Nárůst počtu krádeží vloupáním do domů, bytů a rekreačních objektů sledovala většina majitelů s obavami. Nyní však přichází dobrá zpráva. Aktualizované policejní statistiky přinesly definitní potvrzení toho, že loňský kritický rok se díky prezidentské amnestii statisticky vymykal. Za první pololetí letošního roku totiž počet vyloupených nemovitostí meziročně výrazně klesl.

Z čísel vyplývá, že celkově bylo za prvních 6 měsíců roku 2014 nahlášeno 2815 vloupání do domů, 1952 vloupání do bytů a 2377 vloupání do chat nebo chalup. Jejich počet meziročně poklesl o 18,2% u rodinných domů, 10,5% v případě bytů a 18,3% u rekreačních objektů.

Jakkoli zní tato čísla pozitivně, „vyhráno“ ještě není. To, jestli počet vyloupených nemovitostí meziročně klesne i v průběhu zlodějské špičky – tedy právě probíhající letní sezony – potvrdí až policejní statistiky na konci měsíce července. A před předčasným optimismem varují i někteří odborníci, například JUDr. Jiří Kameník, prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb.

„Na základě zkušenosti se obávám, že opravdová krize může teprve přijít,“ uvedl Kameník. „Z mého pohledu se projevuje stále více kriminogenních faktorů. Pokud rok 2014 nepřekoná v počtu vloupání loňský rok, budu jedině rád.“

Jak řádí prázdninoví zloději?

Společnost TOKOZ, tradiční český výrobce zámků a kování, zpracovala před prázdninami prediktivní mapu, určující přibližný počet objektů, které mohou být o prázdninách vyloupeny. Po aktualizaci s pomocí červnových dat Policie ČR z ní vyplývá, že zloději budou aktivnější v srpnu. V právě probíhajícím červenci jim může padnout za oběť až 430 rodinných domů a asi 380 bytů, v srpnu pak bude počet vyloupených domů obdobný, počet vyloupených bytů vzroste na cca 410.

Nejaktivnější budou zloději ve Středočeském kraji a Praze v případě rodinných domů a v Praze a Ústeckém kraji v případě bytů. Z pohledu počtu objektů na jedno vloupání – který je pro určení skutečného rizika směrodatný – pak neveselou statistiku vede Praha, a to jak v případě rodinných domů (jedno vloupání na 915 objektů), tak bytů (jedno vloupání na cca 1 930 bytů.)

Vysoké riziko vloupání bývá přisuzováno zejména laxnímu přístupu Čechů k zabezpečení vlastního majetku. Zatímco zloději mají i díky nákupu specializovaného nářadí přes internet stále větší technologické možnosti, majitelé objektů to nerespektují.

„Zabezpečení českých domů a bytů je bohužel stále velmi špatné. Lidé nedostatečně respektují zásadu rovnoměrného zabezpečení a trvale podceňují riziko. Podle našich odhadů je dobře zabezpečen dokonce pouze jeden dům nebo byt z deseti,“ říká Antonín Roll, předseda Asociace českých lockpickerů. „Problém je, že do většiny domů nebo bytů se dostane i příležitostný zloděj, aniž by k tomu musel mít speciální náčiní. Často stačí jen základní hrubá síla nebo zcela jednoduché zlodějské techniky.“

To potvrzuje i ing. Ladislava Píbilová, specialistka společnosti TOKOZ. Podle průzkumů společnosti sice Češi do zabezpečení investují, ale pouze malé částky v řádu stokorun, které jsou navíc využity nekoncepčně. A situace se meziročně příliš nelepší. V roce 2013 TOKOZ provedl průzkum, ze kterého vyplynulo, že 82 % tuzemských dveří dokáže překonat příležitostný zloděj do tří minut s použitím jednoduchého nářadí. V roce 2014 pak TOKOZ při stejném průzkumu zjistil zlepšení situace o pouhé 2 procentní body.

„Z rozhovorů se zákazníky víme, že prvním impulsem pro dostatečného zabezpečení vlastního objektu bývá až první zkušenost se zlodějem,“ uvádí Píbilová. „Což jasně demonstruje zanedbávání preventivních opatření.“

Co když už je zloděj vevnitř?

Na druhou stranu je známým faktem, že pokud se zloděj rozhodne do objektu dostat, většinou ho „běžné“ překážky nezastaví. Dokonce i státní bezpečnostní normy počítají s tím, že profesionálního zloděje často není možné zastavit, jen výrazně zpomalit. Druhou věcí je ovšem fakt, že ani vloupání do objektu nemusí nutně znamenat desetitisícové škody. Je ovšem třeba dodržovat alespoň
základní bezpečnostní zásady

„Jakmile se zloděj dostane do objektu, může často krást bez jakéhokoli omezení. Lidé nejsou zvyklí cennosti dostatečně ukrývat anebo zabezpečovat přímo uvnitř svých domácností,“ komentuje Jan Krupíř, autor poučného webu Zamcenydum.cz. „V případě rodinných domů nebo bytů tak vznikají zcela zbytečné škody při vyloupení dílen, sklepů nebo garáží, kde se nachází rychle zpeněžitelný majetek v hodnotě řádu desetitisíců.“

Podle Krupíře přitom stačí vycházet z předpokladu, že se zloděj snaží po vniknutí do objektu zmizet co nejrychleji – hrozí totiž, že hluk spojený s vloupáním již upozornil například pozorné sousedy. Nutnost překonávat uvnitř objektu další neočekávanou překážku nebo nutnost cennosti hledat může zloděje odradit.
„Cenné věci tedy stačí schovat, ideálně pod zámek. Je pravděpodobné, že se zloděj spokojí spíše s příslovečným vrabcem v hrsti,“ míní Krupíř.