Imper

Žebříček top 100 virtuálních sídel: Využívá je téměř 90 000 firem, suverénně vede Praha

Jedna adresa jako sídlo stovek firem? I to dovoluje možnost virtuálních sídel, která u nás využívají desítky tisíc firem. Na to, která adresa je v českých městech nejžádanější a jaké ulice nejvíce „táhnou“, se zaměřila společnost Imper, která poskytuje největší online databázi českých firem Merk. Ta analyzovala sto nejvyužívanějších virtuálních adres, na kterých sídlí téměř 90 000 subjektů. V počtu virtuálních sídel jasně dominuje Praha a jedna konkrétní adresa zahrnuje téměř 9 tisíc firem.

Rybná ulice v čele žebříčku

Žádné rozsáhlé kancelářské komplexy ani budovy se stovkami kanceláří. Nejžádanější adresu pro virtuální sídlo najdeme ve čtyřpatrovém domě v ulici Rybná 24 v Praze, kde se nachází 8 906 firem. Oproti roku 2017, kdy Merk virtuální sídla analyzoval, se přitom počet zde zapsaných firem více než zdvojnásobil. V žebříčku nejžádanějších pražských adres najdeme i Kaprovu 14 s téměř pěti tisíci zapsaných firem, na třetí Jaurisově pak sídlí 3 766 společností.

Rybná 716/248906
Kaprova 42/144831
Jaurisova 515/43766
Korunní 2569/1082999
Chudenická 1059/302849
Na Folimance 2155/152682
Kurzova 2222/161958
Revoluční 1082/81765
Bělehradská 858/231687
Bílkova 855/191585

Nejžádanější adresy virtuálních sídel v Praze

A jak jsou na tom další česká města? V Brně se do žebříčku stovky nejvyužívanějších virtuálních sídel dostalo devět adres, nejvíce se jich nachází na adrese Nové sady 2, vyhledávaná je také Lidická 19 a Příkop. V Ostravě vede ulice Zámostní 27, kterou jako své virtuální sídlo uvádí 1180 firem, v Plzni je to s počtem 430 společností Tylova 6. „Možnost virtuálního sídla nabízejí i další, především krajská česká města, ale ta pokrývají většinou spíše desítky až nižší stovky firem,“ doplňuje Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.

Co znamená virtuální sídlo?

Virtuální sídlo je legální možnost, jak může právnický subjekt získat adresu zapsanou v obchodním rejstříku. Poskytovatel virtuálního sídla pronajímá adresu za konkrétní poplatek. Společnost, která službu využívá, musí splnit legislativní požadavky – přebírat si zde korespondenci i viditelně své sídlo označit.

Nejčastější formou je s.r.o., firmy jsou aktivní a založené v několika posledních letech

Virtuální sídla využívají ze 64 % podnikající fyzické osoby, z 19 % pak společnosti s ručením omezeným. Na adresách, které poskytují virtuální sídlo více než 1 000 firem, pak forma s.r.o. převažuje dokonce ze 78 % a téměř 7 % tvoří zahraniční fyzické osoby. Subjektů v likvidaci jsou u velkých poskytovatelů virtuálních adres necelá 4 %. „V insolvenčním řízení se nachází přibližně jedno procento analyzovaných společností a drtivá většina firem nevykazuje žádné omezení činnosti,“ dodává Tomáš Berger ze společnosti Imper.

V jakém oboru subjekty využívající virtuální sídlo nejčastěji podnikají? V 6 % případů se jedná o zprostředkování velkoobchodu, častým oborem je i pronájem a správa nemovitostí (5 %). U adres sdružujících více než 1 000 subjektů pak obor nemovitostí vede s 11 % a na druhém místě stojí profesní, vědecké a technické činnosti. Z pohledu stáří firem mají největší podíl „mladé“ společnosti založené v roce 2022 (téměř 12 %) a 2021 (11 %).

Imper a Monitora Media posilují management. Pozici HR manažerky zastává Aneta Rychlá

Aneta Rychlá (45) je novou HR manažerkou v partnerských společnostech Imper a Monitora Media, které se zaměřují na komplexní datová řešení pro B2B byznys a marketing a nabízejí realtime monitoring médií a sociálních sítí. Aneta Rychlá má za sebou více než dvacetiletou kariéru v HR a do firem přichází po šesti letech freelance personálního poradenství. Na starosti bude mít kromě náboru nových zaměstnanců také vybudování struktury moderního a pružného HR v rozvíjející se technologické firmě.

Aneta Rychlá dříve působila jako HR Specialist Senior v Raiffeisenbank a Key Account Manager v Grafton Recruitment, kde měla na starosti kromě náborového procesu i péči o klienty, vedení týmu a jeho rozvoj. Jako HR Business Partner v ČSOB byla strategickým partnerem pro manažery a board membery pro otázky týkající se zaměstnanců – od náboru přes rozvoj, hodnocení, personální legislativu až po projekty týkající se rozvoje talentů. Posledních šest let před nástupem do společností Imper a Monitora Media působila jako freelance HR project manager specializující se na konzultace, nábor, koučování a poradenství v oblasti HR. Mezi její klienty patřily např. Air Bank, Equa bank nebo ING Bank.

Imper a Monitora Media jsou dynamicky rostoucí firmy a Aneta Rychlá v nich bude mít na starosti vybudování pevné struktury interního HR se zaměřením na stabilitu, spokojenost zaměstnanců a péči o ně. Zaměří se také na rozšiřování týmu o IT profesionály, ale i nové kolegy z oblasti středního a vyššího managementu.

Aneta Rychlá nepřichází do neznámého prostředí, s technologickými firmami spolupracovala už během svého předchozího působení na volné noze. „Okouzlila mě unikátní atmosféra v týmu a získal si mě skvělý produkt. Jsem ráda, že můžu přispět svými zkušenostmi k dalšímu růstu firmy,“ říká Aneta Rychlá, HR manažerka Imper a Monitora Media.

„Úspěch není jen záležitostí produktu, ale hlavně skvělého týmu, který stojí za ním. Příchod Anety jako opravdového HR profesionála je dalším krokem k tomu být nejen technologickým leaderem trhu, ale také vyhledávaným zaměstnavatelem,“dodává Tomáš Berger, CEO Imper CZ a Monitora Media.

Monitora jako jediná nově rozpozná mluvené slovo i text na obrazovce v rámci TVR vysílání

Služba pro real-time monitoring médií a mediální analýzu Monitora.cz přichází s řadou nových funkcí, které posouvají možnosti práce s monitoringem, analýzou, měřením a reportingem v ČR o krok vpřed. Mezi hlavní novinky patři sledování a zachycení mluveného slova s upozorněním v reálném čase včetně rozpoznání a přepisu doplňujících titulků a textů na obrazovce, propojení s Google Analytics i přehlednější uživatelské portfolio. Monitora tak potvrzuje roli inovátora na poli mediálního monitoringu.

Nová služba TVR umí rozpoznat mluvené slovo ve vysílání a umožní přehrát si přímo v aplikaci reportáže a zmínky v TV nebo rozhlase. Upozornění o zmínce navíc obdrží klient obratem do pěti minut od vysílání spolu s nahrávkou relevantní části a automatickým přepisem mluveného slova.

Jako jediná služba v ČR zvládne Monitora rozpoznávat i text běžící na obrazovce televizního vysílání, který běžný monitoring nezachytí. „Věříme, že tuto novou funkci naši zákazníci uvítají. Mnohdy ve vysílání například nezazní jméno osoby, která se vyjadřuje, a takováto zmínka pak běžným monitorovacím systémům uniká,“ doplňuje CEO společnosti Tomáš Berger. „Naše funkce zvládá analyzovat i běžící popisky, titulky a jakýkoliv další text ve vysílání.“

V nově přidané sekci TVR patří v rámci českých médií programy ČT, Nova, Prima, TV Barrandov a stanice ČRo, Frekvence 1, Impuls, Radio City a další. Služba ale pokrývá i hlavní slovenská vysílací média.

Druhou novinkou v aplikaci je možnost propojení účtu s Google Analytics. Pouze Monitora tak umožňuje spojit mediální a online marketingová data a získat díky tomu podrobnější analýzu chování uživatelů včetně výstupů v podobě tabulek a grafů s možností filtrace.

Další vylepšení z pohledu práce s daty přináší nová sekce Portfolio zobrazující články roztříděné podle témat, která je možné dále seskupovat dle potřeby (klient, oblast zájmu, sekce trhu apod.). Roztřídění do skupin přináší ucelenější pohled na medializaci konkrétních témat. Novinkou v oblasti uživatelského rozhraní je pak Roadmapa, která obsahuje aktuality z aplikace, plánovaná vylepšení i připravované změny.

Monitora svým zákazníkům nabízí pokročilé nástroje real-time monitoringu včetně komplexní analýzy výstupů, e-mailové reporty, přehledné statistiky i monitoring sociálních sítí. Služeb Monitora Media využívá řada významných společností, mezi něž patří Transparency International, CzechInvest, Sazka, Siemens, Ministerstvo dopravy ČR i mnoho dalších firem, které chtějí efektivně komunikovat a vnímat informace v širším kontextu.

Firemní vozový park v ČR: Nejvíce auty disponují s. r. o., mají i nejmladší flotilu

V České republice bylo během uplynulých padesáti let zaregistrováno přes 2 miliony firemních automobilů. Kromě krizového roku 2009 jejich počet neustále roste – jen v loňském roce přibylo do firemních vozových parků více než 200 tisíc vozidel. Nejmladšími vozidly disponují firmy s obratem nad 200 milionů, přičemž nejčastěji volí značku Škoda. Vyplývá to z nejnovějších údajů společnosti Imper CZ, která je lídrem v práci s otevřenými daty a jejich interpretací. 

Největšími vozovými parky disponují s.r.o
Nejvíce firemních vozidel v České republice vlastní společnosti s ručením omezeným. Celkově se jedná o více než 50 % registrovaných vozidel. Podnikající fyzické osoby vlastní 19 % vozidel a akciové společnosti 17 % vozidel. Subjekt Kraj a hl. m. Praha disponuje přes 6,5 tisíci vozidly, obce a městské části Prahy vlastní více než 34 tisíc vozidel.

„Počet firemních aut stále roste, výjimku tvořil pouze rok 2009, kdy bylo kvůli ekonomické krizi v eurozóně zaevidováno o 19 % vozidel méně,“ doplňuje Tomáš Berger, CEO společnosti Imper CZ. „Další roky už ale opět pokračoval růst.“

Průměrně nejstarší vozidla patří družstvům, spolkům a zemědělským podnikatelům. Naopak nejmladší auta jsou evidována u společností s ručením omezeným a akciových společností. Nejmladší vozový park pak mají také společnosti s obratem nad 200 milionů korun, a od této částky platí přímá úměra, že čím vyšší obrat společnosti, tím novější automobily vlastní.

Nejvíce se kupují auta na leasing
Protože auto přejde do vlastnictví firmy až ve chvíli, kdy je plně splaceno, patří prvenství ve vlastnění firemních vozů leasingovým společnostem. Na čele žebříčku je leasingová společnost ŠkoFIN s 83 tisíci automobily, kterou následuje ČSOB Leasing s téměř 52 tisíci vozidly a MONETA Auto s necelými 45 tisíci vozy.

Mezi neleasingovými společnostmi je největším vlastníkem firemních aut ŠKODA AUTO, která zaujala v celkovém pořadí 21. příčku s necelými 5 tisíci vozy. Zajímavostí je to, že mezi neleasingovými společnostmi je na pátém místě Ředitelství silnic a dálnic, které se automobilismem a dopravou zabývá, ale v počtu firemních aut jej předběhly na druhém, respektive třetím místě, Lesy České republiky a SŽDC.

Nejoblíbenější značkou je Škoda
Suverénně nejoblíbenější značkou ve firemních vozových parcích je Škoda s celkovým počtem více jak 400 tisíc vozidel. Druhé místo patří značce Volkswagen v počtu 175 tisíc aut. Poslední značkou, která čítá více jak 100 tisíc vozidel ve firemních flotilách, patří značce Ford. První pětadvacítku uzavírá značka Zetor, hojně využívaná u zemědělců a v družstvech, která tak v žebříčku předstihla Mazdu nebo třeba Land Rover.

Data poskytla společnost Imper CZ s.r.o., která disponuje kompletní databází všech firemních vozidel v ČR, u kterých eviduje značku, typ, rok výroby, IČ vlastníka, jeho velikost, adresu a další data.

Monitora vstupuje na slovenský trh monitoringu médií

  • Slovenský tým s rozsáhlými zkušenostmi z monitoringu médií
  • Pokrytí všech významných slovenských médií
  • Pokročilý real-time monitoring a mediální analýza

15. listopadu 2018: Společnost Monitora, která poskytuje komplexní real-time monitoring médií, expanduje na slovenský trh. Kromě nejobsáhlejšího seznamu zdrojů pokrývajícího všechna významná slovenská média nabídne klientům i pokročilou mediální analýzu a další nadstandardní služby. Slovenský tým povede Country Manager Ľubomír Šimášek, který dříve působil v Newton Media.

Po únorové akvizici služby Media Tenor je pro Monitoru vstup na slovenský trh dalším významným krokem. Na Slovensku se Monitora opře o zkušený tým, v jehož čele stojí Country Manager Ľubomír Šimášek, který se v oboru vydavatelství a monitoringu médií pohybuje dlouhodobě. Několik let působil jako CEO Newton Media, kde získal zkušenosti s řízením a strategickým rozvojem PR služeb a řešení. „Těším se, že budu moci zúročit své dosavadní zkušenosti z monitoringu médií a spolu s celým týmem představit Monitoru na novém trhu. Věřím, že stejně jako v ČR i na Slovensku klienti ocení komplexnost a rychlost, s jakou tento nástroj poskytuje monitoring a mediální analýzu,“ dodává Šimášek.

 

Jako Sales Manager nastupuje do slovenského týmu Karolína Sámelová, která zúročí své rozsáhlé zkušenosti z obdobné pozice ze společností Albatros Media a Newton Media. Technologický rozvoj produktu vede zkušený tým programátorů v čele s Michalem Danilákem, který dříve pracoval například ve společnosti Facebook, a Tomášem Bergerem, který stojí za celým konceptem komplexního monitoringu médií a pokročilé analytiky v jednom.

Monitora sleduje všechny významné slovenské deníky, týdeníky, magazíny a televizní, internetová a rozhlasová vysílání. Monitoruje také drtivou většinu slovenských webů a neustále přidává nové. Nabízí tak komplexní nástroj pro monitoring médií a mediální analýzu, která se opírá o pokročilou technologii počítačového zpracování dat a o machine learning. Monitora posouvá možnosti monitoringu médií na slovensku o personalizované reporty, náhledy článků, monitoring v reálném čase, sledování zásahu na sociálních sítích či pokročilý reporting, robustní analýzu, možnost mobilní aplikace a mnoho dalšího. Náročnější klienti mohou využít i nadstandardní služby jako ruční zpracování denního monitoringu, manažerská shrnutí, překlady a mnohé další.

 

Monitora tak přináší na slovenský trh inovaci v podobě monitoringu médií druhé generace a hlavně pokročilé řešení pro analýzu a měření médií. Aplikaci je možné bezplatně vyzkoušet na webu www.monitora.sk

Monitoring médií druhé generace: Startup Monitora Media roste a kupuje monitoring od Media Tenoru

Startup Monitora Media kupuje 100 % podíl střediska monitoringu ve společnosti Media Tenor, která se zaměřuje na mediální analýzy a dosud poskytovala mediální monitoring řadě významných firem na českém trhu. Monitora Media se díky této akvizici v řádech desítek milionů korun stává během dvou let existence dvojkou na trhu v monitoringu médií, přičemž již nyní drží prvenství z hlediska rychlosti a šíře služeb.

Monitora nyní nabízí nejen samotný monitoring médií, ale také jeho měření a analýzu, díky níž mohou firmy lépe komunikovat s veřejností. „Díky monitoringu nové generace, který média nejen monitoruje, ale i měří a analyzuje, jsme během dvou let získali stovky klientů a zásadní podíl na trhu. Akvizicí monitorovacích služeb od společnosti Media Tenor urychlíme náš růst a zároveň dodáme klientům výrazně lepší službu za výhodnějších podmínek,“ dodává Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Za dva roky působení na trhu si Monitora Media vybudovala silnou pozici a především zázemí, díky kterému může akvírovat aktivity významných hráčů, jako je právě Media Tenor. V rámci akvizice dojde k převodu klientů na novou platformu a integraci části týmu Media Tenor do struktury Monitora Media. Technologický rozvoj produktu vede zkušený tým programátorů v čele s Michalem Danilákem, který dříve pracoval například ve společnosti Facebook.

Zákaznické projekty a výstupy sjednocené pod Monitora Media budou obohaceny nejen o stovky nových zdrojů, ale také o řadu nových funkcí, personalizované reporty, sledování zásahu na sociálních sítích i pokročilý systém upozornění. Ten například umí vyhodnotit televizní a radiový vstup nejen na základě klíčového slova, ale také pomocí analýzy hlasu.

Služeb Monitora Media využívají stovky významných společností, mezi něž patří Transparency International, AVAST, CzechInvest, TPCA, hlavní město Praha, Ministerstvo dopravy ČR i mnoho dalších firem, které chtějí efektivně komunikovat a vnímat informace v širším kontextu.

Zeman, Topolánek, Drahoš, nebo někdo jiný?

Již za týden se otevřenou volební místnosti a voliči budou rozhodovat o svém budoucím prezidentovi. Boj o Hrad probíhá na různých místech a média v něm hrají velkou roli. Analytici společnosti Monitora Media se proto podívali na to, jak se průběh kampaně jednotlivých kandidátů odráží v jejich medializaci.

Za posledních 30 dnů ve všech typech médií jasně dominuje stávající prezident Miloš Zeman. Jeho jméno v předních on-line, tištěných, televizních, ale i rozhlasových médiích válcuje veškeré ostatní kandidáty. Všech téměř 36 % zmínek v tématech o prezidentských kandidátech patří právě jemu. Druhým nejzmiňovanějším kandidátem je Mirek Topolánek s 11,5 % a třetí s mírnou ztrátou je Jiří Drahoš s 11,2 %. Hranici deseti procent ještě překonal Michal Horáček s 10,5 % zmínek ve všech médiích.

Převaha v médiích

Miloš Zeman dominuje ve všech typech médií. Největší převahu má však v rádiu (45,3 %) a následně v TV (40,8 %), a to i přesto, že předvolební debaty zarputile odmítá navštěvovat. Zpravodajská média o něm však referují i bez něj. Druhá místa v médiích patří Mirkovi Topolánkovi, s výjimkou rádia, kde dominuje jméno Michala Horáčka. Jako nejčastějšího kandidáta na třetím místě ve všech typech médií můžeme vidět a slyšet Jiřího Drahoše.

Procentuální převaha kandidátů v jednotlivých a ve všech médiích

Kandidát On-line Tisk TV Rádio Všechna média
Miloš Zeman 35 % 38,2 % 40,8 % 45,3 % 35,9 %
Mirek Topolánek 11,5 % 12,3 % 10,4 % 9 % 11,5 %
Jiří Drahoš 11,3 % 11,8 % 7,5 % 9,5 % 11,2 %
Michal Horáček 10,9 % 9,6 % 7,3 % 9,9 % 10,5 %
Pavel Fischer 7,2 % 6,2 % 6,8 % 6,2 % 7,1 %
Marek Hilšer 6,6 % 6,6 % 6,4 % 4,8 % 6,5 %
Jiří Hynek 5,9 % 6,6 % 7,9 % 4,9 % 6 %
Petr Hannig 6 % 4 % 6,4 % 4,9 % 5,7 %
Vratislav Kulhánek 5,6 % 4,7 % 6,4 % 5,5 % 5,5 %

Podíl médií na publicitě

On-line média mají největší podíl na publicitě budoucích prezidentů. U všech uchazečů se v průměru pohybuje na 81 % z veškerých zpráv. S velkým odstupem následuje tisk s téměř 13 %, poté TV s 3,2 % a poslední je rádio s 2,9 %.

Podíl na publicitě dle typu média

Kandidát On-line Tisk TV Rádio
Miloš Zeman 78 % 14,3 % 3,7 % 4 %
Mirek Topolánek 80,2 % 14,4 % 2,9 % 2,5 %
Jiří Drahoš 81,1 % 14,1 % 2,2 % 2,7 %
Michal Horáček 82,6 % 12,1 % 2,3 % 3 %
Pavel Fischer 82,3 % 11,8 % 3,1 % 2,8 %
Marek Hilšer 80,9 % 13,6 % 3,2 % 2,3 %
Jiří Hynek 78,3 % 14,8 % 4,3 % 2,6 %
Petr Hannig 84,2 % 9,4 % 3,6 % 2,7 %
Vratislav Kulhánek 81,6 % 11,4 % 3,8 % 3,2 %

20 nejmedializovanějších pivovarů v ČR

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů

Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

Pozice Pivovar Počet zmínek Skupina
1. Pivovar Gambrinus 7 403 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 3 950 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Ostrava 2 424 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Staropramen 2 058 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 1 960 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 1 099 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 870 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 699 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 680 Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 552 LIF Group
11. Pivovar Přerov (Zubr) 469 PMS Přerov
12. Pivovar Brno (Starobrno) 337 Heineken Česká republika
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 328 PMS Přerov
14. Pivovar Litovel 325 PMS Přerov
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 305 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Březňák 302 Heineken Česká republika
17. Pivovar Benešov (Ferdinand) 292 Pivovar Benešov
18. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 272 EPOS CZ
19. Pivovar Chodová Planá 267 Chodovar
20. Pivovar Budvar 250 Budějovický Budvar

Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu

Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.

Pozice Pivovar GRP Skupina
1. Pivovar Gambrinus 1 246 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 1 170 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 842 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Ostrava 721 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 658 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 395 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 349 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 275 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Svijany 138 LIF Group
10. Pivovar Budvar 136 Budějovický Budvar
11. Pivovar Nošovice (Radegast) 122 Plzeňský Prazdroj
12. Pivovar Přerov (Zubr) 111 PMS Přerov
13. Pivovar Brno (Starobrno) 105 Heineken Česká republika
14. Pivovar Březňák 90 Heineken Česká republika
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 82 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Litovel 80 PMS Přerov
17. Pivovar Hanušovice (Holba) 68 PMS Přerov
18. Pivovar Chodová Planá 58 Chodovar
19. Pivovar Benešov (Ferdinand) 55 Pivovar Benešov
20. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 28 EPOS CZ


Žebříček podle reklamní plochy

Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.

Pozice Pivovar AVE Skupina
1. Pivovar Gambrinus 340 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 184 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 118 milionů Kč Pivovary Staropramen
4. Pivovar Velké Popovice 94 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
5. Pivovar Ostrava 87 milionů Kč Pivovary Staropramen
6. Pivovar Krušovice 60 milionů Kč Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 41 milionů Kč Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 30 milionů Kč Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 24 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 21 milionů Kč LIF Group
11. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 13 milionů Kč EPOS CZ
12. Pivovar Litovel 13 milionů Kč PMS Přerov
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 12 milionů Kč PMS Přerov
14. Pivovar Chodová Planá 12 milionů Kč Chodovar
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 12 milionů Kč Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Brno (Starobrno) 11 milionů Kč Heineken Česká republika
17. Pivovar Přerov (Zubr) 11 milionů Kč PMS Přerov
18. Pivovar Březňák 11 milionů Kč Heineken Česká republika
19. Pivovar Budvar 10 milionů Kč Budějovický Budvar
20. Pivovar Benešov (Ferdinand) 8 milionů Kč Pivovar Benešov


Žebříček podle sentimentu zmínek

Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.

Pivovar Pozitivní Negativní Neutrální Ambivalentní Skupina
Pivovar Březňák 49,4 % 1,7 % 45,5 % 3,4 % Heineken Česká republika
Pivovar Strakonice (Dudák) 42,2 % 7,8 % 41,7 % 8,3 % Měšťanský pivovar Strakonice
Pivovar Krušovice 34,3 % 13,5 % 47,5 % 4,7 % Heineken Česká republika
Pivovar Litovel 33,3 % 7,3 % 57,3 % 2,2 % PMS Přerov
Pilsner Urquell 30,6 % 10,5 % 53,8 % 5,2 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Nošovice (Radegast) 29,6 % 3 % 57,6 % 9,9 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Přerov (Zubr) 29,4 % 15,4 % 49,2 % 6 % PMS Přerov
Pivovar Brno (Starobrno) 28,9 % 8,6 % 54,7 % 7,8 % Heineken Česká republika
Pivovar Svijany 28,9 % 12,4 % 56,6 % 2,1 % LIF Group
Pivovar Ostrava 27,1 % 11,1 % 55,8 % 6 % Pivovary Staropramen
Pivovar Velké Popovice 24,6 % 8,8 % 60,2 % 6,4 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Humpolec (Bernard) 24,5 % 24,9 % 43,9 % 6,7 % Rodinný pivovar Bernard
Pivovar Gambrinus 24,4 % 17,7 % 50,7 % 7,3 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Benešov (Ferdinand) 22,4 % 6,7 % 66,7 % 4,2 % Pivovar Benešov
Pivovar Hanušovice (Holba) 21,7 % 17,2 % 55,7 % 5,3 % PMS Přerov
Pivovar Staropramen 21,1 % 8,8 % 63,3 % 6,8 % Pivovary Staropramen
Pivovar Chodová Planá 20,3 % 2,8 % 74,2 % 2,8 % Chodovar
Pivovar Lobkowicz 17,5 % 26,4 % 44,3 % 11,9 % Pivovary Lobkowicz Group
Pivovar Budvar 13,9 % 20,8 % 31,7 % 33,7 % Budějovický Budvar
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 4,8 % 2,4 % 92,9 % 0 % EPOS CZ

Monitora spustila nový nástroj Social Media

Služba pro monitoring a vyhodnocování mediální publicity Monitora spustila do ostrého provozu nový nástroj. Monitoring sociálních sítí Monitora Social Media umožňuje zachycovat a analyzovat veškeré zmínky, které se kdy objevily nebo kontinuálně objevují na sociálních sítích. Ať už společnost je, či není aktivní na sociálních sítích, nyní má jedinečnou možnost komunikaci naslouchat a odhalovat případné zárodky krizí.

Sociální sítě, diskuzní fóra i blogy jsou plné silných influencerů a uživatelé online komunikačních kanálů se dennodenně vyjadřují k dění, reagují na podněty a komentují. Mediální obraz firmy či osoby tak může být závislý na jeho prezentaci na sociálních sítích a na schopnosti včas reagovat. Monitora Social Media sbírá a analyzuje data z mezilidské komunikace na síti. Indexuje nejen sociální sítě, ale také blogy, diskuzní fóra pod články na zpravodajských serverech, komentáře, tweety, posty, statusy, blogy a videoblogy. „Na těchto místech se denně objevuje obrovské množství informací, ve kterých se nacházejí cenná data. My je vytěžíme a předložíme v přehledné podobě. Následně mohou pomoci firmám spustit reaktivní kroky,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Monitoring sociálních médií se zaměřuje na dodávání kvalitního a komplexního monitoringu a současně poskytuje možnost pokročilých analýz a filtrů nad monitorovanými výstupy. Měření probíhá v reálném čase. Sledovat je možné několik témat najednou a porovnávat výsledky na denní bázi. V přehledné vizualizaci jsou viditelné jednotlivé zmínky pomáhající odhalit nejen názor lidí (tonalitu), ale také analyzovat stávající či potencionální zákazníky, a tak je možné okamžitě reagovat. „Našim zákazníkům nabízíme nástroj, který jim dá obrázek o aktuálním dění na blozích, v diskuzích, Facebooku, Twitteru, Instagramu, Google+, internetových videích, komentářích, cenových porovnávačích a dalších zdrojích. Nejlepší na tom je, že generovaný reporting bude zákazníky bavit. Přináší totiž v intuitivní podobě užitečné informace strategického charakteru v detailní a jasné podobě, a to včetně grafů a infografiky,“ dodal Tomáš Berger.

Každý analytický report a dashboard je generován v reálném čase na základě aktuálních dat. Navíc lze monitorované zmínky jednoduše třídit a filtrovat díky intuitivnímu nastavení. Obsahem analýz mohou být například jen negativní zmínky nebo zmínky pouze od žen či od mužů. Díky možnostem intuitivního nastavení lze monitorovaný obsah třídit na klik.

Zatímco běžný monitoring médií zachycuje veškeré sledované zmínky v tisku, rozhlasu, televizi a na internetových portálech, social monitoring se zaměřuje na celé online prostředí z pohledu uživatele. Snadněji tak lze odhalit rizikové skupiny a vstoupit do krizových diskuzí, spustit reaktivní marketing a ovlivňovat povědomí o značce. Kombinací obou forem monitoringu vzniká monitoring druhé generace, který nepředstavuje pouhé zachycování zmínek, ale i jejich automatickou analýzu.

Vliv EET na vznik a zánik dotčených subjektů

Spuštění obou vln elektronické evidence tržeb mělo velký vliv na podnikatelské subjekty spadající do těchto kategorií. Přestože celá řada z nich svoji činnost z tohoto důvodu ukončila, v meziročním srovnání jejich počet nakonec vzrostl. Změna nejvíce postihla živnostníky v kategorii ubytování, stravování a pohostinství.

Zákon o evidenci elektronických tržeb byl prezidentem České republiky podepsán 30. března 2016. Vyvolal různorodé reakce, které se projevily i na chování firem a živnostníků, jichž se ustanovení týká. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?

Výměna IČ

První vlna byla spuštěna 1. prosince 2016 a spadala do segmentu ubytování (NACE 55), stravování a pohostinství (NACE 56). Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil, že ještě před spuštěním první vlny EET došlo v dotčených oborech v meziročním srovnání k razantnímu poklesu nově vzniklých subjektů. Naopak raketově vystřelil počet zaniklých subjektů. „Další rozbor dat ukázal, že tuto abnormalitu měla na svědomí hromadná obměna IČ. Zjednodušené řečeno, firmy a podnikatelé v řadě případů ukončili podnikání a obnovili ho pod jiným IČ. Nejvíce změn se odehrálo koncem listopadu a v průběhu prosince, kdy skončilo přes tisíc subjektů, na druhou stranu 1,4 tisíc vzniklo, většinou firem,“ řekl k vývoji Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Celkově ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce firem, z toho 89 % bylo živnostníků. Ve stejném období vloni, tedy od 11/2015 do 5/2016, přitom bylo uzavřeno přes 2,3 tisíc firem, z toho 54 % bylo živnostníků. Oproti letošnímu roku se v tom minulém však neodehrál žádný výrazný výkyv.

Druhá fáze EET, spuštěna 1. března 2017, se týkala subjektů v oborech maloobchod a velkoobchod (NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47). Stejně jak u první, tak i u druhé vlny byl zjištěn pokles počtu vzniklých subjektů, a naopak nárůst těch zaniklých. Od února do června 2017 zaniklo v oboru maloobchodu a velkoobchodu přes 5,4 tisíc subjektů, z čehož 74 % tvoří živnostníci, a vzniklo 5,8 tisíc subjektů, z čehož 59 % tvoří živnostníci. Zákon tak měl největší dopad opět na živnostníky. V porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (2/2016 – 6/2016) zaniklo přes 6,6 tisíc subjektů (z toho 82 % bylo živnostníků) a vzniklo přes 7,2 tisíc subjektů (z toho 62 % bylo živnostníků).

Aktuální počet subjektů

V oborech zasažených oběma vlnami EET aktuálně existuje přes 600 tisíc subjektů. Z toho 1/6 v oboru ubytování, stravování a pohostinství a přes 500 tisíc v oborech velkoobchod a maloobchod. Statutárními osobami nebo vlastníky subjektů z první vlny jsou v 62 % případů muži, ženy mají 38 %. Poměr vlastníků dle pohlaví je ve druhé vlně obdobný: 65 % muži vs. 35 % ženy. Pokud bychom se podívali na genderové rozložení vlastníků zaniklých subjektů, tak zde je situace zhruba půl na půl. „Příchod EET v meziročním srovnání neovlivnil počet podnikatelských subjektů – je podobný. Řada z nich svoje podnikání ukončila, ale noví naopak začali. Přesto však zákon dopadl především na řadu drobných živnostníků, a to zejména na venkově. Ti ostatní museli překonat počáteční překážky spojené se zavedením EET a přizpůsobit se novému systému účtování,“ řekl závěrem Tomáš Berger.

Třetí vlna EET začne 1. března 2018 a bude se týkat svobodných povolání (lékařů, právníků, účetních), stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích nebo autoservisů a pneuservisů.