- Česko je v čerpání zemědělských dotací o 4 % pod průměrem EU
- Ze 31 tisíc podaných dotací jich část vypadne kvůli špatně zpracované evidenci nebo nedoložení klíčových dat, peněz ve fondech bude navíc kvůli brexitu méně
- Přechod na digitální systémy evidence, které udělají práci za farmáře jde však pomalu – stále je využívají jen procenta farmářů, a to i přesto, že agendu spojenou s dotacemi sníží na 10–15 % původního času.
Dotace jsou jedním z nejdůležitějších příjmů pro zemědělce. Pojí se s nimi však velká administrativní zátěž a náročný proces vyplňování příslušných žádostí, která je i díky nedostatku pracovních sil často nad časové možnosti jednotlivých farmářů. SZIF sám uvádí, že jedním z nejčastějších problémů, bránících vyplacení dotace, je nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat. Řešením je zautomatizovat agendu v rámci digitalizace farmy a usnadnit řízení celého podniku. A přestože počet digitálních zemědělců roste, stále jsou to jen jednotky procent.
V loňském roce bylo podáno téměř 31 tisíc žádostí o dotaci a následně bylo mezi zemědělce rozděleno zhruba 32 miliard korun. Mnozí však na dotaci nedosáhnou, protože nezvládnou podat v pořádku vyplněnou žádost. Složitá administrativa si žádá lidský potenciál i velké množství času stráveného nad desítkami formulářů, které je nutné řádně vyplnit. To ostatně potvrzuje i fakt, že Česká republika patří mezi podprůměrné státy, co se týče čerpání dotací. Jen šest členských států EU čerpá dotace pomaleji. Česko čerpá v průměru o 4 % méně než zbytek Evropské unie.
Podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) jsou nejčastěji na vině nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat v podobě výměry obhospodařované půdy, množství osiva či nedostatečné prokázání objemu vlastní produkce. Problém s dokládáním povinných údajů, nutných pro českou a evropskou legislativu, tak často vede k tomu, že příslušná částka nemůže být vyplacena nebo je proces vyplácení vinou administrativy natolik zpomalen, že se nestihne zaevidovat a zemědělec o dotaci přijde. Celkový balík dotací navíc výhledově bude kvůli brexitu menší, což představuje další problém.
Podle zakladatele a obchodního ředitele společnosti Agdata Lukáše Musila, lídra v oblasti digitalizace zemědělství, je proto důležité zemědělcům pomoci chytrým systémem, který by šetřil čas i práci, protože dosavadní stav není dlouhodobě udržitelný: „Na zemědělce je kladena neúměrná zátěž, kdy se musí starat o svá pole a po práci venku sedí nad papíry, kterým často nerozumí ani vyškolený personál. Navíc nejsou zvyklí na úředničinu a neví, co mají kdy a kam dodat. Proto pokládáme za důležité jim práci ušetřit a pomoci jim s byrokracií, bez které nedosáhnou na potřebnou podporu ze strany EU,“ vysvětluje Lukáš Musil.
Pomoc by mohla přinést digitalizace dat a elektronická evidence. Příkladem může být právě aplikace společnosti Agdata, která pomáhá zemědělcům s řízením podniku a také s vedením zákonné a dotační evidence. Díky tomuto chytrému řešení získá zemědělec snadný přístup k potřebným datům a zároveň dojde k automatizaci procesů, které zvládne počítač. Tím se podstatně zkracuje celý průběh žádosti – úřad dostane zpracované všechny náležitosti napoprvé a není nutné proces schvalování nijak prodlužovat. Pravděpodobnost, že zemědělec dosáhne úspěšně na potřebnou finanční injekci, se tak výrazně zvyšuje. Musil uvádí, že v případě dobrého nastavení systému Agdata sníží agendu na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času.
Digitalizace farem a s ní související automatický sběr a záznam jdou však stále pomalu. Za plně digitální se dají označit zatím pouhá procenta českých farem. Tempo by se však v budoucnu mělo zrychlovat. Hlavním hybatelem by kromě stoupající administrativní zátěže mohla být také klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Precizní zemědělci totiž mají větší šanci ztlumit negativní dopady těchto jevů.
Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem, spravující 650 000 hektarů půdy. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Zemědělcům její nástroje dokážou ušetřit asi 50 % člověkohodin měsíčně a zvyšují efektivitu farem – například 8 % na spotřebě paliva, 15 % na ostatních investicích. Agendu dokážou v případě dobrého nastavení zrychlit na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.