Startup Ydistri, který s využitím vlastní prediktivní technologie pomáhá obchodům s optimalizací skladových zásob a eliminací tzv. „dead stocku“, rozšiřuje portfolio klientů o další silnou značku a nově oznamuje spolupráci také se sítí parfumerií Douglas. Díky nástroji společnosti Ydistri se již během prvních dvou měsíců od implementace podařilo redistribuovat napříč polskou pobočkou sítí a úspěšně prodat více než 90 % produktů, u nichž za posledních 6 měsíců nedošlo k žádné transakci. Redistribuce v Douglasu míří kromě boje s plýtváním také na zboží, které je v síti nedostatkové. Pomáhá tak nejen se zvýšením prodejů, ale také se zvyšováním zákaznické spokojenosti a zlepšováním celkového vnímání značky.

Ydistri svůj nástroj staví na základě bohatých předchozích zkušeností členů týmu v oblasti supply chain managementu, včetně systémů pro automatizované řízení zásob. Intelligent Rebalancing Platform (IRP), nástroj pro chytrou redistribuci, je postaven na skutečnosti, že vzniku mrtvých zásob není možné zabránit, je ale možné ho s pomocí analýzy rozložení stávajících zásob a výpočtu prodejního potenciálu napříč sítí výrazně omezit.

Kosmetika králem dead stocku

Zboží, které redistribucím může podléhat, je velmi různorodé a mezi klienty startupu Ydistri se tak řadí firmy z mnoha segmentů. Kromě segmentu knih, lékárenského zboží nebo pet food do portfolia Ydistri s navázáním spolupráce s Douglas nově přibyl také segment parfémů a kosmetiky.

„Segment, ve kterém Douglas působí, je z hlediska našeho zaměření velmi zajímavý. Ke vzniku dead stocku jsou totiž vždy nejnáchylnější takové kategorie zboží, které mají velmi rozmanité varianty jednotlivých produktů. Pokud tedy prodáváte parfémy, nebo třeba barvy na vlasy, laky na nehty či jinou odstínovou kosmetiku, v porovnání s jinými segmenty pracujete s velkým množstvím zboží, jehož prodeje nejsou napříč pobočkami homogenní. To samozřejmě zvyšuje i riziko vzniku mrtvých zásob. Jedná se tedy o segment, kde je náš přínos velmi dobře viditelný. V Douglasu se nám daří dead stock eliminovat do takové míry, že dokážeme prodat až 90 % redistribuovaných produktů, popisuje Roland Džogan, CEO společnosti Ydistri.

Chytrá redistribuce řeší plýtvání, ale i nedostatek

S pomocí technologie společnosti Ydsitri lze hladiny zásob průběžně efektivně vyrovnávat napříč celou sítí prodejen Douglas. To v důsledku kromě výrazného snížení objemu zboží, které je náchylné k tomu stát se mrtvou zásobou, vede také k eliminaci výpadků zásob z důvodu narušení dodavatelského řetězce. To společnosti Douglas umožňuje udržovat dostatečně širokou nabídku produktů i bez dodatečných objednávek od dodavatelů. Síť tak může mnohem lépe konkurovat online prodejcům, a to i v obdobích, které jsou typické velkými výkyvy prodejů, jako jsou Vánoce, Valentýn a jiné speciální události. Právě okamžitá dostupnost produktů, které lze na místě vyzkoušet či porovnat, je přitom jednou z hlavních konkurenčních výhod, které kamenné obchody v současnosti oproti e-commerce mají a které výrazně zlepšují zákaznické vnímání značky a její reputaci.

„Po náročném období ovlivněném pandemií a problémy v dodavatelském řetězci jsme hledali možnosti, jak jít co nejvíce naproti zákazníkům, kteří se pomalu začali vracet zpět do kamenných prodejen. Hledali jsme způsob, jak se vyhnout prázdným regálům a zákazníkům nabídnout zboží, které potřebují, i v průběhu dodavatelské krize. Ihned po jednoduché implementaci Ydistri jsme dokázali průběžně eliminovat více než 95 % našich mrtvých zásob a zároveň jsme výrazně snížili i počet vyprodaných zásob v síti našich prodejen,” komentuje implementaci nástroje Ydsitri Michal Gajkowskij, člen představenstva ve společnosti Douglas.

Redistribuce se přitom netýkají pouze odstínového zboží a parfémů. Jako řešení dead stocku je možné je aplikovat na jakýkoliv sortiment, který lze bezpečně a bez rizika poškození převézt z prodejny na prodejnu. Systém Ydistri za pomoci specializovaného optimalizačního algoritmu navrhuje vždy nejvýhodnější balíčky redistribucí mezi prodejnami, a to jak z pohledu ekonomického, tak ekologického.

Startup Ydistri vznikl koncem roku 2019 a již ve velmi rané fázi zaujal hvězdné globální manažery i přední české investory. Od V-Sharp Venture Studio Michala Menšíka a Zdeňka Šoustala, českého investičního fondu Nation 1, švýcarské investiční společnosti Falco capital a maďarského podnikatele a investora Martona Szoke nabral startup investici v celkové výši 2,5 milionu euro. Ambicí startupu je zvýšit povědomí o bezeztrátových možnostech řešení mrtvých a neprodejných zásob a do budoucna se stát součástí běžné technologické výbavy každého většího obchodního řetězce napříč kontinenty.

Pozici HR manažerky ve startupu Ydistri nově zastane Nikola Kříteková (33). Ta přichází po zkušenostech z HR managementu v Poslanecké sněmovně ČR a ve společnosti MALL Group a ve startupu bude mít na starost zejména budování silné zaměstnanecké značky, podobně jako nábor nových zaměstnanců. Ten má startupu, který se zaměřuje na optimalizaci skladových zásob a redistribuci deadstocku, pomoci zejména s expanzí na americký trh.

Ze své pozice ve společnosti MALL Group se Kříteková během dvou let svého působení starala o kompletní personální provoz. Na starost měla veškeré procesy náboru, onboardingu i offboardingu a zodpovědná byla také za firemní vzdělávání v odpovídajících segmentech. Zkušenosti v oblasti lidských zdrojů má Kříteková také z Poslanecké sněmovny ČR, kde se v uplynulém roce podílela na sestavování ministerských kabinetů a účastnila se rovněž výběrových řízení do správních a dozorčích rad.

Ve startupu Ydistri bude mít Nikola Kříteková v návaznosti na růst firmy na starost zejména restrukturalizaci veškerých HR procesů. Prioritou je v první fázi nábor nových zaměstnanců, rozšiřování a skladba jednotlivých týmů a s tím související implementace adaptačního procesu. V další fázi růstu Ydistri plánuje rozšířit své působení zejména na americkém trhu. V následujících letech je tak pro Křítekovou prioritou nastavení mezinárodního employer brandingu, vytváření nových zahraničních týmů a budování dalších poboček.

„S myšlenkou práce ve startupu jsem si pohrávala již dlouho. V řešení problému mrtvých zásob vidím velký potenciál, proto mě vize Ydistri zaujala na první pohled a přizpůsobit veškeré HR procesy rychlému růstu firmy je pro mě velkou výzvou. Mým cílem je pomoci Ydistri vybudovat silnou zaměstnaneckou značku tak, abychom se jako zaměstnavatel vryli do povědomí a usnadnili si tak cestu k expanzi a stavění nových zahraničních týmů a zároveň podpořili vnitřní integritu těch stávajících,” vysvětluje Nikola Kříteková, HR manažerka startupu Ydistri.

Právě expanze je pro startup, který v uplynulých letech zaujal přední české i zahraniční investory v čele s V-Sharp Venture Studio Michala Menšíka, Nation 1 či švýcarskou společností Falco Capital, prioritou číslo jedna. V současné době firma mimo Českou republiku působí také v Polsku, Maďarsku, Německu či v Jižní Americe. Právě v americkém trhu vidí společnost velký potenciál a velké ambice tak má nejen v Evropě, ale zejména ve Spojených státech.

Uplynulý rok se nesl zejména v duchu pandemie covid-19, která zasáhla prakticky všechna odvětví. Jednou z oblastí, které pandemie postihla nejvíce, byl ale bezpochyby mezinárodní obchod. Byli jsme svědky prudkého poklesu globální produkce, celý svět se potýkal s problémy v dodavatelském řetězci, jakým v moderní historii dosud nemusel čelit a v důsledku kterých vznikla na trhu významná nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou zboží. Na změny, které pandemie přinesla, byli nuceni bezprostředně reagovat obchodníci a dodavatelé, své chování ale přehodnocovali také zákazníci.

Výsledkem rychlých a nečekaných změn byl zmatek na všech úrovních dodavatelského řetězce. Problémy, s nimiž se dodavatelský řetězec musel v uplynulém roce potýkat, nicméně velmi pravděpodobně potrvají i nadále. Návrat dodavatelského řetězce do stavu před pandemií podle odborníků nelze čekat dříve než v horizontu několika let, pokud vůbec. K vytvoření nové rovnováhy a obnovení zákaznické důvěry proto bude třeba, aby obchodníci přehodnotili svá dosavadní řešení a byli ještě flexibilnější a otevřenější trendům, jimž dalo uplynulé období prostor vzniknout.

Automatizace řízení zásob

Loňský rok ukázal, že neschopnost obchodníků pokrýt poptávku může být osudná. Ať už se firmy potýkaly s nedostatkem zboží z důvodu zpoždění dodávek ze zámoří, či neschopnosti správně předvídat, jak vysokou poptávku mohou očekávat, nedostupnost poptávaného zboží je ze strany zákazníků vždy vnímáno negativně. Není proto divu, že se novým standardem stávají nejen replenishment systémy, ale čím dál častěji také systémy pro redistribuci zboží, které byly dříve vnímány pouze spíše jako příjemný doplněk.

Čím automatizovanější a propracovanější systémy budou mít obchodníci k dispozici, tím lépe dokáží na poptávku reagovat a přizpůsobovat se zákazníkům. Vyhráno budou mít ti, kteří se naučí s objednávkami a vlastněným zbožím disponovat tak, aby neměli prázdné regály, ale ani přebytky, které budou řešit nevýhodnými slevovými akcemi. Slevy totiž mají negativní dopad nejen na ziskovost podnikání, ale také na reputaci značky.

Důraz na udržitelnost

Potřebu lépe optimalizovat skladové zásoby umocňuje také čím dál větší tlak na udržitelnost. Pandemie covid-19 měla totiž také světlejší stránky – podle dosavadních výzkumů přiměla zákazníky k tomu, aby byli výrazně vnímavější k ekologickým dopadům svého nákupního chování. Mnoho lidí se v průběhu pandemie vrátilo k lokálním nákupům u místních prodejců. Důvodem byla kromě snahy o podporu malých podniků také nespokojenost s velkou zátěží životního prostředí, kterou s sebou přináší nákupy online. Dá se proto očekávat nejen to, že se lidé budou postupně vracet do kamenných obchodů, ale také to, že aktivity podniků v oblasti ekologie a udržitelnosti budou stále důležitějším faktorem pro úspěch či neúspěch firmy.

Cirkulární ekonomika

Velkým tématem následujícího roku i let dalších bude také cirkulární ekonomika, trend, o kterém je stále více slyšet právě zejména v souvislosti s udržitelností a snížení uhlíkové stopy průmyslu a obchodu. Nalézt řešení, jak co největší množství zboží dokázat vrátit zpět do dodavatelského řetězce, využívat ho opakovaně, recyklovat i znovu prodávat, bude velkou výzvou. Ačkoliv rok 2022 zřejmě nebude rokem průlomovým, má velký potenciál být rokem, kdy se udržitelným řešením v duchu cirkulární ekonomiky položí základy.

Flexibilita v doručování zásilek

Není tajemstvím, že zatímco kamenným obchodům pandemie příliš nepřála, e-commerce zažila v uplynulém roce výrazný vzestup. Online nákupy se staly standardem, na který si zvykli prakticky všichni zákazníci beze zbytku, včetně těch, kteří z něj dříve měli obavy. S jejich rostoucí oblibou však rostou také nároky na větší flexibilitu, a to zejména v otázce doručování. Doručování v režimu same-day, které bylo dříve spíše luxusem či výsadou několika konkrétních segmentů, se bude pomalu stávat nezbytností. Obchodníci, kteří svým zákazníkům dokáží dodat zboží v co nejkratším časovém úseku, co nejpřesněji a poskytnout o doručení maximální možné množství informací, budou mít v roce 2022 velkou konkurenční výhodu.

Last-mile řešení

Aby bylo možné zajistit větší flexibilitu v oblasti doručování zásilek, bude pro firmy nezbytné zajistit řešení poslední míle. Technologie, které dnes mají logistické firmy na poslední míli k dispozici, dokáží zákazníkům poskytnout informace o tom, kde se jejich zásilka právě nachází, kdy ji mohou očekávat a všechno mezi tím. Technologie poslední míle může pomoci řešit také neočekávané události v průběhu doručování, jako například náhlé dopravní komplikace. Dá se očekávat, že dokonalá informovanost bude v následujícím roce klíčovým faktorem pro zákaznickou spokojenost.

___

Jak z výčtu některých z nadcházejících trendů vyplývá, následující rok by se měl nést zejména v duchu vzájemné spolupráce na jednotlivých úrovních dodavatelského řetězce a maloobchodu. Doby, kdy se firmy snažily veškeré kroky pokrýt vlastním řešením, jsou nenávratně pryč. Aby bylo možné zákazníkům dodat služby v kvalitě, jakou požadují, je třeba, aby firmy využívaly specializovaná řešení pro řízení skladových zásob, jejich redistribuci a pokud možno i následné doručení směrem k zákazníkům.

Je čím dál jasnější, že retail bude pod narůstajícím tlakem, aby technologicky držel krok s konkurencí v podobě dravé a rychle rostoucí e-commerce. Z chování zákazníků je evidentní, že kamenným obchodům rozhodně neodzvonilo. Aby ale zůstaly konkurenceschopné, musí se technologicky vyzbrojit, což se zdaleka netýká jen největších maloobchodních sítí.

Maloobchod je jednou z oblastí ekonomiky, které byly pandemií covid-19 zasaženy nejvíce. Zejména pro kamenné prodejny byla opatření spojená s koronavirovou pandemií mnohdy otázkou života a smrti a mnoho obchodníků nyní řeší otázku, zda mají kamenné prodejny v novém, post-pandemickém světě ještě vůbec místo. Vývoj posledních měsíců však naznačuje, že kamenným obchodům neodzvonilo. Lidé během pandemie naopak našli mnoho nových důvodů, proč se do nich vrátit, obchodníci jim ale budou muset jít naproti a pokud chtějí svou pozici na trhu obhájit, neobejdou se bez takové inovace technologií, která by jim umožnila v dostatečné míře konkurovat stále rostoucímu e-commerce.

Právě e-commerce je odvětví, které v posledním roce zažilo rychlý vzestup, pravdou ale je, že pandemie spíše urychlia trend, který byl viditelný již před ní. E-commerce a zejména stále populárnější „omnichannel“ přístup totiž odpovídá na největší problémy, které zákazníci s nákupy v kamenných prodejnách mají – umožní vyhnout se čekání ve frontách a ve většině případů dokáže zamezit situacím, kdy je žádané zboží nedostupné.Jeden centrální sklad e-shopu je totiž výrazně snazší udržet dobře zásobený, než síť kamenných prodejen. 

„Neschopnost správně predikovat poptávku způsobuje obrovské ztráty a problémy. Právě nedostupnost zboží na prodejnách, na nichž je žádané, je jedním z těch, který kamenné obchody v důsledku dlouhodobě připravuje o zákazníky i zisky. Obchodníci to ale zatím nedokáží efektivně řešit,“ popisuje současnou situaci Roland Džogan, odborník na řízení skladových zásob a CEO startupu Ydistri.

Své nedostatky, které začaly více vycházet na povrch právě v době, kdy byly kamenné prodejny zavřené, mají ale i nákupy online. Právě dlouhá čekací doba, chyby při doručování objednávek nebo vratkové procesy jsou pro zákazníky důvodem, proč kamenné obchody nezavrhnovat. Do karet jim hraje také možnost v reálu si zboží prohlédnout, porovnat alternativy či si na prodejně od obchodníka rovnou nechat poradit. Mnoho lidí navíc podmínky při pandemii motivovaly k tomu, aby nad svým nákupním chováním více přemýšleli. Lidé se začali navracet k nákupům u lokálních prodejců i více zajímat o sociální odpovědnost a dopad jejich spotřebitelských rozhodnutí na životní prostředí, což je oblast, kde mají kamenné prodejny stále výrazně navrch.

Podle studie Capgemini s ohledem na tyto aspekty přehodnocuje své spotřební chování dokonce 79 % zákazníků. Dá se tedy očekávat, že tendence nakupovat lokálně zákazníkům zůstane i nadále a ve prospěch kamenných obchodů hraje i touha lidí nevzdávat se při běžných činnostech lidského kontaktu. Aby obchodníci svou pozici obhájili, bude ale třeba, aby eliminovali situace, kdy nabídka zboží na jednotlivých prodejnách nebude schopna uspokojit zákaznickou poptávku. Řešení přitom nemusí být složité ani přehnaně nákladné.

„V praxi se často děje to, že zboží, které je na jedné pobočce obchodu beznadějně vyprodané, na jiné naopak zbývá. Tyto přebytky a nebo naopak nedostatky je nutné dodatečně vyvažovat s pomocí chytré redistribuce,“ komentuje Roland Džogan. Ten se svým startupem Ydsitri vyvíjí službu, která je díky speciálnímu algoritmu schopna zanalyzovat skladové zásoby a jejich prodejní potenciál napříč pobočkami celého řetězce a následně zajistit nejvýhodnější způsob redistribuce.

Je zřejmé, že aby byly kamenné prodejny schopny e-commerce dostatečně konkurovat, nevyhnou se obchodníci nutnosti přehodnotit své dosavadní návyky a inovovat své služby také po dalších stránkách. Zapojení chytré redistribuce do procesu se ale zdá být logickým a snadno aplikovatelným prvním krokem, který může pro zákazníky znamenat signál, že se na kamenné obchody mohou stále spolehnout. Pro samotné obchodníky pak může být odrazovým můstkem pro další inovace v oboru.

Vánoční sezóna pro obchodníky představuje období, na které je třeba se chystat i dlouhé měsíce dopředu. Nejde přitom jen o to, aby včas objednali dostatek zboží a dokázali pokrýt zvýšenou poptávku koncentrovanou do krátkého období. Nové zboží připravené na Vánoce je především potřeba včas vystavit. Jenže regály v obchodech i skladech mnohdy dlouho zabírá neprodané zboží ještě z předchozích měsíců.

Aby mohli obchodníci nové zboží vystavit, potřebují pro něj uvolnit prostor. To někteří řeší zvětšením ploch nebo inovací technologií, nejčastějším řešením však zůstává snaha se neprodaného zboží zbavit za pomoci výprodejů a rozsáhlých slevových akcí. V krajních případech, kdy se zboží neprodá ani v rámci výprodejů, přistupuje se dokonce k jeho likvidaci.

„Dnes je běžné, že obchody uvolňují regály na nové zboží tak, že to staré zařazují do slevových akcí, v nichž se prodává hluboko pod cenou a často i se ztrátou. To je ale praxe, která je jednak extrémně nevýhodná pro obchody, které na slevách přicházejí o obrovské částky na tržbách, a ani se příliš neslučuje s vizí udržitelnosti, protože enormní slevy ponoukají zákazníky ke zbytečným nákupům,” popisuje problematiku Roland Džogan, odborník na skladové a objednávkové systémy a CEO startupu Ydistri, který se zaměřuje na chytrou redistribuci zboží.

Průměrná sleva výprodejového zboží, kterého se chce obchodník zbavit a uvolnit tak regály, se v průměru odhaduje na 40 až 60 procent. Takovýto prodej obchodníkům přináší ztráty, ničí reputaci značky a zároveň poškozuje také prodeje podobných nezlevněných položek, které jsou vůči neúměrně zlevněnému zboží nekonkurenceschopné.

Zavádění slevových akcí přitom nemusí být jediným možným řešením tohoto problému. Zboží, které kamenným prodejnám zbývá v regálech se mnohdy neprodává pouze z toho důvodu, že nemá dostatečný prodejní potenciál v dané lokalitě, a jinde, kde o něj zájem je, může naopak chybět. S tím umí pomoci chytrá redistribuce zboží přímo mezi jednotlivými pobočkami řetězců, kterou startup Ydistri zajišťuje s pomocí vlastní aplikace využívající unikátního algoritmu.

„S pomocí našeho algoritmu dokážeme určit všechny možné kombinace zboží a tras pro redistribuci a následně vybrat jen ty, kde umíme vytvořit dostatečně velké balíky produktů, které je levnější přesunout než vyprodat ve slevě. V konečném důsledku dokážeme dosáhnout toho, aby se co nejvíc zboží dostalo k těm zákazníkům, kteří o něj mají zájem a jsou ochotni ho koupit za plnou cenu. To je mnohem výhodnější ekonomicky i s ohledem na životní prostředí. Chytrá redistribuce eliminuje negativní efekty vysokých slev a dle našich dosavadních zkušeností minimálně o 20 % navyšuje zisk obchodníka,” dodává Roland Džogan.

Chytrá redistribuce zboží tak může obchodníkům pomoci lépe zvládnout letošní vánoční sezónu, která bude ve vysoké konkurenci stále populárnějšího online nakupování pro mnoho z nich možná ještě náročnější než kdy dříve. Obdobně ale může dobře nastavený systém redistribucí přispívat k šetření nákladů celoročně a kamenným obchodům pomoci si i přes překážky v podobě koronavirových opatření držet dobrou reputaci a vysokou zákaznickou spokojenost. Letošní Vánoce se navíc z důvodu kolapsu dodavatelských řetězců ponesou v duchu významného nedostatku zboží. Chytrá redistribuce v rámci pobočkových sítí může výrazně vylepšit dostupnost položek v jednotlivých lokalitách a omezit tak zbytečné ztráty obchodníků.

Jedním z nejtěžších úkolů každého obchodníka je zajištění správného zásobování. Dnes již standardně s touto disciplínou pomáhají chytré a automatizované technologie v podobě tzv. inventory management a replenishment systémů. Ty za pomoci algoritmů využívajících matematické, statistické a pravděpodobnostní modely predikují poptávku a zajistí objednávku adekvátního množství zboží. V důsledku turbulentního vývoje prodejů v době koronavirové pandemie však tyto systémy začínají selhávat a obchodní řetězce tedy čelí dalším komplikacím v již tak velmi složité době.

Správně se zásobovat je pro obchodníky klíčovou schopností, protože jak nedostatek, tak i přebytek zboží znamená pro každého prodejce velký problém. Zatímco dříve museli obchodníci do značné míry spoléhat na vlastní úsudek a velký objem ruční práce při plánování, dnes jim poptávku pomohou predikovat sofistikované systémy, které zohledňují veškeré historické prodeje a s pomocí dalších datových vstupů modelují budoucí trendy a automaticky objednávají velkou část zboží. Koronavirová pandemie ovšem poptávku natolik rozhodila, že na to objednávkové systémy nedokáží reagovat, což vede k velkým potížím. 

Poptávka po některém zboží náhle klesla, po jiném zase prudce vzrostla, což nyní znemožňuje predikce prodeje i u zboží, u nějž byly dříve poměrně přesné. Systémy proto v této situaci nejsou schopny se zkalibrovat bez zásahu člověka. Manuální kalibrace však vyžaduje nejen enormní množství práce navíc, ale také co nejpreciznější informace o trhu, které aktuálně nejsou k dispozici. Celý problém ještě prohlubují současné problémy s opožděnými dodávkami zboží ze zámoří. I pokud by předpovědi byly jinak stoprocentně přesné, zpoždění jsou dalším parametrem, který může systémy mást.

„Replenishment systémy vycházejí z historických dat a trendů. Koronavirová pandemie ovšem způsobila obrovské výkyvy poptávky dané otevíráním a zavíráním obchodů. Covid navíc dramaticky proměnil i potřeby zákazníků a jejich nákupní chování, takže vycházet z dat před pandemií také není možné. Neschopnost správně predikovat poptávku obchodníkům způsobuje obrovské problémy a ztráty, a to jak v podobě ušlých příjmů kvůli nedostupnosti zboží, tak naopak v podobě drahé likvidace neprodaných položek,“ popisuje Roland Džogan, CEO startupu Ydistri a dlouholetý expert na zásobování a replenishment systémy. 

Výsledkem chybných predikcí mohou být jak prázdné regály, které mají velmi negativní dopad na příjmy obchodu i jeho reputaci mezi zákazníky, tak i kvanta neprodaného zboží. Tzv. dead-stock, neboli mrtvá zásoba, přitom s sebou nese rovněž mnoho rizik. Hromadící se neprodejné zboží pro obchodníka znamená blokovanou hotovost i nedostatek prostoru pro vystavení jiných zajímavých produktů. Častým východiskem jsou velké slevy, které mají negativní ekonomický dopad a špatný vliv na image značky. Ani enormní sleva navíc neznamená jistotu prodeje. Naštěstí i s tímto problémem může pomoci technologie.

„Řešením mrtvých zásob, tedy zboží, které leží na prodejně a ztrácí potenciál prodeje, je chytrá redistribuce napříč pobočkovou sítí. Většina existujících neprodejných zásob v obchodech má totiž stále vysokou pravděpodobnost úspěšného prodeje za původní cenu, pokud je přesuneme na jinou prodejnu, která je z určitých důvodů vhodnější – buď se tam lépe prodává z důvodu sociodemografických rozdílů nebo proto, že má řetězec jednoduše na jednom místě zásob moc a na jiném už dochází. Je tedy potřeba využít technologii, která pro položky z výchozí prodejny najde vhodnější cílovou destinaci, kde je daného zboží nedostatek a jde tam na odbyt,“ popisuje řešení problému Džogan.

Je čím dál jasnější, že obchodní řetězce nemohou spoléhat jen na predikci poptávky pro prvotní nákup, ale musí být schopné své zásoby správně využívat a regulovat i dodatečně. Přebytky, a naopak nedostatky zboží na jednotlivých prodejnách je nutné dodatečně vyvažovat za pomoci chytré redistribuce. Startup Ydistri má dlouhodobě ověřeno, že produkty, které jsou algoritmem navrženy do redistribuce, se ve více než 90 % případů prodají do dvou měsíců od naskladnění v novém obchodě. Obchodní řetězce tak mohou řešit nejen přebytky, ale díky nové technologii mohou sáhnout do vlastních nevyužitých zásob napříč pobočkovou sítí a vyhnout se tak zbytečnému objednávání zboží. 

„Prediktivní modely využívané u objednávkových systémů jsou špičkové, ale 100% přesné nemohou být nikdy – natož v situaci, která nastala. Obchodní řetězce tedy hladinu zásob musí regulovat neustále a podle skutečných prodejů. Potíže v dodavatelských řetězcích ostatně způsobily významné prodloužení dodacích lhůt na objednané zboží. Možnost využít již existující zásobu tedy pro obchodníky může být ještě významnější pomocí než kdy jindy,“ uzavírá Roland Džogan ze startupu Ydistri, který se na redistribuci mrtvých zásob specializuje.

V dodavatelském řetězci dochází v posledních měsících vlivem následků pandemie covid-19 k výrazným zpožděním a problémy, které se týkají zejména dovážky zboží a důležitých komponent ze zámoří, už pociťují i čeští obchodníci. Čínské přístavy, které jsou důležitými tepnami mezinárodní námořní dopravy se průběžně potýkají s novými vlnami nákazy, fungují v omezeném provozu a lodě v nich na průjezd čekají klidně několik dní. Jinde zase není do čeho nakládat. Přepravní kontejnery kvůli snížené poptávce během pandemie zůstaly bez využití ležet v Evropě a pro nakládku v zámoří jich teď není dostatek, ty, které k dispozici jsou pak oproti předchozím letům zřetelně podražily.

„Podle informací z trhu je lodní doprava z Asie nyní až sedminásobně dražší, takže mnohým firmám se už ani nevyplatí některé zboží dovážet. Tranzitní čas letecké dopravy se v době kapacitních problémů protahuje až na dvojnásobek, doba dopravy po železnici je asi o dva až tři týdny delší než běžně a termíny jsou navíc aktuálně beznadějně plné na celý letošní rok. Celkově doprava napříč odvětvími podražila asi 8 až 15krát a obchodníci tak kromě nedostatku součástek či zboží pro výrobu a prodej musí řešit také nastavení koncových cen, kterými potřebují pokrýt zdražení,“ popisuje komplikace v dodavatelském řetězci Roland Džogan, odborník na distribuci zboží a CEO startupu Ydistri.

Situace v mezinárodní dopravě už nyní dopadá na mnoho oborů. V České republice zatím nejvíce postihuje firmy obchodující se spotřební elektronikou a automobilky, výjimkou však nejsou ani výpadky dodávek v textilním nebo farmaceutickém průmyslu. Situace se navíc nejspíš v blízké době nebude příliš lepšit, mnohé firmy proto v obavách o to, aby byly schopny pokrýt poptávku ve vánočním období, raději zboží ve velkém předobjednávají. Podle Džogana by přitom problém s nedostupností zboží nemusel být tak rozsáhlý, kdyby maloobchodní řetězce uměly své zboží lépe redistribuovat. 

„Obchodníci se často potýkají s tím, že na dané prodejně nejsou schopni vyhovět poptávce a zbytečně přicházejí o zákazníky, ačkoli má jiná prodejna v rámci řetězce požadovaného zboží přebytek, a naopak se jí ho nedaří prodat. Je proto nyní ještě důležitější než kdy jindy, aby byly řetězce schopny zboží mezi pobočkami chytře redistribuovat dle aktuální poptávky,“ popisuje Roland Džogan, jehož startup Ydistri vyvíjí službu, která je schopna zanalyzovat skladové zásoby a jejich potenciál prodeje napříč všemi pobočkami řetězce a následně zajistit chytrou redistribuci.

Chytrá redistribuce není všespásným řešením a určitých typů zboží a součástek, jako jsou třeba čipy, je skutečný nedostatek, který nelze vyřešit jinde, než v asijské továrně a na distribuční cestě. Dostupnosti značného množství zboží by ovšem chytrá redistribuce významně pomohla:

„Je evidentní, že ačkoli klasické objednávkové systémy disponují funkcí predikce poptávky, nikdy nemohou být 100% přesné. Přebytky, a naopak nedostatky zboží na jednotlivých prodejnách je proto nutno dodatečně vyvažovat za pomoci chytré redistribuce. Dlouhodobým vyhodnocováním služby u našich zákazníků jsme zjistili, že máme více než 90procentní úspěšnost predikcí a výběrů správných produktů pro redistribuci. Obchody tak díky chytré technologii často mohou sáhnout do vlastních nevyužitých zásob a vyhnout se zbytečnému objednávání zboží, které jim jinde leží bez užitku,“ uzavírá Džogan.

Výpadky v dodavatelských řetězcích jsou stále větším problémem, který i v Česku postihuje čím dál více odvětví. Obchodníci mají velké potíže s dostupností vybraného zboží a přicházejí o zisky, protože nemohou pokrýt poptávku. Jak ale popisuje Roland Džogan ze společnosti Ydistri, problém se dá v některých případech poměrně dobře řešit moderními technologiemi v čele s chytrou redistribucí. Obchodní řetězce totiž zásoby často mají – jen ne na té správné prodejně a nejsou je schopny relokovat.

V dodavatelském řetězci dochází v posledních měsících vlivem následků pandemie covid-19 k výrazným zpožděním a problémy, které se týkají zejména dovážky zboží a důležitých komponent ze zámoří, už pociťují i čeští obchodníci. Čínské přístavy, které jsou důležitými tepnami mezinárodní námořní dopravy se průběžně potýkají s novými vlnami nákazy, fungují v omezeném provozu a lodě v nich na průjezd čekají klidně několik dní. Jinde zase není do čeho nakládat. Přepravní kontejnery kvůli snížené poptávce během pandemie zůstaly bez využití ležet v Evropě a pro nakládku v zámoří jich teď není dostatek, ty, které k dispozici jsou pak oproti předchozím letům zřetelně podražily.

„Podle informací z trhu je lodní doprava z Asie nyní až sedminásobně dražší, takže mnohým firmám se už ani nevyplatí některé zboží dovážet. Tranzitní čas letecké dopravy se v době kapacitních problémů protahuje až na dvojnásobek, doba dopravy po železnici je asi o dva až tři týdny delší než běžně a termíny jsou navíc aktuálně beznadějně plné na celý letošní rok. Celkově doprava napříč odvětvími podražila asi 8 až 15krát a obchodníci tak kromě nedostatku součástek či zboží pro výrobu a prodej musí řešit také nastavení koncových cen, kterými potřebují pokrýt zdražení,“ popisuje komplikace v dodavatelském řetězci Roland Džogan, odborník na distribuci zboží a CEO startupu Ydistri.

Situace v mezinárodní dopravě už nyní dopadá na mnoho oborů. V České republice zatím nejvíce postihuje firmy obchodující se spotřební elektronikou a automobilky, výjimkou však nejsou ani výpadky dodávek v textilním nebo farmaceutickém průmyslu. Situace se navíc nejspíš v blízké době nebude příliš lepšit, mnohé firmy proto v obavách o to, aby byly schopny pokrýt poptávku ve vánočním období, raději zboží ve velkém předobjednávají. Podle Džogana by přitom problém s nedostupností zboží nemusel být tak rozsáhlý, kdyby maloobchodní řetězce uměly své zboží lépe redistribuovat. 

„Obchodníci se často potýkají s tím, že na dané prodejně nejsou schopni vyhovět poptávce a zbytečně přicházejí o zákazníky, ačkoli má jiná prodejna v rámci řetězce požadovaného zboží přebytek, a naopak se jí ho nedaří prodat. Je proto nyní ještě důležitější než kdy jindy, aby byly řetězce schopny zboží mezi pobočkami chytře redistribuovat dle aktuální poptávky,“ popisuje Roland Džogan, jehož startup Ydistri vyvíjí službu, která je schopna zanalyzovat skladové zásoby a jejich potenciál prodeje napříč všemi pobočkami řetězce a následně zajistit chytrou redistribuci.

Chytrá redistribuce není všespásným řešením a určitých typů zboží a součástek, jako jsou třeba čipy, je skutečný nedostatek, který nelze vyřešit jinde, než v asijské továrně a na distribuční cestě. Dostupnosti značného množství zboží by ovšem chytrá redistribuce významně pomohla:

„Je evidentní, že ačkoli klasické objednávkové systémy disponují funkcí predikce poptávky, nikdy nemohou být 100% přesné. Přebytky, a naopak nedostatky zboží na jednotlivých prodejnách je proto nutno dodatečně vyvažovat za pomoci chytré redistribuce. Dlouhodobým vyhodnocováním služby u našich zákazníků jsme zjistili, že máme více než 90procentní úspěšnost predikcí a výběrů správných produktů pro redistribuci. Obchody tak díky chytré technologii často mohou sáhnout do vlastních nevyužitých zásob a vyhnout se zbytečnému objednávání zboží, které jim jinde leží bez užitku,“ uzavírá Džogan.