Aby si důležité, ověřené informace od státu a samospráv samy našly občana a aby se naopak názory a potřeby lidí dostaly jednoduše k samosprávám, které s nimi dokážou efektivně pracovat. Globální mise start-up Munipolis Ondřeje Švrčka, který v Česku funguje pod značkou Mobilní Rozhlas, začíná dostávat zcela konkrétní obrysy. Jeho cestu do zahraničí nyní zajistí Zdeněk Komenda, který úspěšně vedl v expanzi Kiwi.com.

Komenda do Munipolis přechází z vyhledávače letenek a dalších dopravních spojení Kiwi.com, kde více než 6 let působil v nejužším vedení jako Chief Business Development Officer. Byl zodpovědný za navazování klíčových partnerství po celém světě (celkem jich zajistil více než 2000 se společnostmi všech velikostí) a vedení mezinárodního týmu o více než 70 lidech s několika pobočkami na všech kontinentech. I díky němu se z původního projektu Skypicker stala globálně renomovaná společnost a jeden z top hráčů ve svém segmentu. 

“Podobná mise mě nyní čeká i v Munipolis. Připojil jsem se k projektu, abych pomohl s transformací firmy z českého startupu na mezinárodně působící společnost. Mým hlavním úkolem je vybudování organizace, která bude mít vedle brněnské centrály i lokální zastoupení v různých regionech světa. Stavím tedy mezinárodní tým, který má ambici zajistit rychlou a hladkou expanzi mimo Česko,” vysvětluje Zdeněk Komenda, šéf expanze Munipolis.

“Zdeňka jsme si s investory vybrali právě pro jeho předchozí zkušenost sladit expanzi s růstem a překotným vývojem celého produktu,” zmiňuje Ondřej Švrček, CEO Munipolis. “Čeká nás teď hodně novinek, které nám mohou v zahraničí zajistit rychlý start. Před roky jsme přišli s plánem, jak má Munipolis jako nejkomplexnější nástroj pro chytrou komunikaci vypadat. A konečně se dostáváme do fáze, kdy můžeme tyto myšlenky celosvětově naplnit.”

Služba v současnosti působí na čtyřech evropských trzích a má ambici stát se světovým řešením, které bude fungovat na všech kontinentech včetně lokálních poboček. Již v příštím roce by se kromě Evropy mohly objevit první chytře komunikující samosprávy například v Severní Americe. V dlouhodobém horizontu by pak Munipolis měla působit na všech kontinentech. 

“Kromě Česka, Slovenska, Německa a Bosny a Hercegoviny budou ještě do konce letošního roku zahájené iniciační aktivity ještě na dalších dvou trzích – konkrétně Španělska a Francie. Učíme se teď, jak postupovat v nových státech co nejrychleji a nejefektivněji,” vysvětluje Komenda. “Samozřejmě to není jednoduché. Skoro všude platí, že se rozhodnutí na úrovni samospráv dělají těžce a zdlouhavě a existují velké lokální odlišnosti. Na druhou stranu, naše hlavní myšlenka rezonuje skutečně globálně. Problémy s efektivní komunikací s obyvateli však řeší skutečně všude.”

Vzniká celosvětová síť pro komunikaci samospráv, díky ní si budou rozumět například přeshraniční regiony

Jednou z velkých výhod Munipolis je i možnost propojovat komunikaci napříč jednotlivými státy. V centru služby totiž stojí občan jako příjemce sdělení, který si sám vybírá, se kterými municipalitami chce být ve spojení. Jediná registrace ho tedy potenciálně propojí se všemi zapojenými subjekty nehledě na státní hranice. Tento princip chytré komunikační sítě je klíčový pro kvalitní přeshraniční komunikaci. Navíc přináší nové možnosti pro zapojování dalších subjektů – vzdělávacích a kulturních institucí, spolků, energetických společností nebo například velkých zaměstnavatelů.

“Růst tedy chceme nejen v počtu států, kam vstoupíme, ale také počtu subjektů, které zde zapojíme. Jen v Česku je 6500 samospráv, ale násobně více institucí, které běžný člověk potřebuje ke svému životu – ať už práci nebo zábavě. V rámci celé Evropské unie se tak bavíme o milionech institucí i firem, které by se mohly do chytré komunikační sítě Munipolis postupně zapojit,” popisuje Švrček.

Munipolis patří k největší a nejkomplexnějším nestátním řešením pro chytrou komunikaci municipalit a na světě. V Česku se jedná o majoritní řešení, které využívá skoro 2000 samospráv všech velikostí.              

Podle analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv stoupl na sociálních sítích českých samospráv počet polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací za necelé dva roky o neuvěřitelných 380 % – tedy skoro pětinásobně. Nejvíce se situace dotýká velkých měst a krajských metropolí. Takové příspěvky mají zároveň šanci šířit se lépe než oficiální informace – v 82 % případů mají větší počet reakcí nebo sdílení.

Zatímco ještě v roce 2019 se polopravdy, neověřitelné pomluvy nebo vyloženě zavádějící informace objevovaly zhruba ve 3 % diskuzních příspěvků měst, ve druhém čtvrtletí roku 2021 to bylo už skoro 15 % všech příspěvků a dá se předpokládat, že s blížícími volbami číslo ještě poroste. Vzrostl navíc počet oficiálních profilů měst, kde zavádějící informace v příspěvcích převažují, aniž by je obec dokázala efektivně řešit.

Problém s dezinformacemi se týká zejména Facebooku, kde situaci komplikují živelně vznikající alternativní skupiny, za kterými stojí občanské komunity nebo například politická opozice. Průměrné české město má na Facebooku 3,1 „obecních“ skupin (nepočítají se bazary, burzy nebo zájmové skupiny) a často není jasně poznat, která je oficiálně spravovaná přímo samosprávou. Velká města a krajské metropole mají dokonce 5,3 facebookových skupin nebo stránek.

„V praxi to znamená jediné. Obec ztrácí kontrolu nad svými informacemi. Každý příspěvek vystavuje riziku překroucení, vzniká prostor pro nepravdivé zprávy a pomluvy, jejichž vysvětlování pak zabírá správcům stále více času,” vysvětluje Ondřej Švrček, expert na chytrou obecní komunikaci a zakladatel platformy Mobilní Rozhlas. “Hoaxy a polopravdy mají v 82 % větší množství reakcí než pochvaly nebo konstruktivní připomínky, takže důležité informace zcela zanikají a jejich efektivita se snižuje. Méně protřelí obyvatelé včetně například seniorů se mohou navíc nacházet v neoficiálních skupinách, aniž by si to uvědomovali, a zprávy zde zveřejňované pak považují za oficiální stanoviska obecního úřadu nebo radnice.”

Ani běžní občané často neví, čemu věřit 

Situace je o to paradoxnější, že Facebook je českými obcemi stále považován za stěžejní kanál pro rychlou digitální komunikaci s občany. 79 % samospráv právě fanoušky na svých Facebookových stránkách označuje za největší skupinu obyvatel, kterou jsou schopni okamžitě a efektivně zasáhnout. Zda však skutečně oslovují své obyvatele, to již neřeší. 

Lpění na Facebooku se však nyní podepisuje na důvěře obyvatel v komunikaci samosprávy jako takové. Zatímco podle AMKOS komunikaci samospráv v roce 2019 považovalo za důvěryhodnou 87 % dotazovaných, v současnosti je to jen 73 % Čechů. 6 % navíc nově deklaruje, že informacím od samospráv přestalo principiálně věřit. Na vině je především společenská atmosféra rozjitřená kvůli koronavirovým opatřením nebo očkování. 

Zprávy od obcí se přitom paradoxně u obyvatel v posledních letech těšily vysoké důvěře. V létě roku 2020 – tedy po skončení první vlny koronavirové krize – obyvatelé označovali podle průzkumu AMKOS obecní zprávy za přehlednější a méně zavádějící než informace od státu nebo z médií.

Řešením je větší zapojení obyvatel a přímé zasílání informací 

Neznamená to však, že by klesala důvěra ve vedení obcí jako takové. Starostové patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější státní úředníky a podle průzkumu CVVM, mapujícího důvěru v ústavní instituce z července tohoto roku, si dokonce polepšili. V současné době jim věří celých 67 % Čechů. O to více je však třeba, aby ke komunikaci volili důvěryhodné kanály.

Podle expertů má situace v podstatě jediné řešení – odklonit se od sociálních sítí a více se začít spoléhat na přímou chytrou komunikaci, která neumožňuje informace překrucovat. V praxi to znamená být v kontaktu přímo s jednotlivými občany a informace jim posílat na jejich vlastní kanály – tedy do smartphonu, aplikace nebo na email. Což se postupně daří – například v největší české platformě Mobilní Rozhlas je registrováno již přes 550 tisíc občanů a postupně se z ní i díky tomu stává alternativní komunikační síť pro ověřené informace ze samospráv.

První analýzy potvrzují, že přímá komunikace by mohla být správnou cestou. V Česku takto pravidelně komunikují již stovky samospráv. Občanům předávají informace v reálném čase, ať jsou kdekoliv, ale také je účinně zapojují do dění – například formou minireferend nebo anket, s odpověďmi validovanými pomocí telefonních čísel občanů. Lidé, kteří mohou přijímat ověřené informace od svých samospráv oproštěné od dalšího informačního smogu, je pak logicky považují za hodnověrnější, věnují jim více pozornosti a výrazně častěji se jimi řídí.

“Pro obce to pochopitelně znamená výraznou změnu v přemýšlení, jak veřejnost informovat. Mnohé z nich musí vůbec poprvé vybudovat databázi kontaktů na vlastní obyvatele. Na druhou stranu to přináší své ovoce. Občané, se kterými se takto komunikuje, samosprávě výrazně více důvěřují a jsou ochotni ji pomáhat. Navíc města a obce, které participaci umožňují, mají asi pětkrát lepší hodnocení, než ty, které to nedělají,” zmiňuje Švrček. “Když dá obec Čechům možnost zapojit se nebo něco reálně změnit, nebudou tak ovlivnitelní nejrůznějšími polopravdami. A ubude tak typicky českého nadávání u piva nebo na Facebooku.”

Jak probíhal průzkum?

Analyzován byl reprezentativní vzorek facebookových stránek 100 obcí a 120 měst (zejména okresních a krajských). Ručně byly analyzovány příspěvky za daná období a vyhodnocována jejich tonalita nebo faktická správnost.

Zda se jedná o hoax nebo dezinformaci, bylo posuzováno na základě obsahu příspěvku, jeho odkazování na weby uvedené v seznamu dezinformačních webů dle MVČR nebo posouzení typických znaků pro manipulativní nakládání s informacemi.

Potřeba měst a obcí intenzivně komunikovat se svými občany zřejmě nikdy nebyla větší. Dokládá to nejen rekordní množství rozeslaných SMS zpráv a e-mailů v posledních měsících, ale také skutečnost, že obce nasbíraly historicky největší počet kontaktů na vlastní obyvatele. Bohužel se však často jedná o neúplná a pro cílenou komunikaci nevyužitelná data. Jak upozorňuje také Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS), většina obcí stále nemá kontakty na vlastní obyvatele. Pomoci starostům s chytrou komunikací chce také provozovatel služby Mobilní Rozhlas, který na vlastní náklady získá kompletní profily obyvatel obcí, kteří mají o cílenou komunikaci zájem.

Mít funkční databázi kontaktů na vlastní obyvatele je u obcí stále spíše výjimkou, přestože ve sběru kontaktů v posledních měsících obce pokročily. Podle AMKOS je největším problémem dat, která obce vyberou, jejich neúplnost – často se jedná pouze o jméno a kontaktní údaje bez dalších podrobností. Stále se také najdou obce, které sbírají a uchovávají osobní údaje bez splnění požadavků GDPR.

Pro chytrou komunikaci je přitom klíčový sběr takzvaných SMART kontaktů, které kromě kontaktních informací obsahují i další sociodemografické údaje. Na základě těchto doplňujících údajů může obec komunikovat s obyvateli opravdu chytře – tedy cílit distribuci zpráv podle příjemců nebo lokality a podle skupin obyvatel vybírat pouze relevantní informace. Získat takové kontakty není snadné a bohužel to nezvládá ani řada komerčních subjektů, které komunikaci pro obce zajišťují.

Podle Ondřeje Švrčka z Mobilního Rozhlasu mají nyní starostové ideální šanci kontakty na své obyvatele získat a založit si databáze, které jim dnes zoufale chybí: „V posledních měsících došlo k zásadnímu obratu – lidé sami začínají chtít, aby starostové měli jejich kontaktní údaje a základní informace o jejich domácnosti. Ukázalo se totiž, jak důležité je to v krizových situacích. Obce si však s touto situací často neumí poradit – údaje sice sbírají, ale v rozporu s potřebami chytré komunikace. Chytré kontakty jsou přitom to nejcennější, co může obec od svých obyvatel získat.“

Provozovatel služby Mobilní Rozhlas se proto rozhodl, že část kompletních kontaktů obcím získá na své vlastní náklady. Dokud nebude v obci vybrána alespoň čtvrtina takzvaných SMART kontaktů (podle AMKOS je právě 25 % kontaktů mezníkem, od kterého je možné funkčně aplikovat cílenou komunikaci), bude platit za službu Mobilní Rozhlas sníženou částku.

„Jde nám o zásadní změnu ve způsobu, jak obce komunikují, a je nám jasné, že starostové často nemusí vědět, jak na to. Výrazně jim pomoci se zásadním prvním krokem je z našeho pohledu rozumná cesta,“ uvádí Švrček. „Veškerá data o obyvatelích budou pochopitelně nadále v majetku a správě obcí.“

Chytrá obecní komunikace zažívá v posledních letech rychlý růst, který se extrémně akceleroval během koronavirové krize. V jejím průběhu se ke službě Mobilní Rozhlas připojily desítky dalších měst, městských částí a obcí. Kromě celkového počtu rozeslaných SMS zpráv, e-mailů nebo hlasových zpráv výrazně vzrostl také počet uživatelů zaregistrovaných k odběru informací a počet stažení aplikace Mobilní Rozhlas pro chytré telefony.

V současné době využívá Mobilní Rozhlas přes 950 obcí a do této platformy je zapojeno více než 450 tisíc obyvatel po celé republice, kteří mohou dostávat informace prostřednictvím SMS, e-mailů nebo oznámení v aplikaci Mobilní Rozhlas. Mnoho obcí přitom využilo možnost začít během krizového období využívat základní funkce Mobilního Rozhlasu pro krizovou komunikaci zcela zdarma. Tato nabídka navíc není časově omezena. 

Co je to SMART kontakt?

Soubor kontaktních a osobních údajů, který umožňuje, aby s jeho majitelem bylo možno komunikovat chytře – tedy okamžitě, s jasným cílením, se zpětnou vazbou a relevancí. Příjemce tak získává pouze sdělení, která jsou pro něj užitečná a u kterých může obec vyhodnotit dopad komunikace.

Vyhlášení nouzového stavu, který je platný od 12. března po dobu 30 dnů je jedním z dalších ochranných kroků, které podnikla česká vláda v boji proti koronaviru. České obce však nyní kromě implementace vládních nařízení bojují také s informováním vlastních obyvatel. Platforma Mobilní Rozhlas se proto rozhodla, že licence na svůj systém chytré obecní komunikace nabídne všem samosprávám na českém území pro krizovou komunikaci zdarma. Obce díky tomu dostanou nejmodernější způsob, jak svým občanům předat rychle a efektivně všechny důležité zprávy a zamezit šíření fám a polopravd.

Že je o komunikaci směrem k občanům v současnosti zájem, dokazují ostatně data služby Mobilní Rozhlas, který v současnosti využívá asi desetina českých měst a obcí a který je největší platformou svého druhu v Česku.  Jen po uzavření škol stoupl počet zpráv o 7300 %. Po vyhlášení výjimečného stavu byly obcemi přes Mobilní Rozhlas okamžitě rozeslány informace na skoro čtvrt milionu kontaktů, a to jak v podobě SMS zpráv, tak informačních e-mailingů. Občané tak do svých mobilních zařízení dostávají přehledné strukturované informace včetně důležitých kontaktů a pokynů.

Pro zavedení Mobilního Rozhlasu zdarma je třeba zavolat na linku projektu +420 533 533 355 nebo napsat žádost na info@mobilnirozhlas.cz. Samotné zavedení je otázkou několika dnů, proškolení k obsluze probíhá pomocí elektronických manuálů. Mobilní Rozhlas zároveň obcím poskytne kompletní metodickou podporu pro registraci obyvatel včetně registračních letáků. Zdarma je základní licence, umožňující zápis a spravování komplexních kontaktů na občany a komunikaci pomocí SMS, e-mailů, push notifikací nebo hromadných hlasových hovorů například pro nevidomé nebo slabozraké. Telekomunikační poplatky za využití jednotlivých kanálů si obce budou hradit samy.

„Dobrá informovanost obyvatel je v současné době klíčová nejen pro zamezení šíření paniky, ale především pro zajištění prevence. Umožnit obcím zdarma využít naši platformu pro krizovou komunikaci jako je tato, považujeme za samozřejmost. Rozhodli jsme se proto nabídnout samosprávám možnost zapojit se zdarma do Mobilního Rozhlasu. Mohou tím své samosprávě a všem jejím obyvatelům, pro které je v současnosti obtížné vyhledávat relevantní informace, opravdu pomoci a získat silný doplňkový kanál k těm stávajícím, nařízeným zákonem. Ostatně právě starostové se dlouhodobě těší vysoké důvěře a neměli by se bát toho při informování obyvatel využít,“ uvádí Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu.

Mobilní Rozhlas dokáže ve zrychleném módu zapojit samosprávám také kompletní službu. V posledních dnech se do ekosystému chytré komunikace zapojila například Praha 3, která má více než 70 000 obyvatel. Za jediný den se do jejího Mobilního Rozhlasu připojilo více než 600 jejích obyvatel a další díky systematické kampani radnice stále přibývají.

„Na příkladu MČ Praha 3 je možné demonstrovat, že i městská část s desítkami tisíc obyvatel je možné zapojit do ekosystému v průběhu jednoho dne. Ani ostatní města a obce se nemusí obávat, že by na zapojení dlouho čekala, v současnosti dokážeme garantovat, že budou schopny registrovat první obyvatele v řádech dnů,“ zakončuje Švrček.

Mobilní Rozhlas v současné době využívá přes 600 obcí, mezi které patří například Praha 7, Praha 10, Moravská Ostrava, Znojmo, Přerov či Most. Do platformy je zapojeno přes 300 tisíc obyvatel, kteří dostávají informace pomocí výstražných SMS, emailů či push notifikací v rámci aplikace Zlepšeme Česko/Mobilní Rozhlas.

Prázdné regály s trvanlivými potravinami a vyprodané roušky. Ale také panika a dezinformace. I toto jsou symboly reakcí na výskyt koronaviru v České republice. Starostové měst a obcí využívající platformu Mobilní Rozhlas, lídra v oblasti chytré obecní komunikace, však krotí vášně a podávají občanům praktické informace o tom, co mají dělat a jak nemoci předcházet. Právě představitelé místních samospráv jsou i díky dlouhodobě vysoké důvěře důležitými osobami, které proti nynější panice bojují.

Síla chytré obecní komunikace spočívá v tom, že zpráva se vždy doručí každému, kdo v dané lokalitě bydlí, přestože se v daný čas nenachází doma. Starostové mohou oznámení posílat pomocí SMS, e-mailu či formou push notifikace, která se zobrazí každému, kdo má staženou aplikaci Mobilní Rozhlas/Zlepšeme Česko. Platformu Mobilní Rozhlas v současné době využívá přes 600 měst a obcí a zhruba 300 tisíc obyvatel. Starostové zapojených samospráv tak mají možnost informovat své občany o tom, jak postupovat, aby nedocházelo ke zbytečné panice a zároveň účinně a okamžitě zasáhnout proti případným dezinformacím.

Dobrým příkladem komunikace jsou sdělení města Lovosice nebo MČ Praha 7, která pomocí Mobilního Rozhlasu šíří informace o tom, jaké jsou projevy onemocnění a na koho se v případě podezření mají obyvatelé obrátit. Tyto informace vzhledem k nejrůznějším mediálním zkratkám mohou být pro občany klíčové. Podobný návod, jak v případě podezření na onemocnění postupovat, vydalo také jihočeské město Vimperk, které informuje občany o tom, jak se mají zachovat, pokud se vrátili například z Itálie a mají či nemají příznaky koronaviru a na koho se případně obrátit.

„Uvědomujeme si nutnost informovat obyvatele o tom, jak se mají v podobných situacích zachovat. Právě pro tyto účely byl Mobilní Rozhlas vytvořen a těší nás, že naši starostové nepodléhají panice, a naopak předávají praktické informace, což může napomoci klidnějšímu průběhu v případě krizové situace. Rád bych zdůraznil, že v žádném případě riziko celoplošné epidemie nepodceňujeme a jsme rádi, že samosprávy přistupují ke koronaviru s respektem, avšak střízlivě. V minulých dnech jsme zaznamenali desítky hlášení ze strany samospráv o tom, jak se mají lidé zachovat. Jsme rádi, že tento model komunikace funguje,“ uvádí Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu.

Právě starostové a obecní zastupitelstva jsou podle dat Českého statistického úřadu za rok 2019 nejdůvěryhodnějšími institucemi České republiky. V žebříčku se umístili na prvním místě starostové s důvěrou 68 % obyvatel a místní zastupitelstva na druhém místě s 66% důvěrou. Vzhledem k často nepřesným a chaotickým sdělením, kterým jsou Češi vystavováni zejména na sociálních sítích, je důležitá role právě těchto institucí, které mají na občany vliv a na které se mohou v této krizové situaci spolehnout a v případě problémů obrátit.

Obyvatelé mají podle starostů možnost v případě nouze kontaktovat krizová centra Ministerstva zdravotnictví či Státní zdravotnický ústav. Samosprávy na základě informací od státních institucí dávají svým obyvatelům užitečná doporučení, jak se vyhnout nakažení. Právě tyto informace mohou být neocenitelným pomocníkem, který občanům pomůže řešit celou situaci v klidu a s nadhledem.

„Pokud občané přesto potřebují další doplňující rady a informace, mohou se obrátit na stránky Státního zdravotnického ústavu či na jeho infolinku (724 810 106), která je v dispozici denně od 9 do 21 hodin,“ uzavírá Švrček.