Elektřina, plyn, nové zámky nebo předražené spotřební zboží. Ačkoliv podomní prodej mnoho obcí výslovně zakazuje, stále se najdou obchodníci, kteří pokoušejí štěstí a neúnavně obcházejí domácnosti. Cílí přitom především na seniory a starší obyvatele, kteří se jim mnohdy nedokáží bránit. Obce a města proto stále častěji sahají po prostředcích chytré obecní komunikace, které jim v boji se „šmejdy“ pomáhají.

Zatímco před několika lety vedlo u podomních prodejců především spotřební zboží, s uvolněním trhu se rozmohly nabídky na změnu dodavatele energií nebo mobilních tarifů. Nemění se ale vlezlost některých prodejců, kteří neváhají se do domácností dostat pod nejrůznějšími záminkami, například s odečtem elektroměru nebo s „přeplatkem“ za plyn. Městské samosprávy pak řeší, jak obyvatele před šmejdy co nejrychleji varovat. „Vzhledem k tomu, že drtivá většina Čechů včetně seniorů vlastní mobil, je pro samosprávy nejjednodušší poslat okamžitě hromadnou zprávu, díky níž se o potenciální nezvané návštěvě včas dozví. Nedostávají se tak do stresových situací, kdy je podomní obchodníci zastihnou nepřipravené,“ doplňuje Ondřej Švrček, zakladatel platformy Mobilní Rozhlas.

Obce se brání vyhláškou

Zákaz podomního prodeje zboží a služeb ukotvuje stále více obcí ve vyhláškách a o platném zákazu pak informují i dodatkové tabulky u vjezdů do obce. Přesto mnoho prodejců tyto zákazy ignoruje a své služby a produkty nadále v domácnostech nabízí. Porušením vyhlášky se však prodejce dopouští přestupku, který může dále řešit orgán místní samosprávy ve správním řízení s pokutou až do výše 200 tisíc korun. Pokud se v obci prodejce porušující vyhlášku vyskytne, je nejúčinnějším řešením volat městskou policii, která sepíše oznámení o přestupku a předá je příslušnému správnímu orgánu. „Kombinací rychlé komunikace s občany přes mobilní aplikaci a spoluprací s policií se nám podařilo návštěvy šmejdů v obci téměř eliminovat a pokud se objeví, pak je z území obce rychle vykázat,“ dodává Vojtěch Krňanský, starosta města Chrast, které využívá ke komunikaci platformu Mobilní Rozhlas.

Co s nechtěnou smlouvou?

I přes všechna opatření se může stát, že například důvěřivý senior nevýhodnou smlouvu podepíše. Pak je třeba situaci včas řešit odstoupením od smlouvy v zákonné lhůtě 14 dní. I v takovém případě chytrá komunikace pomáhá, jak potvrzuje Krňanský: „Když jsem zjistil, že se někteří lidé nachytali a smlouvu šmejdům podepsali, zaslal jsem přes Mobilní Rozhlas zprávu o tom, aby se dotyční zastavili za mnou na úřad, kde jim pomůžu vypracovat odstoupení od smlouvy. Zvláště u starších lidí tento přístup pomohl a namísto uschování smluv doma v šuplíku se nám podařilo je všechny včas vypovědět.”