Obecní magazíny zažívají digitální revoluci. Služba Munipolis, která v Česku působí pod značkou Mobilní rozhlas, nově umožňuje obcím a městům digitalizovat a digitálně distribuovat obecní magazíny a zpravodaje. Doplněk k tiskovinám vkládaným do schránek přichází v době, kdy ceny papíru zaznamenávají meziročně 30% skokový nárůst, stejně jako se zvyšují náklady na výrobu a rozvoz výtisků.
Obcím, které využijí kromě tištěného zpravodaje také elektronický “chytrý zpravodaj” se tak nabízí možnost přinést úsporu až stovky tisíc korun za distribuci vydání a příležitost zasáhnout nové čtenáře, například mladé obyvatele nebo ty, kteří žijí mimo obec. A elektronizaci vítají i inzerenti, pro které je jednodušší oslovovat čtenáře reklamou s možností prokliku přímo na internetové stránky.
Klíčová je nejen samotná digitalizace tiskoviny, tu už obce ve většině případů zvládají, ale především digitální distribuce. Tedy rozesílání přímo na kontaktní údaje jednotlivých obyvatel s jasným vyhodnocením čtenosti digitálních zpravodajů.
“U digitalizovaných magazínů administrátoři a starostové ví, kolik občanů si e-mail s chytrým zpravodajem otevřelo včetně sociodemografického profilu čtenářů. Větší potenciál přináší i možnost vkládání hypertextových odkazů, které mají čtenáři stále k dispozici a které jsou rozcestníkem k dalším informacím a aktualitám. Obecní zpravodaj je tak možné provázat například s webovými stránkami měst nebo jejich institucí či sociálními sítěmi,” vypočítává výhody Ondřej Švrček, šéf Munipolis, která provozuje službu Mobilní Rozhlas.
V Česku jsou průkopníky digitální distribuce například Třebíč na Vysočině, Blansko, Praha 7, Praha 3, Frýdek-Místek nebo Jesenice. Zejména Třebíč po nasazení digitální varianty hlásí nárůst čtenosti hlavně u mladších cílových skupin a také pozitivní ohlasy u inzerentů.
“Digitalizace našich radničních novin se setkala s jednoznačně pozitivním ohlasem. Digitální verze má vyšší čtenost, než byla naše očekávání, první online čísla si otevřelo více než 600 čtenářů, tedy více než 5 % ze všech obyvatel Třebíče v produktivním věku. Zároveň inzerenti pozitivně kvitují to, že se čtenáři mohou proklikem dostat přímo na jejich webové stránky.” shrnuje zkušenosti s Mobilním zpravodajem mluvčí Třebíče, Irini Martakidisová.
Magazínům obce věnují větší pozornost, než například sociálním sítím
Komunikace s občany prostřednictvím vlastních radničních tiskovin využívá podle průzkumu Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS) většina českých obcí. Samosprávy nad 1000 obyvatel mají až na několik málo výjimek vlastní zpravodaj všechny. U okresních měst je pak samozřejmostí neadresná distribuce přímo do schránek a náklady se většinou pohybují v poměru jednoho čísla na dva obyvatele.
Plošná distribuce papírových časopisů nenaráží jen na zvyšující se cenu výroby a rozvozu, u tištěných čísel středně velkého města se tyto výdaje šplhají řádově na desítky až stovky tisíc korun za náklad. Problém je již zmiňovaná doručitelnost informací a čtenost. Obce totiž nemají prakticky žádnou možnost ověření, zda si občané výtisk přečetli a jaká je efektivita investovaných peněz.
Výzkum: Česko, země obecních zpravodajů
Analyzován byl reprezentativní vzorek 300 samospráv v šesti kategoriích podle počtu obyvatel. Ručně byly vyhledány informace o radničním periodiku, zaznamenána jeho podoba, rozsah, vydavatel a způsob distribuce.
Zdroj: Výzkum Asociace moderně komunikujících samospráv, prosinec 2021 – leden 2022
- Samosprávy 500–1000 obyvatel: ~ 85 % má vlastní zpravodaj, nejčastěji o 12 stranách
- Samosprávy 1000–5000 obyvatel: ~ 98 % má vlastní zpravodaj, nejčastěji o 12 – 24 stranách
- Samosprávy 5000–10 000 obyvatel: ~ 100 % má vlastní zpravodaj, nejčastěji o 12 – 32 stranách
- Samosprávy nad 10 000 obyvatel: ~ 100 % má vlastní zpravodaj, nejčastěji o 24 – 36 stranách
- Celkový zásah se pohybuje kolem 5 milionů obyvatel
Lidé chtějí radniční zpravodaj do emailu
Podle dat z průzkumů AMKOSu totiž 82 % obyvatel ocení, pokud jim magazín vždy přijde také v digitální verzi emailem. 36 % obyvatel dokonce nemá problém přečíst si magazín jen v elektronické podobě-často to může být právě skupina obyvatel, ke které by se papírový výtisk ani nedostal.
“Nejsou to jen zmiňovaní nerezidenti, ale i členové jedné rodiny, papírový výtisk je totiž obvykle dodáván v jednom kusu na domácnost, v elektronické podobě si jej ale může pohodlně přečíst více lidí a informace mají stále při sobě a dohledatelné i zpětně,” zakončuje Ondřej Švrček. “Tištěný magazín i chytrý zpravodaj zároveň můžou fungovat paralelně, čtenáři pak k velké spokojenosti dostanou to nejlepší z obou.”