Září bývá mezi chalupáři považováno za úplný závěr sezony, korunovaný více či méně deštivým babím létem. Spolu s klesajícími teplotami a krátícím se dnem se snižuje také čas, který na chatě nebo chalupě trávíme. Vybavení, které jsme intenzivně využívali v letní sezoně, se stále více stává spíše smutným mementem teplých dní. A také lákadlem pro zloděje, jejichž počet bude od srpna už jen stoupat.

Podíváme-li se na křivku zlodějské aktivity v průběhu celého roku, zjistíme, že srpen má výsadní postavení. Od prvních měsíců roku až do konce prázdnin se totiž aktivita zlodějů setrvalým tempem snižuje. Od srpna do prosince však opětovně stoupá s mírnými propady, a to v závislosti na studeném nebo teplém počasí. Zpravidla platí, že pokud po teplých víkendech přijde mrazivé počasí, nastupují zloději – předpokládají totiž, že majitelé chat nebo chalup nechali ve svých objektech majetek, který již nestihli odvést. A většinou se nemýlí.

Různě aktivní jsou také zloději v jednotlivých krajích. Výhled se oproti prázdninám příliš nezměnil. Kromě vysoce a v podstatě celoročně exponovaného Středočeského kraje by se na pozoru měli mít také obyvatelé v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. Obecně totiž bude přibývat zájem zlodějů o rekreační objekty v hůře přístupných oblastech, jako jsou právě například Krušné hory. Naopak klidný průběh by září mělo mít ve východních Čechách a na Moravě.

Podle Jana Krupíře, autora popularizačního webu o zabezpečení majetku Zamcenydum.cz, by se měli majitelé rekreačních objektů již v září zaměřit na první vlnu přípravy objektu na zimu. Ta by měla obnášet především odvoz sezonních potřeb.

„Je třeba si uvědomit, že většinu sezonní výbavy vozíme na chalupu postupně v průběhu celého léta,“ uvádí Krupíř. „Odvézt ji podle plánu není tak snadné.“ Podle Krupíře je největší chybou skutečnost, že rekreanti naplánují odvoz výbavy na několik víkendů. Bývá však pravidlem, že se zkazí nevyzpytatelné počasí a oni cestu odloží. Toho jsou si však velmi dobře vědomi zloději, kteří právě na tuto příležitost čekají.

„Pokud je jasné, že nestihneme majetek odvézt, je třeba ho náležitě uskladnit a zabezpečit,“ uvádí Krupíř. „Nenechávejte majetek roztroušený po jednotlivých místnostech a kůlnách. Vyplatí se ho umístit do té nejchráněnější části objektu, hospodářské objekty, kde nejsou žádné cennosti, pak mohou zůstat odemčené. Zredukujete tak případnou škodu, která by mohla vzniknout pokusy zlodějů vloupat se do nich.“

V takovém případě je však třeba mít místo, do kterého nepůjde jednoduše proniknout. Chráněno by mělo být jak pevnými dveřmi, tak zámkem odpovídající bezpečnostní třídy. Určitou variantou jsou také zámky se zemním kotvením, takzvané safety boxy či xboxy.

„Zákaznicky oblíbené jsou například zámky na bázi otočných lamelových stavítek, které dokonale odolají povětrnostním podmínkám, nezanesou se a nezamrznou, jako je třeba systém PRO,“ uvádí Jitka Vozábová ze společnosti TOKOZ, jedné z nejstarších českých společností vyrábějící zámky a kování. „A to jak do zámků u dveří, tak do zámků visacích. S koncem letní sezony roste také zákaznický zájem o speciální zámky se zemním kotvením, které lze využít nejen k posílení ochrany dveří, ale také pro uzamčení zahradní techniky, stavebních strojů nebo motocyklů.“ Cena těchto zámků navíc není vysoká. Například vložka s otočnými lamelovými stavítky TOKOZ PRO ve 3 bezpečnostní třídě se 100% ochranou proti tichým zlodějským metodám vyjde na necelých 800 Kč, cena zemních zámků XBOX se pohybuje kolem dvou a půl tisíc.

Stejná situace se opakuje rok co rok. Pěkné počasí láká Čechy – národ chalupářů – na jejich prázdninová sídla. Během července a první poloviny srpna, kdy jsou chalupy využívány nejčastěji, na ně přivezou z domů a bytů velké množství sezónní výbavy – sportovní náčiní, elektroniku, nářadí. V srpnu však již bývá dovolená mnohých vyčerpána, počasí se může začít kazit, a tak se z chalup stává místo především víkendových pobytů. A toho si samozřejmě jsou vědomi zloději, pro které je sezonní výbava rychlým a hlavně dobře zpeněžitelným lupem.

Přestože policejní statistiky ohledně údajů za letošní prázdniny zatím mlčí, již nyní se dá předpokládat, že nejvíce vyloupených chat a chalup bude ve Středočeském kraji. Podle odhadů společnosti TOKOZ, jednoho z nejstarších výrobců zámků a kování, bude v celé ČR vyloupeno o prázdninách kolem pěti set rekreačních objektů, z toho v srpnu necelá polovina.

Zatímco například v Praze, Jihomoravském nebo Moravskoslezském kraji se počty vyloupených rekreačních objektů dají počítat na jednotky, ve Středočeském kraji bude pravděpodobně počet vloupání přesahovat několik desítek. Důvod je jednoduchý – pravidelně využívaných rekreačních objektů je zde největší množství z celé republiky. Navíc je zde i dražší lup – v porovnání s ostatními kraji až desetkrát.

Letní zloději používají jinou techniku než v zimě – jsou drzejší a rychlejší

Zlodějům nahrává i dobrá dostupnost objektů. Jejich akce pak může být u vytipovaných objektů skutečně dílem několika minut.
 „Obecně platí, že ‚letní zloději‘ kradou jiným způsobem, než ti zimní,“ uvádí Jan Krupíř, autor erudičního webu Zamcenydum.cz. „Přestože pochopitelně není možné generalizovat, ze zkušenosti víme, že v létě bývají krádeže rychlejší – zloděj se totiž nepotřebuje k majetku tolik dobývat. Zpeněžitelný majetek nalézá doslova na každém kroku. Často si zloděj například vytipuje, kdy odejdou rekreanti na procházku a během dvou minut prošmejdí nezabezpečený objekt.“

Podle Krupíře je tedy na místě jednat chytře a snažit se čas, který lupič potřebuje k odcizení věcí, maximálně prodloužit. Je pravděpodobné, že pokud se váš rekreační objekt nenachází vyloženě na samotě, nebude chtít riskovat, že jeho přítomnost někdo zaregistruje, a tak raději pečlivější prohlídku vzdá.
„V létě je kolem nemovitostí logicky živěji než v zimě. Kratší noc, lidé, ale také psi na zahrádkách, to vše pro zloděje představuje potenciální riziko, které nebude chtít příliš dlouho pokoušet. V létě tedy platí pravidlo pěti minut více než kdy jindy,“ zakončuje Krupíř.

Pravidlo pěti minut

Majetek, který zloděj neobjeví (nebo ke kterému se nedostane) do pěti minut od svého vloupání, bývá zpravidla v bezpečí.

Zloděje nelákají jen drahé věci, paseku jsou schopni udělat i s potravinami nebo oblečením.

Kdo kdy zažil vloupání, ten potvrdí, že myšlenkové pochody některých zlodějů jsou skutečně nepochopitelné. Objekt nejen vykradou, ale zároveň zcela bezdůvodně znehodnotí i soukromý majetek rekreantů, který pro ně nemá žádnou reálnou hodnotu. Počínaje roztrhaným oblečením, znehodnocenými knihami po rozšlapané potraviny.

I proto odborníci doporučují zabezpečovat i majetek uvnitř objektu. Pokud skříň nemá vlastní zámek, lze ji opatřit petličkou a visacím zámkem. Podobně lze zabezpečit sklípek nebo spíž. Na zvážení je i uzamykání dveří uvnitř objektu. Díky charakteru letních krádeží majitelé tolik neriskují, že by si zloděj dal práci s dobýváním se do zamčených dveří.

„Kvalitní visací zámek druhé bezpečnostní třídy se dá pořídit za zhruba 300 korun, cena visacích zámků třetí a vyšší bezpečnostní třídy pak začíná na zhruba dvojnásobné ceně,“ uvádí Jitka Vozábová ze společnosti TOKOZ. „Bezpečnostní závory, ideální pro zajištění dveří, lze pořídit kolem 800 korun.“

Samozřejmostí by pak mělo být zabezpečení nářadí, které by mohlo sloužit k dalšímu pronikání do objektu – tedy například seker, krumpáčů nebo páčidel. Ty patří jednoznačně pod vlastní zámek.
„Koho by děsilo množství klíčů, které s sebou zabezpečování majetku nese, toho je možné uklidnit – dnes není problém pořídit si i na chalupu zámky s takzvaným systémem generálního klíče nebo alespoň se společným uzávěrem. I když se jejich zámky budou lišit, k jejich uzamčení nebo odemčení budete potřebovat klíč jediný,“ zakončuje Krupíř.

Aktualizované policejní statistiky poukazují na obrat v dosavadním trendu vloupání do domů a bytů. Poprvé od začátku roku totiž meziročně stoupl počet vykradených bytů – a to konkrétně o 10,5 %. V případě rodinných domů je situace lepší než v loňském roce, výraznější nárůst hlásí pouze 4 kraje ze 14. Někteří odborníci jsou však znepokojení – situace se prý může v příštích měsících zhoršit.

Od začátku roku bylo celorepublikově nahlášeno již 1303 vloupání do bytů a 2004 vloupání do rodinných domů. Dubnová data, která Policie České republiky nově zveřejnila, se na tomto množství podílí 357 hlášenými vloupáními v případě bytů a 448 vloupáními u rodinných domů. Ve srovnání s loňským kritickým rokem došlo v dubnu k meziročnímu nárůstu celkového počtu vloupání do bytů o 10,5 %, v případě rodinných domů naopak došlo k poklesu o 17 %. Situace se však výrazně liší kraj od kraje.
V celoročním srovnání pak situace vypadá pozitivněji – v roce 2014 bylo zatím celkem vykradeno o 12,1 % méně bytů a 15,3 % méně rodinných domů než za stejné období vloni.

V otázce šance na vloupání v přepočtu na obyvatele se situace příliš nezměnila. Tradičně nejvyšší byla v dubnu ve Středočeském kraji (1:8600), který následuje Praha (1:6100) a Liberecký kraj (1:13 690). Nad průměrem se ocitá ještě Plzeňský kraj (1:14 290). Nejklidněji bylo naopak v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji.

Poměr vloupání do domů a bytů v přepočtu na obyvatele krajů ČR za měsíc duben
zdroj: TOKOZ, Policie ČR

Škody na majetku majitelů domů a bytů v dubnu dosáhly hranice 34,7 milionů korun – tedy o necelý půlmilion více než předchozí měsíc. Průměrná škoda na objekt se zvýšila na 40 297 Kč v případě bytu a 45 308 v případě rodinných domů.
Není bez zajímavosti, že největší průměrnou škodu při vloupání do bytů způsobili v dubnu zloději v Jihočeském kraji, a to ve výši 112 111 Kč. U rodinných domů byla největší průměrná škoda v Karlovarském kraji, a to dokonce 248 800 Kč.

Ačkoli se celková situace zdá v meziročním měřítku klidnější, není podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb JUDr. Jiřího Kameníka důvod k optimismu.
„Z mého pohledu se bohužel projevuje stále více kriminogenních faktorů. Pokud rok 2014 nepřekoná v počtu vloupání loňský rok, budu jedině rád,“ uvádí Kameník. „Na základě zkušenosti se obávám, že opravdový dopad krize může teprve přijít.“

Stokrát opakovaná skutečnost – Češi zlodějům sami pomáhají

Před podceněním zlodějských vlivů varují i výrobci zabezpečovacích mechanismů. Podle nich je evidentní, že Češi starost o zabezpečení zanedbávají. Potvrzuje to i nedávno zveřejněný interní průzkum společností TOKOZ, která hodnotila, jakým způsobem jsou české objekty zabezpečeny. Z výsledků vyplynulo, že více než 80 % tuzemských dveří dokáže překonat příležitostný zloděj do tří minut s použitím jednoduchého nářadí. Situace není lepší ani v případě bytových domů – celých 59 % vchodů je totiž chráněno zámkem nejvýše druhé bezpečnostní třídy a bezpečnostní dveře má nainstalováno jen asi 13 % bytových domů.

„Pro Čechy je charakteristická nízká gramotnost v otázce zabezpečení vlastního majetku a podceňování rizik,“ myslí si Lucie Filová, specialistka společnosti TOKOZ. „Z toho vyplývá nedostatečná prevence. Výrazně lépe k bezpečnosti svého majetku přistupují teprve po první zkušenosti se zlodějem.“
Za velký problém Filová označila například nerespektování zásad rovnoměrného zabezpečení nejčastějších zlodějských přístupových cest nebo nedostatečné skrývání cenností či drahé elektroniky přímo uvnitř bytů a domů.

Více než 80 % tuzemských dveří dokáže překonat příležitostný zloděj do tří minut s použitím jednoduchého nářadí. Vyplývá to z letošních výsledků interní analýzy společnosti TOKOZ. Oproti loňskému roku sice dochází k mírnému zlepšení
v zabezpečení, ale jen o několik málo procent. Pozitivní změnou je však fakt, že se lidé o bezpečnost začínají více zajímat. Důvodem může být loňský rok, který byl v otázce vloupání do obytných objektů kritický.

Největším problémem nadále zůstává nerespektování zásady bezpečnostního štítu – tedy nerovnoměrné zabezpečení všech potenciálně rizikových přístupových cest do objektu. Dalším problémem je také konzervativní chování při nákupu zabezpečovacích mechanismů a nedostatečná výše investic do zabezpečení majetku. Například u zámků většina majitelů objektů stále kupuje stavítkové vložky nízkých bezpečnostních tříd nebo zcela bez certifikace.  Ve výsledku to znamená, že přes 80 % dveří lze překonat pomocí jednoduchých zlodějských metod – například pomocí bumpingu.

Lépe na tom však nejsou ani zámky u bytových domů. V prvním čtvrtletí roku 2014 provedla společnost TOKOZ celorepublikový průzkum se společenstvími vlastníků jednotek, ze kterého vyplynulo, že celých 59 % vchodů do bytových domů je chráněno zámkem nejvýše druhé bezpečnostní třídy. Bezpečnostní dveře má nainstalováno jen asi 13 % bytových domů. V kombinaci s nedostatečně zabezpečenými dveřmi do bytů, případně sklepních kójí se jedná o výrazné riziko pro nájemníky.

Situace není jednoduchá ani při zabezpečování majetku přímo v domácnosti. Cenný majetek totiž bývá zabezpečen zcela nevhodně anebo vůbec. Při vniknutí do bytu nebo domu tak zloději často nic nebrání v tom, aby se jednoduše dostal například k elektronice, šperkům nebo penězům. I z toho důvodu v loňském roce stoupla průměrná škoda na vykradený objekt – na 57 461 Kč v případě rodinného domu a 44 669 Kč u bytů.

„Pro Čechy je charakteristická nízká gramotnost v otázce zabezpečení vlastního majetku a podceňování rizik,“ myslí si Lucie Filová, specialistka společnosti TOKOZ, která patří mezi nejstarší české výrobce zámků a kování. „Z toho vyplývá nedostatečná prevence. Výrazně lépe k bezpečnosti svého majetku přistupují teprve po první zkušenosti se zlodějem.“
I to je možná důvod, proč se v letošním roce situace mírně mění a Češi se začínají o možnosti zabezpečení alespoň zajímat. V roce 2013 bylo totiž vyloupeno o celých 22 % domů a 5 % bytů více, než v roce předchozím.