„Pro radost ze zdraví“ je motto české značky VETO, která tradičním japonským způsobem vyrábí potraviny ze sóji. Nejznámější jsou jejich tofu paštiky Pâtifu, ale jejich záběr je daleko širší, protože sója, která je v Asii po staletí nazývána královnou plodin, nabízí daleko více možností. Tofu, respektive sója má totiž blahodárný účinek na naše tělo. Pomáhá snižovat cholesterol v krvi, působí pozitivně na kardiovaskulární systém, je vynikajícím zdrojem bílkovin, působí příznivě proti osteoporóze nebo jako prevence proti některým druhům rakoviny.
Ve VETO se snaží, aby si na sóje každý pochutnal. A od toho jsou tu jejich pomazánky, které se skvěle hodí jako zdravá, a hlavně chutná svačinka. Samozřejmě jsou všechny veganské, ale nadchnou i „nevegany“. Pomazánky se vyrábí z celých zrn luštěnin a bezlepkových obilnin a jsou ochucené nejrůznějšími přírodními příchutěmi. Vyzkoušet můžete například pomazánku s lučními bylinkami, která je inspirovaná českými loukami a zahradami, nebo pomazánku s hitem zdravé výživy, s francouzským lahůdkovým droždím. V nabídce najdete také variaci se sušenými rajčaty a paprikou nebo tu provoněnou uzenými fazolemi, které pomazánce dávají jedinečnou příchuť letních táboráků.
Pomazánky VETO si můžete objednat spolu s dalším nákupem na Košík.cz.
—
Pomazánky VETO různé příchutě (100 g) si můžete koupit na e-shopu Košík.cz za cenu od 28,90 Kč.
Společnost Auga Organic je jedním z největších evropských výrobců biopotravin. Hospodaří na 38 tisících ha ekologicky certifikované půdy a snaží se o plně udržitelný model zemědělství. Využívá ty nejmodernější technologie a klade důraz na inovace ve výrobě. Díky udržitelnému zemědělství tak může nabídnout zákazníkům produkty, jejichž výroba nijak nezatěžuje životní prostředí. Kromě organické zeleniny, hub či vajec se značka zaměřuje také na polévky, trvanlivá jídla a obilné produkty včetně kaší.
Ovesné kaše od Auga Organic se vyrábí z bio ovsa pěstovaného přirozeně, bez vyčerpávání půdy, s využitím inovativních technologií a bez chemických hnojiv či pesticidů. Vybrat si můžete ze dvou příchutí. Ovesná kaše s jablky a skořicí je ideální volbou na podzim, kdy přirozené tíhneme k teplým snídaním. A pokud nefandíte jablkám, sáhněte po variantě s meruňkami a banánem. Obě kaše jsou bohaté na vlákninu, neobsahují mléko ani přidaný cukr.
A jak si kaši dopřát? Příprava je jednoduchá. Stačí zalít v misce 50 g směsi se 150 ml vroucí vody, dobře promíchat, nechat tři minuty odstát a pak už si užít její plnou chuť. Ovesné kaše Auga Organic si můžete koupit spolu s dalším nákupem na Košík.cz.
—
Bio ovesnou kaši Auga Organic jablko a skořice nebo meruňky a banán (350 g) si můžete koupit na e-shopu Košík.cz za cenu 129,90 Kč.
Podzim přinesl konec motorkářské sezony a chladné počasí připomíná, že je čas připravit garáž na zimu. Ať už v ní schováváte jednostopého mazlíčka, auto nebo jiné cenné vybavení, rozhodně byste neměli podceňovat dobré zabezpečení. Garáže jsou totiž pro zloděje zlatý důl – a majitelé jim cestu dovnitř často výrazně ulehčují. Na co si dát pozor?
V loňském roce z garáží zmizely součástky na auta a motorky za neuvěřitelných 67 milionů korun. Částka možná svou výší překvapí, důvod je ale zřejmý – součástky se dají jednak snáze ukrást, jednak také jednodušeji prodat. Tomu odpovídá í velmi nízká míra objasnění těchto krádeží, která se pohybuje okolo 10 %. Zkrátka a dobře – s ukradenými součástkami se už pravděpodobně nikdy nepotkáte. Zlodějům navíc nahrává špatné zabezpečení garáží, které přitom ukrývají majetek v řádech statisíců. „Do ochrany majetku bychom měli vložit ideálně cca 3 % hodnoty věcí, které chceme zabezpečit. Snadno si tak můžeme spočítat, zda tomu zabezpečení u naší garáže odpovídá – naše zkušenost potvrzuje, že tomu tak v drtivé většině případů není,“ upozorňuje Petr Neuvirt, obchodní ředitel společnosti Tokoz.
Nešetřete na zámku
Stejně tak pečlivě, jako vybíráme zámek na vchodové dveře do domu nebo bytu, bychom měli vybírat i ten ke garáži. Jestliže ji chrání stahovací vrata, zabezpečíme je visacím zámkem doplněným petlicí. Zabezpečení by mělo odolat výkyvům a rozmarům počasí a zároveň vytvořit pro zloděje překážku, přes kterou neprojde. „Volíme ideálně takový zámek, který splňuje certifikaci alespoň ve třetí třídě odolnosti.Vyšší třída totiž znamená delší dobu nutnou k překonání zámku. Běžný amatérský zloděj už takový zámek jednoduše nezdolá,“ doplňuje Neuvirt.
Nelákejte zloděje
Je jedno, zda v garáži máte veterána nebo sbírku trofejí. Zloděj se rád poohlédne po všem, co lze zpeněžit. Pokuste se ho proto zbytečně nelákat a zamezit výhledu do garáže. Věci a stroje uvnitř přikryjte plachtou, drobnější můžete schovat do bezpečnostní krabice nebo úložného boxu. Dobrým řešením jsou i bezpečnostní uzamykatelné systémy typu X Safety Box, které můžete připevnit k jakémukoliv pevnému povrchu. Motorku, čtyřkolku nebo třeba další sezonní výbavu pak jednoduše zajistíte řetězem.
Zakryjte okna
Necháváte v garáži otevřené okénko na ventilaci kvůli větrání? Pro průměrného zloděje je jeho otevření otázkou deseti vteřin. Nenechte se ukolébat ani dojmem, že by se skrz něj dovnitř nedostal – zloději jsou často velmi vynalézaví a obratní a nezadají si s „hadími“ muži. Všechna okna v garáži proto důsledně zavírejte, ideálně na uzamykatelnou kličku. Velmi dobrou službu prokáže i bezpečnostní neprůhledná folie. Zabrání snadnému rozbití skla, a navíc si přes ni zloděj nemůže garáž obhlédnout a vytipovat.
Hlídejte samostatné garáže
Zatímco garáž u domu máme relativně pod kontrolou, samostatné garáže v odlehlých částech měst už představují velké riziko. Pohyb lidí okolo bývá minimální, zabezpečení pokulhává a zloději tak mohou krást poměrně nerušeně. „Samozřejmostí by i zde měla být kvalitní bezpečnostní závora nebo petlice na dveřích spolu s visacím zámkem určeným do náročných klimatických podmínek. Zabezpečení můžeme doplnit bezpečnostní kamerou nebo čidlem reagujícím na pohyb. Nezapomínáme ani na pravidelnou kontrolu garáže – a to i během zimních měsíců,“ dodává Petr Neuvirt.
Sdílejte s rozumem
Příspěvek ze zazimovávání motorky nebo úklidu garáže… k tomu přidejte označení polohy a návod pro zloděje je na světě. Sociální sítě se v posledních letech staly lovnými vodami pro tipaře, kteří si na nich jednoduše vyhlédnou až příliš sdílné majitele motorek a aut. Jestliže o svůj poklad nechcete přijít, zvažte, co na sebe v internetovém prostředí prozrazujete, a to především v různých hobby skupinách, kde nemáte přehled o všech členech. Není nutné se hned odstřihnout od online světa, ale alespoň nebýt konkrétní ohledně svého bydliště nebo termínu další dovolené.
Tipy:
Cylindrická vložka Tokoz Pro 400
Vložka Tokoz Pro 400 certifikovaná ve 3. bezpečnostní třídě odolá planžetování, bumpingu i odvrtání, navíc ji lze použít i pro atypické tloušťky dveří.
Uzamykatelný mechanismus vhodný pro zabezpečení větších objektů, motorek či skútrů. Lze ho připevnit na různá místa, zašroubovat do dveří, upevnit na stěnu nebo přivařit na podlahu.
Bedna z ocelového plechu se hodí na zabezpečení nářadí, součástek a dalšího vybavení. Speciální konstrukce bedny brání vyklopení víka i po odstranění pantů.
Mušle i další mořské plody se na jídelníčku Čechů začínají objevovat stále častěji. Jsou totiž nejen lahodnou delikatesou, ale také zdrojem zdraví prospěšných látek, které z nich právem dělají superpotravinu. Pokud jste dosud mušle nevyzkoušeli, měli byste to napravit. Co v sobě ukrývají a jak si je můžeme připravit v pohodlí domova?
Nutriční poklad z moře
Mušle často bývají zařazované mezi tzv. superpotraviny, a není se čemu divit. Jsou nabité vitaminy a minerály, které bychom v jiných potravinách v podobném množství hledali jen stěží. Mušle jsou mimo jiné cenným zdrojem vitaminu B12, který příznivě působí na nervovou soustavu a podílí se na tvorbě červených krvinek. Dobře známé jsou také protizánětlivé účinky mušlí a jejich pozitivní vliv na stav pokožky a kloubů díky vysokému obsahu železa, zinku, fosforu, jódu i selenu. Bohaté jsou i na omega-3 mastné kyseliny, napomáhající správné funkci našeho kardiovaskulárního a imunitního systému. Pro milovníky zdravého životního stylu a vyváženého stravování představují mušle malý poklad – obsahují totiž velké množství bílkovin a minimum tuku, takže jsou vhodnou volbou i na dietní jídelníček.
„Velkou výhodou mušlí je i jejich příznivá cena. Rozhodně tedy neplatí, že by šlo o delikatesu, kterou si může dovolit jen málokdo. Naopak – za kilogram mušlí zaplatíte okolo 150 Kč, což je méně než zaplatíte například za hovězího maso s kostí, které přitom obsahuje podobné množství bílkovin,“ dodává Václav Tringela, specialista na maso, ryby a mořské plody z Košík.cz.
Jak nakupovat
Mušle si můžete dopřát v řadě restaurací, ale v dnešní době už není problém ani sehnat čerstvé a připravit si je doma. V České republice se nejčastěji setkáte se slávkami z Nizozemska, které patří mezi jejich největší producenty. V rybářském městě Yerseke se tu ročně zpracuje 90 milionů kilogramů slávek, které pak putují i do českých obchodů.
A jak poznáme, že je mušle opravdu čerstvá? Základním ukazatelem je lastura – ta by měla být zavřená a neporušená. Po rozbalení čerstvých mušlí se na chvíli otevře, ale poté by se měla opět uzavřít. Pokud ne, je mušle mrtvá a je třeba ji vyhodit. Platí to i pro ty mušle, které se po tepelné úpravě nerozevřou.
„Při nákupu mušlí bychom měli sledovat nejen vzhled samotných mušlí, ale také se zajímat o oblast chovu a způsob odlovu, který by měl každý prodejce jasně uvádět. Pokud sáhneme po slávkách z přírodního chovu, máme tak jistotu, že se do vody nedostala hnojiva, chemikálie a další nebezpečné látky, které by měly vliv na kvalitu mušlí,“ doplňuje Václav Tringela, specialista na maso, ryby a mořské plody z Košík.cz.
Není mušle jako mušle Kromě holandských slávek si můžete dopřát i další druhy mušlí. Mezi nejznámější patří také hřebenatka, známá jako mušle svatého Jakuba. Její maso je velmi křehké a vynikne například v těstovinách nebo rizotu. Hřebenatky se ale mohou konzumovat také syrové, jako tzv. sashimi.
Příprava není věda
Mušle si většinou koupíte již očištěné. Pokud ne, zbavte se nečistot pomocí malého kartáčku a poté mušle namočte na cca dvacet minut do studené vody, aby se z nich vyplavil písek. „Čerstvé mušle vždy ihned spotřebujeme a v lednici je neskladujeme déle než dva dny. Můžeme samozřejmě zakoupit i zmražené, musíme však počítat s tím, že kvalita masa už nebude taková jako u čerstvých a pravděpodobně bude i lehce gumové. Pokud si netroufáte na jejich přípravu, není problém zakoupit i hotové mušle uvařené v omáčce. U nich máte jistotu, že jsou všechny v pořádku a můžete je bez obav sníst,“ radí Václav Tringela, specialista na maso, ryby a mořské plody z Košík.cz.
Samotné vaření mušlí je poměrně jednoduché. Základní pravidlo zní – nepřevařit. Čím déle mušle vaříte, tím bude jejich maso tužší a gurmánský zážitek menší. Nejsnazší cestou je vložit mušle do páry a upravovat po dobu přibližně pěti minut nebo do jejich rozevření. Přidat je můžete i do omáčky, kde je pak stačí jen několik minut povařit.
Slávky na bílém víně
A jaký je nejoblíbenější způsob přípravy mušlí? Jednoznačně vyhrávají slávky na bílém víně. Stačí na pánvi rozehřát máslo či olivový olej, zpěnit česnek a šalotku, přidat zelenou petrželku, bílé víno a poté mušle, které krátce opečeme po obou stranách. Hotový pokrm podáváme s bílou bagetkou a sklenkou vína.
Špagety se slávkami
Na pánvi krátce osmažíme slávky na olivovém oleji, z mušlí vyjmeme vnitřek a slijeme šťávu z pánve. Poté na oleji zpěníme dva až tři stroužky česneku, přidáme konzervu loupaných rajčat, dochutíme solí a pepřem a do omáčky přidáme šťávu z mušlí. Uvaříme špagety a smícháme s omáčkou, do které jsme přidali maso z mušlí.
Rizoto se slávkami
Na pánvi rozpustíme máslo, zesklovatíme šalotku a poté na ní krátce orestujeme rýži (ideálně typ arborio). Rýži zalijeme bílým vínem, necháme ho odpařit a postupně přiléváme zeleninový vývar. Rýži vaříme, dokud není hotová, poté do ní přidáme parmezán dle chuti a maso ze slávek, které jsme předtím několik minut restovali z obou stran na pánvi.
Tip:
Slávka jedlá
Vyzkoušejte chuť čerstvých slávek z Nizozemí. Společnost Delta Mossel byla založena v roce 1978 a z malého rodinného podniku se postupně proměnila v jednoho z největších dodavatelů mušlí a ústřic v Evropě. Mušle se chovají ve volné přírodě a přirozeném prostředí a od počátku jsou pod přísnou kontrolou kvality. Na váš stůl se tak dostanou jen čerstvé a kvalitní mušle.
—
Košík je partnerem Prague mussel week, který se koná 26.9 – 2.10. 2022. Aktuálně tak můžete zakoupit slávky na Košík.cz za skvělou cenu 99,90 Kč za 1 kg neuvařených slávek nebo 109,90 Kč za 500 g uvařených v jedné ze tří různých druhů omáčky.
Příběh značky Tweek se začal psát v malé kuchyni ve Stockholmu. Zakladatelka Åsa Rosén byla odhodlaná najít způsob, jak zlepšit svůj psychický i fyzický stav, a začala hledat na světě potraviny a suroviny se známými zdravotními přínosy. Vznikalo tak pečivo, tyčinky a další potraviny, které byly zdravější než jejich běžné varianty v obchodech. A protože Åsa vždy milovala bonbony a pamlsky všech tvarů i chutí, rozhodla se zaměřit právě na výrobu sladkostí, které budou skvěle a sladce chutnat i bez přidaného cukru. A tak vznikl Tweek (podle slova tweak, které znamená vylepšit, doladit, opravit).
Sladkosti Tweek mají v porovnání s tradičními cukrovinkami až o 45 % méně kalorií a jsou bez jakéhokoli přidaného cukru – toho je dokonce o 95 % méně než u klasických sladkostí. Přesto se vzhledem, barvou ani chutí od těch tradičních neliší. Nenajdete v nich ani konzervanty, palmový olej nebo sójový lecitin. Navíc mají vysoký podíl vlákniny a obsahují pouze přírodní barviva. Třeba fialová je z černé mrkve a červená zase z batátů. A jaké sladkosti od Tweek si můžete dopřát? Třeba kukuřičné křupky v mléčné čokoládě, ovocný mix gumových bonbonů nebo mixy kyselého želé.
Bonbony Tweek si můžete objednat spolu s dalším nákupem na Košík.cz.
—
Bonbony Tweek různé příchutě (různá balení od 60 g) si můžete koupit na e-shopu Košík.cz za cenu od 59,90 Kč.
Křupavá kůžička, šťavnaté maso a skvělá chuť. Pečené kuře je na jídelníčku českých domácností stálicí. Umíte ho ale upéct tak, aby se opravdu povedlo na jedničku? Osvěžte si základní postupy a zjistěte, kde při přípravě možná děláte chyby.
Každý z nás ročně sní téměř 30 kg drůbežího masa a z velké části se jedná především o kuřecí. Za jeho oblibou stojí hned několik faktorů – je lehce stravitelné, obsahuje hodně bílkovin a méně tuku než jiné druhy masa a najdeme v něm i řadu vitaminů a minerálů jako fosfor, hořčík či železo. Obrovskou výhodou je i jeho variabilita, protože kuře můžeme v kuchyni snadno zpracovat celé. A jak si ho co nejlépe upéct?
Na původu záleží
Cesta za dobrým pečeným kuřetem začíná už v obchodě. Nebo, ještě lépe řečeno, na farmě. Maso kuřete z velkochovu totiž nikdy nebude mít tak dobrou chuť jako to z bio či farmářské produkce. Kuřata chovaná na farmách mají dostatek pohybu i místa pro život a díky prostředí bez stresu je tak jejich maso chutné a kvalitní. „Oproti masově produkovaným kuřatům se ta z farem nechávají růst až 70 dní na váhu okolo 2 kg, a jsou krmena pouze vyváženým krmivem bez použití hormonů či antibiotik. To vše se samozřejmě pozitivně promítá do výsledné chuti masa,“ doplňuje Václav Tringela, specialista na maso z Košík.cz.
Spěchat se nevyplácí
Klíčem k dobře propečenému kuřátku je mimo jiné i čas. Ještě před přípravou je vhodné kuře nechat přibližně půlhodinku odpočinout při pokojové teplotě, aby se pak peklo rovnoměrněji. Kuřecí maso obecně nevyžaduje dlouhé pečení, i tak je ale vhodné nic neuspěchat. Zkuste proto kuře nejprve péct cca tři hodiny při nižší teplotě okolo 90° a po změknutí krátce dopéct při cca 180°. Odměnou vám bude křupavé, ale přitom šťavnaté maso odpadávající od kosti. A nespěchejte ani po dopečení – kuře nechte před porcováním chvíli odpočinout, aby z něj nevytekla všechna šťáva.
Namazat a podlévat
Krásně propečená kůrčička vyžaduje důkladné podlévání a mazání. Je jedno, zda zvolíte máslo nebo sáhnete po sádle, každopádně s ním ale nesmíte šetřit. Přibližně tři až čtyři lžíce másla ochuťte bylinkami, solí či kořením dle chuti a poté ho vetřete především pod kůži na prsou, kterou je třeba lehce uvolnit. Zbylým máslem potřete zbytek kuřete – díky promazání se maso nevysuší. Křupavou kůrčičku nám zajistí také pravidelné podlévání výpekem, ideálně každou čtvrt hodinu.
Tajný tip od Václava Tringely, specialisty na maso z Košík.cz: Nakrájejte jablko na půl měsíčky, zbavte jadýrek a vložte dovnitř kuřete, jako byste používali nádivku. Po upečení bude maso krásně křehké a šťavnaté. Chutná přímo skvěle!
Poraďte si se zbytky i nedostatkem
Zbylo vám maso z pečeného kuřete? Byla by škoda ho vyhodit. Zbytky nakrájejte a zužitkujte jako náplň do tortill či wrapů, připravte z nich salát nebo sendvič k vydatné svačině. Kuřecí maso vám poslouží také jako skvělý základ pro domácí pomazánku.
„Přebytky pečeného masa můžeme bez obav také zamrazit – ideálně již naporcované, abychom je pak mohli využít dle potřeby. V mrazničce nám vydrží přibližně dva měsíce,“ dodává Václav Tringela z Košík.cz.
Máte rádi kimchi? Korejský zázrak plný vitamínů a tělu prospěšných látek z kvašeného zelí a další zeleniny je i v Česku stále populárnější. A co takhle malý snack v podobě kimchi chipsů? I když to může znít až neuvěřitelně, tak i takové dobroty z kimchi si můžete dopřát. Na Košík.cz je nabízí značka KimchiClub.
Křupavé a jemné Crunchy Gochugaru je ideální na svačinku i v pozdějších večerních hodinách. Kimchi Chips s banánem, kokosem a čokoládou jsou zase skvělou záchranou, když vás honí mlsná. A pak je tady ještě Kimchi Chips papír, který svůj název získal podle plátků tenkých jako papír a rozplývajících se na jazyku. Přináší intenzivní chuť a hodí se nejen na mlsání, ale i do salátů nebo při přípravě jídel.
A jak tyhle dobroty vznikají? Prostým šetrným sušením kimchi při teplotě 35 °C. Na rozdíl od klasických chipsů a sušenek neobsahují konzervanty ani žádné stabilizační látky nebo dochucovadla a mají nízkou energetickou hodnotu. Naopak jsou plné zdraví prospěšných látek, jako jsou antioxidanty, enzymy, kapsaicin, vápník, vláknina, přírodní probiotika a další.
KimchiClub si můžete objednat spolu s dalším nákupem na Košík.cz.
—
KimchiClub různé druhy (50 g nebo 30 g dle druhu) si můžete koupit na e-shopu Košík.cz za cenu od 45,00 Kč.
Špatně přístupná místa, silná oka na řetězu, staré petlice a závory na chalupě. Všude tam využijete visací zámek s dlouhým obloukem, který je šikovným a velmi univerzálním zabezpečovacím prvkem. Na co si dát při výběru pozor?
Visací zámky jsou asi nejpraktičtější součástí domácího zabezpečení. Uzamknete s nimi bránu či vrata, ale i zahradní domek, kůlnu nebo garáž. Pokud máte na chalupě starší typ dveří, může právě vhodně vybraný „visáč“ vyřešit problém se zamykáním. Snadno s ním ale zabezpečíte také drobnější nářadí nebo náklad, který potřebujete bezpečně převézt třeba během letních prací na chalupě.
I u visacích zámků musíme při výběru sledovat několik kritérií. Odolat by měl výkyvům počasí, takže mráz, déšť ani letní horko nijak neovlivní jeho funkčnost. Kvalitní zámek by měl být certifikovaný podle normy ČSN a zařazený v některé z bezpečnostních tříd. „Třídy odolnosti zaručují, že zámek po určitou dobu odolá pokusům o vytržení, vypáčení či přeřezání. Sáhnout bychom měli po zámcích alespoň ve III. bezpečnostní třídě, které výrazně zvýší úroveň ochrany našeho majetku,“ doplňuje Petr Neuvirt, obchodní ředitel společnosti Tokoz.
Visací zámek s dlouhým obloukem si poradí i s takovými místy, kde byste běžně sahali po prodlužovacím řetězu nebo se složitě pokoušeli o jeho uzamčení. Můžete zvolit také variantu umožňující uzamčení bez klíče, která rovněž výrazně usnadňuje manipulaci se zámkem. Při výběru se vyhýbejte koupi bezejmenného zámky na tržnici – velmi pravděpodobně jej totiž budete muset brzy vyměnit, a ve výsledku tak rozhodně neušetříte.
Filipa Sajlera není asi potřeba představovat. Úspěšný kuchař známý z televizního pořadu Kluci v akci byl členem Národního kuchařského týmu, prošel stážemi u michelinských kuchařů, vařil v restauracích po celém světě a jídla připravoval pro evropské politiky i světoznámé umělce. I díky těmto ohromným zkušenostem s kuchařinou a cateringem se v jeho srdci zrodila Cibule. Nejde o zeleninu, ale koncept toho, jak nabídnout lidem hotové jídlo té nejvyšší kvality, které si lze vychutnat kdykoliv a kdekoliv.
Na Cibuli pracoval Filip Sajler spolu s týmem kuchařů s podobnými kulinářskými zkušenostmi, smýšlením a láskou jídlu jako on. Více jak dva roky ladili všechny postupy a recepty a postavili úžasný řetězec lokálních farmářů a dodavatelů z České republiky, kteří dodávají pečlivě vybrané a čerstvé suroviny. Jídla se připravují unikátní skandinávskou technologií a pomocí šokového zchlazení jsou čerstvá a chutná i po opětovném ohřátí. Už se nemusíte zdržovat přípravou jídla nebo řešit, kam s kolegy vyrazit na oběd. Jídlo od Cibule z prvotřídních surovin můžete mít jednoduše v lednici a přichystané k ohřátí. Prostě chuť jako z dobré restaurace u vás doma.
A z čeho si můžete vybírat? Čeká na vás třeba čočka na kyselo s variací klobásek, líčka na víně, krůtí rolka, vídeňská roštěná, řízek, smažený květák, ale i kuřecí kung pao, halušky, tvarohové knedlíky a další. Pochutná si opravdu každý. Hotová jídla Filipa Sajlera a jeho značky Cibule si můžete objednat spolu s dalším nákupem na Košík.cz.
—
Hotová jídla Filipa Sajlera a jeho značky Cibule (různé druhy od 390 g) si můžete koupit na e-shopu Košík.cz za cenu od 109,00 Kč.
Česko je země skládkám zaslíbená. V současnosti se skládkuje zhruba polovina veškerého komunálního odpadu. Jeho produkce meziročně neklesá, takže plocha nutná k jeho ukládání se každým rokem zvětšuje. Provozovatelé skládek tedy hledají cesty, jak se domluvit se svými sousedy. Jednou z možností je dobrovolné sídlení dat o jejich dopadech na životní prostředí s pomocí speciálních senzorů. Vyvinul je brněnský startup Agdata.
Agdata sice nedokáže eliminovat dopady skládky na okolí, dokáže však efektivně hlídat, že nepřekračuje normy dané zákonem. Prostřednictvím sítě citlivých senzorů umístěných na okolních pozemcích nepřetržitě měří a zaznamenává hodnoty látek, které skládka produkuje. Tato data pak může provozovatel jednoduše sdílet například se samosprávou. Anebo je může měřit přímo samospráva a provozovatel skládky hradí provoz senzorů.
Takzvané R-senzory zvládnou ohlídat hodnoty oxidu uhličitého, oxidu dusičitého, čpavku nebo metanu. Kromě toho mohou hlídat hodnoty prašnosti. Prach totiž může produkovat jak samotné skládkoviště (zejména v případě, kdy se na něm ukládá například stavební opad), tak vozy, které na něj odpad zaváží.
„Jsou momenty, kdy obce tahají za kratší konec provazu. V celé řadě lokalit jsou provozem skládky zasažené celé čtvrti, nárazová měření však často neprokážou zásadnější problém anebo to skončí pokutou, ale nic se nezmění. V tomto ohledu je třeba přístup přehodnotit,“ zmiňuje Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata. Podle něj je měření dopadů skládky na okolí výhodné i pro samotné provozovatele. „Pokud doloží, že skládka nemá na nejbližší okolí negativní dopad, výrazně lépe se jim pak se samosprávou jedná například o rozšíření provozu nebo změně ukládaného materiálu.“
Nikdo nechce skládku za domem
A to je pro řadu provozovatelů klíčové. Ještě nejméně do konce dekády totiž bude skládkování v Česku zažívat boom. Přestože Evropská unie dlouhodobě účinně pracuje na tom, aby v členských státech končilo na skládkách komunálního odpadu jen nezbytné minimum odpadků, realita v Česku je zatím trochu jiná. Může za to mimo jiné i odklad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů, který měl platit již za dva roky. Česko ho však uvede v platnost až v roce 2030.
„Nikdo pochopitelně nechce skládku za domem. Povolovací procesy pro její rozšíření nebo změnu musí projít přes zastupitelstva, která jsou pochopitelně pod tlakem svých obyvatel. Dojít k dohodě, že skládka bude transparentně sdílet data o svých dopadech na okolí je tak často jedinou cestou, jak se vyhnout patové situaci,“ zmiňuje Musil.„Obec se zároveň může dohodnout, že kdy, kdy bude skládka nadměrně prášit nebo obtěžovat zápachem bude muset například finančně kompenzovat. To je pak pro provozovatele motivační a rychleji to vede k odstranění problému.“
První datově transparentní skládka na Slovensku
Jedna z prvních „datově transparentních“ skládek se nachází například několik kilometrů od českých hranic – na Slovensku v obci Dubová. Patří stejnojmenné obci, která se v minulosti musela potýkat například s peticí za okamžité uzavření skládky. Nyní nainstalovala na několik míst senzory, které mimo jiné hlídají konkrétní dopady skládky na obyvatele – například produkci PM částic nebo výfukových plynů. Data ze senzorů, které se nachází po obvodu jejího areálu sdílí v reálném čase se zastupitelstvem obce. A to může v případě nadměrných hodnot varovat občany.
„Data o nebezpečných skládkových plynech pochopitelně měříme přímo v šachtách v tělese skládky, tak jak to požaduje legislativa. Doplňkově jsme však přímo u areálu, ale také v na několik místech v obci, začali měřit i další vlivy, které nám umožní lépe monitorovat její provoz. Data o prašnosti nebo třeba výfukových plynech sbíráme v reálném čase a nabízíme je obyvatelům přímo na webových stránkách Dubové,“ uvádí starosta obce Ľudovít Ružička. „Díky tomu jsme se k velkému překvapení dozvěděli, že kvalita ovzduší v obci je kvůli dopravnímu provozu často horší než přímo na skládce jako takové.“
Datové senzory jsou řešením i pro stavby
Tak jako skládky je však možné hlídat i jiné areály. Datová kontrola prašnosti se stále častěji skloňuje u velkých staveb, jako jsou dálnice, koridory nebo například logistická centra. Při skrývkách zeminy v suchém období totiž velice často dochází k obtěžování okolí prachem. V některých případech navíc zdravotně závadným.
„Je jasné, že při staveních pracích se bezprašnému prostředí není možné vyhnout. Nicméně to ještě neznamená, že by obce neměly vyžadovat kompenzaci pro zasažené obyvatele. A opět platí, že je to výhodné i pro samotné stavaře. Kompenzace obyvatel, založené na reálných datech z ovzduší tím, výrazným způsobem snižují vzájemné konflikty a dokáží utlumit,“ zakončuje Musil.
