Stejná situace se opakuje rok co rok. Pěkné počasí láká Čechy – národ chalupářů – na jejich prázdninová sídla. Během července a první poloviny srpna, kdy jsou chalupy využívány nejčastěji, na ně přivezou z domů a bytů velké množství sezónní výbavy – sportovní náčiní, elektroniku, nářadí. V srpnu však již bývá dovolená mnohých vyčerpána, počasí se může začít kazit, a tak se z chalup stává místo především víkendových pobytů. A toho si samozřejmě jsou vědomi zloději, pro které je sezonní výbava rychlým a hlavně dobře zpeněžitelným lupem.
Přestože policejní statistiky ohledně údajů za letošní prázdniny zatím mlčí, již nyní se dá předpokládat, že nejvíce vyloupených chat a chalup bude ve Středočeském kraji. Podle odhadů společnosti TOKOZ, jednoho z nejstarších výrobců zámků a kování, bude v celé ČR vyloupeno o prázdninách kolem pěti set rekreačních objektů, z toho v srpnu necelá polovina.
Zatímco například v Praze, Jihomoravském nebo Moravskoslezském kraji se počty vyloupených rekreačních objektů dají počítat na jednotky, ve Středočeském kraji bude pravděpodobně počet vloupání přesahovat několik desítek. Důvod je jednoduchý – pravidelně využívaných rekreačních objektů je zde největší množství z celé republiky. Navíc je zde i dražší lup – v porovnání s ostatními kraji až desetkrát.
Letní zloději používají jinou techniku než v zimě – jsou drzejší a rychlejší
Zlodějům nahrává i dobrá dostupnost objektů. Jejich akce pak může být u vytipovaných objektů skutečně dílem několika minut.
„Obecně platí, že ‚letní zloději‘ kradou jiným způsobem, než ti zimní,“ uvádí Jan Krupíř, autor erudičního webu Zamcenydum.cz. „Přestože pochopitelně není možné generalizovat, ze zkušenosti víme, že v létě bývají krádeže rychlejší – zloděj se totiž nepotřebuje k majetku tolik dobývat. Zpeněžitelný majetek nalézá doslova na každém kroku. Často si zloděj například vytipuje, kdy odejdou rekreanti na procházku a během dvou minut prošmejdí nezabezpečený objekt.“
Podle Krupíře je tedy na místě jednat chytře a snažit se čas, který lupič potřebuje k odcizení věcí, maximálně prodloužit. Je pravděpodobné, že pokud se váš rekreační objekt nenachází vyloženě na samotě, nebude chtít riskovat, že jeho přítomnost někdo zaregistruje, a tak raději pečlivější prohlídku vzdá.
„V létě je kolem nemovitostí logicky živěji než v zimě. Kratší noc, lidé, ale také psi na zahrádkách, to vše pro zloděje představuje potenciální riziko, které nebude chtít příliš dlouho pokoušet. V létě tedy platí pravidlo pěti minut více než kdy jindy,“ zakončuje Krupíř.
Pravidlo pěti minut
Majetek, který zloděj neobjeví (nebo ke kterému se nedostane) do pěti minut od svého vloupání, bývá zpravidla v bezpečí.
Zloděje nelákají jen drahé věci, paseku jsou schopni udělat i s potravinami nebo oblečením.
Kdo kdy zažil vloupání, ten potvrdí, že myšlenkové pochody některých zlodějů jsou skutečně nepochopitelné. Objekt nejen vykradou, ale zároveň zcela bezdůvodně znehodnotí i soukromý majetek rekreantů, který pro ně nemá žádnou reálnou hodnotu. Počínaje roztrhaným oblečením, znehodnocenými knihami po rozšlapané potraviny.
I proto odborníci doporučují zabezpečovat i majetek uvnitř objektu. Pokud skříň nemá vlastní zámek, lze ji opatřit petličkou a visacím zámkem. Podobně lze zabezpečit sklípek nebo spíž. Na zvážení je i uzamykání dveří uvnitř objektu. Díky charakteru letních krádeží majitelé tolik neriskují, že by si zloděj dal práci s dobýváním se do zamčených dveří.
„Kvalitní visací zámek druhé bezpečnostní třídy se dá pořídit za zhruba 300 korun, cena visacích zámků třetí a vyšší bezpečnostní třídy pak začíná na zhruba dvojnásobné ceně,“ uvádí Jitka Vozábová ze společnosti TOKOZ. „Bezpečnostní závory, ideální pro zajištění dveří, lze pořídit kolem 800 korun.“
Samozřejmostí by pak mělo být zabezpečení nářadí, které by mohlo sloužit k dalšímu pronikání do objektu – tedy například seker, krumpáčů nebo páčidel. Ty patří jednoznačně pod vlastní zámek.
„Koho by děsilo množství klíčů, které s sebou zabezpečování majetku nese, toho je možné uklidnit – dnes není problém pořídit si i na chalupu zámky s takzvaným systémem generálního klíče nebo alespoň se společným uzávěrem. I když se jejich zámky budou lišit, k jejich uzamčení nebo odemčení budete potřebovat klíč jediný,“ zakončuje Krupíř.