Navýšení rodičovského příspěvku je na politické scéně dlouhodobě komunikované téma. Po tom, co se vláda shodla na přidání 80 000 Kč všem rodinám, které budou příspěvek pobírat, případně na něj získají nárok, se o dalších krocích zcela přestalo mluvit. Příspěvek má být dle plánů platný od 1. ledna 2020. Podle průzkumu, který provedla Asociace neúplných rodin s tímto příspěvkem na pevno počítá pouze 13 % samoživitelů. Dalších 40 % rodičů z 500 dotázaných nepočítá s tím, že slibované změny proběhnou.

Zvýšení rodičovského příspěvku již prošlo prvním čtením v poslanecké sněmovně, a pokud se nic nezmění, tak všichni rodiče, co budou k 1. lednu 2020 pobírat tento příspěvek, se mohou těšit na jeho zvýšení. „K druhému čtení by mělo dojít již v září v průběhu 34. schůze. Aktuálně se nejčastěji řeší pozměňovací návrhy poslanců. Faktem však zůstává, že rodičovský příspěvek chtějí podpořit i opoziční poslanci,“ dodává mluvčí resortu práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 500 rodičů samoživitelů však vyplývá, že 40 % dotázaných s tímto krokem nepočítá a nepředpokládá, že by se ze strany státu udály nějaké změny v jejich prospěch. Celých 48 % rodičů by zvýšení příspěvku uvítalo, ale dokud se tak opravdu nestane, nechtějí a nebudou s touto věcí nijak počítat.

Nová podoba rodičovského příspěvku slibuje navýšení o 80 000 Kč. Za výraznou pomoc v tíživé životní situaci tuto změnu považuje 47 % samoživitelů, 14 % z nich bude za příspěvek ráda, ale jejich nepříliš pozitivní situaci ani tato částka situaci příliš nezlepší.

Zvýšení rodičovského příspěvku bude v praxi znamenat, že se rodičům automaticky prodlouží jeho doba čerpání. K samotnému měsíčnímu zvýšení bude rodič potřebovat zažádat na Úřadě práce. Zdali rodiče pobírající rodičovský příspěvek stihnou vyčerpat celou částku, záleží na době, kdy příspěvek ještě mohou čerpat (věku dítěte), kolik vyčerpali a také na tom, jaký mohou mít maximální měsíční příspěvek.

Maximální výše měsíční dávky se stanovuje podle dřívějšího příjmu i podle výše mateřské, která předchází rodičovskému příspěvku. Platí, že částka nemůže být vyšší než 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců.

Vládní strany se jednohlasně shodly na jedné zásadní věci – chtějí pomoci rodinám s nízkými příjmy a těm, kteří se pohybují na hranici chudoby. Přes samotné zvyšování však až třetina z této rizikové skupiny nedosáhne na více jak 7 600 Kč měsíčně.

 „Z průzkumu je evidentní, že rodiče již nedůvěřují slibům. Téma rodičovský příspěvek, zálohované nebo náhradní výživné a jiné pomoci, které byly slibovány, stále nikde nejsou a rodiče, kde chybí finance, dostávající se do tíživých situací, již nevěří ničemu, co není schválené zákonem. Bohužel je to odraz toho, jak dlouho se slibuje pomoc samoživitelům a stále nic nepřichází. Pomoc pro rodiny s dětmi, sociálně slabé, nemocné a staré a celkově potřebné, by měla být co možná nejrychleji při jakýchkoliv schvalovacích procesech. Je smutné, že jsou stále upřednostňovány jiné zájmy a pomoci tam, kde je potřebná, se nedostává,“ dodává ředitelka programu VašeVýživné.cz Iveta Novotná.

Nový návrh zákona, který by měl platit od roku 2021 by měl významně proměnit dávky na bydlení a měl by vzniknout nový příspěvek. To v praxi bude znamenat zrušení doplatku a zpřísnění jeho výplaty. Taková změna by zasáhla až 1/3 rodičů samoživitelů spadající do střední třídy, kterých je dle statistik aktuálně až 100 000, zhoršila by se situace jak v chudých regionech, tak i velkých městech.

V průzkumu, který prováděl program VašeVýživné.cz provozovaný Asociací neúplných rodin, se více jak polovina z dotazovaných rodičů samoživitelů shodla na tom, že zvyšování cen nájmů vzrůstá nad únosnou mez.

Podle analýzy Centra pro společenské otázky ­– SPOT by se nový zákon dotkl nejen chudých, ale i střední třídy. Většina domácností, které spadají do těchto skupin, si jsou schopni své bydlení udržet zejména díky podpoře ze strany státu. Příspěvky na bydlení řadě domácností umožňují bydlet ve standardních bytech a pomáhají nejen samoživitelům nebo pracujícím s nižšími příjmy, kteří bydlí v ekonomických centrech, kde výrazně rostou náklady na bydlení. Zrušením této dávky hrozí, že by samoživitelé, kteří žijí v azylových domech nebo na ubytovnách, mohli přijít o střechu nad hlavou.

Program VašeVýživné.cz provedl průzkum mezi 500 rodiči samoživiteli týkající se nákladů na bydlení. Celkem 53,8 % rodičů se shodlo, že náklady rostou nad únosnou mez. To jinými slovy znamená, že by zvyšování cen nájmů ohrozilo životní úroveň a chod domácnosti celé rodiny. Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz k tomuto dodává: „Až třiceti procentům rodičů samoživitelů spadajících do střední třídy hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do tzv. ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv. Změna příspěvku na bydlení ale ohrozí všechny rodiče samoživitele, kteří pobírají tento příspěvek.“ Rostoucí náklady na život, zvyšování cen nájmů a finanční nároky na výchovu dítěte mohou mít tedy negativní dopad na ekonomický stav rodiny.

Z důvodů změn a kvůli nově navrhovanému zákonu se celkem 14 % samoživitelů bojí, že bude situace neúnosná a budou se muset uchýlit k hledání levnějšího, tedy i menšího, bydlení. Na tom, že se situace týkající se bydlení, změní k horšímu, se shoduje celkem 40 % dotázaných.

Bezvýchodnost takové situace dokazuje i vyjádření maminky samoživitelky Moniky: „Měla jsem v bydlení velké štěstí. Dostala jsem polovinu domku od své babičky darem a na druhou polovinu včetně oprav mám hypotéku ve výši 6 500 Kč měsíčně. Od svých známých vím (někteří jsou také samoživitelé), že je nájemné i jednou takové. Na hypotéku tedy mám, ale byt bych v aktuální situaci nemohla zaplatit. Momentálně jsem řešila výměnu starého nevyhovujícího kotle a splácím navíc tepelné čerpadlo, což je také „příkaz“ zákona. Nemohu si dovolit žádné navýšení. Jak již v reportážích zaznělo, zůstává nám průměrně tisíc korun na týden a bojím se každého placení navíc. Znám i ženu, která aktuálně vychází jen s pomocí rodičů a doslova každá koruna navíc pro ni může znamenat ztrátu bydlení. Další se zase k bydlení postavila jako já a se třemi dětmi si vzala hypotéku, opravila podkroví u mamky a nemůže si vynachválit úsporu z 12 tisíc korun a nájem na současných 3 500 Kč měsíčně za hypotéku.“

Z průzkumu vyplynulo, že více jak 43 % rodičů samoživitelů pojme nájem více jak polovinu měsíčního příjmu. Celou polovinu financí zaplatí 31 % rodičů.

Na otázku, o kolik peněz by mohly vzrůst ceny bydlení, aby se rodina nedostala do finančních problémů, se shodlo 31 % dotázaných na tom, že ceny nahoru jít nemohou. Celých 35 % samoživitelů by byli schopní zaplatit maximálně do 500 Kč navýšení. Faktem však zůstává, že změna toho zákona sama o sobě může zhoršit celkovou situaci do té míry, že ve výsledku rodiče budou muset na bydlení doplácet více, než tomu bylo doposud, a to i v případě, že na příspěvek dosáhnou.

„Jistě se shodneme na tom, že by stát měl podat pomocnou ruku rodičům samoživitelům a ulehčit jim jejich nelehkou situaci. A to jak tím, že přehodnotí samotný návrh, ale také většími možnostmi týkající se pracovních možností, díky nimž si rodiče budou schopni udržet dobrou životní úroveň,“ dodává Novotná.

Konec léta se blíží, a to pro mnohé rodiče samoživitele znamená, že nastane další z finančně náročnějších období v roce – nový školní rok. A i přesto, že se zvyšuje životní úroveň, s tím výdaje na bydlení, na valorizaci výživného zatím samoživitelé mohou nadále jen čekat.

Pořízení školních pomůcek, placení kroužků nebo obědů je velmi finančně nákladné a toho, co si samoživitelé nemohou dovolit, je nespočet. Podle statistik si našetřit peníze na tyto výdaje zvládá jen 25 % z nich. Náklady na život se samoživitelům a jejich rodinám od září v průměru dle jejich odhadů vzroste minimálně o 5 000 Kč. Oproti jiným výdajům, jako jsou narozeniny nebo Vánoce, kdy se rodiče nechtějí zadlužit, v případě školních pomůcek jsou samoživitelé ochotni jít do mínusu, případně si zažádat o půjčku.

Na nový průzkum, který prováděl program VašeVýživné.cz provozovaný Asociací neúplných rodin, odpovídalo celkem 1 000 rodičů samoživitelů.

Náklady na školáky jsou rok od roku vyšší. A proto se domácnosti s nižšími příjmy mohou v takový moment dostat do tíživé finanční situace. V průměru vychází školní výbava pro prvňáčka na 4 000 Kč, to však není finální částka. Je k tomu třeba připočítat také výdaje za školní obědy, mimoškolní kroužky apod. Na otázku, jak se na toto období v roce rodiče samoživitelé připravují, zodpovědělo pouze 25 % z nich, že mají peníze našetřené, 23 % rodičů se snaží brát věci z druhé ruky, mnoho rodičů si musí finance půjčit, případně sahají do kontokorentu.

Přestože se více jak polovina dotázaných rodičů snaží, aby jejich dítě mělo dostatek všeho a nebylo tak vyčleňováno z kolektivu a společenských zájmových kroužků, více než 30 % samoživitelů si tyto mimoškolní aktivity nemůže dovolit, 13 % rodičů pak dětem neplatí ani kroužky, ani školní obědy a jídlo si nosí z domova.

Náklady na život se samoživitelům a jejich rodinám od září v průměru dle jejich odhadů vzroste minimálně o 5 000 Kč. Shodlo se na tom celkem 66 % dotázaných. Celých 21 % svým starším dětem platí například internát, případně dopravu. Počítají proto, že jejich životní náklady budou vyšší o 10 000 Kč.

„Jsme si vědomi toho, že je finanční situace rodičů samoživitelů nesnadná, a to v jakékoliv době. Vzhledem k tomu, že mnoho maminek samoživitelek svou rodinu živí jen z jednoho příjmu a alimentů se buď nedočkají nikdy, případně dostávají úplné minimum, poptávka po nárazových pracích a brigádách v létě výrazně roste,“ říká Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz a dodává: „Obecně se doporučuje šetřit si peníze na takové velké výdaje stranou a připravovat se na nečekané situace průběžně. Velmi pozitivní je pomoc ze strany škol a programy, které rodičům nesnadnou situaci často ulehčují, a to díky „startovacím“ balíčkům pro prvňáčky, vybírání peněz na pomůcky již v červnu, namísto v září, případně pomoc v podobě školních obědů.“

Na otázku, co si v období školního roku pro své dítě nemohou rodiče samoživitelé dovolit, se většina shodla na tom, že jim nedopřejí z finančních důvodů zájmové kroužky, na druhém místě je doučování a zmiňované školní obědy.

Každá samoživitelka či samoživitel se mohou ocitnout v tíživé životní situaci, jakou je například právě začátek školního roku, a tak bude potřebovat mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o jednorázovou finanční pomoc ze strany státu, aby člověk překonal nenadálou finanční krizi, kterou je potřeba řešit či odvrátit hned, bezprostředně. Jde o jednu ze tří dávek „pomoci v hmotné nouzi“. Mnoho rodičů tuto pomoc využije i pro nákup školních potřeb, faktem však zůstává, že téměř 36 % rodičů neví, že tato dávka vůbec existuje.

„Začátek školního roku považuji za nejnáročnější období roku. Dá se ošidit dovolená i Ježíšek, ale školní seznam je bez kompromisů a pro mé dvě děti opravdu dlouhý. Snažila jsem se po pár korunách odkládat, ale není moc z čeho na zahájení školního roku našetřit, tak tedy nastupuje moje mamka, která mi poskytne finanční úlevu a část potřeb dětem zaplatí. Letos se nám nasčítalo více věcí, protože oba potřebují i nové aktovky. Minulý týden jsme vyrazili na túru a zjistili jsme, že jsou dětem malé boty, krátké kalhoty a podzimní bundy budou také třeba. Když přičteme tepláky a přezůvky, tak je nutné před nástupem do školy investovat cca 5 000 Kč. Už předem počítám také s tím, že hned druhý den přinesou děti v sešitku požadavek každý minimálně na 300 Kč za pracovní sešity a dalších 700 Kč je družina pro dceru. Letošní rok nastupuje syn do sedmé třídy a obávám se lyžařského kurzu. Bude to před koncem letošního roku velký finanční zásah a i přesto, že by se rád zúčastnil, ho raději připravuji na variantu, že to kvůli financím nebude možné. Jeden z nejhorších bojů bude s dětmi o kroužky. Každoročně se dcera přihlašuje jen do těch, které jsou zdarma vedeny školou a finanční „nemožnosti“ jsou tak upřednostněny před skutečným zájmem, který by se musel zaplatit. Syn mi rovnou řekl, že bude raději doma a o „nucené“ kroužky zájem nemá. 

Zahájení školního roku nese značné napětí, a to nejen finanční. Jediným uklidňujícím vědomím je fakt, že mi zaplacené obědy umožní omezit večeře na chleba s pomazánkou, a to oproti prázdninám ušetří pár korun,“ dodává maminka samoživitelka Monika.