V recyklaci odpadů se Češi rok od roku lepší, pomyslnou Achillovou patou však zůstává bioodpad z domácností. V roce 2019 jsme kompostovali jen necelý 1 milion tun odpadu z celkového množství 37 milionů tun a poměrně velká část kompostovatelného odpadu stále zbytečně končí v koši. Udělejte si s námi jasno v tom, co vše můžeme kompostovat a jak případně zbytky z domácnosti dále využít.
Jako bioodpad můžeme zjednodušeně označit všechny organické zbytky neboli odpad z domácnosti, který je rozložitelný. Většinu z nás asi napadnou především různé slupky a okrájené části ovoce a zeleniny nebo zvadlé květiny, patří sem ale také třeba posekaná tráva nebo plevel, listí a drobné větvičky ze zahrady. V kompostu najdou své místo také skořápky od vajec, čajové sáčky a kávové sedliny. Všechny tyto věci se výborně rozloží, vrátí se jako výživný humus zpět do přírody a vám na zahrádce pomohou třeba vypěstovat kvalitní úrodu.
Co do kompostu nedávat?
Ačkoliv kompost si dokáže poradit téměř s jakýmkoliv organickým odpadem, některé věci do něj přesto nepatří. Rozhodně byste do něj neměli přidávat zbytky masa a kosti, oleje, chemicky ošetřené materiály, zbytky vařených jídel a jakkoliv napadené rostliny. Nedoporučuje se vyhazovat také slupky z tropického ovoce a listí z ořešáku, které se velmi dlouho rozkládá a naruší kompostovací proces. Do kompostu samozřejmě nepatří odpady jako plast či kovy, dětské pleny, nebezpečné látky a zbytky chemikálií. Pokud si nejste jisti, pátrejte po obalu nebo hledejte na internetu. „Technologie se neustále vylepšují a výrobci se snaží nabízet zboží, které je recyklovatelné nebo rychle rozložitelné. Platí to třeba u často odsuzovaných kapslí do kávovaru, které už dnes lze zakoupit v plně kompostovatelné variantě,“ doplňuje Jaroslav Neuman, nákupčí ovoce a zeleniny online supermarketu Košík.cz
Kam s ním?
Bioodpad by rozhodně neměl končit mezi komunálním odpadem. Stejně tak, jako třídíme plasty, papír či kov, by v domácnosti neměla chybět ani nádoba na kompostovatelné zbytky. Na trhu jich najdete nepřeberné množství, základem by však měly být vhodně umístěné větrací otvory – bioodpad je „živá“ hmota, která pracuje a rozkládá se. Nádoba nemusí být velká, protože je třeba ji vynášet častěji než pytel s plasty. Dovnitř můžete vložit kompostovatelné sáčky vyrobené z biodegredabilního plastu, které můžete bezpečně vyhodit společně s odpadem.
Nevyhazujte slupky zbytečně
Je vám někdy líto vyhazovat dobré ovocné slupky plné vitamínů? Hruškové či jablečné slupky zalijte horkou vodou, přidejte libovolné koření či bylinky a výborný čaj je hotový. V létě vyzkoušejte vychlazenou variantu v podobě zdravé domácí limonády nebo si vylouhujte vlastní ovocný ocet. Zeleninové zbytky vám poslouží jako základ pro domácí zeleninový vývar, který si vychutnáte samotný nebo ho využijete jako základ do polévek. A jestliže si chcete dopřát odlehčené mlsání, vyrobte si ze zeleninových slupek vlastní chipsy. Potřebovat budete jen olej, sůl a koření podle chuti, které smícháte se slupkami z brambor, mrkve či řepy a upečete v troubě. „Slupky jsou nabité vitamíny a dalšími prospěšnými látkami, vždy bychom však měli zužitkovat jen ty, které nejsou chemicky ošetřené. Ideální je ovoce a zelenina z bio produkce nebo taková, jejímž původem jsme si jisti – třeba od nejbližšího lokálního zemědělce,“ doplňuje Jaroslav Neuman.
Zbytky využijete doma i na zahrádce
Slupky z exotického ovoce sice na kompost nepatří, v domácnosti je ale můžete skvěle využít. Banánové slupky obsahují draslík a fosfor a poslouží vám jako výborné hnojivo – udělejte z nich výluh, kterým můžete zalévat květiny, nebo je usušte, nadrťte a přidejte přímo k rostlinám. Okrojky a zbytky z citrusů vložte do ledničky, kde pomohou pohltit pachy, nebo je využijte při úklidu k čištění skvrn. Vaječné skořápky zase povolejte jako účinnou zbraň proti slimákům. Stačí je nadrtit, posypat záhonek a znemožnit tak škůdcům snadný pohyb mezi opečovávanou zeleninou a květinami. Jestliže na zahradě bojujete s nájezdy mravenců, usušte kávovou sedlinu a nasypejte ji jako odpuzovač kolem ovocných stromů.
Jaký kompostér vybrat?
Pokud bydlíte v domku se zahradou, je kompostování poměrně jednoduché. Můžete si zbudovat vlastní kompost podle velikosti vašeho pozemku a množství bioodpadu, který vyprodukujete. Už jen posekaná tráva totiž zabere hodně místa, proto velikost kompostéru důkladně zvažte. V bytě je kompostování o fous komplikovanější. Fanoušci kompostování mohou vyzkoušet vermikompostér, který díky kompaktním rozměrům můžete mít – spolu s várkou kalifornských žížal – i v malém bytě. Pokud žížalám nefandíte, musíte využít nádoby či kontejnery na bioodpad, které vám poskytne obec. Trendem posledních let jsou pak komunitní kompostéry, na nichž se podílí třeba vícero rodin, škola, zahrádkářská kolonie nebo jiná lokální komunita. Myšlenka je i u nich jasná – kompostovat maximum zbytků z domácnosti a využívat získaný kompost co nejblíže místu jeho vzniku.
