V České republice je 350 zvířecích útulků. Řada z nich je dlouhodobě přeplněná a další nápor zažijí po Vánocích a Silvestru. Podle dostupných údajů je nyní v útulcích umístěno přes 8 000 zvířat, což je o 30 % více než před pěti lety. Obce proto aktivně pomáhají situaci s opuštěnými zvířaty řešit.

Chytré komunikační metody, jako je mobilní rozhlas, pomáhají ztraceným zvířatům, nešťastným majitelům i obecním pokladnám. Náklady na umístění zvířat nalezených či odchycených ve svém katastrálním území totiž nesou obce a města. Pro obecní pokladnu umístění jednoho zvířete a den v útulku navíc znamená vydat 50 až 80 Kč ze svého rozpočtu. Město nebo obec má přitom povinnost ponechat zvíře v útulku alespoň osm měsíců. Teprve pokud se do té doby nenajde majitel, umožňuje zákon obci zvíře uspat. Tomu se nově daří předcházet informováním občanů, kteří na mobilní telefon zdarma obdrží informaci o nalezeném či ztraceném domácím mazlíčkovi.

„Jako majitel psa si dobře uvědomuji, že ani sebelepší péče útulku nedokáže psům nahradit domov. Proto jsme se rozhodli spolu s městy a obcemi, které využívají mobilní rozhlas, pracovat na zlepšení komunikace mezi samosprávou a pejskaři. Ti totiž mohou psům v útulcích pomoci nejvíce, a tím i snížit obecní náklady na útulky,“ řekl Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas.

K tomu, aby se našel majitel nalezeného zvířete, ztracené zvíře samotné, nebo aby obec informovala občany, že je v útulku nový pes nebo kočka k adopci, přitom často stačí jen oslovit občany v obci. Oproti zprávě na obecních stránkách má totiž upozornění v mobilu mnohem vyšší čtenost a efektivitu. Starostové proto stále častěji využívají tento moderní komunikační nástroj, díky kterému mohou hromadně, a přitom cíleně oslovit pejskaře nebo všechny občany ve své samosprávě. Urychlí tak umístění zvířete mimo útulek nebo ho dostanou co nejdříve k jeho majiteli.

„Informovat občany SMS zprávou nebo e-mailem přímo do mobilu se nám velmi osvědčilo. Rapidně se tak zvyšuje šance na nalezení ztraceného psa nebo původního majitele nalezeného zvířete. Právě pro tento účel jsme v Mobilním rozhlasu založili skupinu Pejskaři. Oslovením této skupiny zasáhneme nejrelevantnější občany, kteří nám mohou pomoci s hledáním majitele nebo se ihned dozví, že právě jejich miláček se zaběhl. Tímto uděláme dobrý skutek, a ještě snížíme náklady města na odchyt a případné živení opuštěného zvířete,“ řekl Ing. Roman Zettlitzer, starosta Chlumce.

Obce mohou samozřejmě komunikační systém využít i v případě, že si pejskaři chtějí navzájem pomáhat, organizovat společná venčení, výcviky, setkání milovníků zvířat nebo třeba připomenout blížící se termín platby poplatku za psy, očkování nebo kastrace.

Příklady zaslaných zpráv při hledání zvířat:

• Chlumec: Dobrý den, pro službu Mobilního rozhlasu Chlumec byla založena nová skupina Pejskaři. Členům této skupiny budou zasílány zprávy týkající se odchycení ztracených psů.
• Březina: Po obci pobíhá ztracený hnědoflekatý, neagresivní pes, který poslouchá. Aktuálně se pohybuje u obchodu. Žádáme majitele, ať si psa odchytne.
• Malhotice: V pátek v podvečer se zaběhla fena slyšící na jméno Gala. Je malého vzrůstu cca 35 cm s krátkou černou srstí s hnědým pálením. Za každou informaci děkuji Petr Losert tel: 775 XXX XXX
• Chlumec: V ulici Stradovská byla odchycena fena jorkšírského teriéra. Pro vyzvednuti psa volejte 607 XXX XXX.
• Osek: Na obecním úřadě proběhne očkování psů. Nutno předložit očkovací průkaz. Agresivní psi musí mít košík! Cena za očkování je 50 Kč, zbytek ceny hradí obec.

• Praha – Ďáblice: Vážení občané, na Koníčkově náměstí byla dnes nalezena želva. Majitel si ji může vyzvednout v mateřské škole v zeleném pavilonu.

Již za měsíc musí mít nově každý majitel kotle na tuhá paliva platnou revizní zprávu, jinak mu hrozí pokuta 20 000 Kč. V celé České republice by takto mělo být zkontrolováno zhruba půl milionů kotlů. O nové povinnosti však nevědí všichni a podle dostupných údajů tak značná část lidí ještě neučinila. Situaci začínají řešit už i jednotlivé obce. Pro občany například organizují hromadné kontroly nebo prostřednictvím mobilního rozhlasu zasílají nezbytné informace, aby předešly zbytečným budoucím problémům.

Revize kotlů na tuhá paliva byly nařízeny zákonem v roce 2012. Podle něj musí první kontrola proběhnout nejpozději do 31. 12. 2016. Teprve nyní, tedy pár dní před tímto termínem, se lidé po revizních technicích začínají shánět. Může za to nejen nízká informovanost obyvatelstva, ale také to, že Češi své povinnosti nechávají jako vždy na poslední chvíli. „Zastupitelstvu naší obce není lhostejné porušování zákonů, a tak jsme v minulých dnech rozeslali našim občanům SMS, které na tuto novou povinnost upozorňují a zároveň občany chrání před případnou pokutou,“ řekla Iveta Glocová, starostka obce Jaroměřice.

Podle zákona 201/2012 Sb. §17 odst. 1, písm. h) je každý majitel spalovacího zdroje na pevná paliva o jmenovitém příkonu 10 až 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, povinen provádět jednou za dva roky kontrolu technického stavu a provozu tohoto zdroje. Protokol o provedené revizi přitom musí občané po 1. lednu 2017 v případě vyzvání předložit obecnímu úřadu s rozšířenou působností. Pokud tak neučiní, vystavuje se v případě fyzické nepodnikající osoby uložení pokuty 20 000 Kč a podnikající fyzické nebo právnické osobě hrozí pokuta dokonce až 50 000 Kč.

Revize kotlů je obdobou pravidelných technických kontrol u automobilů. Není ovšem nutné kotle někam vozit, ale technik přijde zkontrolovat zdroj až k občanům domů. Jeho povinností, kromě kontroly a vystavení dokladu, je poskytnout poradenskou činnost a případně doporučit postupy k vylepšení stávajícího stavu – například tipy zlepšující fungování otopné soustavy.

„V posledních týdnech jsme v systému pro přímou komunikaci obcí s občany zachytili několik desítek rozesílek upozorňujících na tuto novou povinnost. Starostové využívají jak e-mailové kampaně, tak SMS zprávy či push notifikace v aplikaci pro chytré telefony,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Prostřednictvím cílené komunikace se obcím také daří další pozitivní věc – ušetřit občanům finance. Vybrané obce totiž samy revize organizují. Seženou revizní techniky, domluví se s nimi na hromadné prohlídce kotlů v obci a pro občany dokonce vyjednají slevu v řádech 10 či více procent. Mobilním rozhlasem potom pouze oznámí, aby se zájemci přihlásili na úřadě nebo jen stisknutím tlačítka na telefonu. Majitelům kotlů na tuhá paliva tak odpadne hledání revizních techniků, a ještě ušetří peníze – což se zejména teď před Vánoci a novým rokem hodí.

Otázky a odpovědi spojené s revizí:

Jak zjistit výkon kotle?

Výkon kotle je uveden v kW, u starších kotlů v Kcal, a to na výrobním štítku, případně v návodu.

Kdo může provést kontrolu?

Kontrolu provádí proškolený technik, tedy odborně způsobilá osoba. Najít je můžete v seznamu Asociace podniků topenářské techniky (http://aptt.cz/opravneni-ozo.php).

Týká se kontrola i nových kotlů?

Zajištění první kontroly kotle se týká všech kotlů, tedy i těch, které byly zakoupeny třeba až v prosinci 2016.

Co bude kontrolováno?

Celý kotel, jeho celistvost a těsnost, řídicí jednotka, regulátor, havarijní termostat, podávací zařízení, sklad paliva a jaké palivo je spalováno.

Jak dlouho revize trvá?

Základní kontrola trvá přibližně hodinu.

Kolik revize stojí?

Cena je individuální a není zákonem stanovena. Pohybuje se mezi 500 až 1 500 Kč za kotel a odvíjí se především od dojezdové vzdálenosti technika.

Jaká je platnost revize?

Kontrola je prováděna každé dva roky.

Na zahradách právě nyní finalizují přípravy na blížící se zimu, a s nimi se pojí i úklid listí. A právě pálení listí, klestí a dalšího odpadu každoročně rozděluje občany na dvě skupiny. Jak je to s pálením biologického odpadu a hrozí za něj nějaké postihy? Aby obce předešly sousedským sporům a ušetřily své obyvatele pokut, stále častěji je samy informují o aktuálních časech, kdy je možné listí pálit. Volí je třeba na základě povětrnostních podmínek.

První skupina zahrádkářů, zastánci recyklace, vzniklý zahradní odpad kompostují, drtí či jinak ekologicky likvidují, a to třeba odvozem do sběrných dvorů nebo kompostáren. Druhou skupinou jsou ti, kteří ho raději pálí na svém pozemku, a to k nelibosti sousedů, poukazujících na zamoření kouřem. I tato metoda odstranění odpadu je však při dodržení určitých pravidel v pořádku a neodporuje zákonům České republiky.

Pálení má svá pravidla

Pálení odpadů upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Všechny ostatní materiály se nesmí spalovat. Pokud je listí, vyřezané klestí a další bioodpad mokrý, pálit se nesmí a tomu, kdo tak činí, hrozí pokuta ve výši 500 – 150 000 Kč.

Zákon tedy mluví jasně, do hry však vstupují i obecní vyhlášky. Obce a města mají totiž ve své pravomoci upravovat pálení biologického odpadu (například pokud hrozí nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí apod.). Závaznou vyhláškou si tak mohou stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů podle § 50 odst. 3 písm. a), nebo jejich spalování zakázat. Jestliže obec či město k zákazu přistoupí, musí zajistit jiný způsob odstranění zahradního odpadu. Nejčastěji zbudují shromaždiště ke spalování. Při takové likvidaci opadu musí být vždy přítomny prostředky na prvotní hasební zásah a osoba starší 18 let, která po celou dobu dohlíží na hoření.

Obce vyhlašují palné dny

Na základě statistik z moderních komunikačních prostředků lze vysledovat, že nějakým způsobem upravuje pravidla pálení alespoň desetina z celkového počtu 6 258 českých obcí. To potvrzují také údaje ze služby Mobilní rozhlas: „V posledních dnech jsme zaznamenali zvýšený počet odeslaných SMS a e-mailů informujících občany o pravidlech pro pálení listí. Zatímco některé obce pálení nezakazují a upozorňují pouze na rizika spojená se založením požáru, jiné připomínají obecní vyhlášku a radí, kam mají občané odpad svážet. Ve většině případů to jsou sběrné dvory či kompostárny,“ řekl Ondřej Švrček, šéf projektu Mobilní rozhlas.

Obce si čím dál častěji stanovují i takzvané palné dny, kdy likvidaci odpadu povolují pálením, a to nejen v podzimních měsících. Tyto vyhlášky moderně komunikující obce a města svým občanům a zejména chatařům připomínají zasíláním informačních SMS. Pokud je pálení zcela zakázáno, využívají tento komunikační kanál k informování o zbudování shromaždiště, na nějž lze bioodpad v předem stanovených dnech a hodinách vyhazovat. Některé obce poukazují i na to, že za přivezený bioodpad si občané mohou na oplátku odvézt přiměřené množství kompostu zdarma.

O tom, kdy mají mít sběrné dvory otevřeno, rozhodují sami občané. Starostové, kteří využívají systém mobilního rozhlasu, totiž stále častěji provádí takzvaná minireferenda. Díky nim mohou získat od občanů okamžitou zpětnou vazbu, kdy by uvítali mít sběrný dvůr otevřen a staré listí a zahradní odpad tam tak mohli snadno odvézt. Výhodou je, že do hlasování se mohou zapojit také chataři a chalupáři. Stačí, aby se zdarma přihlásili do systému mobilního rozhlasu. „Hlasovat o tom, kdy bude sběrný dvůr otevřen, lze jednoduše stiskem tlačítka na mobilním telefonu. Je to ta nejrychlejší a nejjednodušší možnost, jak zjišťovat vůli a přání svých obyvatel,“ řekl závěrem Švrček.

Pět pravidel pro správné pálení odpadu na zahradě:

1. Pálení odpadu může provádět pouze osoba starší 18 let.

2. Ohniště musí být vzdáleno minimálně 50 metrů od okraje lesa a v dostatečné bezpečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva apod.

3. Pálení odpadu nesmí být prováděno v období dlouhotrvajícího sucha a za větrného počasí.

4. K dispozici by měly být prostředky, kterými lze oheň uhasit – kbelík s vodou, lopata a písek, apod.

5. Po skončení pálení odpadu musí být ohniště bezpečným způsobem uhašeno a následně kontrolováno po dobu 8 hodin.

Informace o dění v obcích a městech prostřednictvím mobilních telefonů chce dostávat stále více občanů. Do systémů pro jejich rozesílku se proto zapojují další obce. Nově je začala využívat také města nad 10 000 obyvatel, mezi kterými nechybí Benešov, Česká Třebová, Klášterec nad Ohří, Neratovice, Praha 10, Znojmo a další. Tímto rozhodnutím města udělala další krok k podpoře konceptu smart cities v ČR.

Připravenost měst a obcí na přímou komunikaci s občany se po letech stagnace začala zlepšovat. Tlak na neustálé zkvalitňování komunikace vedení měst a obcí s občany není náhodný. Obecní a městské úřady čím dál častěji volí za jednu ze svých priorit tzv. koncept smart cities, tedy lépe fungujícího města, které umí dobře hospodařit a zajistit svým obyvatelům komfortní život. Díky tomu zapojí občany do věcí veřejných a zajistí jejich informování o zásadních rozhodnutích a skutečnostech, které ovlivňují chod města či obce. V roce 2016 může počet aktivně komunikujících obcí poprvé překročit hranici 25 %. Zároveň roste počet těch, které používají právě některou ze SMART platforem – jejich počet vzrostl až na 5 %. Česká republika se díky tomu stala státem, jehož města zavádí chytrou komunikaci v meziročním srovnání nejrychleji z Evropské unie.

Na rozdíl od menších či středních měst mají ta velká jiné komunikační priority. Chtějí informovat občany zejména o dopravních omezeních, haváriích a přerušeních přívodu energií. „Klasické amplionové obecní rozhlasy nejsou až na výjimky ve velkých městech používány, a tak vlastně neexistuje smysluplný kanál, jímž by občan dostal informaci, kterou by uvítal,“ řekl Ondřej Švrček ze společnosti Neogenia provozující službu pro hromadné cílené informování občanů, Mobilní rozhlas.

A právě zájem dostávat informace kdykoliv a kdekoliv dal vzniknout novému kanálu, mobilnímu rozhlasu, který u občanů a radnic vyhrává. Kromě možnosti využít pro komunikaci s občany SMS jsou tu i další nástroje, mezi něž patří hlasové hovory, e-mailový rozesílač a mobilní aplikace. Široké možnosti využití mobilního rozhlasu včetně minireferenda vedoucího k interakci ve sdělení oceňují i radní v Benešově. „Máme velký zájem pravidelně informovat o dění ve městě naše občany, a to včetně těch, kteří dojíždějí za prací mimo město. S Mobilním rozhlasem jsme získali efektivnější nástroj pro možnost zapojování všech občanů do dění ve městě,“ řekla Jitka Horálková z Odboru vnitřních věcí města Benešov.

Mobilní rozhlas využívají nejen v Benešově, ale také například ve Znojmě. Město si systém pořídilo letos v srpnu, a kromě rozesílek informací svým občanům ho chce využít i k dalším činnostem. „Hledali jsme další komunikační kanál, díky kterému bychom k občanům dostali informace ohledně kulturních a společenských akcí či o dopravních uzavírkách ve městě. Jsme relativně hodně aktivní na sociálních sítích, vydáváme radniční zpravodaj, avšak Mobilní rozhlas nám pomáhá cílit přesně tam, kam potřebujeme, umožňuje reagovat okamžitě na vzniklou situaci a skvěle doplňuje námi dosud používané komunikační kanály. A k nezaplacení je také možnost okamžité zpětné vazby od občanů,“ řekla Zuzana Pastrňáková, znojemská tisková mluvčí.