Jak vypadá český čtenář? Buduje si vlastní knihovnu, nejčastěji sáhne po beletrii, přečte 2-3 tituly měsíčně, vždy se knihy snaží dočíst a nové si kupuje online. Takové závěry vyplývají z průzkumu knižního secondhandu Knihobot, kterého se účastnilo více než 1800 respondentů napříč Českem.

„Zájem o četbu u Čechů neklesá. Mladí sice v četbě oproti seniorům trochu zaostávají, na rozdíl od starší generace ale častěji nakupují knihy z druhé ruky a přemýšlí nad tím, co mají ve své knihovně – knihy méně hromadí,“ přibližuje další zajímavé výsledky Tereza Kohutová, marketingová ředitelka Knihobotu.

Knihovny českých domácností se tenčí

Většina čtenářů si buduje knihovny sama (58 %) a pečlivě si vybírá, které knihy do ní zařadí (30 %). Knihovny, které obsahují větší část poděděných knih, tvoří zhruba 10 %. Oproti loňsku se tedy data nijak výrazně nezměnila. Tehdy poděděné knihovny tvořily taktéž 10 %, knihovny, vybudované samostatně, tvořily 54 % a zbylých 36 % patřilo knihovnám, které měly fond z menší části poděděný a z větší vybudovaný současným majitelem.

A jak jsou na tom Češi s pořádkem v knihovně? Polovina řadí knihy podle tematických celků, 18 % podle autorů, méně časté jsou pak řazení podle edic, abecedy nebo barev. Žádný systém pak nemá 23 % čtenářů.

Právě i díky pořádku mají tři čtvrtiny čtenářů o tom, co ve své knihovně mají, dobrý přehled. A dokonce se v něm zlepšují. Ještě minulý rok si vedlo evidenci 12 % dotázaných, nyní se k ní přiznalo 16 %.

Čím jsme starší, tím více hromadíme – mezi lidmi nad 60 let má více než tisícisvazkovou knihovnu necelá čtvrtina (24 %). Mezi dospělými (36-60 let) je to 14 % a u mladých dospělých (18-35) jsou to naopak pouhá 3 procenta, nejsilněji (34 %) je u nich naopak zastoupena menší knihovna v rozsahu 50-150 knih. Ta u dospělých tvoří 15 % a seniorů pouhých 5 %.

Oproti loňskému roku jsme ale knihovny umenšili. Především klesla kategorie knihoven nad 1000 svazků, které jsou dominantou především starších ročníků. Minulý rok knihovnu s více než 1000 svazky mělo 16 % dotázaných, letos už je to pouze 10 %. Mezi dospělými pak pokles tvořil téměř 10 %, o 5 % se ale u nich zvedl počet knihoven s 300–700 svazky.

„Zmenšení knihoven nás samozřejmě těší. Naším dlouhodobým cílem je naučit čtenáře posílat knihy dál a zbytečně je nehromadit, a to se očividně daří,“ chválí výsledky Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že nejenže není nutné mít každou knihu v knihovně, ale když si nějakou knihu pořídím, měl bych jí zaručit kvalitní místo, kde se na ni nebude prášit. To, že má někdo plný byt knih, z něj většího čtenáře nedělá,“ dodává Gazdoš.

Kolik svazků máte ve své knihovně?	2021	2022
0–50 knih	9 %	10 %
51–150 knih	20 %	23 %
151–300 knih	24 %	23 %
301–700 knih	22 %	24 %
701–1000 knih	9 %	10 %
Více než 1000 knih	16 %	10 %

Jaký přehled máte o svých knihách?	2021	2022
Perfektní – mám dokonce evidenci	12 %	16 %
Velmi dobrý	65 %	77 %
Zhruba vím, co v ní mám	22 %	6 %
Velkou část knih v podstatě neznám	1 %	1 %

Nejčastěji přečteme dvě knihy měsíčně

Denně alespoň na hodinu usedne ke čtení 24 % z dotázaných. Více jak čtyři hodiny týdně věnuje knize 17 % čtenářů, v případě seniorů je to dokonce 28 %. Méně než 30 minut týdně čte 6 %. Vloni denní četbu deklarovalo 38 %, podmínkou ale nebyla hodina četby.

Nejčastěji přečteme 2-3 knihy za měsíc (47 %). Vedoucí pozici ale zastávají především lidé nad 60 let. Z dat vyplývá, že čím jsme starší, tím více máme času na čtení.

Kolik knih přečtete měsíčně?	mladí 18–35 let	dospělí 36-60 let	senioři 60–85 let
0-1 knihy	28 %	23 %	8 %
2-3 knihy	48 %	46 %	40 %
4-5 knih	14 %	18 %	27 %
5-7 knih	6 %	7 %	16 %
8 knih a více	4 %	6 %	9 %

A když už se začteme, snažíme se dočíst. Oproti loňskému roku dokonce přibylo čtenářů, kteří knihy dočítají. Vloni to byla čtvrtina, letos je o 4 % více. Jednou za rok pak nedočte knihu 39 % dotázaných.

A jaké knihy berou lidé do ruky nejčastěji? Jednoznačně vítězí beletrie. Mezi ní pak vedou detektivky a fantasy a sci-fi. Pozadu ale není ani naučná a odborná literatura. Popelkou asi nepřekvapivě zůstává poezie, kterou za svůj oblíbený žánr označilo pouze 10 % z dotázaných.

Výraznou proměnou neprošly ani neoblíbenější knihy. V roce 2009 v anketě Kniha mého srdce vyhrál román Zdeňka Jirotky Saturnin, třetí pak byl Malý princ, pátá série o Harrym Potterovi. I v průzkumu Knihobotu to byly tři z nejčastěji zmiňovaných titulů.

„K nejprodávanějším titulům patří knihy Patrika Hartla a Radky Třeštíkové. Z dětských knih je to třeba bestseller posledních let – Deník malého poseroutky,“ dodává Tereza Kohutová.

Pro knihu na e-shop

Většina respondentů nakupuje nové knihy v knihkupectvích (64 %), přičemž jednoznačně vede prodej prostřednictvím e-shopů (45 %). Z druhé ruky nakupují knihy především mladí do 35 let, kteří nákupy ze secondhandu či antikvariátu hlásí v 37 % případů. Naopak knihy z druhé ruky jsou méně oblíbené u generace 60+, která k jejich nákupu sáhne v 24 % případů.

Kde kupujete nové knihy?
E-shop antikvariátu	25 %
E-shop knihkupectví	45 %
Kamenné knihkupectví	19 %
Kamenný antikvariát	4 %
Využívám všechny zmíněné varianty podle situace	7 %

Třetina z dotázaných utratí měsíčně za knihy 300–600 Kč. Víc než tisícovku pak investuje do knih 11 % oslovených.

Nejčastěji lidé kupují knihy pro sebe (97 %), třetina ale zároveň také kupuje knihy pro rodinu nebo jako dárek. Tipy na nové knihy nejčastěji čtenáři hledají (bylo možné volit z více možných odpovědí) v internetové Databázi knih (39 %) a 35 % dá na doporučení přátel či rodiny nebo se inspiruje knižními tipy v médiích (32 %).