Letní prázdniny se blíží a pro mnohé rodiče samoživitele je toto období v roce velmi finančně, často i časově, náročné. I přes rostoucí životní úroveň většiny obyvatel republiky a s tím spojený růst životních nákladů se průměrné soudem určované výživné v podstatě nemění. A tak se rodiče samoživitelé musejí s dětmi uchýlit k tomu, že zůstávají doma.

Z 500 rodičů samoživitelů se na tomto závěru shodlo celkem 61 % dotázaných.

Důvod, proč více jak polovina dotázaných rodičů zůstává v létě doma, je velmi prostý – na dovolenou jim chybí dostatek financí. A právě proto by ocenili větší pomoc ze strany státu, jako jsou finanční příspěvky na letní dětské aktivity v průběhu prázdnin. Na tom se shodla většina rodičů samoživitelů. Zmíněný nedostatek financí pak nejčastěji pramení z „nepružných“ pracovních podmínek, které by rodiči samoživiteli dovolily větší časovou flexibilitu, neplacení výživného nebo výživného nízkého.

„Nejnižší částku, kterou evidujeme v rámci programu VašeVýživné.cz, je 100 korun, které byly vyměřeny rodiči soudem. Výživné pod 1000 Kč má celkem 10 % samoživitelů a s částkou 500 Kč na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý rodič samoživitel,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Přestože tedy rodiče samoživitelé na prázdniny s dětmi neodjíždějí, a to nejčastěji z důvodu pracovního, nemožnosti dopřát si dovolenou nebo neplacené volno, strachu z finanční nejistoty apod., celkem 38,5 % dotázaných má možnost hlídání dětí prarodiči nebo známými. Necelých 20 % rodičů samoživitelů pak s dětmi zůstává doma.

Z průzkumu také vyšlo, že 27 % dotázaných rodičů utratí za prázdniny maximálně do 5 000 Kč. Ti, co zůstávají doma (30 %) pak za léto neutratí téměř nic. Nejmenší část dotazovaných (15 %) je ochotná na dovolenou s dětmi našetřit a utratit více jak 15 000 Kč.

S tím souvisí velmi zajímavý a pozitivní zjištění. A to, že má na prázdniny, letní tábory a další vyžití pro děti našetřeno celkem 71 % dotazovaných rodičů samoživitelů. Jen 29 % si musí často i peníze půjčit. Z toho vyplývá, že více jak polovina rodičů uvažuje racionálně a nepouští se i přes svou nelehkou situaci na tenký finanční led.

Hovoříme-li o 49 % rodičích, kteří prázdnin a volna využijí, nejčastěji samoživitelé s dětmi navštěvují příbuzné, až 21 % dětí dotázaných rodičů odjíždí v létě na tábor, pouze 13,3 % plánuje výlet k moři.

„Za velmi pozitivní zprávu považuji vysoké číslo, které vypovídá o tom, že se rodiče samoživitelé i přes svou nelehkou situaci snaží šetřit. Přesto by však bylo vhodné, aby se stát zamyslel nad možnostmi finanční výpomoci všem rodičům, kteří z důvodu nedostatku financí nemohou dětem nebo sobě samotným, dopřát dovolenou nebo jiné letní aktivity v průběhu prázdnin. Za program VašeVýživné.cz bychom navrhovali podporu mimoškolních a prázdninových kroužků, které budu hrazeny státem, flexibilní pracovní dobu, kterou budou rodiče samoživitelé vítat s povděkem zejména v letních měsících, provoz letních školek nebo například dobrovolnické hlídání dětí,“ dodává Iveta Novotná.

Celorepublikový dluh na výživném–tedy aktuální součet všech dlužených alimentů­–poprvé v novodobé historii Česka klesl prokazatelně pod hranici 10 miliard korun. Vyplynulo to z údajů Asociace neúplných rodin, která jeho hodnotu pravidelně vypočítává na základě informací z rozsudků a exekučních výměrů. Spolu s dluhem se snížila se také průměrná dlužená částka na hlavu.  

Celorepublikový dluh na výživném se s největší pravděpodobností aktuálně pohybuje v rozmezí 9,7 – 9,9 miliard korun a má i nadále klesající tendenci. To je způsobeno především tím, že stále větší část dlužníků je schopna nejen dluh splácet, ale zároveň hradit i pravidelné alimenty. Průměrná dlužná částka přihlášená do programu VašeVýživné.cz klesla v posledních měsících zhruba na 83 tisíc korun, a i nadále se rychlým tempem snižuje. Počet dlužníků je podle odhadů setrvalý, v rozmezí mezi 115 a 120 tisíci.

Hodnota dluhu bude s největší pravděpodobností klesat, dokud potrvají ekonomicky příznivé podmínky. Vysoká zaměstnanost a vyšší mzdy totiž výrazným způsobem zvyšují šance na vymožení případného dluhu, neplatiči mají zároveň větší chuť dluh nadále nezvyšovat.

„V podstatě se dá říci, že nikdy nebyly tak ideální podmínky. Máme minimum nedobrovolných neplatičů a zřejmě v historicky největším množství případů dokáže neplatič nejen umořovat dluh, ale zároveň spolu s tím platit i pravidelné výživné,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který v rámci své asistenční služby pro rodiče provozuje Asociace neúplných rodin.

Novotná však varuje, že tato situace nebude trvat věčně. Jakmile se ekonomický růst zpomalí, je možné očekávat opětovný nárůst celorepublikového dluhu.

„Nebudu daleko od pravdy s tvrzením, že pouze dnes je možné dosáhnout toho kdo nezačne řešit případný dluh dnes, ten může mít v budoucnu problém,“ zmiňuje Novotná. „S úbytkem peněž v ekonomice se průměrný dluh bude opět zvyšovat.“

Ani za ekonomické konjunktury přitom není úspěšnost zajištění stávajících dluhů nijak vysoká. Asociace neúplných rodin dokáže podle Novotné u případů, kde je navrženo takzvané asistované vymáhání, průměrně zajistit asi polovinu dlužné částky. Aby byl poměr vyšší, musel by stát výrazným způsobem zvýšit vymahatelnost výživného a přijmout další opatření. V této oblasti však plánuje pouze dílčí kroky a více si toho slibuje od zálohového výživného – tedy státní úhradu dlužných alimentů u nízkopříjmových skupin.

„Asociace neúplných rodin proto sama navrhla vlastní soubor opatření, která se bude snažit prosazovat,“ uvádí Novotná. „Bez omezení práce na černo, zavedení evidence dlužníků nebo zvýšení celospolečenského tlaku na dlužníky budou mít samoživitelé i nadále svázané ruce při řešení své životní situace.“

Z jakých dat ANR hodnotu celorepublikového dluhu vypočítává?

K výpočtu slouží statisticky významná data z programu VašeVýživné.cz, který v současnosti disponuje informacemi o více než 30,5 tisíců případů dlužených alimentů za poslední 3 roky. Tyto informace obsahují výši soudem určených alimentů a počet dlužných měsíců, zároveň informují o úspěšnosti vymáhání a výši uhrazeného výživného.

Jak se celorepublikový dluh na výživném vyvíjel

2012: cca 16 miliard – zdroj Exekutorská komora

2014: cca 13 miliard – zdroj Exekutorská komora

2018: cca 10 miliard – zdroj Asociace neúplných rodin

Téměř 100 000 rodičů samoživitelů ze střední třídy je ohroženo jevem zvaným „spirála snižující se životní úrovně“. Týká se to především těch, kteří z důvodu výše svých příjmů nemají možnost čerpat státní podporu vypočítanou na základě životního minima. Riziko výrazně stoupá v korelaci s poklesem ekonomického růstu. Už dnes se zhruba 30 000 neúplných rodin ze střední třídy životní situace rok od roku zhoršuje. S informací přišel největší český program pro rodiče samoživitele VašeVýžiné.cz, provozovaný Asociací neúplných rodin.

Na počátku „spirály snižující se úrovně“ je snaha o co možná nejefektivnější propojení péče o děti a zajištění finančního zabezpečení domácnosti. Vzhledem k tomu, že často není možné starat se jako jediný dospělý o dítě a zároveň mít práci na plný úvazek, opouští rodič samoživitel své zaměstnání a hledá jiné, kde mu bude umožněn částečný úvazek. Vlivem péče o rodinu se snižuje jejich flexibilita a časové možnosti v zaměstnání. Díky tomu jej často musí vyměnit za méně lukrativní. Tím však začnou vydělávat méně peněz a přibírají si brigády, které způsobí, že jim nezbývá žádný čas na navazování a udržování sociálních kontaktů. Situace může vést k úplnému vyloučení samoživitele ze sociálního života a s tím spojenými průvodními jevy, například pozvolný nástup syndromu vyhoření.

Efekt „spirály“ se nejčastěji týká rodin ze střední třídy. Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná k tomuto problému doplňuje: „Až třiceti procentům této rizikové skupiny hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do zmiňované ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv finance a v případě krizové situace a nečekaných výdajů se samoživitel dostává do silného psychického náporu a následné izolace.“

Finanční nároky na výchovu dítěte se zvyšují, stejně tak rostou náklady na chod domácnosti. S přibržděním růstu ekonomiky je navíc možné očekávat další negativní dopady. Tisíce domácností se během pár měsíců dostat do pásma chudoby.

„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy či nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ dodává Novotná.

Ženy jsou mnohem více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. V České republice jsou pro zajištění životního standardu rodiny s dětmi nutné dva příjmy, proto se osamělý rodič s dětmi zákonitě ocitá z finančního hlediska v nevýhodě. Až z 87 % jsou samoživitelkami právě ženy a téměř 60 % z nich má zaměstnání, anebo jinou formu přivýdělku.  Za chudobou pracujících matek samoživitelek nejčastěji stojí již zmíněná složitá situace a špatné pracovní možnosti.

„O snižující se životní úroveň samozřejmě nestojí žádný rodič samoživitel. A prevence je ze strany státu téměř nulová,“ říká Iveta Novotná a dodává: „Stát by měl pomáhat nejen těm nejchudším, ale i těm rodičům samoživitelům, kteří se snaží bojovat, pracovat a udržet si úroveň tak vysokou, jak jen to jde a je v jejich možnostech.“

 Jaké kroky navrhuje asistenční program VašeVýživné.cz?

• Pružná pracovní doba a státní podpora atypických úvazků pro rodiče samoživitele.
• Jistota předškolního zařízení již od 2let věku dítěte.
• Možnost dát dítě do školky i v období prázdnin.
• Podpora zaměstnanosti pro samoživitele (zkrácené úvazky, pružná pracovní doba).
• Výhody a benefity ze strany pojišťoven (plně nebo částečně hrazené kroužky, tábory…).
• Proplácení obědů, doučování, školních pomůcek, škol v přírodě, kroužků pro nízkopříjmové rodiny.