Odjet z místa bydliště na dovolenou, nestrachovat se, že se doma něco stane, vypnout od každodenních starostí a jen relaxovat. Ideální představa každého Čecha. V praxi to však zažije pouze zlomek dovolenkářů. Každý rok jich však přibývá a to i díky novým, zatím ve světě nevídaným, službám sloužícím občanům. Jak si nepřivodit infarktové chvilky po návratu z dovolené?
Zabezpečení bytu, domova a veškerého majetku je práce pro elektronické zabezpečovací systémy. Ty však nemohou stačit na vše. Nastávají situace, které lze jen obtížně předvídat. Počasí je v posledních letech čím dál nestálejší a tak bouřky, přívalové deště, krupobití, požáry z tepla, výpadky elektřiny jsou častým jevem. Když k tomu přidáme riziko prasklého vodovodního řadu, občasné blokové čištění ulic a nebezpečné osoby pohybující se v obci, jsou to jen některé typy možných situací, které se během dovolené nebo bezprostředně po návratu mohu v místě bydliště odehrát. Dnes už o nich mohou být občané informováni kdykoliv a kdekoliv. Stačí se zaregistrovat do obecního mobilního rozhlasu.
Mobilní rozhlas je ryze Česká služba, která za hranicemi našeho státu nemá obdoby. Aktuálně poskočila do druhé generace a nabízí řadu vylepšení. Slouží k informování občanů měst a obcí o tom, co se u nich děje a k interakci s vedením jako jsou zastupitelé či starosta. Ti buď pomocí aplikace v mobilním telefonu, anebo přes webové rozhraní v PC obsluhují snadno ovladatelný systém, který jim umožní během sekund informovat občany o nečekané, ale třeba i plánované akci. „České obce si uvědomily, jak je dnes důležité s občany komunikovat. Velmi jim záleží na tom, aby si v době dovolených jejich obyvatelé odpočinuli a nemuseli se o svůj majetek strachovat. Stačí, když občané zaregistrují své telefonní číslo do služby Mobilní rozhlas a dostávají na něj buď textové, nebo hlasové zprávy. Včas jsou tak třeba informováni o nebezpečí přívalových dešťů, anebo o tom, že při návratu z dovolené nepoteče voda,“ řekl Ondřej Švrček, duchovní otec služby Mobilní rozhlas.
Dle průzkumu společnosti Neogenia v ČR již čtvrtina obcí a měst z celkového počtu 6 258 někdy využila možnost informovat své občany prostřednictvím nějakého nástroje pro hromadnou komunikaci. Nejčastější se pro tento účel využívají SMS (cca 52 % případů), dále e-mailing (17 % případů), ale velká budoucnost se očekává zejména u hlasových zpráv. Ty již dnes rozesílá desetina obcí v ČR a používají se v 5 % případů. Používají se obdobně, jak se pracuje s obecním rozhlasem – stačí namluvit zprávu, či ji dokonce jen napsat a systém ji převede do hlasu a odešle registrovaným občanům.
Snadno tak lze získat informaci o tom, že praskl vodovodní řad a vaše bytová jednotka je vyplavena. Připravit se na to, že kvůli výpadku elektřiny mohlo dojít k rozmrazení mrazničky a tudíž není vhodné konzumovat v ní uložené potraviny anebo připomenout, že v den návratu z dovolené se koná kulturní akce, u které nemůže chybět nikdo z obce. Cílit lze přitom třeba jen na určitá místa v obci. „Velkou výhodou systémů pro rozesílání hromadných zpráv je, že ty chytré umožňují i oboustrannou komunikaci. Pokud například starosta informuje občany o krizové situaci, může v systému požádat o zpětnou vazbu příjemce. Ten ji poskytne stisknutím klávesy na svém telefonu,“ dodal závěrem Ondřej Švrček.
Nejčastěji zasílaná krizová sdělení českými obci za poslední tři roky:
- Výpadek elektřiny (21 %)
- Sucho (15 %)
- Vodovodní havárie (15 %)
- Povodně (14 %)
- Požár (10 %)
- Nebezpečné osoby pohybující se v obci (10 %)
- Náledí a sněhová kalamita (7 %)
- Vichřice a krupobití (6 %)
- Znečištění ovzduší (2 %)
