Věděli jste, že na jednoho Čecha připadá zhruba 550 kg vyhozených obalů a dalšího odpadu z domácnosti za rok? Jedním ze způsobů, jak alespoň částečně zredukovat takové množství, je pořizovat co nejvíce potravin v bezobalové verzi. Mouku, těstoviny, luštěniny nebo třeba sušené ovoce, to vše lze pořídit bez zbytečného plastového balení. Skladování těchto potravin není vůbec složité. Postačí vám jen pár dóz a pár informací o tom, co daná surovina potřebuje.

V případě, že uděláte běžný týdenní nákup pro rodinu v hodnotě 1500 Kč v bezobalové variantě, ušetříte téměř tři čtvrtě kila zbytečného plastu navíc. Za rok to pak dělá téměř 40 kg obalů.

„Pro správné skladování bezobalových potravin se hodí především dobře uzavíratelné dózy z kvalitních materiálů, především ze skla, nerezu, případně z kvalitních plastů. Navíc pokud ponecháte potraviny v již jednou otevřeném jednorázovém balení, jídlo má tendenci se rychleji kazit a zároveň se k němu mnohem lépe dostanou nechtění škůdci, například moli,“ Iveta Motolová, nákupčí bezobalové sekce Košík.cz. „Kromě dóz k uskladnění některých bezobalových potravin také dobře poslouží bavlněné, prodyšné sáčky. I ty je tedy vhodné mít doma a využívat je naplno.“

Správné nádoby na uskladnění jsou ale jen polovinou úspěchu. Stejně důležité je také dbát na vlastnosti jednotlivých potravin a na to, jak reagují na světlo, vlhkost i v jaké teplotě je potřeba je uchovávat, aby vydržely čerstvé co možná nejdéle.

Základní suroviny do temna a sucha

Obiloviny a luštěniny patří mezi suroviny, které v bezobalové variantě najdete nejčastěji. V případě všech druhů mouky, fazolí, hrachu, čočky nebo rýže platí pravidlo je uskladnit do uzavíratelné, nejlépe skleněné, dózy a ponechat je na suchém, temnějším a chladnějším místě – ideálně tedy ve spižírně. V ní se ve stejných podmínkách bude dařit také oříškům, všem druhům semínek i například čerstvě namleté kávě, která si díky skladování v suchu a tmě uchová svou výraznou chuť, která jen tak nevyčpí.

„Obdobně je dobré přistupovat také k těstovinám. Stejně jako mouka vydrží nejdéle ve vzduchotěsné dóze. Více než chlad jim bude vyhovovat běžná pokojová teplota. Své místo tak mohou najít třeba na kuchyňských poličkách. K nim můžete přidat také koření. Je ale dobré mít na paměti, že pro něj se výrazně lépe hodí tmavší sklo, neboť většina jeho druhů je kromě vlhka náchylná také na světlo“ radí Motolová.

Sušené houby a ovoce nejsou problém

Ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem houbařů. Odpočinková aktivita v případě dobré úrody vede k neuvěřitelným číslům – rekordním byl například rok 2019, kdy během sezóny lidé v lese nasbírali téměř 50 tisíc tun hub a plodů. V přepočtu na cenu takové množství činí více než 7 miliard korun.

Lidé poté houby, podobně jako třeba jablka ze sklizně, začnou ve velké množství sušit. Jenže jak vše dobře uskladnit? Základem je opět najít především dostatečně stinné, suché a chladnější místo. Houbám i sušeném ovoci se bude dobře dařit jak v dóze, tak v prodyšném pytlíku z bavlny.

Když pomůžou sáčky

Většina dosud zmíněných bezobalových druhů potravin své místo najde hlavně v dózách a sklenicích. Některé z nich ovšem potřebují dostatečný přísun vzduchu. Týká se to především česneku, pro který se hodí uskladnění do přírodního sáčku, případně jej můžete svázat do svazků a zavěsit na stinné místo. „V případě česneku je ale zároveň velmi důležité si hlídat teplotu a vlhkost. Prospěje mu spíše sucho a teploty mezi 13 a 18 stupni,“ doplňuje Motolová.

Na pečivo se taktéž vyplatí připravit si přírodní sáček, ideálně lněný nebo bavlněný. Chléb v něm bude při pokojové teplotě dostatečně dýchat, a zbytečně rychle neokorá ani se na něm nezačne jen tak objevovat plíseň.

Samostatnou kategorií jsou poté brambory. S nimi má většina lidí často dva problémy – v přílišné zimě se jejich škrob začne přeměňovat na cukr, a brambory pak začnou mít nepříjemnou nasládlou chuť. Naopak při vysoké teplotě zase mají tendenci klíčit. U hlíz je tedy dobré si hlídat teplotu, která by se měla pohybovat okolo 5 stupňů, a vlhkost udržovat na 85 až 95 %. Nejlépe se jim tedy povede v chladnějším sklepě, ve kterém je můžete schovat do jutového pytle, případně je umístit do dřevěné bedýnky či přepravky. I v tomto případě je ale nutné mít na paměti, že by brambory neměly být vyskládané do výšky na sobě. Vrstva by neměla dosáhnout více než 60 centimetrů a mělo by platit, že i k hlízám zcela vespod se dostane dostatek vzduchu.