„Kdyby nám neukradli jaro, bylo by to super. Takhle je to celkem dobré.“
Zhruba takto vypadá typické hodnocení letošní letní sezony ze strany hotelů a penzionů. Svorně se shodují – čekali jsme výrazně horší výsledky. Dvě třetiny hotelů hlásily po oba měsíce 100% naplnění kapacit a na mnoha místech jsou nenaplněné noclehy důsledkem personálního podstavu, nikoli dopadů koronaviru. Letos poprvé se navíc naprostá většina hoteliérů shoduje, že takzvanou “malou sezonu” – tedy pobyty v září a říjnu – zkusí vytěžit na maximum, aby nahradila ztráty ze začátku roku. Vyplývá to z výsledků vyhledávače ubytování a zážitků Explorio.cz, který realizovalo na 250 hotelích.
Průběh celé letní sezony podle očekávání hodnotí kladně 58,5 % ubytovatelů. Celá pětina ze všech pak dokonce zmiňuje, že počet hostů byl výrazně vyšší, než plánovali. Za ekonomickou tragédii pak sezonu označily pouhé jednotky hotelů – zejména ty v Praze nebo zařízení, která slouží především pro konference a akce.
Z informací vyplývá, že 100% naplněnou kapacitu mělo v červenci 65,5 % hotelů, v srpnu pak polovina. V obou měsících se však v 85 % přehoupla naplněnost přes ¾ kapacit a žádný z hotelů se v počtu neobsazených lůžek nedostal nad 50 %. S ohledem na původní předpoklady, že hotely budou muset kvůli epidemii COVID-19 uměle omezovat kapacitu, je to nad očekávání dobrý výsledek.
„Nemáme dostatek personálu, takže některé poptávky po ubytování rušíme“
Zhruba 34,5 % hoteliérů konstatuje, že náklady na jeden noclehu byly v letošním roce výrazně vyšší než loni. 55 % oslovených majitelů ubytování pak konstatovalo, že náklady na nocleh zůstaly stejné jako loni. Většina hotelů se ke zdražení odhodlala ještě před startem sezony, zbytek hodlá zdražovat od příštího roku. Důvodem jsou nejen dražší energie nebo investice do zlepšení servisu, ale především náklady mzdy, které pomáhají udržet kvalitní personál.
Schopnost zajistit a udržet si spolehlivé lidi se totiž přes léto stala problémem číslo jedna. Strach z nedostatku personálu v současnosti dokonce považují za větší riziko pro svůj byznys než obavy z dalšího lockdownu. Celá řada pracovníků z gastronomie a hotelnictví totiž přešla do zcela jiných oborů již v průběhu roku 2020 a vracet se jim nechce. A hotely kvůli tomu musí zbytečně omezovat kapacitu nebo se naučit fungovat s minimem personálu.
„Co nebylo na jaře, doženeme na podzim“
I přes nad očekávání dobrou sezonu hotely stále “lepí” ztráty, které jim uštědřila koronavirová opatření z loňského podzimu a letošního jara. O to více se budou soustředit na to, aby se sezona protáhla až o několik týdnů. Ve velkém se proto připravují na lákání hostů na takzvanou “malou sezonu” – tedy září a říjen.
A podle expertů by jim to mohlo vyjít – záležet bude především na počasí. Výdělky z malé sezony se mohou pohybovat až na 40 % výnosů z té hlavní – a to není málo.
“Malá sezona tu byla dlouhé roky přehlížená, protože září a říjen patřily především takzvaným ‘eurovíkendům’. Ty však letos pravděpodobně nebudou tak atraktivní kvůli opatřením na letištích a lidé budou zůstávat v Česku,” zmiňuje František Peterka, šéf vyhledávače ubytování a zážitků Explorio.cz.
Název “malá sezona” odkazuje na charakteristiku pobytů na konci léta a začátku podzimu. Nabízí zpravila nižší ceny, menší obsazenost hotelů, penzionů i restaurací nebo malé fronty u památek. Přeneseně pak podtrhává, že velkou část hostů tvoří prarodiče s vnoučaty. Na to by měly hotely ve svém marketingu podle Peterky cílit především.
“Zatímco v Německu jsou týdenní výlety dědečků a babiček s vnoučaty po hlavních prázdninách důležitou součástí nabídky skoro každého hotelu, v Česku se to hoteliéři teprve učí. A to přesto, že právě na tyto typy pobytů máme skvělé podmínky. Senioři navíc patří k loajální a vracející se cílové skupině,” vysvětluje Peterka. Nicméně i zde se situace lepší a letošek bude silným impulsem. 69 % hotelů chystá na malou sezonu významnou marketingovou podporu a bude se snažit naplnit maximum kapacity, 24 % se snaží zajistit personál a strategii rychle připravují. Pouze 7 % zmiňuje, že v malé sezoně nevidí patřičný efekt, a to především kvůli tomu, že se nenachází v oblastech s patřičnou občanskou vybaveností, kterou hosté, kteří nepřijeli za sportem, potřebují.