Česká republika je pravděpodobně nejen v rámci EU, ale i na celém světě státem, který nejrychleji zavádí chytrou komunikaci s občany. V současné době ji využívá zhruba desetina měst a obcí a podle Asociace moderně komunikujících občanů a starostů bude v roce 2018 toto číslo dále skokově růst, protože občané o chytrou komunikaci mají zájem. 

Komunikace se stejně jako celý náš svět vyvíjí a systémy, které stačily před 10 lety, dnes nefungují. Už v roce 2014 konstatovala souhrnná zpráva Evropského parlamentu, analyzující chytrá města napříč sedmadvacítkou, že zejména pro středoevropské státy by zavedení prvků SMART city a SMART komunikace mohlo znamenat zásadní milník v ekonomickém rozvoji i zvýšení kvality života v obcích.

Občanům dnes už nestačí informování za pomoci tradičních komunikačních prostředků jako obecního měsíčníku nebo úřední desky. Informace jsou tím lákavější, čím jsou aktuálnější. Přímá komunikace do mobilů či e-mailů občanů tak přináší jasné výhody. Zprávy dostanou okamžitě, ať už se nacházejí kdekoliv. Jde přitom pouze o relevantní informace s možností zpětné vazby. Vše je jasně měřitelné a cílení zpráv je přizpůsobeno každému občanovi zvlášť.

Obce zaváděním chytré cílené komunikace získávají unikátní databáze občanů, které mohou perfektně využít k ještě lepšímu občanskému soužití a dokonce díky nim ochránit majetek či dokonce životy. Ať už na dům spadne vlivem povětrnostních podmínek strom, praskne vodovodní řad, zatoulá se zvíře, připravuje se blokové čištění ulic, obcí se potulují podezřelí lidé nebo hrozí riziko úrazu od nebezpečného předmětu, stačí odeslat jedna zpráva na dotčenou skupinu. To je obrovská výhoda, protože zprávu zbytečně nedostanou ti, kterých se netýká, a naopak cílová skupina obyvatel bude zavčas vyrozuměna o tom, co se děje, a bude se moci na nastalé situace připravit či se podle nich zařídit.

Díky nástrojům chytré komunikace získávají obce přesná data o tom, kolik občanů informaci obdrželo, a zprávu dokonce snadno předají i nerezidentům. „Starostové měst a obcí využívající služby chytré komunikace oceňují možnost mít v jednom rozhraní kontakt na své občany, a to včetně nerezidentů. Chataři a chalupáři jsou totiž často osobami, kterým se informace o dění v obcích doručují velmi těžko. Vysbíráním a jejich uložením do zabezpečené databáze mají jistotu, že v případě problémů je mohou kdykoliv kontaktovat, a to třeba zasláním push notifikace na jejich smartphone,“ řekl Ondřej Švrček propagátor chytré obecní komunikace a provozovatel jednoho ze systémů mobilních rozhlasů.

SMART komunikaci v současné době využívá desetina českých obcí. Průměrně se do ní zaregistruje 22 % občanů v každé obci, což je skoro polovina českých domácností. Již nyní lze takto potenciálně oslovit přes 750 tisíc občanů a tak se zpráva dostane ke každému 14. občanovi ČR. Prostřednictvím spolupráce se ZmapujTo.cz je možné vystavovat fotohlášky a občanské podněty ve více jak 1 700 městech a obcích ČR, přičemž úspěšnost vyřešených případů je více než 42 %. SMART komunikace tak prokazatelně dělá život v obcích i městech kvalitnější.

Podle průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů chce drtivá většina Čechů být informována o tom, co se děje v místě jejich bydliště. Až 89 % z dotázaných občanů by preferovalo moderní způsob komunikace ze strany měst a obcí, protože na webové stránky své obce chodí 80 % z nich méně než jednou za rok. Zveřejnění informací pouze na webu nebo na vývěsce, kterým někteří starostové plní svou zákonnou povinnost, je pro občany tedy zcela nevyhovující.

Jak ukázal průzkum Asociace moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS), spojení občanů se samosprávou obcí a měst je klíčové. Bohužel i ve 21. století jsou neefektivní formy informování hojně využívány a občané si musí informace pracně vyhledávat na úřední desce, webových stránkách nebo v místním zpravodaji. „Většina dotázaných lidí se shodla na tom, že netuší, kdy naposledy byla na webu obce, a řada z nich tak neučinila nikdy. Občané přitom potvrzují, že chtějí dostávat informace o dění v obcích a že je to pro ně důležité,“ řekl k průzkumu Miroslav Kubásek, člen AMKOS.

Z tradičních médií jsou občané ochotni číst pouze zpravodaj, který sleduje 55 % dotázaných, zatímco zbylých 45 % zpravodaj nečte. Někteří z dotázaných dokonce odmítají jakákoliv tištěná média, a to buď z ekologických důvodů nebo proto, že pravidelný tisk a distribuce zpravodaje může pro obec znamenat výdaj až ve stovkách tisíc. Pokud by si občané měli vybrat, jestli by dali přednost tištěnému nebo e-mailovému zpravodaji, 93 % občanů by si vybralo e-mailový, stejně jako možnost dostávat informace do mobilu. Informovaněji by si pak připadalo 79 % občanů.

Občané také kladou důraz na možnost si sami zvolit zaměření zpráv, které jim od měst a obcí přijdou. Komunikační systémy se proto dnes snaží zprávy cílit: „Občané si mohou zvolit nejen podle svých zájmů, a odebírat tak zprávy například pro pejskaře, seniory nebo třeba pro rodiny s dětmi, ale také při registraci zadat místo svého bydliště a dostávat pouze informace, které se týkají nejbližšího okolí. Občané si tuto možnost chválí hlavně kvůli informacím o odstávkách energií a čištění ulic, které by podle průzkumu AMKOS uvítalo více než 80 % dotázaných občanů,“ doplnil Ondřej Švrček, propagátor chytré obecní komunikace a provozovatel jednoho ze systémů mobilních rozhlasů.

Obce se komunikací s občany na jedné straně snaží nezatížit obecní pokladnu, na druhou stranu však utrácejí nesmyslné sumy za obecní amplionové rozhlasy, jejichž zavedení a údržba je až 100x dražší než pořízení takzvaných mobilních rozhlasů. Místní rozhlas ale není jen dražší, kvůli současnému způsobu života je také neefektivní. Hlášení není k dispozici v satelitních částech obcí a pro jeho rozšíření je zapotřebí vynaložit stovky tisíc až miliony. Navíc ampliony i tak nejsou slyšet v důsledku výměny dřevěných oken za plastové. Největší překážkou informování pomocí amplionů je ale to, že více než 2/3 obyvatel dojíždí za prací nebo do školy mimo své bydliště, a tak se k nim hlášení nedostane.

Z těchto důvodů lidé preferují přímou komunikaci, která je zastihne kdekoliv, kdykoliv, třeba i na dovolené. Navíc je může upozornit na případné nenadálé situace či nebezpečí, a tak předejít škodám na majetku či životech. Preferovanými informačními kanály jsou podle občanů hlavně SMS zprávy (64 %), následované obecními elektronickými newslettery (25 %) a aplikacemi pro smartphony (11 %)

Téměř 90 % občanů v průzkumu uvedlo, že o tom, zda se má opravit autobusová zastávka nebo postavit dětské hřiště, by rádo rozhodlo hlasováním, třeba v mobilu. „Minireferenda v mobilu jsou dnes běžnou záležitostí chytrých měst. V porovnání s klasickým referendem jsou náklady na jejich pořádání desetinové, a navíc informační systémy nové generace nejen zjednodušují jejich pořádání, ale automaticky i vše vyhodnocují,“ řekl Ondřej Švrček.

Na otázku v průzkumu, zda by lidé uvítali možnost podávat občanské podněty například o černých skládkách, podezřelých lidech, zaběhlých zvířatech či různých nebezpečích přímo z terénu, se drtivá většina z nich vyslovila kladně. „Pokud dáme občanům možnost podílet se na zlepšování života v jejich obcích a budeme je brát jako rovnocenné partnery v řešení obecních záležitostí, věřím, že se sami stanou všímavější ke svému okolí,“ dodal k průzkumu Miroslav Kubásek.

Česká města a obce chtějí znát názor svých občanů. Klasické papírové ankety však nahradila minireferenda prostřednictvím mobilních telefonů. Občané se tak snadno a jednoduše mohou vyjádřit k dění v obci a také se na něm podílet. Starostové a zastupitelé využívají moderní metody pro dotazy spojené s chodem obce čím dál víc a vítají rychlou zpětnou vazbu, která jim pomůže při rozhodování.

Jedním z institutů moderní přímé demokracie je referendum. Zejména místním referendům se věští velká budoucnost, o čemž svědčí zvýšený zájem z řad starostů a zastupitelů měst a obcí. Lidové hlasování se řídí jasnými pravidly stanovenými zákonem č. 22/2004 Sb. o místních referendech. V nich rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které spadají do samostatné působnosti obce či města. Než se však takové referendum uskuteční, vede k němu dlouhá cesta – příprava, realizace a vyhodnocení zabere mnoho času a spotřebuje nemalé finanční prostředky. Přitom jeho výsledek je přímo závislý na tom, zda občané dorazí k hlasování a jestli jich bude více než státem stanovený počet. I proto místní samosprávy hledají nové metody pomoci, které by nezatížily obecní rozpočet, a přitom by do rozhodování o dění v obci či městě zapojily co nejvíce občanů.

Příklady využití z praxe

Starostům pomáhají nové nástroje, které díky využití moderních komunikačních prostředků „vtáhnou“ občany do obecního dění a umožní jim formou interaktivního hlasování předat názory a podněty. Tento způsob přímé demokracie si již vyzkoušela řada obcí a využívají jej například v Březině, Čeradicích, Chlumci, Frenštátu pod Radhoštěm či v Klášterci nad Ohří. Svých občanů se ptají nejen na otázky spojené s chodem obce, ale také třeba na to, zda má obec uvolnit finanční prostředky na zřízení mostku přes potok, či raději opravit zastávku autobusu. V Chlumci tímto způsobem například zjišťovali, jak chtějí občané třídit odpad u rodinných domů, a v Čeradicích rodičům posílali k výběru možné výlety pro děti. Ve Frenštátě pod Radhoštěm aktuálně zjišťují názor na revitalizaci dvou nejstarších sídlišť.

Klášterec nad Ohří využívá moderní chytrou komunikaci se svými občany prostřednictvím Mobilního rozhlasu již dva roky. Minireferenda město využilo již víckrát: „Nedávno jsme se našich občanů tímto způsobem ptali na to, zda mají na vybraných místech zájem zavést placená parkoviště. Na položený dotaz prostřednictvím minireferenda odpovědělo 61 % občanů. Výsledkem bylo, že více než polovina z nich by si je přála. Radnice tuto odpověď vyhodnotila a zpracovala pilotní projekt, který počítá s přeměnou jedné z plochy právě na zónu placeného parkování. Minireferendum hodnotíme jako výbornou možnost, jak snadno oslovit občany. Hlasovou zprávu snadno doručíte skupině lidí, kterých se týká, a prakticky ihned znáte jejich názor. Naši obyvatelé chtějí o všem vědět hned, spolurozhodovat a tento prostředek jim to umožňuje. Vedení města se zase líbí, že tento účinný komunikační nástroj stojí jen několik stokorun měsíčně, a to v závislosti na míře využití,“ řekla Adéla Václavíková z odboru komunikace a cestovního ruchu v Klášterci nad Ohří. Zároveň doplnila, že minireferendum je vždy předem avizováno prostřednictvím dalších komunikačních nástrojů města, a díky tomu se těsně před jeho realizací zvýší počet registrovaných uživatelů Mobilního rozhlasu, kteří chtějí také vyjádřit svůj názor. Město Klášterec nad Ohří informování a sběr názorů obyvatel prostřednictvím Mobilního rozhlasu tak rozhodně doporučuje všem obcím a městům v ČR.

Místní referenda = možnost se vyjádřit

Otázky celostátního významu nechť se řeší na celostátní úrovni, ale „místní“ problematika by se měla řešit na tom místě, kterého se týká. Průběžná komunikace s obyvateli je v přímé demokracii velmi důležitá. Jsou to právě občané, kteří si své vedení volí. „Cílem minireferend je sice zjistit názor občanů, ale mnohem důležitější je, že vůbec dostávají možnost vyjádřit se. Schopnost získávat zpětnou vazbu od občanů, a podle toho rozhodovat řídicí procesy, je navíc jedním ze základních pilířů evropské charty pro chytrá města a obce a má přímý vliv na ekonomický rozvoj obce. A co je jednodušší než svůj názor předat tlačítkem na telefonu?“ řekl Ondřej Švrček, propagátor smart komunikace a provozovatel jednoho ze systému mobilních rozhlasů.

Obce a města mohou používáním komunikační platformy Mobilní rozhlas pravidelně a rychle informovat své občany nejen o dění v obcích, ale také v krizových momentech předávat důležité informace. Děje se tak několika kanály, které obec využívá dle povahy sdělení. Například pro minireferenda se využívají hlasové hovory, které namluví buď představitel obce či je z textu do hlasu převede hlasový syntetizátor. Po odeslání se občanům rozezvoní telefony (a je jedno, zda jde o mobil, smartphone či klasickou pevnou linku), vyslechnou si sdělení a pomocí tlačítkové volby dají vědět svůj názor. Systém vše zaznamená a automaticky vyhodnotí. Výsledkem je tak v systému znázorněný graf odpovědí. Obce využívající tento způsob hlasování nemají žádnou povinnost se názory a celkovým výsledkem řídit. Na druhou stranu jim může sloužit jako vodítko, co by si občané přáli.

Novinkou je, že občané se stále častěji mohou vyjádřit prostřednictvím on-line anketních systémů, kde si starostové sami navolí jednotlivé otázky a pošlou občanům odkaz na vyplnění ankety. Poté už jen, stejně jako u hlasového minireferenda, v reálném čase sledují statistiky odpovědí. Za formu participace ze strany občanů se dají považovat i takzvané podnětovače. Nejrozšířenějším z nich je ZmapujTo.cz, které se uplatnilo již ve více než 1 500 obcích a městech po celé republice a v některých samosprávách s ním podněty nahlašuje i městská policie. Podnětovače umožňují vyfotit a poslat samosprávě návrh na zlepšení, ať už se jedná o černou skládku, nesvítící osvětlení nebo nekvalitní vozovku v obci. Občané tak mohou opět vyjádřit svůj názor a upozornit na aktivity, které jsou podle nich prioritou.