krajině pomůžou.

Jedním z málo diskutovaných fenoménů počasí letošního roku je vítr a jeho nárazy. Farmáři se letos museli potýkat se silnými poryvy spojenými často s krupobitím, které měly za následek tisíce pojistných událostí. Namátkou se dá zmínit orkán Sabine, který se zkraje roku prohnal Českem. Nárazy větru i v nížinách dosahovaly sta kilometrů v hodině. Opakovaně však náhlé poryvy překračovaly hranici 20 metrů za sekundu. Nad tuto hodnotu hovoříme o vichřicích.

„Největší poryv jsme zaznamenali při bouři Sabine u Chlumci u Dačic, kde vítr dosahoval rychlosti 95 kilometrů za hodinu. Nárazy větru mohou vadit především farmářům, kteří mají lesy. Rovněž se stává, že vítr může zničit střechy stodol nebo jiných budov, které nejsou zabezpečené. Tento trend se v příštích letech podle našich informací nezmění a přítomnost senzoriky bude pro farmáře zásadní. Díky ní budou mít ihned informaci o tom, že se blíží silný vítr, a budou se moci připravit. Orkány typu Sabine nebo vichřice typu Victoria nás čekají i příští rok. Zjednodušeně se dá říct, že rok 2020 nám částečně poodkryl počasí pro další desetiletí – tedy neustálé oteplování a náhlé výkyvy v úhrnu srážek či rychlosti větru,“ uzavírá Lukáš Musil.

Koronavirová epidemie nutí české zemědělce zapojovat stále více moderní technologie. Farmáři se vzdělávají pomocí online seminářů neboli webinářů, které jim zprostředkovává český agrotech startup Agdata, lídr v oblasti precizního zemědělství. Dochází tak k málo vídanému jevu, kdy konzervativní sektor zemědělství přechází formou online učení na nová řešení. Zemědělcům digitalizace v současné době pomáhá především s náhradou pracovních sil, kterých je v oboru stále nedostatek.

Stárnoucí populace zemědělců a nedostatek mladých. To nejsou optimální výchozí podmínky pro přechod do digitální éry a následování trendů v IoT. Avšak podle slov Jiřího Musila, CEO Agdata, je opak pravdou. „V minulém týdnu jsme spustili webináře pro naše stávající klienty i pro ostatní zemědělce, kteří se chtějí vzdělávat v oboru. Z počátku jsme mysleli, že budeme mít maximálně jednoho farmáře denně, ale velký zájem překonal naše očekávání a v současné době nabízíme celkem čtyři termíny denně, které jsou vždy obsazené a často probíhá v jeden čas několik paralelních webinářů. První dny po otevření registrací jsme registrovali několik desítek zájemců,“ vysvětluje Musil.

Online semináře slouží především k získání odborných znalostí a zdokonalení práce s telematikou nebo se věnují využití senzoriky na vlastní polnosti. Zemědělci si tak aktivně dohledávají informace a učí se, jak aplikovat moderní technologie a využívat je, aby jim nahradily chybějící pracovní sílu. S tím souvisí i aktuální nedostatek sezónních pracovníků především ze zahraničí. Vzhledem k současným nařízením vlády není možné, aby brigádníci přijeli a pomohli s výsadbou a sklizní prvních plodin, jako je cibule či kapusta. Proto farmáři vyhledávají všechny možné způsoby, jak co nejvíce úkonů zefektivnit, aby se mohli věnovat práci na poli.

Podle dat společnosti Agdata současná situace zasáhne zhruba 1000 velkých farem, kterým bude chybět až třetina sezónních pracovníků. Pokud se situace nezmění, tak v prvních letních měsících při sklizni lesních plodů či raných brambor budou chybět jednotky tisíců pracovníků, kteří by jinak pomáhali se sklizní. I proto český startup eviduje zvýšenou poptávku po výuce digitalizace jako takové.

„Vzhledem k současné náročné situaci jsme se rozhodli, že naše semináře budou zdarma. Uvědomujeme si, že je nutné si v krizi vypomoci a chceme jít příkladem. V minulosti jsme pořádali živé semináře pro zemědělce, naposled v Jihlavě. Ale vzhledem k omezenému pohybu a nutnosti jednat hned jsme se rozhodli, že budeme farmáře vzdělávat online. Plánujeme webináře využívat i po zklidnění situace. Zatím máme pouze pozitivní ohlasy a jsme rádi, že se zemědělcům tato forma komunikace líbí,“ uzavírá Jiří Musil.

K webináři je možné se přihlásit na webu agdata.cz/webinar. Společnost Agdata v současné době operuje na více než 20 % české půdy a její nástroje využívá více než 1700 aktivních zemědělců, což je zhruba 10 % všech, které zemědělství živí nebo jej mají jako primární zdroj příjmů.