Nový školní rok je za dveřmi a s ním i diskuze o osnovách a o tom, co by se děti ne/měly ve škole učit. V létě rozvířila debatu například už od školky povinná angličtina. Nejsou to ale jen jazyky, v kterých české děti příliš neexcelují. Problémy jim dělá také čtenářská gramotnost.
Mezi lety 2018 a 2022 klesl průměrný výkon ve čtenářské gramotnosti napříč zeměmi OECD o 10 bodů, což je dvojnásobek předchozího rekordu. České děti se sice drží lehce nad průměrem, lépe textu ale rozumí třeba v Kanadě nebo Estonsku. V Česku je také velmi patrný rozdíl mezi dívkami a chlapci – v testech OECD dívky předčily chlapce ve čtení o 29 bodů.
Dělat knihy dostupnější a zábavnější
Není ale třeba se obávat, že by děti nečetly vůbec. Spíše čtou jinak – fragmentovaně. Sociální sítě a 21.století zkrátka komunikaci zrychlilo, texty se omezily na pár vět. Děti tedy čtou, ale nevydrží číst dlouhé texty a porozumět jim.
Podle průzkumu Národní knihovny čtení knih považuje za zábavné 61 % mladších školních dětí, 42 % dětí ve věku 9–14 let a 55 % dospívajících. Podíl čtenářů, kteří čtou několikrát týdně, mezi roky 2017 a 2021 poklesl zejména u dospívajících, počet knih přečtených za rok však zůstal na stejné úrovni jako v roce 2017; starší děti přečetly za rok zhruba 7,3 knihy a dospívající 8,9 knih.
Jak tedy děti ke čtení přitáhnout?
„Rozhodně ne přes klasiky nebo povinnou četbu. Dát dětem na prvním stupni číst Lovce mamutů je nesmysl. Na trhu je spousta skvělých knih pro první čtení, náctileté si získáte young adult literaturou, v které najdou postavy, se kterými se mohou ztotožnit,“ uvádí Barbora Votavová, brand manažerka Knihobotu.
Podle odborníků je také důležité nezapomenout číst dětem, i když už číst umí. Plné porozumění textu přijde až zhruba ve 12 letech. Ze začátku se děti plně soustředí na samotné čtení a nejsou schopny zachytit příběh a číst automaticky natolik, aby je text vtáhl do děje.
Rodiče jako vzor
Co naplat, zda dítě čte, je i vizitka nás rodičů. Jak často vás vidí s mobilem v ruce místo knihy? Pokud chceme, aby dítě mělo kladný vztah ke čtení, je třeba, aby vidělo, že knihy jsou součástí každodenního života, ne jen dekorace v obýváku anebo věc, na kterou nemá sahat, aby ji neponičilo.
„Je také důležité knihy dětem obměňovat. Dítě roste, mění se jeho zájmy a knihy, které jste koupili před rokem, ho už samozřejmě nemusí zajímat. Může tedy být čas pořídit zase o něco náročnější knížky adekvátní věku,“ doplňuje Votavová.
Každoroční obměna knihovny nemusí být ani drahá záležitost. Pokud knihovničku vytřídíte a knihy, které už dítě nečte, prodáte, můžete získané peníze použít na nákup jiných knih z druhé ruky.
„Při třídění navíc s dítětem strávíte společný čas, a když jej pojmete jako hru, nejenže zjistíte, který příběh okouzlil dítě natolik, že ho nedá z ruky, ale také si užijete společnou zábavu. A třeba se vám nakonec podaří vytřídit tolik knih, že za nimi dítě nebude ani vidět,“ uzavírá Votavová.