František Brož

Studenti si letos za spolubydlení připlatí. Šancí pro ně mohou být velké byty a bydlení pohromadě

Také letos zamíří na univerzity zhruba 50 000 nově zapsaných studentů. A velká část z nich bude muset hledat své ubytování mimo univerzitní koleje. Jenže neobsazených nájemních bytů je v současnosti nejméně od roku 2018 a na jeden byt se hlásí rekordní množství zájemců. Zároveň rostou ceny pronájmů a energií. Studenti se tedy musí připravit na delší hledání i to, že jim bydlení v soukromí ukousne z rozpočtu výrazně více než loni.

Ceny nájmů se v současnosti zvedají skokově po celém Česku a v některých městech se dostaly na historická maxima. Problém budou mít především ti, kteří chtějí bydlet sami nebo jen ve dvojici – oproti loňskému roku si často připlatí o více než tisícikorunu. Vybírat si zároveň budou z nejmenšího množství nájemních bytů za poslední roky.

Za růstem cen stojí hned několik faktorů. V první řadě je to výrazný zájem o nájemní bydlení ze strany běžných domácností. Jde o tisícovky Čechů, kteří se kvůli vysokým cenám hypoték i nemovitostí vzdali snu o vlastním bydlení. Druhým je válka na Ukrajině a skutečnost, že uprchlickým rodinám velká část majitelů pronajala objekty, které jindy slouží právě k ubytování studentů.

Neméně významný je i růst cen poplatků a energií. Vzhledem k tomu, že většina majitelů nenechává energie v případě studentských bytů přepisovat na nájemníky a nechává si je hradit ve formě zálohy, budou si za elektřinu nebo plyn muset studenti připlatit i několik stovek měsíčně.

Poslední šance dosáhnout na lepší ceny před další vlnou zdražování

V kovidových letech, kdy velká část univerzit preferovala distanční výuku a zájem o studentské pronájmy byl nejnižší za posledních pět let, čekali studenti se zařízením nájmu klidně až do poloviny září. Letos si naopak chtějí pospíšit a bydlení hledají už o měsíc dřív. První velkou vlnu zájmu zaznamenaly Bezrealitky, které jsou tradičním místem pro hledání spolubydlení, už 10. srpna.

„Meziměsíční nárůst ve vyhledávání inzerátů je momentálně dvouciferný a jsme teprve na začátku,“ zmiňuje Jan Škrabánek, šéf Bezrealitky. „Pokud tedy někdo shání studentské spolubydlení, měl by ho skutečně začít hledat okamžitě. Nejenže má nyní poslední šanci dosáhnout na lepší cenu před další vlnou zdražování, musí se také připravit, že hledání bude trvat výrazně déle než loni. Hlavně v Praze a Brně hledají bydlení i tisícovky běžných domácností.“

O ty nejlepší byty se v současné době zajímají stovky domácností a studentů. Není tak v silách majitelů odpovědět všem ihned. Škrabánek proto upozorňuje, že by studenti měli být především trpěliví a vydržet. Hledání bytu se letos může protáhnout i na pár týdnů. Ideální je podle něj reagovat na nové nabídky hned a ideálně si sehnat doporučení z předchozích bytů.

„Studentům pomáháme s nastavením upozornění na nové nemovitosti v nabídce – takzvaných hlídacích psů. Doporučujeme jim odepisovat z mobilu na nové nabídky okamžitě. Teď nejde o hodiny, ale skutečně o minuty. Zároveň mají možnost doložit u nás majitelům svou bezdlužnost nebo reference z předchozího bydlení. I takový typ záruk majitelé dnes vyžadují. Logicky se chtějí se pojistit – nemohou si dovolit pronajmout byt někomu, po kom zbyde dluh za nedoplatky drahých energií,“ vysvětluje Škrabánek.

Letos by studentům doporučil bydlet pohromadě ve větší skupině – klidně po šesti. Velké byty se totiž majitelům obecně pronajímají hůře a je o ně menší zájem. Na metr čtvereční pronajaté plochy tak vychází levněji než menší.

Nejdražší je Praha a Brno, nejrychleji zdražují Budějovice, Pardubice a Zlín

Tradičně nejdražší je pro studenty Praha. Dva vysokoškoláci bydlící v 70metrovém bytě v současnosti zaplatí každý více než 12 tisíc měsíčně. Pokud se rozhodnou bydlet ve čtyřech, cena se poprvé přehoupne v průměru přes 7 tisíc korun. Obojí je zhruba o pětinu více než vloni. V Brně si dva lidé ve středně velkém bytě musí připravit více než 10 tisíc korun, čtři osoby pak mohou i s poplatky bydlet za necelých šest tisíc.

Praha ani Brno však nezdražují nejvíce – ceny za spolubydlení totiž nejrychleji rostou ve Zlíně, Pardubicích a Českých Budějovicích. A situace se podle Škrabánka bude v září zhoršovat i v dalších krajských městech. Důvod je prostý – mají méně nájemních bytů, než česká a moravská metropole a nejsou připravena na vlnu zájmu.

Studenti tak pravděpodobně letos navážou na trend z roku 2018 – kvůli volnější kapacitě bydlení i cenám budou stále více mířit za hranice měst. Před čtyřmi lety to vedlo k výraznému protažení dojezdové doby – v Praze a okolí studenti pro nižší cenu akceptovali 80 minut od dveří domova ke dveřím univerzity.

Studenti jako šance pro majitele

Obnovený zájem o bydlení v soukromí a vysoké ceny se přitom mohou stát dobrou šancí pro majitele nemovitostí. V Česku by se tak mohl začít prosazovat takzvaný „norský pronájem“ – tedy pronájem pokojíku celých pater nebo třeba jen přístavby u běžných rodinných domů, který pomůže jejich majitelům bojovat proti růstu cen energií a dalších nákladů na bydlení.

Podle Bezrealitky by tento způsob mohl být oblíbený jak v rodinných domech ve městech, tak v okolních vesnicích s dobrým spojením do centra.

„V Norsku se s menším místem k pronájmu počítá jako s běžným prvkem už při stavbě rodinných domů. Je to jednoduchá cesta jak zvyšovat příjem své domácnosti ve velice drahé zemi. A v Česku nás nyní čeká něco podobného – ostatně není to nic, co bychom z minulosti neznali. Máme zde desítky tisíc dvougeneračních rodinných domů, kde však žije jen jedna generace obyvatel a pro které se nyní jejich provoz stane neúnosný. Pronájem studentům nebo běžné domácnosti tak může být rozumná cesta, jak to kompenzovat,“ zakončuje Škrabánek. „K takovému podpronájmu není potřeba skoro nic – smlouva může být jednoduchá a účinně lze většinou ošetřit i spotřebu vody a energie.“

Letošní ceny studentského bydlení podle obsazenosti bytu

Výpočet pro referenční byt 2+1 / 3+1 70 m2 v širším centru

průměrná cena za metr Q2 22*výše nájmu
70 m2 bytu
poplatky a energie / os.2 lidé
(za pokoj)
4 lidé
(za lůžko)
Praha304 Kč21 314 Kč1 729 Kč12 386 Kč7 057 Kč
Brno258 Kč18 063 Kč1 297 Kč10 328 Kč5 813 Kč
Ostrava165 Kč11 526 Kč865 Kč6 628 Kč3 747 Kč
Plzeň198 Kč13 855 Kč865 Kč7 793 Kč4 329 Kč
Liberec198 Kč13 862 Kč865 Kč7 796 Kč4 331 Kč
Olomouc198 Kč13 871 Kč865 Kč7 801 Kč4 333 Kč
České Budějovice201 Kč14 089 Kč865 Kč7 909 Kč4 387 Kč
Ústí nad Labem165 Kč11 554 Kč865 Kč6 642 Kč3 754 Kč
Hradec Králové195 Kč13 679 Kč865 Kč7 705 Kč4 285 Kč
Pardubice211 Kč14 746 Kč865 Kč8 238 Kč4 552 Kč
Zlín204 Kč14 266 Kč865 Kč7 998 Kč4 432 Kč
Jihlava194 Kč13 548 Kč865 Kč7 639 Kč4 252 Kč

Meziroční rozdíly v cenách

Výpočet pro referenční byt 3+1 70 m2 v širším centru

výše nájmumeziroč. rozdíl2 lidémeziroč. rozdíl4 lidémeziroč. rozdíl
Praha15%2 826 Kč18%1 907 Kč20%1 200 Kč
Brno9%1 425 Kč12%1 083 Kč14%727 Kč
Ostrava0%57 Kč4%276 Kč8%261 Kč
Plzeň6%823 Kč9%659 Kč12%453 Kč
Liberec11%1 329 Kč13%912 Kč15%580 Kč
Olomouc6%794 Kč9%644 Kč11%446 Kč
České Budějovice16%1 991 Kč19%1 243 Kč20%745 Kč
Ústí nad Labem10%1 044 Kč13%769 Kč16%508 Kč
Hradec Králové6%772 Kč9%633 Kč11%440 Kč
Pardubice18%2 222 Kč20%1 358 Kč21%803 Kč
Zlín19%2 229 Kč21%1 362 Kč22%805 Kč
Jihlava9%1 069 Kč11%782 Kč14%514 Kč

* Zdroj: Kvartální monitor přímého trhu s nemovitostmi EHS

Kdy startovala sezona studentských pronájmů v minulých letech?

  • 2022 – 10. srpna
  • 2021 – 6. září
  • 2020 – 28. srpna
  • 2019 – 4. srpna
  • 2018 – 10. srpna
  • 2017 – 30. srpna
  • 2016 – 2. září
  • 2015 – 5. září

Očekávané počty VŠ studentů v jednotlivých krajích

50 000 – počet nově zapsaných studentů VŠ

KrajCelkový počet VŠ studentů (zaokrouhleno)
Praha130 000
Jihomoravský kraj60 000
Moravskoslezský kraj30 000
Olomoucký kraj20 000
Jihočeský kraj13 000
Plzeňský kraj11 000
Zlínský kraj9 000
Ústecký kraj8 000
Pardubický kraj7 000
Královéhradecký kraj6 000
Liberecký kraj6 000
Vysočina2 000
Středočeský kraj1 600
Celkem odhad300 000

Realitní trh zažívá zemětřesení. Nájmy stouply víc než kdo čekal, v regionech praskají realitní bubliny

Dlouho očekávané zemětřesení přichází na český realitní trh. Ceny celé řady nemovitostí začínají po dlouhých letech klesat, radikálně se obměňuje nabídka, do které se nově dostávají nemovitosti prodávané pod tlakem okolností. A rekordní množství domácností mířících do nájmů vytvořilo neočekávaná nájemní maxima.

Vyplývá to z Kvartálního monitoru trhu s nemovitostmi realitní skupiny EHS, která využívá data realitních služeb Bezrealitky a Maxima Reality.

📄 Kompletní report stahujte zde: https://link.fyi.cz/kvartalni-report-EHS-Q2-2022

Dlouho očekávané ochlazení realitního trhu dorazilo do Česka, sázet na plošný pokles však nemá smysl

Průměrná cena bytu v Česku poprvé od zimy roku 2019 mírně klesla. Byty se na začátku léta prodávaly za 88 756 korun na metr čtvereční, tedy o dvě procenta levněji než na jaře, a to navzdory rekordní inflaci. Že na trhu nyní bude možné nakupovat mírně výhodněji naznačuje také další indikátor: pokles průměrné ceny není zapříčiněn méně kvalitními nemovitostmi v nabídce – naopak. Za stejné peníze dostali Češi buď mírně větší, lepší či lépe situovaný byt než v předchozím kvartálu.

Rodinné domy naopak navázaly na růst předchozího období. Průměrné ceny ploch v rámci provedených transakcí stouply o celou desetinu na 52 264 korun na metr čtvereční. Důvodem je však především změna mixu – investice do domů před rekonstrukcí nebo ruin s nižší metrážní cenou klesly na úkor dražších nemovitostí. Zároveň se do nabídky dostalo výrazně více rozestavěných domů v dobrých lokalitách. Určitou roli hraje i fakt, že druhý dům nebo rekreační nemovitost Češi nadále považují za dobrou investici, která ochrání jejich peníze před inflací.

Jak však upozorňuje Hendrik Meyer, šéf realitní skupiny EHS, není možné očekávat, že se ceny propadnou rovnoměrně napříč celým trhem. Průměrná ceny totiž sráží spíše propady konkrétních typů nemovitostí, které byly v posledních měsících nadhodnocené.

„Sázet na plošný pokles nemá smysl. Ty nejkvalitnější nemovitosti, jako jsou například středně velké byty v centrech měst s dobrou dopravní dostupností, budou růst i nadále. A kde nebudou mít kupní sílu domácnosti, tam je velice rádi nahradí investoři, kteří se budou stále častěji zaměřovat i na starší bydlení,“ zmiňuje Hendrik Meyer.

Záhada jménem Brno a praskající bubliny v regionech

Zatím co v Praze klesla průměrná cena bytu o 3% na 118 263 korun za metr čtvereční a ve Středočeský kraji dokonce o 6 % na 72 578 korun za metr čtvereční, na jižní Moravě pokračovaly ceny v růstu i tentokrát. Za byt v Brně a okolí zájemci zaplatili v průměru 95 215 korun za metr čtvereční, což je o 3 % více než předchozí kvartál. Mimochodem – za tuto cenu se prodával pražský byt na sklonku roku 2020. Brno se tak opět stalo regionem, který se vymyká všem kategoriím – nekopíruje pražský metropolitní trend, ale ani běžné trendy jiných krajských měst.

V těch totiž často dochází k praskání realitních bublin. Průměrné ceny bytů nejvíce klesly ve Zlínském kraji (o 21 % na 44 828 korun za metr čtvereční), na Vysočině (o 18 % na 48 072 korun za metr čtvereční) nebo Ústeckém kraji (o 14 procent na 32 528 korun za metr čtvereční). Oproštěno od bytů v kvalitních lokalitách jako jsou centrální části velkých měst jsou však propady ještě výrazně větší a je možné je najít ve všech krajích Česka.

Opačná situace je však v případě rodinných domů. Zde se propadají nebo stagnují především kraje s velkým množstvím domů před generální rekonstrukcí – tradičně například Karlovarský, kde statistika zachytila 25 % pokles. Ústecký kraj sice vykazuje ještě 3 % růst, ale dá se předpokládat, že v příštím kvartálu se trend také obrátí. Překvapivý je také propad cen ve Zlínském kraji (o celou čtvrtinu). Naopak rekordně rostly ceny v Moravskoslezském kraji, kde se začaly prodávat i dražší nemovitosti, což průměrnou cenu zvedlo o skoro 60 % na 48 174 korun za metr čtvereční. Podobně vyrostl i Jihočeský kraj – o 44 % na 39 848 korun za metr čtvereční.

„Česko se teď nachází uprostřed několika souběžných trendů, které je třeba rozlišovat. Regiony doplácí na ochlazení zájmu investorů a rostoucí náklady, které je nutné vynaložit pro rekonstrukci starších nemovitostí. V některých lokalitách tak vysoký optimismus střídá hluboký pesimismus a cenové nůžky mezi jednotlivými kraji i okresy se po letech sbližování opět začínají rozevírat,“ vysvětluje Jan Škrabánek, CEO Bezrealitky. „Zájemci v těchto krajích nyní nemají potřebu přeplácet a vyčkávají. To vše ve chvíli, kdy je veřejným tajemstvím, že v následujících měsících výrazně přibude prodejů pod tlakem okolností.“

Nemovitosti se přes ochlazení nepřestávají točit, na popularitě opět nabývá přímý prodej

Zajímavý je však ještě jeden další poznatek – i přes aktuální situaci se od začátku roku prodávalo více než loni. Velký nárůst transakcí zaznamenal například Středočeský, Plzeňský nebo Jihočeský kraj. Důvodem byla především snaha lidí zajistit si hypotéční úvěry za výhodnější úvěrovou sazbu, než jaká je v současnosti. Lákavý je také přímý prodej jako takový, který umožňuje pružnou domluvu majitele se zájemcem. Tím, že se na trh dostávají zcela nové typy nemovitostí, jejichž prodej je v celé řadě ohledů specifický, se z komunikace bez prostředníka stává opět nová norma výhodná pro obě strany.


„Bezrealitky rostou v počtu prodejů a bytů již druhý kvartál v řadě. Dostáváme se dokonce na hodnoty silného roku 2019,“ zmiňuje Jan Škrabánek a jmenuje společné jmenovatele: „Řadu majitelů tlačí čas, chtějí prodat třeba starý byt, aby mohli koupit nový a potřebují celou transakci dobře naplánovat. Do nabídky se dostávají také rozestavěné domy, které jsou velice zajímavou alternativou – umožní bydlet v řádu měsíců namísto let. Jejich prodej je však specifický a vyžaduje intenzivní vyjednávání,“ vysvětluje.

Podle Škrabánka se ještě na začátku prázdnin průměrný byt v Česku za odpovídající cenu udal do měsíce, v Praze nebo Brně pravděpodobně majitel získal desítky nabídek hned první týden. Prázdniny nyní tempo trochu zpomalily, přesto je trend zcela zjevný – majitelé mají zájem prodávat rychle, zájemci zase rychle kupovat.

Nájmy na nových rekordech – situace nejvíce dopadne na menší města

Přestože experti v druhém kvartálu očekávali nárůst průměrné ceny za nájemní byt, realita je více než překvapivá. V polovině Česka rostly nájmy více než 5% tempem, průměrné nájemné vyskočilo dokonce o celých 6 %. Takto vysoký nárůst v průběhu jediného kvartálu Česko za poslední roky nezažilo.

Za skokovou změnou stojí hned několik trendů. Uprchlická krize, která snížila počet volných bytů, domácnosti, které nedostaly hypotéku a vzdaly se snu o vlastním bydlení, rostoucí ceny rekonstrukcí, ale také inflace a zvyšující se životní náklady, které majitele tlačí do zvyšování nájemních cen. V Praze se na růstu cen podílí také opětovný start krátkodobých turistických pronájmů.

„Navíc jsme teprve na začátku. Dá se předpokládat, že ceny porostou celou příští polovinu roku. Již v následujících týdnech se v univerzitních městech přidá také poptávka vysokoškoláků, do konce roku pak přibudou desítky tisíc domácností, které poprvé zamíří do nájmů a další desítky tisíc, které budou hledat nové možnosti kvůli zvyšujícím se nákladům,“ zmiňuje Jan Škrabánek. „Šok to bude hlavně pro menší města, která mají nájemních bytů nedostatek a jejichž obyvatelé nejsou na kontinuální zdražování nájmů, které pravděpodobně přijde, připraveni.“

Podle něj se navíc v následujících měsících budou více zavírat nůžky mezi výší nájmů u dříve uzavřených smluv a těch, které se budou podepisovat nově. To bude průměrnou cenu tlačit ještě více nahoru. Majitelé budou muset do nájmů promítnout refinancování hypoték i rostoucí náklady na energie či stavební práce.

Praha poprvé pronajímá za více než 300 korun na metr

V Praze se tak nájem poprvé dostal nad třísetkorunovou hranici – průměrný byt se na začátku léta nabízel za 304 korun za metr. Nejpoptávanější byly i nadále garsoniéry a byty 2+1, mírně pak posílily „rodinné byty“ s alespoň třípokojovou dispozicí nad 75 metrů čtverečních.

Na nové maximum – 226 Kč za metr čtvereční pronajímané plochy – se dostaly také byty ve Středočeském kraji, u kterých se dá očekávat výrazně vyšší růst v souvislosti s přeléváním poptávky z Prahy dále do metropolitního prstence.

O 4 % na 258 korun za metr čtvereční pronajímané plochy pak vyrostly nájmy v Brně a bezprostředním okolí. I zde se dá očekávat výrazný nárůst – zejména s ohledem na skutečnost, že pro Brňany a Jihomoravany – tradiční vyznavače vlastního bydlení s preferencí rodinných domů – bude nedostupnost vlastního bydlení větší šok než pro obyvatele hlavního města.

Ještě více však rostly ceny také v dalších krajích – například Zlínském (o 17 % na 204 korun za metr čtvereční pronajímané plochy) a Pardubickém (o 14 % na 211 204 korun za metr čtvereční pronajímané plochy) nebo na Vysočině (o 10 % na 194 korun za metr čtvereční pronajímané plochy).

Pohled do křišťálová koule

Jak by se situace měla vyvíjet v dalších měsících? S největší pravděpodobností se zrychlí další propady cen u méně kvalitních nemovitostí. Mírně se zúží dostupnost těch kvalitních a trh mírně zpomalí své tempo, které nyní neodpovídá jeho možnostem. Nájemní ceny dále porostou a po prvotním šoku se pravděpodobně do konce roku stabilizují na nových hladinách. Ty by mohly být zhruba o 15 % vyšší než na začátku letošního roku.

„Prodávat se však nepřestane,“ domnívá se Jan Škrabánek. „Zájem Čechů o uložení úspor před krušnými časy bude i nadále vysoký. Už nyní je vidět, že majitelé, kteří nemají nerealistické představy si mohou nadále vybírat z nezanedbatelného množství poptávek.“

Revoluční cesta k vlastnímu bydlení pro mladé šikovné Čechy. Startup Ownest umožní bydlet v nájmu a zároveň ve vlastním

Dát mladým šikovným Čechům opět výhled na vlastní bydlení i v čase nedostupných hypoték. To je hlavní mise startupu Ownest Martina Machaly, Viktora Beránka, Josefa Stehna a Jakuba Miřejovského. Zájemcům koupí jimi vybraný byt a dá jim pět let na to připravit se na jeho financování pomocí hypotéky s využitím předkupního práva. Do té doby mohou v bytě bydlet za běžné tržní nájemné a chovat se „jako doma“. Celkové měsíční náklady včetně peněz měsíčně určených na budoucí akontaci přitom budou výrazně nižší než současná splátka hypotéky. Mladí si tak budou moci bez zvýšeného rizika pořídit až o dvě třetiny hodnotnější nemovitost – tedy namísto garsonky rovnou třeba byt pro budoucí rodinu.

Hypotékou se v Česku v posledních letech financovala naprostá většina kupovaných bytů. Zvýšené úrokové sazby z ní však za pouhých 12 měsíců udělaly nástroj, na který běžná domácnost nedosáhne. Problém navíc poprvé výrazněji zasáhl i střední třídu. Podle odhadů startupu Ownest na hypotéku v současné době nemá šanci dosáhnout asi 62 % Čechů s nadprůměrnými příjmy.

„Vnímáme to jako dlouhodobý trend. Průměrný věk kupujících první nemovitosti na Západě roste a bohužel není moc důvodů si myslet, že by se podobný scénář měl vyhnout České republice. S růstem cen a nájmů je stále těžší si naspořit na akontaci pro hypotéku a v tomto začarovaném kruhu může být celá budoucí generace. My byli první, co nabrali odvahu s tím začít něco dělat,“ vysvětluje motivaci k založení Ownestu Martin Machala, jeden ze zakladatelů, který dříve působil například v investičním týmu Heimstaden nebo jako seniorní konzultant pro realitní trh společnosti CBRE.

Problém sehnat bydlení tak bude mít v následujících letech několik stovek tisíc domácností, pro které to zatím nikdy v novodobé historii nebyl problém. Týká se to i mladých Čechů na začátku kariéry, kteří mají šanci na rychlý profesní růst. A Ownest cílí právě na ně. „Odrazový můstek k hypotéce“, jak je možné novinku výstižně nazvat, jim v rámci pěti let pomůže připravit se na budoucí financování ideální nemovitosti.

Hypotéka je i přes aktuální situaci stále ještě nejvýhodnější způsob jak zafinancovat nemovitost. Jenže možnosti jejího využití se v současnosti kvůli nejrůznějším intervencím běžným domácnostem vzdálily. Platí to i pro mladé lidi, často na začátku kariéry, kteří by chtěli bydlet ve svém a nyní na něj nedosáhnou. Mnohdy i kvůli tomu, že potenciál jejich platového růstu neumí banky zařadit do svých skóringů. A to jsme chtěli změnit,“ dodává Martin Machala.

Kouzlo žití v nájmu a zároveň ve vlastním

Inspiraci si s ostatními dvěma kolegy vzal například z Anglie, Austrálie nebo USA, kde se nedostupnost vlastního bydlení pro mladé řeší již více než deset let. Model „rent to own“, který Ownest poprvé přináší do Česka, by se mohl přeložit jako „pronájmem k vlastnictví“. Tvoří tak zajímavou a bezpečnější alternativu například ke skloňovaným dvougeneračním hypotékám.

Model Ownestu funguje jednoduše. Klientům po zaplacení vstupního poplatku 1,5 % z ceny nemovitosti koupí byt, který si sami vyberou. Díky schopnosti Ownestu platit majitelům bytů okamžitě v hotovosti jim výrazně zvedne šanci na zajištění opravdu kvalitních nemovitostí. Po přechodnou dobu – nejdéle 5 let – budou klienti v bytě žít s předkupním právem a platit smluvené nájemné a zároveň si dávat stranou prostředky pro budoucí hypoteční úvěr.

„Po uplynutí tohoto období se rozhodnou, zda chtějí nákup bytu pokrýt hypotečním úvěrem. Pokud ano, byt získají do vlastnictví. Pokud ne, vrátí jim Ownest peníze, které měly sloužit na hypotéku. Celý program je nicméně od počátku nastaven tak, aby se klient ve svém bytě cítil a choval jako doma. Podmínky klienty motivují tak, aby si většina z nich po uplynutí pětiletého období dokázala zafinancovat nákup běžnou hypotékou a splnila si tak svůj sen,” uvádí Martin Machala.

Místo garsonky klidně 3+kk

Ve srovnání s běžnou hypotékou dosáhnou klienti Ownestu na nákup nemovitostí dražších o celé dvě třetiny. A to s totožným rizikem. Místo garsonky tak mohou koupit rovnou větší byt anebo neslevovat ze vzdálenosti od centra města.
Pokud bychom srovnávali splátky v rámci modelu Ownest a současné běžné hypotéky, vychází Ownest v měsíčních nákladech o 25 % nižší. 

Hladký nákup nemovitosti po uplynutí pětileté lhůty pak zajišťuje odkládání si na hypoteční jistinu, která je stavebním kamenem programu. Ten motivuje budoucí majitele, aby si sami ušetřili za pět let alespoň 10–20 % z hodnoty nemovitosti, což jim následně umožní úspěšně odkoupit byt pomocí hypotečního úvěru bez nutnosti shánět další finanční prostředky. Prostředky na hypotéku se zároveň pozitivně projeví do výše nájemného. Čím více bude mít budoucí majitel peněz připravených na akontaci hypotéky, tím méně bude platit za nájem.

Pět let je v životě mladého člověka velice dlouhá doba. Našim klientům dáváme šanci teď pořídit byt, na který by měli dostatek prostředků až právě po pěti letech. Díky Ownestu budou bydlet na lepší adrese, v lepším bytě a platit dokonce méně, než kolik by platili s hypotékou. A budou vědět, že si ho budou moci za pět let koupit,“ zakončuje Martin Machala.

Ownest se stává součástí skupiny EHS

Ownest se na svou misi nevydává sám. V červnu tohoto roku do projektu z 50 % vlastnicky vstoupila realitní skupina European Housing Services Marka Rosenbauma. Ta bude prostřednictvím svých členů zodpovědná mimo jiné za financování nákupu nemovitostí pro Ownest nebo například správu bytů v době, kdy v nich budou bydlet budoucí majitelé v roli nájemníků.

„Naší dlouholetou misí je dělat bydlení dostupnější. A Ownest do této strategie spadá se svým unikátním modelem dokonale,“ zmiňuje Hendrik Meyer, Group Director European Housing Services. „Chceme společně přinést revoluci v přístupu k hypotékám a udělat z rent-to-own rozšířený způsob, jak se v Česku dostat k vlastnímu bydlení.“

Jak Ownest funguje?

  1. Zájemce se registruje na stránkách Ownest.cz, kde je jeho žádost vyhodnocena.
  2. Pokud je do programu zařazen, obdrží přesný rozpočet, v rámci kterého může začít hledat svou vysněnou nemovitost.
  3. Na prohlídky vybraných nemovitostí chodí zájemci vždy s partnery z Ownestu, kteří pohlídají stavebně-technický stav i celkovou bonitu nemovitosti.
  4. Vybraný byt následně Ownest zaplatí – majitel dostane peníze do advokátní úschovy za několik málo dnů.[GU1] 
  5. Se zájemcem je podepsána nájemní smlouva a také smlouva o budoucím odkupu. Platí také vstupní poplatek v hodnotě 1,5 % z pořizovací ceny nemovitosti.
  6. V následujících pěti letech žije klient Ownestu v bytě jako nájemník. Po dobu nájmu je zároveň pozitivně motivován, aby si odkládal finance na budoucí hypotéku.
  7. Jakmile je to pro něj výhodné, má možnost sjednat si hypotéku a dvakrát do roka je mu umožněno byt odkoupit – nejpozději po uplynutí pěti let.
  8. Pokud možnost odkupu nevyužije, nevadí. Ownest si byt ponechá.

Kdo stojí za projektem Ownest?

Martin Machala
Realitní zkušenosti získal v Heimstadenu, druhém největším fondu na nájemní bydlení v Evropě. Dříve působil v poradenských firmách jako CBRE nebo EY se zaměřením na nemovitosti ve střední Evropě a na Blízkém východě.

Viktor Beránek
Manažer investiční skupiny KKCG, který pracoval na projektech jak v USA, tak v Evropě. Předtím se zabýval poradenstvím se zaměřením na fúze a akvizice.

Josef Stehno
Zkušenosti má z nemovitostního týmu PPF, kde zodpovídal za komerční a rezidenční projekty v Evropě a USA. Dříve působil v manažerském poradenství společnosti ADL.

Jakub Miřejovský
Technologický expert se zaměřením na mobilní aplikace. Pracoval na zakázkách pro globální hráče jako například T-Mobile.

Realitní skupina European Housing Services
Realitní skupina investora Marka Rosenbauma vznikla v roce 2021 s cílem maximálně zjednodušit Evropanům cestu k bydlení – ať už vlastnímu nebo nájemnímu. Sdružuje jedny z nejvýznamnějších subjektů českého realitního trhu, jako je digitální realitní služba Bezrealitky, realitní služba Maxima Reality, Český nemovitostní trust, správcovskou službu Tvůj správce nebo interiérový start-up Roomstory.

Další odkazy

Kalkulačka Ownest pro porovnání splátek s běžnou hypotékou: https://www.ownest.cz/kalkulacka/

Otázky a odpovědi k fungování programu Ownest:
https://www.ownest.cz/caste-dotazy


Nebal, odlož, běž. Knihoboxy od Knihobotu přináší revoluci ve vracení zboží z druhé ruky

Vzít pár dočtených knih a jen tak je odložit na místě, přes které člověk běžně prochází. Bez nutnosti balit je nebo nastřádat větší počet kusů. A pak už jen čekat na peníze na účtu. Tak vypadá podle největšího českého secondhandu Knihobot.cz budoucnost první míle u použitého zboží na cestě k novým majitelům. Společně s Lockers.ai a Blocks spouští první Knihoboxy, samoobslužné schránky, které začaly fungovat v hlavním městě a brzy se objeví po celé republice.

Knihoboxy samy o sobě nebudou technicky odlišné od těch, které e-commerce již využívá. Unikátní je však to, že namísto výdeje zboží slouží k jeho příjmu. Jednotlivé schránky jsou schopny pobrat zhruba dvacítku knih – tedy výrazně víc, než kolik běžný zájemce zpravidla přinese – a zároveň pro ně neplatí váhový limit. To je odlišuje od využívání sítě Zásilkovny nebo balíčku pro kurýra. 

Kód, který je potřeba k otevření schránky, je generován po zaslání fotografie hřbetů nabízených knih prostřednictvím online formuláře. Opět bude stačit jediná fotka pro posouzení stavu a relevance knih. Odpověď od Knihobotu přijde po manuálním posouzení do několika hodin. Knížky z Knihoboxů následně vyzvedne kurýr, dopraví je do Knihobotu a ten už se postará o jejich kompletní prodej. Původnímu majiteli po prodeji připíše na účet 60 % z prodejní ceny mínus 29 korun. 

„Mezi hlavními důvody, proč Češi nevrací nevyužívané věci zpátky do oběhu, je pocit, že to je prostě příliš pracné. Věci je třeba nastřádat, zabalit, někam odnést nebo předat kurýrovi. To v nás vytváří blok, kvůli kterému radši necháváme nepoužívané věci v šuplíku nebo na poličce,” uvádí Dominik Gazdoš, šéf Knihobotu. „Takže jsme to vzali z druhé strany. Nabídli jsme další řešení, u kterého není třeba knihy jakkoli chystat. Prostě je hodíte do plátěné tašky a po cestě do práce necháte v Knihoboxu. Anebo se u něj stavíte po cestě z parku, kde jste knížku zrovna dočetli.”  

V první fázi se “Knihoboxů“ objeví osm. Cílit budou především na pražské kancelářské komplexy, jako je například michelská Brumlovka, ParkView na Pankráci, Dock v Libni nebo Coral Office na Nových Butovicích. Další se nachází v obchodním centru OC Lužiny. Po testování v rámci tohoto pilotního provozu se Knihoboxy objeví také v dalších městech Česka a postupně i na zahraničních trzích, kde Knihobot působí nebo se tam chystá. Doplní takzvané “Knihobody“ – partnerské provozovny, kde je možné knížky pro Knihobot nechávat. V současnosti takto fungují například brněnské pobočky Levných knih.  

Pionýrský počin pro celý český secondhand 

Knihoboxy budou pochopitelně sloužit primárně Knihobotu pro sběr knih, podle Dominika Gazdoše by se však mohly stát pilotním projektem pro celou re-commerce a do budoucna by mohly sloužit i jiným secondhandům. Pohodlné cesty, jak vracet zboží do oběhu, v Česku totiž stále chybí. Přestože výdejních boxů je momentálně v Česku v provozu hned několik tisíc, Knihoboxy budou v současnosti jediné, které se zaměřují právě na takzvanou re-commerce. 

„Spouštíme Knihoboxy v době, kdy význam re-commerce – tedy online prodeje pečlivě protříděného nebo repasovaného zboží z druhé ruky – roste. Je třeba si uvědomit, že zatímco se e-shopová scéna v obratech propadá, secondhandu se nadále daří. Přitom u nászcela chybí patřičná infrastruktura, bez které se tento miliardový trh nemůže rozvíjet,” zmiňuje Dominik Gazdoš. „A platí to nejen o logistice, ale i propagaci secondhand zboží v rámci cenových srovnávačů.” 

Prvním CEO Knihobotu pro slovenský trh se stal Matúš Karaffa

Matúš Karafa (37) stojí za projekty jako Feedo, Peevo, Juring nebo Urban Farmers. Nyní přichází naučit Slováky vracet knížky do oběhu.

Karaffa přichází se zkušenostmi z vedení celé řady firem a projektů. Sedm let působil jako spoluzakladatel a CEO jednoho z největších e-shopů s dětským zbožím Feedo.cz, který vybudoval na zelené louce a dostal na obrat přes 600 milionů korun. Následně na to navázal celou řadou vlastních projektů, jako byl třeba inovativní rozvoz točeného piva Peevo.cz v době pandemie nebo stavba hydroponické farmy v rámci projektu Urban Farmers.

Nyní bude působit jako CEO slovenské pobočky největšího knižního secondhandu Knihobot.cz. Bude zodpovědný za kompletní rozjezd lokálního trhu, postupnou stavbu nového týmu, přípravu marketingových kampaní a zajištění kontaktních míst pro zákazníky – ať už ve formě vlastní výdejny, která se chystá v Bratislavě nebo sítě partnerů, u kterých bude možné nechávat přečtené knihy.

„Poprvé v životě zažívám situaci, kdy nastupuju do fungující a relativně velké firmy. Na druhou stranu, vstup na nový trh je vždycky start od úplného začátku. Můžu tak jednoduše zkombinovat schopnost rozbíhat projekty od nuly, ale zároveň se opřít o fungující procesy,” uvádí Matúš Karaffa, CEO Knihobot.sk. „Moje mise je jasná co nejrychleji zajistit, aby na Slovensku začal Knihobot fungovat stejně dobře jako v Česku. Stát se tu neotřesitelnou jedničkou v prodeji secondhandových knih. A samozřejmě zajistit, abychom principy růstu dokázaly zopakovat na dalších trzích.” 

Karaffovy zkušenosti ze Slovenska by se totiž měly ještě letos zhodnotit také při dalším postupu Knihobotu dále do Evropy. Přes Rakousko by se měl totiž již brzy vypravit i na jeden z největších evropských knižních trhů – do Německa. Postupně by se měl Knihobot stát jedním z nejvýznamnějších hráčů evropské re-commerce.

„Pro mne je re-commerce obrovské téma. Postupně se vracíme k tomu, že si nebudeme chtít za každou cenu koupit novou věc, když ve většině případů starší poslouží stejně dobře. Starší funkční věci přestaneme vyhazovat a budeme považovat za samozřejmé, že ji nabídneme ještě někomu dalšímu,” uvádí Matúš Karaffa. „Přestože v případě Knihobotu mluvíme jen o knížkách, model, který přineseme do světa může inspirovat kohokoli dalšího.”

Z nákupu přímo do dózy. Košík změnil bezobalovou sekci, sáčky jde nově kompostovat

Přesně tři roky funguje v online supermarketu Košík.cz projekt “Budoucnost bez obalu”, který umožňuje zákazníkům nakupovat zboží na váhu do papírových sáčků a omezovat tak produkci obalových plastů. Za tu dobu Košík prodal v papírových sáčcích 150 tun potravin desítkám tisíc domácností. “Bezobalové” zboží zároveň patří nejen u ekologicky smýšlejících domácností k nadprůměrně často nakupovaným položkám. Zákazníci Košíku díky tomu ušetřili asi 2500 kilogramů plastového odpadu, který by nebylo možné znovu recyklovat. Mimochodem – reálná schopnost Česka plasty recyklovat klesla meziročně o třetinu.

Nyní Košík původní bezobalový koncept ještě více posune – a to přímo do spižíren domácností. Také zvýší jeho efektivitu, která by měla ve výsledku ušetřit další tuny odpadu navíc. S nákupem nově přiveze skleněné dózy na bezpečné uskladnění potravin a položky z “bezobalové sekce” bude prodávat v několika hmotnostních variantách, které vychází z nejčastějších zákaznických preferencí.

“Zákazníci si teď nově mohou kupovat oblíbené zboží v několika gramážích. Ty jsme vybrali na základě analýzy třech let nákupů a měly by pokrýt 90 % nejčastěji kupovaných objemů od jednotlivých položek. Díky tomu můžeme zvolit přesně velikost sáčku a ušetřit asi 30 % papíru. K balení jsme zároveň připravili i skleněné dózy, které je možné koupit spolu s nákupem a které by měly novým sáčkům objemově odpovídat,” vysvětluje Tomáš Jeřábek, šéf online supermarketu Košík.cz.

Hledání ideálního obalu skončilo kde začalo – u papíru. Sklo je emisní propadák

Po třech letech hledání ideálního obalu tak Košík uzavírá pomyslný kruh. A od původního papíru, který měl sloužit jen jako dočasné řešení, se vrací k papíru definitivnímu. S tím rozdílem, že se zásadním způsobem změní nakládání s papírovým obalem. Z běžného sáčku se tak stává – podobně jako u tašek – sáček cirkulární, ze kterého budou šetrnými metodami vznikat nové potravinářské obaly.

Sáčky bude možné vrátit spolu s taškami kurýrům, kteří je odvezou do skladu k recyklaci. Domácnosti s kompostéry nebo zahradním kompostem budou moci sáčky díky složení jednoduše kompostovat. Anebo pochopitelně dále využívat, třeba pro zabalení svačin nebo uchování potravin. Papír jako takový má FCS certifikaci, která zaručuje, že pochází z šetrně obhospodařovaných lesů v souladu s ekologickými, sociálními a ekonomickými kritérii.

Papír tak poměrně paradoxně vyhrál i nad dalšími obaly, které Košík testoval. Ekologickým “propadákem” se stalo například opakovaně využívané sklo, jako neudržitelné se ukázaly také současné technologie vymývání hliníkových nebo plastových dóziček, které původně patřily mezi horké favority opakovaně využitelných obalů. V případě uvažovaných mikrotenových sáčků pak Košík bojuje s jejich negativním dopadem na životní prostředí, pokud se dostanou do volné přírody.

“Strávili jsme tři roky hledáním obalu, který by bylo možné opakovaně využívat. Ve kterém bychom zákazníkovi přivezli potraviny a prázdný obal opět odvezli. A nakonec se ukázalo, že pokud si nechceme na ekologii jen hrát, nemáme šanci ho najít,” vysvětluje Tomáš Jeřábek. “Emise aut, které musí vozit těžké skleněné dózy na vymytí, každý litr vody a saponátu, který je potřeba k čištění, to všechno původní myšlenku znehodnocuje.”

Jeřábek však slibuje, že řešení bude Košík hledat i nadále. Ať už dalším zlepšením cirkulace papírové hmoty, ze které chce vyrábět další druhy obalů nebo testováním nových možností, které jednorázové obaly nabízí. Ještě letos by online supermarket chtěl vyzkoušet například rozpustné obaly vyrobené z přírodních látek, jejichž vývoj za poslední dva roky významně pokročil. Rozvíjet hodlá také svůj program náhrady PET obalů za takzvané rPET, které vznikají právě s využitím recyklovaných vloček plastového materiálu.

Proč se Košík pustil do bezobalového nakupování?

V ČR se každoročně vyprodukuje více než jeden milion tun plastového odpadu, přičemž v naprosté většině se jedná o obalový materiál na jedno použití. Zároveň klesá schopnost takzvané reálné recyklace, na kterou nemá vliv ani disciplína Čechů při třídění domácího odpadu. Podle informací Ministerstva životního prostředí bylo Česko schopno zrecyklovat až o třetinu méně plastů, než v předchozím roce.

Problémem plastů je především jejich opětovné využití. Pouze minimum z potravinářských obalů je možné využít opět v potravinářství. Pokud se dostanou do přírody, trvá desítky (a u některých až stovky) let, než se rozloží.

Zároveň mají zatím nevyzpytatelný dopad na životní prostředí ve formě takzvaných mikroplastů – částic, které se objevují například v pitné vodě nebo dokonce lidském organismu.

Starší byt v Praze přes 120 tisíc za metr, v Brně přes 90 tisíc. Inflace a zdražující hypotéky přinesly nové rekordy. Nájmy jsou poprvé výš než před kovidem

Po stagnaci opět razantní růst, který v prvním čtvrtletí smazal naděje všech domácností čekajících na výhodnější ceny tuzemských bytů. Inflace, ale také snaha Čechů zařídit si vlastní bydlení v době, kdy se dosažitelnost hypoték mění s každým měsícem, opět vystřelily ceny na nové rekordy. Vyplývá to z Kvartálního monitoru trhu s nemovitostmi realitní skupiny EHS, která využívá data realitních služeb Bezrealitky a Maxima Reality.

Vyhlížené ochlazení se odkládá, Češi panikařili kvůli hypotékám

Průměrná cena staršího bytu se v Česku poprvé dostala nad 90 tisíc korun za metr (konkrétně 90 372 Kč/m2), což je nejvíce v historii měření. Důvody jsou jasné – zdražující novostavby, větší množství rekonstruovaných bytů, které se dostaly do prodeje, ale také inflace. Zásadním faktorem se však stal strach Čechů ze zdražujících hypoték a snaha koupit vlastní bydlení ještě dříve, než se pro ně stanou nedostupné. To přineslo zhruba o desetinu více prodaných bytů než v předchozím období, a s tím logicky také prostor na další růst cen.

Naopak ceny rodinných domů již dvanáctý měsíc stagnují. Celorepublikový průměr se na konci kvartálu zastavil na ceně 47,5 tisíce korun za metr čtvereční. A to i přesto, že průměrná celková cena za prodaný objekt se v průběhu roku zvýšila o 25 % a zastavila se těsně pod hranicí 8,5 milionu korun. Prodávaly se však spíše domy v horším stavebně technickém stavu nebo v levnějších lokalitách.

„Konec loňského roku jasně ukazoval na postupné ochlazení v podstatě všech důležitých regionů s výjimkou Jihomoravského kraje. Celospolečenská diskuze spojená se zdražováním hypoték a novými pravidly pro jejich udílení, která vstoupila v platnost od dubna, však aktivizovala všechny, kteří zvažovali koupi vlastního bydlení. Takže i pražské domácnosti, které ještě loni dávaly najevo, že ceny jsou na ně příliš vysoké, dokázaly sesypat úspory dohromady,“ vysvětluje Jan Škrabánek, šéf digitální realitní služby Bezrealitky. „Na trhu se díky tomu zkoncentrovala poptávka pravděpodobně za oba kvartály a místo vyhlížené stagnace si tak musely domácnosti ještě připlatit. To pochopitelně zakládá dobrou půdu pro domněnku, že příští kvartál bude situace klidnější.“

Praha na rekordu, který málokdo čekal. Nová maxima padla i v Brně a středních Čechách

Pražský trh po stagnaci a velice mírném poklesu na konci loňského roku navázal na růstový trend a poprvé se dostal přes historický milník 120 tisíc korun za metr u starších bytů – tedy hodnotu, za kterou se prodávaly byty v novostavbách ještě na konci roku 2020. Průměrná cena prodaného bytu v Praze oproti předchozímu kvartálu stoupla jen o 3,8 % na 7,8 milionu korun – ukazuje se tedy, že se výrazněji šetřilo na metráži bytu nebo lokalitě. Ceny pražských rodinných domů naopak po bouřlivém podzimu klesají na 82,2 tisíce korun za metr.

Na pražský růst cen reagovala i středočeská města. Krajský průměr u bytů poprvé překonal metu 75 tisíc korun za metr (konkrétně 76 966 Kč/m2) a oproti předchozímu kvartálu vyrostl skoro o 13 %. I zde průměrná cena bytu rostla pomaleji a zastavila se těsně nad hranicí 5 milionů. V případě rodinných domů se ceny pohybují těsně pod 60 tisíci korun za metr, přičemž průměrný rodinný dům se prodával za 9,5 milionu korun – to je o 13 % více než v předchozím období, což značí větší příklon ke kvalitnějším objektům.

Přesně dva roky v řadě významně rostou ceny bytů v Brně, které poprvé prolomilo hranici 90 tisíc korun za metr (konkrétně 92 100 Kč/m2). To je mimochodem cena, za kterou se dal pořídit starší pražský byt ještě na podzim roku 2020. Pětiprocentní růst plošných cen překvapivě překonává průměrná cena celkově prodávaných bytů – ta stoupla těsně pod 5,9 milionu korun a naznačuje, že se kupovaly kvalitnější objekty než v předchozím období. Ceny rodinných domů v Jihomoravském kraji naopak mírně klesly na 46,7 tisíce korun za metr čtvereční.

„Rostoucí ceny bydlení se pochopitelně Češi snažili kompenzovat. Rostl například zájem o starší byty před rekonstrukcí, poptávaly se nemovitosti s delší dojezdovou vzdáleností do spádových oblastí. V některých případech dokonce domácnosti začaly výrazněji slevovat i z podlahové plochy, což bylo v minulých letech v podstatě tabu,“ zmiňuje Vladimír Zuzák, ředitel Maxima Reality.„V případě rodinných domů jsme pak byli svědky částečného odklonu od novostaveb a většího zájmu o starší nemovitosti určené ke generální přestavbě. Pokud tento trend přetrvá, mohl by mít pozitivní vliv na takzvané ‚oživování‘ mrtvých nemovitostí.“

Že investice do nemovitostí pořád dává v Česku smysl, naznačují i aktuální data ročního zhodnocení. Český průměr je v případě bytů na 20 %, Praha vykazuje se 17,7 % jen o trochu mírnější růst, naopak Brno s 22 % roste rychleji. Až dvojnásobně však za poslední rok stoupla hodnota bytů v Olomouckém (41 %), Ústeckém (42 %) nebo Moravskoslezském kraji (47,6 %). Rodinné domy – především z rekreačních důvodů – se nejlépe zhodnocovaly v Jihočeském kraji (46,5 %), Karlovarském kraji (47,7 %) a Libereckém kraji (44,2 %).

Nájmy se vrací do předcovidových let

Obrat nastal také na nájemním trhu, který kromě zvýšeného množství Čechů, zvažujících nájemní bydlení, zasáhla také ukrajinská uprchlická krize. V Praze se nájmy po necelých dvou letech opět vrací k předcovidovým cenám. S 282 korunami za metr mají k překonání historického rekordu však ještě poměrně dlouhou cestu. Naopak na nové maximum s 219 korunami za metr vystoupaly nájmy ve Středočeském kraji. V Brně a okolí pak pravděpodobně narazily na krátkodobý strop a drží se na hodnotě 247 korun za metr – podobně jako na podzim loňského roku. Efekt uprchlické krize se projevil zejména v Karlovarském kraji, kde nájmy skokově stouply na 167 korun za metr.

„V Praze rostou nájmy nepřetržitě od poloviny roku 2020 a dá se předpokládat, že tempo se bude zrychlovat. Ještě rychleji než v hlavním městě nebo Brně by však mohly nájmy růst v regionech. Ty se totiž na novou situaci, která i zde přivede do nájmů rekordní množství Čechů, musí teprve připravit. Nájemní bytový fond je zde většinou velice omezený, což se při zvýšené poptávce pochopitelně odrazí na cenách,“ zmiňuje Jan Škrabánek. „Situaci na trhu bych i s ohledem na probíhající válečný konflikt popsal jako klid před nájemní bouří. A pokud někdo zvažuje přechod do nájmu, měl by tak učinit co nejdříve, než změny na trh udeří plnou silou.“

Knižní secondhand Knihobot vstupuje na Slovensko. V Bratislavě otevře první kamennou pobočku, do Vánoc tu chce být jedničkou v prodeji second-hand knížek

Knižní secondhand Knihobot, který v Česku loni prodal kolem půl milionu knih, vstupuje na Slovensko. Spouští web Knihobot.sk, připravuje marketingové kampaně a na léto chystá otevření první kamenné pobočky. Letos by chtěl Knihobot na Slovensku prodat stovky tisíc knih s cílem stát se zde jedničkou v prodeji knížek z druhé ruky.

Knihobot se slovenskému trhu poprvé otevřel v listopadu loňského roku, kdy jeho kurýři začali obsluhovat i zákazníky na zahraničních adresách. Nyní však na Slovensku přestává fungovat „na volnoběh“ – postavil slovenský tým, spouští mezinárodní web, komunikaci a marketing začíná cílit také na slovenské domácnosti. A připravuje se na otevření první kamenné pobočky, která by v létě měla vyrůst v Bratislavě.

Svými aktivitami má na co navazovat. Necelý půlrok pilotního provozu totiž přinesl skvělé výsledky. Slovenští čtenáři si objednali 51,5 tisíce knížek. Zpátky do oběhu pak stovky zákazníků vrátily více než 10 tisíc titulů, za které jim byla vyplacena provize přesahující 12 tisíc eur. Cíle jsou však výrazně vyšší.

„Ukázalo se, že slovenský trh má potenciál růst v následujících letech podobně rychle, jako rosteme v Česku. Tedy znásobit objem prodávaných i přijímaných knížek 3–4 x za rok. Hodně nám pomáhá, že Slováci nemají problém s nákupem české literatury, většina českých titulů se totiž prodává i ve slovenských knihkupectvích, u světových děl se navíc někdy nevydávají slovenské překlady, pokud už existují české,” zmiňuje Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu. „I přístup ke knihám mají Slováci podobný jako Češi. Podle některých průzkumů si rádi připlatí za kvalitní tituly, na druhou stranu nemají problém kupovat si sezónní literaturu na jednorázové přečtení. Což je pochopitelně ideální knižní adept na cirkulaci.”

Knihobot může čerpat ještě z další výhody. Slovenský trh má výrazně menší síť antikvariátů než Česko a online prodej second hand knížek se tu snaží rozjet jen jedno knihkupectví. Knihy se zde prodávají tedy především v bazarovém prodeji. To je však náročné na čas – každý jednotlivý titul je nutné nafotit, domluvit se se zájemcem, knížku zabalit a poslat. A právě jako alternativa k tomuto modelu Knihobot primárně vznikl.

Knížky, které chtějí majitelé nabídnout přes Knihobot do prodeje, totiž stačí jedinkrát nafotit „v komínku“, následně je předat kurýrovi, který si pro ně přijede zdarma, nebo je odnést na slovenskou pobočku Zásilkovny a pak už jen čekat na výplatu provize. Ta dorazí v eurech na zákazníkem zvolený účet.

Jak bude fungovat Knihobot na Slovensku?

  • Objednané knihy doručí kurýr do druhého dne, případně je možné využít doručení do sítě Zásilkovny
  • Prodávané knihy stačí nafotit „v komínku“ a předat kurýrovi, který je vyzvedne zdarma, či je odnést do pobočky Zásilkovny
  • Prodávat je přes Knihobot možné knížky v jakémkoli jazyce, nesmí být ale poškozené
  • Provize je zákazníkovi vyplacena po prodeji knížky a činí 60 % z prodejní ceny – 1,19 €

Odkaz na slovenský Knihobot:

web: knihobot.sk 

instagram: https://www.instagram.com/knihobot.sk/

Knihy pro Knihobot můžete přinést do Levných knih. Černí koně knižního trhu spojují síly

Cestou do knihkupectví pro nové knihy rovnou vrátit ty přečtené. Takovou možnost budou mít čtenáři v Brně a okolí. Knižní sekáč Knihobot a Levné knihy spojily síly a od tohoto týdne budou moci lidé poslat přečtené knihy do Knihobotu přes pět poboček Levných knih. 

Knihobot si od kroku slibuje především vyšší motivaci lidí při posílání knih zpět do oběhu. Na pobočku Levných knih totiž bude možné přinést knihy, které chcete, aniž byste je museli zabalit. Personálu na pokladně bude stačit sdělit jméno, email a telefonní číslo. Noví zákazníci pak ještě v následné komunikaci doplní číslo účtu, kam jim bude Knihobot vyplácet provize.

O zbytek – tedy převoz knih do skladu, jejich nafocení, následný prodej, předání novému majiteli a vyplacení provize – se již postará Knihobot, jemuž Levné knihy vybrané tituly předají. 

„Sice posíláme zdarma kurýra na jakoukoliv adresu v Česku, stále se to ale nevyrovná pocitu, že prostě vezmu pět knih pod paži a cestou na nákup je nechám v knihkupectví,” zmiňuje Dominik Gazdoš, zakladatel největšího českého knižního secondhandu Knihobot. „A pokud chcete mít jistotu, že o vaše knížky bude zájem, můžete nám je dopředu vyfotit – obratem dáme vědět, jestli má smysl je nosit.”

Do projektu se v první fázi zapojuje pět poboček Levných knih v Brně. Konkrétně v centru v Masarykově ulici, v obchodních centrech Královo pole, Futurum a Olympia a v areálu Globusu Ivanovice. Volba Brna byla jasná hned od začátku.

„Na Moravě nemáme zatím žádnou pobočku a našim místním zákazníkům jsme chtěli umožnit stejně snadné vracení, jaké mohou využívat lidé z Prahy a okolí,” vysvětluje volbu místa Dominik Gazdoš. „Chuť najít pro přečtené knížky nové majitele je společná pro všechny čtenáře napříč republikou.”

Knihkupectví a secondhandy nachází společnou řeč 

Jakkoli je spolupráce knižního secondhandu s knihkupectvím zatím unikátní, ukazuje další z možných tváří knižního trhu v následujících letech. Mladší generace nemá zájem hromadit v domácích knihovnách veškeré přečtené knížky a mezi čtenáři tak přibývá chuť knihy průběžně točit. Změny ve čtenářských návycích tak pomalu začínají stírat rozdíl mezi knihkupectvím a nabídkou knih z druhé ruky.  

„Jsme rádi, že jsme společně dokázali vymyslet model, který přebírá to nejlepší z obou konceptů. Taková spolupráce je v české knihkupecké branži unikátní. Jak zákazníky Levných knih, tak zákazníky Knihobotu pojí láska ke knihám a právě na ty naše spolupráce cílí a obě skupiny propojuje. Věříme, že na obou stranách přibude spousta spokojených čtenářů,” komentuje spolupráci generální ředitel Levných knih Lukáš Gilánik.

Že se do budoucna světy knihkupectví a knih z druhé ruky ještě více propojí napovídá i současná nabídka na Knihobotu. 35 % nabízených knih je totiž mladších 10 let. Většina knih je v perfektním stavu a často k nerozeznání od knih nabízených běžně v knihkupectvích. 

Vracení knih bez bariér

Spolupráce s Levnými knihami zároveň podpoří překonávání bariér pro návrat přečtených knížek do oběhu, mezi které podle výzkumu Knihobotu kromě citové vazby patří právě balení knih a jejich popisování či focení. V nově vybudované síti kontaktních míst bude možné knihy jednoduše nechávat už od jednoho kusu.

Prvních pět poboček je ukázkou, jak bude budoucnost takovéto partnerské sítě vypadat. Knihobot ji buduje pod značkou “Knihobod” a v letošním roce by se měla stát jedním z pilířů tuzemské expanze.

S pronájmem na Bezrealitky pomůže ukrajinský asistent, zájem o nájmy měsíc a půl od vypuknutí války prudce roste

Ani měsíc a půl od propuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině neklesá zájem o bydlení pro nově příchozí ukrajinské domácnosti – naopak. Největší nájemní portál Bezrealitky registruje více než 40 tisíc reakcí na nájemní inzeráty týdně, tedy násobně více, než v běžném období. Ukrajinským domácnostem proto podává pomocnou ruku – ukrajinsky hovořícího asistenta, který jim poradí s hledáním vhodného podnájmu. Nově příchozí Ukrajince poučí o tom, jak se v Česku hledá bydlení a bude je varovat před podvody.

Na Bezrealitky od konce února hledalo bydlení rekordní množství lidí. Poptávka je momentálně o 340 % vyšší než loni touto dobou. Signifikantní podíl transakcí byl právě ze strany nově příchozích domácností. A přestože příliv uprchlíků nyní klesá, v případě hledání bydlení tato rovnice neplatí. Nájmy totiž nyní začínají vyhledávat ukrajinské domácnosti, které doposud přebývaly u dobrovolníků, podařilo se jim najít zaměstnání a staví se postupně na vlastní nohy.

Hledání bydlení se však neobejde bez problémů. Bezrealitky proto zavedly post „Ukrajinského atašé pro bydlení v Česku“. Rodilého mluvčího, který nyní bude krajanům pomáhat s bydlením. Jeho služeb mohou využívat všichni, kteří potřebují najít odpovídající podnájem.

„Naše nová ukrajinská kolegyně své krajany seznámí s tím, jak v Česku hledat bydlení, jaké jsou obvyklé postupy a ceny, se zněním smluv, ale také je upozorní na praktiky, které rozhodně běžné nejsou,“ zmiňuje nový ředitel Bezrealitky Jan Škrabánek. „Pro nově příchozí domácnosti zároveň vznikl manuál, který jim zjednoduší nejen komunikaci, ale také soužití s Čechy.“

Právě ochrana před podvody je jedním z důležitých bodů. Bezpečnostní štít Bezrealitky, který s pomocí umělé inteligence identifikuje podvodné nebo podezřelé inzeráty, totiž od propuknutí krize zabránil zveřejnění o pětkrát víc inzerátů než v běžném období. Například na sociálních sítích však něco podobného systémově nikdo nekontroluje.

„Bohužel se setkáváme s pokusy, kdy jsou ukrajinské domácnosti motivováni k platbě provize za sjednání bydlení, které ještě neviděli, jsou jim přislíbeny podmínky, které neodpovídají skutečnosti anebo majitelé nedávají jasné podmínky plateb za energie a hrozí, že budou chtít následně neohlášené nedoplatky,“ zmiňuje Jan Škrabánek. „V podstatě všechny takové pokusy jsme naštěstí schopni řešit ještě před tím, než se dostanou do nabídky.“

Všichni nově příchozí ukrajinské domácnosti mohou zdarma využívat takzvaný premium profil, který jim kromě bezpečné komunikace s majiteli umožňuje například sdílet podrobnosti o své domácnosti, jako je počet členů nebo domácích zvířat. Majitelé nemovitostí zase mohou své inzeráty označit ukrajinskými vlaječkami na znamení toho, že jsou ochotni jednat o podmínkách. Možnost zatím využily stovky Čechů. K nájmu díky tomu mohou zdarma využít online smlouvy Havel & Partners s možností digitálního podpisu.