• Česko je v čerpání zemědělských dotací o 4 % pod průměrem EU
• Ze 31 tisíc podaných dotací jich část vypadne kvůli špatně zpracované evidenci nebo nedoložení klíčových dat, peněz ve fondech bude navíc kvůli brexitu méně
• Přechod na digitální systémy evidence, které udělají práci za farmáře jde však pomalu – stále je využívají jen procenta farmářů, a to i přesto, že agendu spojenou s dotacemi sníží na 10–15 % původního času.

Dotace jsou jedním z nejdůležitějších příjmů pro zemědělce. Pojí se s nimi však velká administrativní zátěž a náročný proces vyplňování příslušných žádostí, která je i díky nedostatku pracovních sil často nad časové možnosti jednotlivých farmářů. SZIF sám uvádí, že jedním z nejčastějších problémů, bránících vyplacení dotace, je nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat. Řešením je zautomatizovat agendu v rámci digitalizace farmy a usnadnit řízení celého podniku. A přestože počet digitálních zemědělců roste, stále jsou to jen jednotky procent.

V loňském roce bylo podáno téměř 31 tisíc žádostí o dotaci a následně bylo mezi zemědělce rozděleno zhruba 32 miliard korun. Mnozí však na dotaci nedosáhnou, protože nezvládnou podat v pořádku vyplněnou žádost. Složitá administrativa si žádá lidský potenciál i velké množství času stráveného nad desítkami formulářů, které je nutné řádně vyplnit. To ostatně potvrzuje i fakt, že Česká republika patří mezi podprůměrné státy, co se týče čerpání dotací. Jen šest členských států EU čerpá dotace pomaleji. Česko čerpá v průměru o 4 % méně než zbytek Evropské unie.

Podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) jsou nejčastěji na vině nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat v podobě výměry obhospodařované půdy, množství osiva či nedostatečné prokázání objemu vlastní produkce. Problém s dokládáním povinných údajů, nutných pro českou a evropskou legislativu, tak často vede k tomu, že příslušná částka nemůže být vyplacena nebo je proces vyplácení vinou administrativy natolik zpomalen, že se nestihne zaevidovat a zemědělec o dotaci přijde. Celkový balík dotací navíc výhledově bude kvůli brexitu menší, což představuje další problém.

Podle zakladatele a obchodního ředitele společnosti Agdata Lukáše Musila, lídra v oblasti digitalizace zemědělství, je proto důležité zemědělcům pomoci chytrým systémem, který by šetřil čas i práci, protože dosavadní stav není dlouhodobě udržitelný: „Na zemědělce je kladena neúměrná zátěž, kdy se musí starat o svá pole a po práci venku sedí nad papíry, kterým často nerozumí ani vyškolený personál. Navíc nejsou zvyklí na úředničinu a neví, co mají kdy a kam dodat. Proto pokládáme za důležité jim práci ušetřit a pomoci jim s byrokracií, bez které nedosáhnou na potřebnou podporu ze strany EU,“ vysvětluje Lukáš Musil.

Pomoc by mohla přinést digitalizace dat a elektronická evidence. Příkladem může být právě aplikace společnosti Agdata, která pomáhá zemědělcům s řízením podniku a také s vedením zákonné a dotační evidence. Díky tomuto chytrému řešení získá zemědělec snadný přístup k potřebným datům a zároveň dojde k automatizaci procesů, které zvládne počítač. Tím se podstatně zkracuje celý průběh žádosti – úřad dostane zpracované všechny náležitosti napoprvé a není nutné proces schvalování nijak prodlužovat. Pravděpodobnost, že zemědělec dosáhne úspěšně na potřebnou finanční injekci, se tak výrazně zvyšuje. Musil uvádí, že v případě dobrého nastavení systému Agdata sníží agendu na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času.

Digitalizace farem a s ní související automatický sběr a záznam jdou však stále pomalu. Za plně digitální se dají označit zatím pouhá procenta českých farem. Tempo by se však v budoucnu mělo zrychlovat. Hlavním hybatelem by kromě stoupající administrativní zátěže mohla být také klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Precizní zemědělci totiž mají větší šanci ztlumit negativní dopady těchto jevů.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem, spravující 650 000 hektarů půdy.  Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Zemědělcům její nástroje dokážou ušetřit asi 50 % člověkohodin měsíčně a zvyšují efektivitu farem – například 8 % na spotřebě paliva, 15 % na ostatních investicích. Agendu dokážou v případě dobrého nastavení zrychlit na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

Na první pohled drobnost, v důsledku však jasný důkaz, že se digitalizace českého zemědělství pohybuje mílovými kroky kupředu. Agdata, největší česká společnost poskytující digitální řešení pro české farmáře, mění způsob, jakým se komponenty chytré farmy nakupují a instalují. Senzory a telematické nástroje poprvé míří do e-shopů, zemědělci si je zároveň budou moci sami instalovat do svých digitálních systémů. Digitalizaci zemědělství napomáhá jak rostoucí počet skutečně digitálních farem, tak i stále pestřejší technologické možnosti.

Zatímco doposud si zemědělci objednávali komponenty digitálních systému jako „krabicová řešení“ instalovaná specialisty, nově si své systémy budou moci měnit a doplňovat sami. Agdata tak reagují na potřeby stále větší skupiny „digitálních evangelistů“ – tedy zemědělců a farmářů, kteří již dokáží digitální možnosti využívat skutečně naplno. Jejich počet není v Česku zatím vysoký, ale rychle roste především kvůli klimatickým změnám, novým škůdcům, regulatorním požadavkům státu, ale také klesajícím cenám senzorových technologií a dobrému pokrytí IoT sítí, které zemědělci využívají ke komunikaci s terminály.

V e-shopu je nyní možné koupit polní navigace, chytré meteorologické stanice, senzory hlídající úrodu, GPS systémy, které samy poznají řidiče, připojený vlek či půdní senzory. Veškeré prodávané produkty jsou součástí ekosystému Agdata, se kterým komunikují prostřednictvím LoRa sítě. Je tedy snadné jednotlivé komponenty implementovat do stávajícího nastavení a nadále využívat systém Agdata.

Nový e-shop zároveň otevírá možnosti pro další využití digitálního systému Agdata. Jeho představitelé předpokládají, že do budoucna ho začnou mnohem více využívat nejen farmáři, vinaři nebo sadaři, ale třeba také zahrádkáři, včelaři či lesníci. Zájem by mohly mít také přímo samosprávy. Sledování precizních dat z terénu pomocí vlastních systémů se totiž stává důležité nejen pro zemědělce, ale vzhledem ke klimatickým změnám i pro odbornou a širokou veřejnost.

„Abychom mohli s přírodou fungovat v souladu, musíme ji skvěle znát i vzhledem k tomu, jak se krajina neustále mění. Hyperlokální měření stavu půdy, porostu nebo podnebí, která poskytnou podklady pro precizní rozhodování nejen v zemědělství, jsou bez diskuze cestou budoucnosti. Počet čidel a telemetrických nástrojů v českém zemědělství se bude každoročně exponenciálně zvedat a tlak farmářů na možnost nakupovat je samostatně prostřednictvím e-shopu to dokazuje. Nespornou výhodou je, že instalaci a zapojení do systému zvládnou farmáři sami,“ zmiňuje Jiří Musil, CEO Agdata.

Již dnes využívá systém Agdata asi 1500 farmářů, kteří celkem spravují 650 000 hektarů. To je asi jedna desetina veškeré zemědělské půdy v Česku. Agdata zmiňují, že s digitalizací každý rok začne několik stovek dalších farmářů. Zhruba 500 farem v Česku využívá možnosti digitalizace naplno a řadí se tak mezi digitální evangelisty – v přepočtu na všechny hospodařící subjekty jsou to však stále pouhé jednotky procent. Lepší digitalizaci by podle Agdata pomohl především větší zájem ze strany státu.

E-shop Agdata k nahlédnutí zde: https://obchod.agdata.cz

Letošní hrabošová kalamita mimo jiné poukazuje na zajímavou skutečnost. V českém zemědělství se stále nedostatečně využívají moderní technologie – a to včetně prevence přemnožení škůdců. Největší dodavatel digitalizačních systémů pro české zemědělství Agdata upozorňuje, že v některých lokalitách se dalo kalamitě předejít – chyběl však monitoring, který by na přítomnost hraboše včas upozornil. Senzory nebo satelitní sledování pozemků jsou přitom běžně dostupnou službou.

Škody, které hraboši zatím způsobili, mohou jít do miliard. Hraboši likvidují v podstatě všechny plodiny, od obilí po brambory a cukrovou řepu, nebezpeční jsou však také pro ovocné stromy nebo vinnou révu. Ve spojitosti s extrémním suchem se mohou v některých oblastech zásadněji podepsat na trendu klesající úrody, která je pro Česko v posledních letech typická.

Problém s výskytem hrabošů tkví mimo jiné v obtížné detekci. Do určité velikosti hraboší kolonie jsou totiž takřka nezjistitelní. Počet jedinců v kolonii se přitom může během jediného měsíce asi zpětinásobit, takže ve chvíli, kdy se objeví první výraznější známky přítomnosti, bývá již většinou pozdě.

Zásadním pomocníkem pro včasnou detekci hrabošů je pravidelný monitoring pozemků. Jenže na ten kvůli chybějící lidské síle v zemědělství nezbývá čas. Stále více zemědělců si proto vypomáhá dostupnými technologiemi a celá řada z nich začíná využívat pravidelné satelitní mapování. To umožní identifikovat škůdce takřka ihned, navíc i tam, kde by při běžných obchůzkách unikli zakrytí vegetací pozornosti.

„Pokud zemědělec využívá naši digitální platformu, má možnost pravidelného satelitního screeningu svých pozemků. V závislosti na počasí získá zhruba každých pět dnů snímek, který zachytí aktuální podobu vegetačního cyklu. Na základě toho může jednoduše posuzovat zdravotní stav a kvalitu porostu,“ uvádí Lukáš Musil, zemědělský konzultant společnosti Agdata. „Z dat tak jednoduše vyčte, která část pozemku může být napadena hraboši, a situaci pak může řešit okamžitě, dřívnež dojde k jejich populační explozi.“

Podle Musila je pouze otázkou času, kdy se automatizovaný monitoring škůdců pomocí senzorických dat a satelitních snímků stane standardem. Provoz služby si na sebe již dnes hravě vydělá prevencí škod a tlak na její zavádění vytváří také zmiňovaný nedostatek pracovníků.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Společnost Agdata v současné době pomocí svých senzorů hlídá, vyhodnocuje a spravuje přes 650 000 hektarů zemědělské půdy. Využívá ji skoro 1500 zemědělských podniků a farmářů. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.