Průměrné výživné neroste, náklady na děti však ano. Během posledních pěti let se výše soudem stanoveného povinného výživného na děti zvedla jen v řádu stokorun, jak vyplývá z dostupných dat Ministerstva spravedlnosti. Průměrné výživné tak rodičům samoživitelům často nestačí ani na pokrytí základních potřeb dítěte. Asociace neúplných rodin, která zaštiťuje program pro asistované vymáhání alimentů VašeVýživné.cz, upozorňuje i na nepoměr ve výši soudem stanoveného výživného a skutečnými náklady na dítě. Samoživitelé tak často čelí finančním problémům, které se ještě prohlubují kvůli klesající platební morálce rodičů s vyživovací povinností.

Finanční nároky na výchovu dítěte se zvyšují, stejně tak rostou náklady na chod domácnosti. Pokud se navíc opět nastartuje inflační růst, a s tím začnou stoupat i ceny potravin, mohou se tisíce domácností během pár měsíců dostat do pásma chudoby.

„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy či nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ upozorňuje Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin.

Soudy by při rozhodování o výživném měly zohledňovat individuální majetkové poměry rodičů, ale zpravidla se řídí doporučujícími tabulkami s procentuálním rozmezím výše výživného v závislosti na čistém měsíčním příjmu rodiče, který má vyživovací povinnost.

Podle údajů Asociace neúplných rodin se měsíční výdaje na dítě v závislosti na věku pohybují od 4 200 Kč na dítě do dvou let po 13 700 za dítě od 15 do 26 let. Oproti tomu průměrné výživné navzdory tabulce se u nejmenších dětí a teenagerů liší pouze o tisícikorunu a s věkem dítěte takřka neroste. Při modelové čisté mzdě 20 000 Kč tak zaplatí rodič s vyživovací povinností dle doporučujících tabulek zhruba třetinu částky, která je reálně na měsíční výdaje potřebná – rodiče se tedy na pokrytí finančních nároků dítěte nepodílí rovným dílem a větší zodpovědnost je na straně rodiče samoživitele.

Protože výši výživného významně ovlivňuje příjem platícího rodiče, může se konkrétní soudem určená částka od udávaného průměru výrazně lišit. Z praxe rovněž vyplývá, že soudy určují častěji nižší výši výživného, pokud je vyživovací osobou matka, otcové platí více v řádu stokorun až tisícikorun podle věku dítěte. Tato disproporce zřejmě vychází z nerovnosti průměrných výdělků.

„Rodič žijící s dítětem ve společné domácnosti by při zlepšení finanční situace vyživujícího rodiče měl vždy soud zažádat o zvýšení výživného, takzvanou valorizaci,“ připomíná Petr Sýkora. „Pokud se finanční situace rodiče naopak zhorší a on zareaguje pozdržením plateb nebo ukončí hrazení alimentů úplně, doporučujeme situaci řešit včas a neodkládat vymáhání dlužného výživného.“

Rodičům, jimž bývalý partner dluží na výživném, doporučuje Asociace neúplných rodin obrátit se na program asistovaného vymáhání VašeVýžiné.cz. S ním je pak možné zdarma vymáhat dlužné výživné. Asistované vymáhání výživného je zdaleka nejefektivnějším způsobem – a to i díky tomu, že dokáže ohlídat veškeré úřední termíny a náležitosti a nehrozí tedy, že by rodič o možnost vymáhání přišel například kvůli formálním nedostatkům své žádosti.

Kam se obrátit pro bezplatnou pomoc?

Stačí navštívit stránky www.vasevyzivne.cz, kde rodič vyplní jméno, příjmení a kontakt, následně bude kontaktován pracovníkem Asociace neúplných rodin. Případně je možné zkontaktovat asociaci telefonicky na čísle 725 293 667 a celý proces provést s asistencí. Veškeré služby Asociace jsou bezplatné a v případě vymáhání výživného veškeré náklady vždy platí dlužník. Každý krok je možné konzultovat také s psychologem a dalšími odbornými pracovníky.