Rok 2020 je výjimečný. A to nejen svými magickými „dvojkami“ a „nulami“, ale zejména tím, že je to rok přestupný. Narozeniny slaví „přestupné děti, kterých je v ČR více než 6 000 a svátek zase všichni nositelé jmen Horymír, těch je 160. Ženskou obdobou jména je Horymíra a tu najdeme v ČR pouze jednu! Přestupný rok sebou přináší daleko více zajímavostí. Jak vůbec vznikl? Jaké se k němu pojí tradice? A jak si zařídit den navíc každý rok?
Jak je to s přestupným rokem?
Přestupný rok nastává každé čtyři roky, aby pomohl synchronizovat kalendářní rok se slunečním (tropickým) rokem. Ten je totiž dlouhý celých 365, 24219 dní, a proto dochází k odchylce, když je potřeba každé čtyři roky dohnat jeden ztracený den.
Trocha historie
Přestupný rok – jak jej známe v dnešní podobě – byl zaveden již ve starověkém Egyptě a o zhruba 200 let později ho v roce 46 př.n.l. zavedl Julius Caesar. Římský panovník přestupný rok jednoduše zaokrouhlil na 365,25 a únoru přidal každé čtyři roky jeden den navíc. Caesarův „Juliánský kalendář“ pomohl vyrovnat rozdíly, ale měl jeden malý problém, špatnými počty začal vznikat roční přebytek zhruba 11 minut. Tato drobná nesrovnalost měla za následek, že Juliánský kalendář se posunul o jeden den každých 128 let, a v 16. století byl najednou rok delší o celých deset dní, než zabere Zemi otáčka kolem Slunce.
Aby se tato nesrovnalost vyřešila, zavedl papež Řehoř XIII v roce 1582 revidovaný „Gregoriánský kalendář“. Pro kompenzaci této nesrovnalosti je přestupný rok vynechán třikrát během každých čtyř set let. Nultý rok na začátku každého století nemůže být přestupným rokem, pokud není dělitelný 400. Takže 1700, 1800 a 1900 nebyly přestupné roky, ale 1600, 2000 a 2400 přestupné jsou. Papežův aktualizovaný kalendář platí dodnes, avšak stále není dokonalý. Odborníci upozorňují, že zbývající nesrovnalosti bude třeba vyřešit přibližně za 10 000 let.
Zapomenuté tradice
Jako ke každému významnému dni v kalendáři se i k přestupnému 29. únoru vážou nejrůznější tradice a nesou se hlavně ve znamení obrácení tradičních rolí. Třeba podle prastaré tradice, která pochází z Britských ostrovů, je to jediný den, kdy mohou ženy požádat o ruku svého partnera. Nutno dodat, že se jedná o tradici velmi populární a v roce 2010 byla na tyto motivy natočena i romantická komedie s vypovídajícím názvem – Přestupný rok.
Za další z tradic nemusíme chodit nikam daleko, protože se týká České republiky. Věděli jste, že v některých regionech bývalo ještě před stol lety celkem rozšířeným zvykem, že na přestupný rok na Velikonoce chodily koledovat ženy? I v tomto případě platí výměna rolí, a tak dívky jednou za čtyři roky mohly chlapce náležitě „vyplatit.“ Tato tradice měla všude drobné odchylky, ať už jde o podobu i název pro pomlázku nebo den, kdy dívky chodí koledovat. Dodnes se udržuje třeba na Dačicku.
Jak mít den navíc každý rok?
Průměrný Čech zažije 19 přestupných roků, ale ruku na srdce. Nehodil by se vám nějaký ten den navíc mnohem častěji? Ať už k řešení dlouho odkládaných restů nebo naopak pro relax a užití si volna a pohody? Jednou z možností, jak si „den navíc“ dopřát, je přenechání starostí někomu jinému. Zkuste osobního asistenta DoDo, který pro Vás zařídí a sežene cokoli, co mu zadáte. Průměrný zákazník využije službu osmkrát do roka a pokud řešení úkolu trvá dvě hodiny, tak to znamená, že každoročně ušetří 16 hodin, což je právě jedna celá produktivní část dne, se kterou můžete naložit jakkoli se vám hodí.
