Nick Offin, ředitel prodeje, marketingu a provozu společnosti Dynabook Northern Europe

V září 2020 uvedla charitativní organizace UNICEF, že více než 90 % zemí zavedlo v době pandemie covid-19 některou z forem distančního či dálkového studia. Během vrcholu krize nemohlo učebny využívat více než 1,6 miliardy dětí ve 195 zemích světa.

Zavření škol bylo sice většinou účinným nástrojem v boji proti viru, jeho prodlužování mělo ale za následek menší možnosti výuky. Proto se začaly využívat alternativní způsoby vzdělávání a výsledkem byla pravděpodobně již trvalá změna celého procesu výuky. Studenti a děti z celého světa se učí dálkově pomocí notebooků či kapesních zařízení s využitím online a video nástrojů. Tato změna by mohla nastartovat novou éru hybridního učení, kdy někteří studenti navštěvují hodiny osobně a další se připojují virtuálně. Koncept hybridní výuky má výhodu interaktivní a aktivní výuky ve třídě, ze které těží i studenti připojení online.

Vlády a školy nyní pracují na tom, aby učitelům i žákům poskytly správné nástroje pro práci z domova a současně se zabývají otázkami negativního dopadu tohoto konceptu. Nástroje, technologie a procesy potřebné k úspěšné vzdálené výuce vyžadují pečlivé vyhodnocení. Jak může vzdálená a hybridní výuka poskytnout učitelům a studentům nejlepší možné zázemí udržitelným a ekologickým způsobem?

Implementace IT strategie pro vzdálené učení

Jasně definovaná udržitelná IT strategie s měřitelnými parametry může pomoci jakékoli organizaci dosáhnout sociálních, ekonomických a environmentálních cílů. Není pravděpodobné, že by se školy definitivně zavřely (osobní vzdělávání bude mít vždy své místo), investoři se však domnívají, že význam dálkového vzdělávání bude do budoucna dále růst. Investice rizikového kapitálu do edtech se celosvětově více než zdvojnásobily ze 7 miliard USD v roce 2019 na více než 16 miliard USD v roce 2020. Zvyšují se školní výdaje na cloudová řešení, vzdálenou IT pomoc i na přenosná zařízení. Respondenti našeho výzkumu popisovali notebooky jako „neopěvované hrdiny pandemie“ pro jejich přenositelnost a flexibilitu v různých pracovních i učebních scénářích. Dobře zvolené investice do zabezpečeného a robustního IT vybavení ušetří v dlouhodobém horizontu nejen čas a peníze, ale vytvoří zdravý základ pro prosperující hybridní či distanční práci.

Pomoc, nebo nebezpečí?

Na první pohled se může zdát zavedení udržitelné IT strategie pro vzdálenou výuku jednoduché. Ve zprávě Budoucnost pracovních míst 2020 vypracované Světovým ekonomickým fórem je zdůrazněna řada trendů, včetně rozšíření vzdálené práce a urychlení digitalizace a automatizace s potenciálně pozitivním dopadem na životní prostředí. Stejná zjištění by jistě bylo možné rozšířit i na proces výuky: dálková výuka vede ke snížení emisí CO₂ tvořených dopravními prostředky či vytápěním a chlazením školních budov.

Odpovědní IT pracovníci v oblasti vzdělávání musí na druhou stranu zvažovat i dopad množství a typů zařízení zapojených do vzdálené výuky. Počítače, notebooky a tiskárny vytváří také vlastní ekologickou stopu a přispívají ke zvyšování světového elektronického odpadu. Podle studie Rostoucí vlna elektronického odpadu pořizovaly téměř všechny ze 600 oslovených firem (97 %) nové notebooky proto, aby se přizpůsobily přechodu na vzdálenou práci během pandemie. Celosvětové dodávky notebooků pro práci a výuku na dálku dosáhnou v roce 2021 rekordních 236 milionů kusů. Naše vlastní studie potvrdila, že téměř dvě třetiny IT lídrů ve vzdělávání navýší letos své rozpočty na IT. Je proto třeba prozkoumat i dlouhodobé dopady tohoto trendu.

Je tedy zvýšení zájmu o notebooky a další zařízení ve výsledku negativním důsledkem hybridní výuky pro životní prostředí? Faktem je, že někteří odborníci považují současnou spotřebu elektronických materiálů za „neudržitelnou“. Školy a univerzity investující do elektronických zařízení pro potřeby svých zaměstnanců a studentů by se mohly zaměřit na odklon od lineárního modelu a zlepšení environmentálních vlastností produktů během jejich životního cyklu. Pro udržitelnou, oběhovou ekonomiku v IT průmyslu je nyní klíčové snižování elektronického odpadu a používání programů pro opětovné použití, recyklaci a obnovu majetku.

Udržitelné hybridní vzdělávání

Prvním způsobem, jak zmírnit elektronický odpad, je dobrá IT podpora, díky níž fungují zakoupená zařízení bezproblémově a vydrží co nejdéle. Vzdálená IT podpora může studentům i učitelům pomoct, i když nejsou fyzicky přítomni v budově školy. IT týmy budou mít přístup k zařízením pro vzdálené provádění činností, včetně aktualizací, údržby a řešení složitějších technických problémů.

Přínos IT podpory zahrnuje také například pravidelné sledování škodlivého softwaru, zajištění správného fungování bezpečnostních prvků či efektivní práci celého systému. Více než polovina (58 %) vzdělávacích organizací již využívá technologie vzdálené podpory pro zaměstnance a investice tímto směrem dále rostou.

Řada prodejců nabízí školám a univerzitám programy pro pomoc se správným využitím zařízení po skončení jejich životního cyklu, jako je další prodej vyřazených zařízení, nebo iniciativu v oblasti udržitelné recyklace, která umožňuje ekologickou likvidaci.

Přínosy těchto iniciativ přesahují ekologický rámec. Při dalším prodeji lze zařízení, která jsou stále v dobrém stavu, využít v organizacích s menším rozpočtem a zároveň vytvořit prostor pro další investice. U zařízení, která již nelze dál využít, usnadní iniciativy pro recyklaci rozhodování organizací jak s nimi naložit a prodejce zajistí nejbezpečnější a nejudržitelnější způsob likvidace.

Může být hybridní učení někdy skutečně udržitelné?

Přestože názory na tuto otázku mohou být různé, většina ukazatelů naznačuje, že ano – pokud se využívá správně a přiměřeně. Roli hraje také zlepšení odpovědnosti při nakládání s elektronickým odpadem. Větší univerzity, v nichž dochází k neustálé obměně zařízení, mohou v tomto směru využít iniciativ, které jim pomohou prodat nebo správně zlikvidovat jejich staré produkty. I když neexistuje univerzální řešení, je zřejmé, že hybridní výuka není jednorázovou záležitostí. Je tedy na nás všech, abychom zajistili její nejlepší a nejudržitelnější fungování.