František Brož

Košík připravil záchranný balíček pro farmáře, pomůže s výpadky v gastronomických provozech

Duben a květen jsou pro celou řadu farmářů měsíce, které umožňují zužitkovat celoroční úsilí. Stovky z nich však nyní v nejsilnější části sezony nemají díky uzavřeným gastronomickým provozům a provizorním provozu farmářských trhů zajištěný dostatečný odbyt a hrozí jim existenční problémy. Online supermarket Košík.cz proto představil kampaň „Podpořme farmáře“, která má v co největší míře vykompenzovat dopady aktuální situace a pomoci farmářům překonat těžké období. Zároveň k pomoci vyzývá svou zákaznickou komunitu.

Farmáři se v současnosti potýkají se zásadními výpadky prodejních kanálů. Pro některé z nich tvořily farmářské trhy v jarních měsících zásadní kanál pro odbyt. Vláda sice schválila jejich obnovení, návštěvnost, počet trhů či množství povolených stánků na nich se však zatím nepřibližují situaci před karanténou. Farmy, pokud výrobky samy nezpracovávají, zároveň často výraznou část zboží nabízí do gastronomických provozů. Zavřené restaurace tak mohou farmáře připravit o příjmy v takové míře, že pěstování některých plodin bude v letošním roce dokonce prodělečné.

Online supermarket Košík.cz proto představil plán „Podpořme farmáře“, který má propad v prodejích co nejvíce vykompenzovat a přiblížit plnohodnotný online farmářský trh do co největšího počtu domácností. Kromě prvotřídních farmářských produktů zařadí také celou řadu nových výrobků, které farmáři připravili na míru pro zákazníky Košíku – například maso od řezníka Kloudy z Vysočiny. Farmářům a jejich výrobkům zároveň zdarma věnuje aktuální sjednaný reklamní prostor v hodnotě několika milionů korun.

„Rozhodně vím, že nejsme schopni plně kompenzovat propady v prodejích farmářského zboží, ale můžeme se o to alespoň pokusit. Farmáři teď bojují o to, aby se zhodnotilo úsilí a péče, které například zelenině věnovali přes zimu. Protože to, co neprodají, budou muset zlikvidovat, odběratelé prostě nejsou,“ zmiňuje Tomáš Jeřábek, CEO Košík.cz. „Co nejdřív po domluvě s farmáři zařadíme do nabídky i další výrobky, pro které mají v současné době nedostatečný odbyt.“

Ve spolupráci s pracovní platformou Intermesos, která se zaměřuje na vykrývání pracovních příležitostí v turbulentní době způsobené aktuální situací, nastartuje Košík také tržiště pracovní síly. Přihlásit se do něj mohou jak farmáři, tak lidé aktuálně hledající práci. Svou volnou kapacitu pak budou moci nabídnout také dobrovolníci.

„Na trhu práce je obrovské množství lidí, kteří ztrátu zaměstnání považují spíše za příležitost a mají chuť přiložit ruku k dílu tam, kde je to potřeba. Platformu Intermesos ostatně založili hudebníci, které koronavirová krize smetla jako první a při jeho tvorbě vycházeli i z vlastní zkušenosti,” zmiňuje Jeřábek. “My zase víme, že malým farmářům často pomůže i drobná pomoc, třeba i o symbolické hodnotě. Už jen samotný fakt, že je někdo ochotný pomáhat pro ně má obrovský smysl.“

 

Košík se pokouší najít řešení také na problémy s cash-flow, se kterými se farmáři momentálně potýkají. Ve spolupráci se službou Roger jim zároveň zajistí rychlou splatnost faktur, na které by jinak farmáři neměli možnost dosáhnout.

„Farmáři se svými výrobky jsou jedněmi z nejdůležitějších partnerů Košíku. V minulých letech odvedli obrovský kus práce a vrátili důvěru Čechů v kvalitní potraviny. A schopnost úzké spolupráce, přípravy produktů doslova na míru přání zákazníka z nich dělá i jeden z našich hlavních pilířů,“ zakončuje Jeřábek. „Rádi jim to nyní vrátíme, věřím, že komunita zákazníků kolem Košíku má tak velkou sílu, že je schopna podržet své oblíbené farmy nákupem, materiálně, ale i lidskou pomocí.“

Více na: https://www.kosik.cz/stranky/podporme-farmare
Spot ke kampani: https://www.youtube.com/watch?v=NknJE35s-_4

kosik_kuryr kosik_podporme_farmare MicrosoftTeams-image (1) kosík_klouda kosik_babiny kosik_babiny_2 kosik_chrest KOSIK_farma_lysice

Praha musí v otázce bydlení najít vlastní cestu, od Vídně nebo Berlína opisovat nemůžeme

Učit se od Vídně nebo Berlína má smysl. Je však třeba všímat si všech důsledků a pochopit, že i dobré úmysly mají leckdy kontraproduktivní dopad. Praha je natolik specifické město, že svoje vzory nemůže hledat na Západě ani Východě. Opisovat od Vídně by bylo chybou, zvláště když můžeme rozvíjet to, co v Praze na trhu s bydlením dobře funguje – a není toho málo. Díky možnosti srovnat vlastní zkušenost z bydlení v Praze a německých městech pro to mám osobně hned několik dobrých důvodů.

Zaprvé – Praha už situaci, kdy měla vlastní regulovaný bytový fond, zažila. Skutečnost, že většinu z něj využívali lidé, kteří by si v pořádku mohli dovolit vlastní nájemní bydlení bez cenového zvýhodnění, byla ostatně jedním ze silných hlasů pro privatizaci. A situace paradoxně není jednoduchá ani dnes – vykázat z velkého městského bytu nájemníka, který překračuje kvótu na hlavu a metry čtvereční, bude vždy eticky sporné. Své bytové fondy – pokud se nejedná vyloženě o časově omezené startovní bydlení, služební nebo nouzové byty – navíc efektivně nedokáží hlídat ani rakouské nebo německé metropole. Vídeň například trápí klientelistické zacházení s nájemními dekrety, které velmi často končí v rukou těch, kteří slevy na bydlení nepotřebují. A v podstatě 100% obsazenost „sociálního bydlení“ starousedlíky vytváří pro nově příchozí naprosto tožnou bariéru jako neregulovaný trh. Nechci podceňovat vedení města, ale rozhodnout, kdy má domácnost právo na regulované bydlení, kdy propadá, jak ho postupovat v dědickém řízení, jak rozhodovat v případě redukce domácnosti nebo naopak přírůstků, to je věc, kterou spravedlivě neudělá žádná samospráva, zvlášť když chce dostupné bydlení pro všechny. Praha – to si řekněme na rovinu – rozhodně nemá šanci poskytnout dekret všem. A ve chvíli, kdy bude chtít jít cestou rakouských a německých cest, sice zvýhodní stovku obyvatel, ale pro tisícovku z nich situaci naopak zhorší.

Za druhé. Praha sice vlastní pozemky vhodné pro výstavbu, ty v centrální a střední části města jsou však v oblastech, kde může vzniknout jen pár desítek, možná nižších stovek bytů. Německá a rakouská města však šla cestou finančně efektivní masové výstavby. A tu si na území hlavního města momentálně nedovedu představit. Chybí nejen zmiňované městské pozemky, ale především infrastruktura. Urbanisticky náročný projekt sociálního bydlení vídeňského typu by v současném pojetí potřeboval plochu holešovického meandru, která by okamžitě pokryla jen ty nejzákladnější skupiny obyvatel. Pokud bychom se bavili o podobném rozsahu, jako je Jižní Město (cca 90 000 obyvatel), uvažujeme o tak náročných souvisejících projektech, jako je například vyprojektování samostatné linky metra do oblasti a stavbě občanské vybavenosti. S tím sice některé oblasti historicky počítají (například východní město v Malešicích), je však jasné, že u takto ambiciózních plánů se bavíme o generaci dětí našich vnuků.

Ostatně právě chybějící vysokokapacitní výpadovky v podobě metra nebo železničních linek do periferních oblastí nebo sídel za Prahou jsou důvodem, proč tak rostou ceny v centru a středním městě. Česko má bytový fond velice silný a rozmanitý – to, že celá řada z nás vlastní další nemovitost například na venkově, je toho důkazem. Jenže právě kvůli chybějící infrastruktuře jsou neutilizované desítky tisíc nemovitostí, které by bez problému takřka ihned mohly posloužit jako bytový fond pro Prahu (a to klidně přirozeným vývojem – zmrtvýchvstáním v podobě rekonstrukce nebo odkupu novým majitelem). Jejich smůla je, že se nachází v bezvazebných lokalitách. Jezdit autem do Prahy za prací, školkou, školou, kroužky i zábavou už není to, co Češi chtějí. A to dopředu diskvalifikuje vesnice, které jsou vzdálené třeba 40 minut autem do centra. Přitom by stačilo „málo“ – například položit koleje S-bahnu nebo tramvaje.

Právě ve středních Čechách se možná nachází nejrealističtější odpověď na otázku, jak Pražanům zajistit vhodné bydlení. Praha tedy nemusí nutně opisovat od Vídně nebo Berlína. Pražská cesta vede spíše přes replikování toho, co momentálně poměrně dobře funguje: spolupráci se Středočeským krajem a jeho sídly u samé hranice města. Právě na jejich katastrech je totiž možné podpořit vznik nových lokálních center a vybudovat zázemí pro pražské rodiny. Rychleji a lépe, navíc s úžasným efektem na region. Obce jako Úvaly, Říčany, Dolní Břežany, Černošice, ale i vzdálenější města v Polabí jsou toho ostatně důkazem. A i přes limity, které toto řešení přináší (především zvýšení intenzity dopravy), to je jedna z nejefektivnějších cest pro desetiletí.

Kdo je Hendrik Meyer?

Hendrik Meyer pochází z Německa a má dobrý vhled do situace na bytovém trhu v Berlíně nebo Mnichově. V čele největšího českého portálu pro prodej a pronájem nemovitostí bez prostředníka Bezrealitky stojí od poloviny roku 2017. V minulosti působil například jako regionální manažer pro CEE region společnosti Microsoft, Sales Director pro mobilní komunikaci v LG, Head of Online Business ve Vodafone nebo Chief Commercial Officer v cestovní kanceláři Fischer.

Pod jeho vedením se Bezrealitky dostaly na historicky nejlepší výsledky a každoročně rostou – v současnosti se přes ně uskuteční desetina prodejů a většina pronájmů. Rok 2019 uzavřely s třetinovým růstem, 9 781 prodanými a 34 745 pronajatými nemovitostmi. Lidem na provizích portál ušetřil více než 2 miliardy korun.

Nástup “třístovkářů” – Češi nechtějí přistoupit na zdražování nájmů, raději dojíždí příměstským autobusem

Letošní rok čeká celý realitní trh zatěžkávací zkouška. Do nájmů zamíří rekordní množství českých domácností a poprvé se zásadnějším způsobem promění struktura pronajatých nemovitostí. Ani přes rostoucí ceny nájmů totiž Češi nechtějí platit za bydlení výrazně více než tomu bylo v minulosti. Již druhý rok v řadě mají domácnosti na bydlení v nájmu připravenou obdobnou částku a strop akceptovatelného nájmu se pro ně zvýšil jen nepatrně – zhruba o pět až deset korun na metr. Pro lepší cenu jsou však ochotni obětovat dojezdový čas i okolí nemovitosti.

Podle posledních údajů Monitoru přímého trhu s nemovitostmi se počet lidí hledajících nájemní bydlení v loňském roce zvedl asi o pětinu, v letošním by to mohlo být ještě více. Na to pochopitelně reaguje nabídka ve městech, kde nájmy zdražují v závislosti na lokalitě 5-15% tempem. Domácnosti však na zdražování nejsou schopny či ochotny reagovat a navýšit procento, kterými se bude nájemné na jejich výdajích podílet.

Například v Praze jsou podle Monitoru přímého trhu s nemovitostmi lidé aktuálně ochotni zaplatit za nájem v bytě v průměru 292 korun za metr, ve Středočeském kraji je to asi 204 korun na metr, v Jihomoravském 224 korun na metr. Ve všech jmenovaných lokalitách se tyto částky zvedly meziročně asi o desetikorunu, což je nárůst v rozmezí 3–5 %. Aby domácnosti zvládly reagovat na tempo růstu nájmů a nemusely ve výhledu opouštět lokalitu, musely by být ochotné připlácet na nájmu alespoň dvakrát tolik.

Pro zachování požadované ceny jsou Češi však ochotni udělat ústupky především v dojezdovém čase. V centru velkých měst to znamená vystěhování do takzvaného “středního města” nebo do okrajových lokalit, případně dokonce za samotné hranice města. Opouští byty s dobrým dopravním spojením případně v komfortních lokalitách, nemají problém se starším bydlením v panelácích. Naopak z plochy nejsou domácnosti ochotni slevit takřka nic, právě stěhování do většího, avšak do méně dostupné lokality, je pro ně často hybným impulsem.

“V Praze se pro tyto domácnosti v realitním žargonu vžil termín ‘třístovkáři’ – jsou ochotni vystěhovat se do lokalit, odkud je třeba dojíždět příměstskými autobusy, takzvanými ‘třístovkami’. Zároveň se 300 korun za metr zdá být jejich dlouhodobý nájemní strop,” zmiňuje Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky. “Výhodou je, že si zachovávají metropolitní standardy, neholdují nutně individuální dopravě a vyžadují lokální služby, na lokality, kam se stěhují tedy působí velice pozitivně.”

Velkou roli v přijímání ústupků podle realitních expertů hraje i skutečnost, že pro mnoho domácností se nájemní bydlení kvůli cenám vlastního bydlení stává dlouhodobým provizoriem. Čekání na lepší podmínky hypoték nebo dostupnějších cen bydlení se však může protáhnout. Na to bude samozřejmě reagovat i trh, který se s definitivní platností přizpůsobí nové nájemní poptávce.

“Velká města mají na své periferii a v takzvaném metropolitním prstenci naštěstí víc nemovitostí, než kolik si bude žádat v následujících letech poptávka. Jsou to často domy a byty, ze kterých před desítkami let domácnosti odcházely právě do center měst, nyní bude proud opačný a jejich majitelé budou mít konečně příležitost pronajmout je za důstojných podmínek” dokončuje Meyer.

Bezrealitky s MALL Pay zavádí možnost odložené platby, umožní aktivovat služby ihned i bez platební karty

Největší český portál pro prodej a pronájem nemovitostí svépomocí Bezrealitky.cz zahajuje spolupráci s fintechem MALL Pay, jehož platební metodu nově integruje. Umožní tak zákazníkům zaplatit za zvolené služby až po 14 dnech od jejich využití. K aktivaci služeb navíc nebude potřeba platební karta. Portál tak vychází vstříc především opatrným uživatelům, kteří nejsou zvyklí platit kartou online nebo ji vůbec nevlastní, zároveň přináší další metodu pro okamžitou aktivaci placených služeb.

Pomocí MALL Pay bude možné zaplatit jakýkoliv inzertní balíček, předplacený uživatelský účet nebo veškeré služby z centra služeb – tedy například fotografování nemovitosti, ověření bezdlužnosti zájemce o bydlení, právní služby, energetický štítek nebo úklid nemovitosti. Při platbě prostřednictvím MALL Pay je možné odložit splatnost za využitou službu až o 14 dnů, a to zdarma bez jakéhokoli navýšení ceny. Při objednávání služby není navíc potřeba platební karta, službu je možné využívat hned a zaplatit až po dvou týdnech z MALL Pay zóny celou řadou platebních metod včetně převodu z účtu.

Tím Bezrealitky podle svého CEO Hendrika Meyera vychází vstříc hlavně opatrným uživatelům, kteří neradi platí za služby v předstihu nebo těm, kteří nejsou zvyklí v online prostředí využívat platební kartu či ji vůbec nemají. Při hledání nemovitosti k nákupu nebo pronájmu přitom často rozhodují doslova minuty, u těch nejzajímavějších inzerátů se majitel se zájemci spojuje již první hodiny od vložení a k dohodě často dospějí zpravidla za několik dnů.

„Bezrealitky si vždy zakládaly na transparentnosti a jasných garancích, takže nám přišlo zajímavé nabídnout uživatelům možnost platit za naše služby až poté, co je využijí. Stojíme si za jejich kvalitou a rádi to budeme deklarovat i tímto způsobem. Bydlení je zároveň věc, kterou řeší všichni napříč sociálními a věkovými vrstvami či skupinami. Bylo pro nás tedy důležité nabídnou nástroj, který dá důležité garance všem, co se zatím v online prostředí nepohybují úplně sebejistě,“ vysvětluje Meyer.

MALL Pay se tak stává další z využívaných platebních metod, které Bezrealitky svým uživatelům nabízí. Před rokem staly prvním e-commerce projektem, který v Česku představil Google Pay, brzy portál chystá zavedení Apple Pay.

Odložená platba je přitom v e-commerce stále oblíbenější a je nejrychleji rostoucí platební metodou současnosti.
“Ukazuje se, že bezpečné a rychlé odložené platby jsou univerzálním platebním nástrojem, který najde využití v podstatě napříč celou e-commerce. A spolupráce MALL Pay a Bezrealitky je toho důkazem,” zakončuje Adam Kolesa, CEO MALL Pay.

 

Zemědělci kvůli nedostatečné evidenci přicházejí o dotace, těch navíc ubude i kvůli brexitu. Řešením je digitalizace

  • Česko je v čerpání zemědělských dotací o 4 % pod průměrem EU
  • Ze 31 tisíc podaných dotací jich část vypadne kvůli špatně zpracované evidenci nebo nedoložení klíčových dat, peněz ve fondech bude navíc kvůli brexitu méně
  • Přechod na digitální systémy evidence, které udělají práci za farmáře jde však pomalu – stále je využívají jen procenta farmářů, a to i přesto, že agendu spojenou s dotacemi sníží na 10–15 % původního času.

Dotace jsou jedním z nejdůležitějších příjmů pro zemědělce. Pojí se s nimi však velká administrativní zátěž a náročný proces vyplňování příslušných žádostí, která je i díky nedostatku pracovních sil často nad časové možnosti jednotlivých farmářů. SZIF sám uvádí, že jedním z nejčastějších problémů, bránících vyplacení dotace, je nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat. Řešením je zautomatizovat agendu v rámci digitalizace farmy a usnadnit řízení celého podniku. A přestože počet digitálních zemědělců roste, stále jsou to jen jednotky procent.

V loňském roce bylo podáno téměř 31 tisíc žádostí o dotaci a následně bylo mezi zemědělce rozděleno zhruba 32 miliard korun. Mnozí však na dotaci nedosáhnou, protože nezvládnou podat v pořádku vyplněnou žádost. Složitá administrativa si žádá lidský potenciál i velké množství času stráveného nad desítkami formulářů, které je nutné řádně vyplnit. To ostatně potvrzuje i fakt, že Česká republika patří mezi podprůměrné státy, co se týče čerpání dotací. Jen šest členských států EU čerpá dotace pomaleji. Česko čerpá v průměru o 4 % méně než zbytek Evropské unie.

Podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) jsou nejčastěji na vině nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat v podobě výměry obhospodařované půdy, množství osiva či nedostatečné prokázání objemu vlastní produkce. Problém s dokládáním povinných údajů, nutných pro českou a evropskou legislativu, tak často vede k tomu, že příslušná částka nemůže být vyplacena nebo je proces vyplácení vinou administrativy natolik zpomalen, že se nestihne zaevidovat a zemědělec o dotaci přijde. Celkový balík dotací navíc výhledově bude kvůli brexitu menší, což představuje další problém.

Podle zakladatele a obchodního ředitele společnosti Agdata Lukáše Musila, lídra v oblasti digitalizace zemědělství, je proto důležité zemědělcům pomoci chytrým systémem, který by šetřil čas i práci, protože dosavadní stav není dlouhodobě udržitelný: „Na zemědělce je kladena neúměrná zátěž, kdy se musí starat o svá pole a po práci venku sedí nad papíry, kterým často nerozumí ani vyškolený personál. Navíc nejsou zvyklí na úředničinu a neví, co mají kdy a kam dodat. Proto pokládáme za důležité jim práci ušetřit a pomoci jim s byrokracií, bez které nedosáhnou na potřebnou podporu ze strany EU,“ vysvětluje Lukáš Musil.

Pomoc by mohla přinést digitalizace dat a elektronická evidence. Příkladem může být právě aplikace společnosti Agdata, která pomáhá zemědělcům s řízením podniku a také s vedením zákonné a dotační evidence. Díky tomuto chytrému řešení získá zemědělec snadný přístup k potřebným datům a zároveň dojde k automatizaci procesů, které zvládne počítač. Tím se podstatně zkracuje celý průběh žádosti – úřad dostane zpracované všechny náležitosti napoprvé a není nutné proces schvalování nijak prodlužovat. Pravděpodobnost, že zemědělec dosáhne úspěšně na potřebnou finanční injekci, se tak výrazně zvyšuje. Musil uvádí, že v případě dobrého nastavení systému Agdata sníží agendu na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času.

Digitalizace farem a s ní související automatický sběr a záznam jdou však stále pomalu. Za plně digitální se dají označit zatím pouhá procenta českých farem. Tempo by se však v budoucnu mělo zrychlovat. Hlavním hybatelem by kromě stoupající administrativní zátěže mohla být také klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Precizní zemědělci totiž mají větší šanci ztlumit negativní dopady těchto jevů.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem, spravující 650 000 hektarů půdy.  Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Zemědělcům její nástroje dokážou ušetřit asi 50 % člověkohodin měsíčně a zvyšují efektivitu farem – například 8 % na spotřebě paliva, 15 % na ostatních investicích. Agendu dokážou v případě dobrého nastavení zrychlit na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

Košík.cz se Sodexo exkluzivně nabídne kartu Active Pass všem členům dětského klubu Benjamínek

Online supermarket Košík.cz přináší pro členy svého dětského klubu Benjamínek nový benefit. Ve spolupráci se Sodexo zajistí všem členům možnost koupit za zvýhodněnou cenu kartu Active Pass. Ta umožňuje zdarma či s minimálním doplatkem navštěvovat každý den jednu z celé řady atraktivních aktivit. Čas, který rodiče ušetří nakupováním potravin online, tak mohou věnovat sportu, relaxaci nebo aktivitám s dětmi. Karta je přitom běžně dostupná jen jako zaměstnanecký benefit a prodej přes Košík.cz je zcela unikátní. Benjamínek, který má v současnosti přes 4000 členů, tak doplňuje dopravu zdarma nebo cashback o další výhodu.

Možnost objednat si kartu Active Pass získají výhradně členové rodičovského klubu Benjamínek. Nabídka jako taková je exkluzivní a nemá v Česku obdoby, kartu je totiž běžně možné zajistit jen prostřednictvím zaměstnavatele. Klubová cena bude za kartu, která běžně stojí 790 korun, pouhých 444 korun za měsíc, při koupi karty na 6 a více měsíců vychází měsíční cena dokonce na 370 korun za měsíc.  To, ve které měsíce si ji rodič předplatí, bude záležet pouze na něm. Kartu bude možné objednat na následující měsíc vždy nejpozději do 15. dne předchozího měsíce. Vázána bude na konkrétní jméno člena a umožní využívat zdarma nebo s malým doplatkem každý den jednu aktivitu z nabídky programu Active Pass.

Držitelům Active Pass v současnosti Sodexo nabízí takřka 7000 nejrůznějších zážitků od sportovních a relaxačních aktivit přes kurzy po vstupenky do muzeí nebo památek. Kartu je možné uplatnit na 1250 místech po celé republice, například v saunách Saunia, posilovnách Factory Pro, bazénech ČUS či zábavních centrech IQ Landia. Při vstupu se stačí prokázat přímo kartou nebo pomocí mobilní aplikace, je-li do ní karta nahrána.

„Spousta maminek nebo tátů na mateřské dovolené přichází o benefity, které mívali v zaměstnání. Přitom právě péče o sebe nebo zajímavé trávení volného času s dětmi za rozumné peníze je věc, kterou uvítá snad každý z nich. Díky spolupráci se Sodexo se nám podařilo zajistit skvělé a na českém trhu zcela unikátní podmínky a přiblížit kartu Active Pass i těm, kteří by jinak neměli šanci ji získat,“ pochvaluje si Tomáš Jeřábek, CEO Košík.cz. „Rádi bychom podobných benefitů pro rodiče v klubu Benjamínek přinášeli co nejvíce. Jednou z velice důležitých výhod nakupování online je i šetření cenného času každého z nás. Ten teď díky Sodexo Active Pass budou rodiny moci věnovat úžasným plnohodnotným aktivitám.“

Klub Benjamínek v současné době sdružuje přes 4000 na Košíku nakupujících rodičů. Jedinou symbolickou podmínkou pro automatické prodlužování členství je útrata stokoruny každý měsíc za produkty z dětské sekce. Členové si mohou nechávat proplatit náklady na dopravu mezi 9. a 16. hodinou od pondělí do čtvrtka, mají speciální slevy na dětský sortiment, z každého nákupu pak mají 2% cashback.

Košík.cz je e-shop s potravinami, drogerií a potřebami pro domácnost. Z více než 15 000 položek včetně těch ze sekce „Budoucnost bez obalu“, výběrových marketů Delmart a Wine Food či britského supermarketu Iceland si mohou vybírat čtyři miliony zákazníků v Praze a středních Čechách, Mladoboleslavsku, na Plzeňsku, Liberecku, Ústecku, v Hradci Králové a na Pardubicku, ale také v okolí Teplic, Mostu a Chomutova.

Payment for goods by credit card via smartphone. Payment for goods by credit card via smartphone. sodexo_active_pass_karta_small

Košík.cz opět rozšířil bezobalové nakupování, nově zařadil i ekodrogerii

Online supermarket Košík.cz opět zásadním způsobem rozšiřuje svoji oblíbenou sekci “Budoucnost bez obalu”, která umožňuje nakupovat zboží ekologicky a na váhu. Přidává přes 30 nových položek a poprvé se kromě potravin zaměřuje také na ekodrogerii, pro kterou zřídil ve skladu novou zónu. Celou sekci, ve které nakoupila už pětina ze všech zákazníků Košíku a jež je s více než stovkou produktů největší v českém e-tailu, pak hodlá do konce roku rozšířit o další nové produkty.

Ve spolupráci s ekologickou značkou Yellow&Blue od Tierra Verde zařadil Košík.cz do nabídky 14 druhů pracích prostředků, přípravků na mytí nádobí nebo prášků do myčky s minimálním dopadem na životní prostředí. Nechybí ani odstraňovače vodního kamene nebo změkčovač vody. Tak jako v případě potravin, i u drogerie si bude moci zákazník vybrat množství odstupňované po 100 gramech.

Zásobníky s pracími přípravky a drogerií se nachází přímo ve skladu Košíku v samostatné části „bezobalové“ zóny a obsluhovat je budou pracovníci z drogistického úseku. K distribuci budou využity nové, zesílené sáčky, které budou i nadále plně recyklovatelné. Bezobalová drogerie bude pochopitelně vložena do samostatné tašky, aby nepřišla do styku s potravinami.

„Spojili jsme dohromady dvě zákazníky velmi vyhledávané sekce – Budoucnost bez obalu a Ekokošík.cz, která se svou nabídkou ekologicky šetrného drogistického zboží patří ke špičce českého retailu. Obě mají obrovské zastoupení v nákupech našich zákazníků – bezobalové zboží si vyzkoušel každý pátý zákazník, ekologickou drogerii každý osmý. Díky tomu, že novou ekodrogerii odebíráme v opakovaně plnitelných kovových barelech, redukujeme počet plastových obalů. Volbou značky, která je šetrná k lidem i životnímu prostředí, umožňujeme prát a čistit domácnost bez ekologické stopy,“ uvádí Tomáš Jeřábek, CEO Košík.cz.

Výrazného rozšíření se dočkalo také portfolio potravin, do kterého přibylo dalších 18 položek. Mimo jiné osm druhů rýže, mouky z luštěnin a dva druhy cukru včetně palmového. Košík.cz zároveň plánuje další řadu rozšíření, některé další položky by se v nabídce měly objevit ještě před koncem roku. Doplňování sekce o další položky – například o tekutiny – je pak odvislé od vývoje opakovaně využitelných nádob.

„V současné době hledáme s odborníky na problematiku nejvhodnější podobu opakovaně využitelného obalu. Sklo se bohužel s ohledem na emisní stopu při převozu těžkých obalů, spotřebu vody při vymývání, nemožnosti recyklovat víčka a krátké životnosti jeví jako nejméně přívětivá varianta. Vyvíjíme tedy vlastní obaly, které bychom rádi představili v příštím roce,“ zmiňuje Jeřábek.

 

Sekce Budoucnost bez obalu byla spuštěna v lednu letošního roku. Košík se tak stal prvním e-shopem, který umožnil lidem nakupovat sypké potraviny na váhu. Průměrně tři položky na váhu objednává v nákupu zhruba každý pátý zákazník. Potraviny jsou odsypávány do jednodruhových papírových sáčků s etiketou přilepenou škrobovým lepidlem, které pak kurýři odebírají pro další zpracování.

 

bezobal_drogerie_1c_red bezobal_drogerie_2_red bezobal_drogerie_4_red bezobal_drogerie_3_smkosik_bezobalu_drogerie_screen_2kosik_bezobalu_drogerie_screen_3

MALL Pay slaví rok na trhu, vyrostl o 500 %

Platební služba MALL Pay ze skupiny MALL Group slaví první rok na trhu. V jeho průběhu zaznamenala prudký růst – celkově oslovila více než 70 000 zákazníků a za posledních dvanáct měsíců narostla v počtu transakcí o 500 %.  Podařilo se jí dokončit vstup strategického partnera v podobě ČSOB a chystá se na představení celé řady novinek včetně vlastní platební karty. V příštím roce cílí až na 100 000 aktivních zákazníků a stovku partnerů.

MALL Pay startoval v listopadu 2018. Jeho historie však sahá až do roku 2014, kdy vznikla služba Kup Najisto, která jako jedna z prvních začala nabízet českým zákazníkům odloženou platbu. Na přelomu let 2017 a 2018 fungovala služba pod názvem Lymet, po začlenění do skupiny MALL Group pak došlo ke konečnému rebrandingu, obměně týmu i strategie a vznikl tak současný MALL Pay. Jeho cílem je dnes nabízet nejlepší platební řešení s doplňkovými službami se zaměřením na běžné zákazníky českých e-shopů.

Po prvním roce fungování se MALL Pay dostal k 70 000 zákazníků, asi pětina z nich v současnosti nakupuje pravidelně, více než pět tisíc z nich se pak řadí mezi časté zákazníky, kteří nakupují pomocí odložené platby několikrát za měsíc. V počtu transakcí dokázal MALL Pay meziročně vyrůst o 500 %. Průměrná hodnota transakce je nyní 1200 korun, přičemž před Vánoci vzroste až na 1700 korun. Zákazníci kupující zboží přes MALL Pay jsou zároveň v průměru aktivnější než běžní zákazníci e-shopů.

Kromě toho se MALL Pay v prvním roce své existence podařilo kompletně dokončit vstup strategického partnera v podobě ČSOB. Právě na konci letošního října Evropská komise potvrdila, že může být zahájen proces spolupráce nastartovaný v dubnu tohoto roku. MALL Pay tak čeká integrace do platební brány ČSOB nebo rozšíření doplňkových služeb. Samotná odložená platba, která mu umožnila vyrůst, se tak v rámci celé platební služby stane jedním z mnoha dalších benefitů.

„Chystáme velké množství novinek, například platební kartu nebo další rozvoj našeho doplňkového pojištění. Zároveň už nyní sestavujeme celý ekosystém partnerských benefitů, které budou moci zákazníci pravidelně využívající MALL Pay čerpat. Ať už se jedná o dopravu zdarma u jednotlivých e-shopů, výrazně delší dobu splatnosti nebo automatické slevy na nákupy,“ zmiňuje Adam Kolesa, CEO MALL Pay.

Kolesa očekává, že celý MALL Pay bude v příštím roce růst spolu se zájmem o odloženou platbu. Ta je dnes považována za nejrychleji rostoucí platební metodu současné e-commerce. Kolesa odhaduje, že do dvou let by mohla být pomocí odložené platby zajištěno kolem 5 % všech nákupů v české e-commerce. Zároveň výrazným způsobem vzroste počet transakcí, realizovaných přes platební služby třetích stran – a to i díky rozvoji m-commerce, v rámci které jsou platby online výrazně komfortnější i kvůli možnosti ověřování zákazníka přes biometrické údaje.

„Ideální podmínky pro službu našeho typu vytváří jak rostoucí počet lidí nakupujících zboží online, zákazníci z nových cílových skupin, nebo změny v doručování a platbách zboží, tak stále větší tlak na kontrolu a zabezpečení nákupu ze strany zákazníka spolu s rostoucím zájmem o nové platební metody ze strany e-shopů. I proto se příští rok se nebojíme cílit na 100 000 aktivních zákazníků a stovku zapojených partnerů,“ zakončuje Kolesa.

mallpay_scene_sm MallPay_Appka_2_sm MallPay_Appka_sm

Regionální paneláky jako žádané zboží, v městech kolem Prahy zdražují rychleji než ty v hlavním městě

V Česku je asi 80 000 paneláků, které nabízí bydlení pro zhruba tři miliony obyvatel. Před třiceti lety po revoluci získaly punc bydlení z nutnosti, dnes se v některých lokalitách stávají žádaným zbožím. Zvedá se o ně zájem také v městech a vesnicích Středočeského kraje a na realitním trhu o ně soutěží jak lidé hledající levnější nemovitosti za hranicemi Prahy, tak ti, kteří se do středočeských měst přesouvají z okolních vesnic. Velkou roli hraje také fakt, že celá řada odcházejících Pražanů nestojí o bydlení v rodinných domech kvůli nutné péči a investicím do objektů. Ze zhruba 50 000 bytů v panelových domech z Prahy dobře dostupných středočeských obcí se tak dnes stává jedna z nejzajímavějších realitních investic.

V Praze v současnosti majitelé prodávají starší byty průměrně za 87 tisíc za metr čtvereční. Ve Středočeském kraji je to „pouze“ 48 tisíc korun – tedy 55 % z pražské ceny. Rodiny s pražským platem tak na středočeské byty dosáhnou zhruba dvakrát lépe než na ty v metropoli. I proto se v případě, kdy volí mezi nájemním bydlením v Praze nebo vlastním bytem mimo ni, rozhodují stále častěji pro druhou možnost. Poprvé však výrazným způsobem stoupá počet těch, kteří nehledají vlastní rodinný dům. Roli namísto ceny hraje skutečnost, že s bydlením a správou vlastního domu nemají zkušenosti a nechtějí řešit na to navázané investice.

Jen na webu Bezrealitky vzrostla poptávka po středočeských panelácích za polední rok na více než dvojnásobek. To se pochopitelně odrazilo také v cenách těchto objektů. Ty v městech a spádových vesnicích kolem Prahy rostou výrazně rychlejším tempem, než například u pražských panelových sídlišť a zatím to nevypadá, že by narážely na svůj strop. Hodnotu domu výrazně zvedají například rekonstrukce, kterými celá řada z nich v posledních letech prošla, umístění v centrech měst, které je u regionálních panelových „bytovek“ poměrně běžné nebo dobrá dostupnost rychlého příměstského spojení s Prahou.

Podle Hendrika Meyera, CEO Bezrealitky, je byt v příměstském paneláku navíc možné považovat za investici s poměrně rychlou a jistou návratností a vyplatí se o něm uvažovat i v následujících letech. Jejich ceny sice rostou, stále je však možné nají takové, které jsou dnes vlastníky prodávané výrazně pod cenou. Zájem o ně zároveň  bude stoupat – kromě lidí odcházejících z Prahy budou totiž přitahovat i obyvatele, kteří se do měst naopak stahují z okolních vesnic.

„Rozhodně se nedá očekávat, že výtlak hlavního města v následujících letech poleví. Naopak. Na zájem Pražanů o bydlení ve Středočeském kraji budou majitelé nemovitostí reagovat stále více a hodnota naprosté většiny bytů v panelových domech středočeských měst v následujících letech poroste, a to jak pro případný budoucí prodej nebo průběžný pronájem,“ uvádí Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky.

Bytový fond středočeských paneláků je přitom poměrně velký – celkově čítá asi 100 000 bytů, přičemž více než polovina již dnes díky dojezdové době spadá do pásma, kdy jsou atraktivní i pro obyvatele metropole. Cena panelového domu se dá navíc do budoucna výrazným způsobem navýšit.

„Potenciál vidím v dalších rekonstrukcích domů, které jim dokáží postupně vrátit jejich architektonickou hodnotu nebo revitalizaci celých urbanistických celků. Roli bude hrát také zlepšování vysokokapacitní dopravní obslužnosti jednotlivých lokalit, například rozvojem železničních systémů integrované hromadné dopravy,“ zmiňuje Meyer.

Že paneláky nejsou pouze levnější variantou k běžným městským domům nebo rodinným domkům ostatně potvrzuje i jiný trend – pomalu se vytvářející segment prémiových panelových domů. Ten zahrnuje především domy, které prošly velmi citlivou rekonstrukcí exteriéru, technických a společných prostor. Sem spadají i některé experimentální obytné soubory nebo prototypy, jako například koldomy.

„Podobně jako na západě nastupující generace vlastníků už tolik nevnímá společenskou zatíženost panelákového bydlení a je schopna nacházet v architektuře budov i urbanismu celých sídlištních celků původní hodnoty. O to víc pak stoupá hodnota domů, jejichž ráz zůstal zachován. A přestože byla celá řada budov necitlivě zrekonstruována, nejedná se zpravidla o zásahy, které by nebylo možné v budoucnu odstranit a zvýšit tak jejich hodnotu,“ zakončuje Meyer.

Roste obliba odložené platby, k vánočním nákupům ji letos využije rekordní množství lidí

Odložená platba – tedy možnost nakoupit zboží a zaplatit za něj až po jeho rozbalení – se stává mezi zákazníky českých e-shopů stále využívanějším platebním nástrojem. Především o letošních vánočních nákupech by ji podle služby MALL Pay, která odloženou platbu nabízí, mohlo využít až třikrát více zákazníků než loni. Průměrná výše nákupu by se mohla zvýšit až na 1 700 Kč.  Odložená platba se tak stává nejrychleji rostoucí platební metodou, a to především na úkor dobírky. E-shopy láká rychlým vyplacením peněz od zákazníka a skutečností, že má oproti některým jiným platbám až o 20–30 % vyšší konverzi. 

Odloženou platbu podle odhadů MALL Pay při nákupu dárků na letošní svátky využijí již vyšší desítky tisíc lidí. Celkem by jich mělo být asi třikrát více než v loňském roce. Tuto platbu totiž nabízí stále více e-shopů, které tak nahrazují například dobírku.

„Odložená platba roste z poměrně malého základu pravidelných uživatelů, ale o to rychleji nabírá na síle. Dokáže totiž vhodným způsobem spojit výhody pro zákazníka i pro e-shop. Zákazník zaplatí až za rozbalené zboží ve chvíli, kdy si ho chce nechat, e-shop pak není tolik omezen platebními metodami navázanými na dopravu pomocí třetích stran, jako je třeba dobírka, a dostává peníze od zákazníků rychleji,“ zmiňuje Adam Kolesa, CEO platební služby MALL Pay.

V 55 % případů odloženou platbu prostřednictvím MALL Pay využívají ženy, ve 45 % muži. Zajímá především zákazníky v produktivním věku – 58 % uživatelů MALL Pay je ve věku od 25 do 44 let. Není však bez zajímavosti, že skoro pětina uživatelů je starších 55 let. Nejsilnější skupinou zákazníků, které odloženou platbu využívají, jsou matky a otcové s menšími dětmi. Právě univerzálnost této platební metody je pro obchodníky velkým lákadlem.

„Potvrzuje se, že odložená platba je metodou vhodnou pro všechny typy zákazníků. K jejímu využití není potřeba speciálních zkušeností a díky bezpečnosti láká i starší zákazníky, včetně těch, kteří si online svět teprve osvojují v posledních letech a nákupy vánočních dárků online pro ně zatím nejsou samozřejmostí. Takové zákazníky může odradit už jen nutnost zadat v e-shopu číslo karty, což u odložené platby odpadá. Navíc právě tito zákazníci mohou být pro e-shopy v letošním roce zajímavou zákaznickou skupinou,“ dodává Kolesa.

 

Službu mají nejraději lidé ve velkých krajských městech. Jednoznačně vede Praha, kde zákazníci udělají asi třikrát více transakcí než v Brně nebo Ostravě. Využívaná je však po celé České republice a v penetraci se neliší od jiných platebních metod.

„Obliba odložené platby pochopitelně koreluje s celkovým počtem online nákupů v jednotlivých městech. Zákazníci si obecně pochvalují možnost platit až po vyzkoušení zboží nebo skutečnost, že nemusí při jeho vyzvednutí u kurýra nebo převzetí na poště či pobočce řešit, zda s sebou mají hotovost nebo platební kartu,“ vysvětluje Kolesa.

 

S odloženou platbou zákazníci nejčastěji platí zboží v hodnotě 1200 korun. Před svátky však tato částka stoupá hned o několik stokorun a letos by se mohla dostat až na 1700 korun. Nad 1500 korun se dostane každá čtvrtá objednávka a 15 % dokonce nad 2000. V předvánočním období se s odloženou splatností nejčastěji kupují bílé elektrospotřebiče a elektronika obecně, potřeby do domácnosti a pro dům a zahradu. V prosinci a lednu je to především móda a kosmetika. Dětské zboží je evergreenem v podstatě neustále.

„O letošních Vánocích se bude průměrná cena nákupu přes odloženou platbu výrazným způsobem zvyšovat. MALL Pay předpokládá, že by mohla díky rostoucí oblibě vyrůst asi na 1700 korun. Složení zákazníků pak jasně ukazuje, jak důležitou cílovou skupinou jsou online maminky a ženy celkově,“ domnívá se Kolesa.

Odložená platba však není pro každého a služba MALL Pay ji umožňuje pouze spolehlivým zákazníkům. Dosáhne na ni zhruba 70 % z těch, kteří o ni požádají. Pro e-shopy je zároveň velice žádaná díky tomu, že peníze z transakce obdrží maximálně do tří dnů, což je klíčové pro jejich cash-flow. Metoda zároveň zvyšuje úspěšnost dokončení nákupního procesu právě díky tomu, že uživatele například nenutí zadávat číslo karty nebo platební příkaz. Podle odhadů dokáže v některých případech zvýšit průchodnost košíku o 20–30 %.

„Tím, že v rámci odložené platby platíme za zákazníky zboží my, poskytujeme ji pouze těm uživatelům, které dobře známe. Rozhodně na ni nemá nárok každý. E-shopy tedy nemusí mít vůbec žádnou obavu, peníze dostávají zpravidla do tří dnů – stejně jako u ostatních platebních metod,“ dokončuje Kolesa.

Kdo nejčastěji používá odloženou platbu: 

  • muži: 45,2 %
  • ženy: 54,8 %

 

  • Lidé platící dobírkou nebo při převzetí na prodejně či bankovním převodem.
  • Matky na mateřské a rodiny s malými dětmi do 6 let věku
  • Rodiny s větším počtem členů domácnosti včetně psů nebo koček
  • Lidé, kteří se bojí za nákupy platit předem a někdy zároveň nemají aktivní platební kartu na placení na internetu.

Kolik nejčastěji utrácí:

  • Průměrná objednávka s odloženou platbou: 1200 korun
  • Do 500 korun: 27%
  • Do 1000 korun: 56%
  • Do 1500 korun: 75%
  • Na 1500 korun: 25%
  • Nad 2000 korun: 15%

Za co utrácí nejvíce:

Včasné Vánoce

  • Bílé zboží
  • Dětské zboží
  • Elektronika
  • Domácnost
  • Dům a zahrada
  • Potřeby pro domácí mazlíčky

 

Těsně před Štědrým dnem

  • Kosmetika
  • Móda
  • Dětské zboží

 

Po Vánocích

  • Kosmetika
  • Móda
  • Potřeby pro domácí mazlíčky