Téměř 100 000 rodičů samoživitelů ze střední třídy je ohroženo jevem zvaným „spirála snižující se životní úrovně“. Týká se to především těch, kteří z důvodu výše svých příjmů nemají možnost čerpat státní podporu vypočítanou na základě životního minima. Riziko výrazně stoupá v korelaci s poklesem ekonomického růstu. Už dnes se zhruba 30 000 neúplných rodin ze střední třídy životní situace rok od roku zhoršuje. S informací přišel největší český program pro rodiče samoživitele VašeVýžiné.cz, provozovaný Asociací neúplných rodin.

Na počátku „spirály snižující se úrovně“ je snaha o co možná nejefektivnější propojení péče o děti a zajištění finančního zabezpečení domácnosti. Vzhledem k tomu, že často není možné starat se jako jediný dospělý o dítě a zároveň mít práci na plný úvazek, opouští rodič samoživitel své zaměstnání a hledá jiné, kde mu bude umožněn částečný úvazek. Vlivem péče o rodinu se snižuje jejich flexibilita a časové možnosti v zaměstnání. Díky tomu jej často musí vyměnit za méně lukrativní. Tím však začnou vydělávat méně peněz a přibírají si brigády, které způsobí, že jim nezbývá žádný čas na navazování a udržování sociálních kontaktů. Situace může vést k úplnému vyloučení samoživitele ze sociálního života a s tím spojenými průvodními jevy, například pozvolný nástup syndromu vyhoření.

Efekt „spirály“ se nejčastěji týká rodin ze střední třídy. Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná k tomuto problému doplňuje: „Až třiceti procentům této rizikové skupiny hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do zmiňované ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv finance a v případě krizové situace a nečekaných výdajů se samoživitel dostává do silného psychického náporu a následné izolace.“

Finanční nároky na výchovu dítěte se zvyšují, stejně tak rostou náklady na chod domácnosti. S přibržděním růstu ekonomiky je navíc možné očekávat další negativní dopady. Tisíce domácností se během pár měsíců dostat do pásma chudoby.

„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy či nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ dodává Novotná.

Ženy jsou mnohem více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. V České republice jsou pro zajištění životního standardu rodiny s dětmi nutné dva příjmy, proto se osamělý rodič s dětmi zákonitě ocitá z finančního hlediska v nevýhodě. Až z 87 % jsou samoživitelkami právě ženy a téměř 60 % z nich má zaměstnání, anebo jinou formu přivýdělku.  Za chudobou pracujících matek samoživitelek nejčastěji stojí již zmíněná složitá situace a špatné pracovní možnosti.

„O snižující se životní úroveň samozřejmě nestojí žádný rodič samoživitel. A prevence je ze strany státu téměř nulová,“ říká Iveta Novotná a dodává: „Stát by měl pomáhat nejen těm nejchudším, ale i těm rodičům samoživitelům, kteří se snaží bojovat, pracovat a udržet si úroveň tak vysokou, jak jen to jde a je v jejich možnostech.“

 Jaké kroky navrhuje asistenční program VašeVýživné.cz?

• Pružná pracovní doba a státní podpora atypických úvazků pro rodiče samoživitele.
• Jistota předškolního zařízení již od 2let věku dítěte.
• Možnost dát dítě do školky i v období prázdnin.
• Podpora zaměstnanosti pro samoživitele (zkrácené úvazky, pružná pracovní doba).
• Výhody a benefity ze strany pojišťoven (plně nebo částečně hrazené kroužky, tábory…).
• Proplácení obědů, doučování, školních pomůcek, škol v přírodě, kroužků pro nízkopříjmové rodiny.