Tereza Šplíchalová

Příspěvek na neprůstřelné vesty, munici nebo zdravotní péči. Do Senátu míří daňové úlevy při pomoci Ukrajině, zjednoduší situaci desítkám tisíc firem

Tiskové zprávy

Poslanecká sněmovna dnes dopoledne projednala ve 3. čtení zákon, který mimo jiné výrazným způsobem rozšiřuje možnost odečítání darů poskytnutých přímo Ukrajině. Co se konkrétně změní, jakmile vstoupí zákon v platnost, shrnuje v přehledném seznamu poradenská společnost RSM. Novela nyní míří do Senátu, kde se očekává její přijetí bez připomínek. Pokud bude následně podepsána prezidentem, bude nové opatření v oblasti darů možné použít zpětně za celý rok 2022.

Nově bude možné odečíst například dary ukrajinské veřejně prospěšné organizaci, ale také české či ukrajinské organizační složce státu (např. ukrajinské ambasádě) určené na podporu obranného úsilí Ukrajiny. Naopak finanční podporu přímo uprchlíkům, kteří přišli do Česka, nebo nepeněžité dary jako odvoz uprchlíků od hranic nebude možné odečíst ani nadále. Podnikatelé a firmy si však tyto bezúplatné nepeněžité výdaje budou moci odečíst od základu daně jako daňově uznatelný výdaj. Prodloužena na rok 2022 byla také možnost odečíst si od základu daně dary poskytnuté na zákonem stanovené účely až do výše 30 % základu daně.

Nové úpravy umožní odečíst z daní až stovky milionů korun, které v posledních měsících darovaly české firmy. Podle Kateřiny Provodové, vedoucí daňového oddělení společnosti RSM, uvítají tuto možnost desítky tisíc subjektů a k darování může motivovat další.

„Stávající daňový systém pochopitelně nemohl počítat s tak specifickým typem darů, jako je například příspěvek na munici cizího státu pro zajištění jeho obranyschopnosti. Že český stát dokázal flexibilně reagovat na tuto v naší novodobé historii bezprecedentní situaci, je klíčové. Novela má totiž dopad na desítky tisíc firem, které impulsivně darovaly své peníze, a týká se souhrnných částek v řádech stovek milionů korun,“ vysvětluje Kateřina Provodová.

„Celá řada firem by bez novelizace zákona nemohla dar například přímo na ukrajinskou obranu od základu daně odečíst, a tím pádem zřejmě ani poskytnout. Novelizace tedy povede k nárůstu peněz darovaným v souvislosti s tímto válečným konfliktem. Podle mého odhadu se klidně může jednat i o majoritu všech peněz darovaných v následujících měsících, protože takovéto dary se nyní zjednodušují na úroveň těch ‚běžných‘,“ zakončuje.

Přehledně – jak darovat a co novela mění?

Lze bezpečně odečíst již nyní

  • peníze pro veřejné sbírky (právnické osoby) dle zvláštního zákona
  • dary veřejně prospěšné organizaci se sídlem v ČR, EU nebo EHP na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely
  • dary českým obcím, krajům a organizačním složkám státu na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, polici, na podporu nebo ochranu mládeže nebo požární ochranu
  • dary právnické osobě (komerční firmě) se sídlem v ČR nebo EU či EHP na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, policii na podporu nebo ochranu mládeže nebo požární ochranu
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, EU či EHP, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, škol anebo školských zařízení
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, EU či EHP, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby dle zvláštního právního předpisu na zdravotnické prostředky nehrazené zdravotními pojišťovnami, na zvl. pomůcky nehrazené příspěvkem ze st. rozpočtu nebo na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání

Novela umožní odečíst z daní jako dar

  • dary veřejně prospěšné organizaci se sídlem na území státu Ukrajina na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely,
  • dary ukrajinskému státu (např. ukrajinskému velvyslanectví) nebo územně-správním celkům státu Ukrajina na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, polici, na podporu nebo ochranu mládeže, požární ochranu
  • dary právnické osobě (komerční firmě) se sídlem na území státu Ukrajina na sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, na vzdělávání, školství, policii na podporu nebo ochranu mládeže nebo požární ochranu
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území Ukrajiny, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, škol anebo školských zařízení
  • dary fyzickým osobám s bydlištěm na území Ukrajiny, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby dle zvláštního právního předpisu na zdravotnické prostředky nehrazené zdravotními pojišťovnami, na zvláštní pomůcky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu nebo na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání
  • dary veřejně prospěšné organizaci, obcím, krajům, státu anebo organizační složce státu (českým i ukrajinským), nebo právnické osobě se sídlem v ČR, EU, EHP anebo na území státu Ukrajina na podporu obranného úsilí státu Ukrajina (např. dar ukrajinské ambasádě na nákup zbraní, munice, vojenského materiálu)

Veškeré shora uvedené dary bude moci nově odečítat i daňoví rezident Ukrajiny, pokud v ČR podává daňové přiznání.

Nebude možné odečítat jako dar ani po přijetí novely

  • přímý dar jakékoli fyzické osobě na Ukrajině, která není poživatelem invalidního důchodu, nebo nezletilou osobou závislou na péči jiné dle zvláštního právního předpisu například přímo na ubytování, oblečení, jídlo, obranu, munici konkrétní fyzické osobě apod.
  • přímý dar jakékoli fyzické osobě, která není poživatelem invalidního důchodu, nebo není nezletilou osobou závislou na péči jiné dle zvláštního právního předpisu – například příspěvek přímo uprchlíkovi v ČR na ubytování, oblečení, jídlo
  • dar zaměstnanci ukrajinské národnosti na humanitární nebo charitativní účely (v případě sjednání v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě anebo vnitřním předpisu bude možné uplatnit u zaměstnavatele i jako daňově uznatelný výdaj)
  • nepeněžité dary ve formě ubytování uprchlíkům (dle novely ale bude pravděpodobně možné uplatnit nikoli jako odčitatelnou položku, ale jako daňově uznatelný výdaj u podnikatelů a firem)
  • nepeněžité dary jako poskytnutí služeb například ve formě přepravy uprchlíků od hranic (dle novely ale bude pravděpodobně možné uplatnit nikoli jako odčitatelnou položku, ale jako daňově uznatelný výdaj u podnikatelů a firem)

6 trendů, které přinese do online bezpečnosti konflikt Ukrajiny s Ruskem

Témata

Už nyní se ukazuje, že válka v Evropě bude na firmy i uživatele klást v otázce digitální bezpečnosti nové nároky. Nejslabším místem však budeme i nadále my sami. Pokud chceme předcházet rizikům, bude se muset změnit uvažování uživatelů a pravidelně zvyšovat jejich erudice, zmiňuje Karel Fišnar, Head of Cloud Solution and Services ve společnosti RSM Czech Republic & Slovakia.

  1. Vzrůstající intenzita a zlepšující se sofistikovanost útoků udivuje i zkušené uživatele

Koncem roku 2021 stoupl celosvětově počet phishingových útoků o celou čtvrtinu. A s příchodem válečného konfliktu, jehož součástí je pochopitelně i kybernetická válka, se útoky opět stupňují. Jejich počet však není to nejnebezpečnější. Výrazně rizikovější je skutečnost, že se mění jejich charakter a schopnost novými podobami zmást i zkušené uživatele. 

“Už dávno se totiž nejedná jen o emaily slibující výhru iPhonu za poskytnutí údajů k platební kartě. Phisingové útoky mají dnes mnohem sofisitikovanější charakter. Může se jednat například o SMS zprávu s prosbou o upřesnění údajů ke kurýrní zásilce, telefonát operátora k vypršení licence používaného software. Phishing zneužívá i současný konflikt a snaží se údaje vylákat například přes domnělé sbírky na uprchlíky,” zmiňuje Karel Fišnar. “Tím, že útočníci cílí na naše každodenní aktivity, vezou se na vlně informačního smogu a hlavně více investují do sofistikovaných cest, může se v první moment snadno nachytat i zkušený uživatel.”

2. Doposud spolehlivý software jako nepřítel

Je to zřejmě první případ, kdy válka v takové intenzitě promlouvá do online bezpečnosti běžných lidí. To s sebou nese i nový způsob, jak v takovém případě přemýšlet – ze dne na den se totiž bezpečnostní hrozbou může stát v podstatě jakýkoli software, který má šanci zneužívat bojující protistrana. Ostatně před tím varoval již i Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost, jehož pokyny není dobré brát na lehkou váhu.

“Klasickým zástupcem této kategorie se stal antivirus Kaspersky, jehož tvůrcem je společnost z Ruské federace. Vzhledem k tomu, že riziko zneužití není možné v takovém případě podceňovat, většina bezpečnostních expertů doporučuje okamžité odstranění programů a jejich náhradu,” zmiňuje Karel Fišnar s tím, že podíl antiviru Kaspersky se v Česku naštěstí pohybuje jen kolem 3 % – i tak se však jedná o tisíce domácností a firem.

3. Firmy budou investovat nejen do technologií a moderního softwaru, ale i bezpečnostního školení zaměstnanců

Zabezpečit techniku pomocí pravidelně aktualizovaného hardwaru a softwaru je dnes paradoxně jednodušší než předcházet chybám běžných lidí. Přitom prevence a erudice je v rámci online bezpečnosti stále ještě podceňovaná. To by se však mohlo změnit a s rostoucím počtem útoků poroste také potřeba firem jim předcházet. Oficiální součástí onboardingu by se tak mohlo stát také školení, jak poznat reálnou komunikaci zástupců společnosti nebo dodavatelů softwaru.

“Učení se o online bezpečnosti je u nás dlouhodobě podceňované. Dokonce ani top manažeři často nedokáží rozpoznat phishing od oficiální komunikace vlastní společnosti. V době, kdy firmy ve velkém přecházejí například na software pro vzdálenou kooperaci nebo task management, se mohou uživatelé snadno splést ve chvíli, kdy jim přijde podvodný email pod hlavičkou takových dodavatelů,” vysvětluje Karel Fišnar.

4. Státní správa bude muset do bezpečnosti investovat dlouhodobě a intenzivně, největší riziko je chyba úředníka

Velkému riziku bude v následujících měsících a letech vystavena především státní správa. Ta bude muset bezpečnost posílit především ruku v ruce s pokračující digitalizací – počet důležitých dat, která si úřady předávají, by se mohl v následujících letech znásobit. A bohužel i v tomto případě se největším rizikem stává běžný uživatel.

“V sektoru státní správy se bohužel spojuje obrovské množství rizikových faktorů. Důležitá data, která jsou v některých případech nedostatečně zabezpečená a jejichž počet bude stoupat. Nestanovená nebo většinou spíše nevyžadovaná bezpečnostní pravidla, která umožňují úředníkům zpřístupnit tato data v rámci homeoffice v prostředí své domácí sítě. Zastaralá bezpečnost některých systémů, které nevyžadují vícefaktorové ověření. A pak pochopitelně nízká zkušenost uživatelů a podfinancování IT experti, kteří často nemohou konkurovat těm z komerční sféry,” vyjmenovává Karel Fišnar. “To vše se musí změnit dřív, než nastane první velký průšvih a kvůli lidské chybě budou data státu kompromitována.”

5. Vzrůstá důležitost pravidelného zálohování systémů a jejich ukládání v bezpečných depozitech

Útok nemusí vždy skončit pouze odcizením dat. Některé útoky si berou data jako rukojmí, zašifrují je a následně vyžadují výkupné. V případě nezaplacení pak uživatel nemá data jak obnovit. Zálohování jako takové se sice stalo v případě firem standardem, málokdo ho však dělá úplně správně. Roste proto role takzvaných bezpečných depozitů, které slouží pro ukládání nejen dat, ale celých systémů. 

“Jak se říká – existují pouze dva typy firem. Ty, co zálohují, a ty, co zálohovat budou. Dnes už nejde pouze o ukládání dat z databází, zálohovat je třeba celé systémy. Poškození firemní IT infrastruktury nesmí firmu paralyzovat. Pokud jsou systémy zálohovány správně, není problém je obnovit v podstatě okamžitě,” zmiňuje Karel Fišnar. “Bude klesat význam lokálního zálohování, zvláště když se často jedná o podobně zranitelná datová úložiště, jako jsou ta primární.”

6. Vícefaktorová autentizace jako standard

Firmy i dodavatelé systémů se tak budou snažit co nejvíce minimalizovat rizika a přinášet postupná vylepšení bezpečnosti. Standardem se díky tomu postupně stávají technologie, sloužící původně k ochraně těch nejkritičtějších systémů. Masivní rozšíření můžeme očekávat například u vícefaktorového ověřování.


“Dvoufaktorové ověřování – například přes mobilní autentizaci – se dnes stává standardem zabezpečení v podstatě jakéhokoliv systému s personálním loginem. Dá se však očekávat, že vývoj se v této oblasti nezastaví a brzy přibydou další nové biometrické prvky – například rozpoznání obličeje nebo analýza hlasu. S hesly jako takovými totiž souvisí asi tři čtvrtiny všech bezpečnostních incidentů,“ zakončuje Karel Fišnar.

Český konzultační byznys roste. RSM loni stoupl obrat ke 380 milionům, tahounem je technologická divize a outsourcing účetnictví

Tiskové zprávy

Praha, 31. března 2022

Poradenskému byznysu se v neklidných letech globálně daří, Česko nevyjímaje. Rostla i RSM, jedna z největších poradenských společností v českých rukou, jejíž obraty poprvé překonaly hranici 375 milionů korun. A to především díky digitální transformaci českých firem, kterou urychlila koronavirová krize. Poptávka je zejména po IT systémech a kompletnímu outsourcingu účetnictví. Celosvětově pak RSM rostla nejrychleji z TOP10 oborových společností.

Obrat české a slovenské RSM loni stoupl o 13 milionů na 377 milionů korun, tedy zhruba o 4 %, což je i s ohledem na dopady koronavirové krize v segmentu středních firem očekávaný výsledek. Globálně síť RSM rostla ještě rychleji – o 15,8 %, přičemž u ní se hlavním tahounem v reakci na změny stal především poradenský byznys. Celosvětové tržby tak loni poprvé přesáhly hranici 7 miliard dolarů – konkrétně se souhrnný obrat zvýšil na 7,26 miliard dolarů. V kategorii velkých konzultačních firem se RSM navíc stala nejrychleji rostoucím subjektem.

“Nejen v Česku, ale ve většině západního světa důležitost segmentu malých a středních firem posiluje. A také střední a velké tuzemské společnosti dozrávají do fáze, kdy strategická rozhodnutí nechtějí dělat bez vhodného partnera po boku. I s ohledem na neklidné dění ve světě věřím, že i v Česku brzy proto poroste síť RSM stejným tempem jako ve světě,” věří Monika Marečková, Managing Partner RSM CZ & SK.

V Česku a na Slovensku za růstem stojí především technologická divize RSM, provazující konzultační a IT byznys. V současnosti generuje již pětinu veškerých příjmů. Poskytuje například kompletní služby pro přechod firem do cloudu, implementaci podnikových systémů, ochranu dat nebo zajišťování zákaznické podpory. Pro řadu firem však zajistila kompletní technologickou a digitální transformaci jejich provozů. 

Její obraty za jediný rok vyrostly o více než 17,5 milionu korun na 78 milionů. Outsourcing firemního a mzdového účetnictví se na obratu podílelo skoro 65 miliony, daňové nebo transakční poradenství pak takřka 45 miliony. Tým české a slovenské RSM se rozšířil na více než 250 kolegů.

Klientské portfolio se i v loňském roce zaměřovalo především na středně velké společnosti. Ty tvořily příjmy ze 70 % a do této kategorie spadá 987 z celkových 1 410 klientů RSM CZ & SK. Mezi největší klienty RSM i nadále patřily česká pobočka IBM, sítě hotelů Marriott či OREA, provozovatel a vlastník obchodních center Unibail-Rodamco-Westfield, supermarkety Albert nebo CPI Group či další původně česká unicorn investice Emlifi. 

“Pokud něco definuje rok 2021 pro středně velký český byznys, pak jsou to investice firem do outsourcingu a digitální transformace. Nedostatek pracovní síly, ale i nutnost převést provozní procesy do digitální podoby vytvořily nejsilnější poptávku po komplexních IT službách za posledních dvacet let, zároveň se dnes minimu středních firem vyplatí držet například vlastní inhouse účetní oddělení,” zmiňuje Monika Marečková. “Bez přehánění se dá říct, že to, co jindy firmám trvalo desetiletí, zvládly nyní během pouhých dvou let. A pro řadu firem digitalizace i příklon k outsourcingu může znamenat vyloženě generační posun, který dá základ pro rychlý růst a vyšší konkurenceschopnost v dnešní neklidné době.”

Mzdy a daně bez papírů

Tento trend ostatně definuje i letošní misi RSM. Kromě výrazného posílení slovenského trhu, jehož pobočku nově vede Juraj Polák, někdejší regionální manažer ManpowerGroup Slovakia, hodlá RSM růst s pomocí digitálních nástrojů v podstatě všech oblastech. Pomáhat mu mají především investice do vlastních nástrojů, jako je například mzdový a personální systém Nugget SW, který dlouhodobě vyvíjí a který patří mezi největší softwarová řešení na českém trhu, nebo Payminator, aplikace, která i pro úplné laiky zjednodušuje roční zúčtování daní.

Právě v nástrojích, které zjednoduší byrokracii v rámci účetních úkonů a ušetří Česku stovky tisíc kvalifikovaných hodin ročně, vidí totiž RSM budoucnost svého byznysu. Na investice do startupů, které mohou firmy zbavit papírování a z neproduktivních hodin opět udělat produktivní, má v letošním roce RSM CZ vyčleněno několik desítek milionů korun.


“Asi není třeba nikomu vysvětlovat, jak byrokratické je v některých oblastech Česko. Chytří lidé tu proto ve firmách často tráví čas prací, kterou zvládne chytře navržená aplikace. Účetnictví, které má navíc specifickou legislativu v každé zemi, bohužel často nebývá tím nejvíce sexy oborem pro startupovou scénu. Přesto se dotýká každé firmy v Česku a každé technologické zlepšení v této oblasti má tak reálný dopad na efektivitu,” zmiňuje Monika Marečková. “Budeme tedy průběžně investovat do ‘nudných startupů’, které však mají velkou ekonomickou roli s vizí digitalizovat maximum možné provozní agendy českých firem.”

Munipolis

Vzniká chytrá komunikační síť Munipolis: Přinese ověřené informace od obecních úřadů, magistrátů, firem, klubů i spolků

Tiskové zprávy

Tisková zpráva, 23. března 2022, Brno

Odstávka vody nebo elektrické energie. Zápis dětí do kroužků. Nebo informace od zaměstnavatele, že továrna je uzavřená. Ale také mnohem důležitější věci – jako třeba ztracené dítě, varování před vichřicí, povodní nebo smogem. Všechny tyto informace nyní na jednom místě přinese jako alternativu k dosavadním sociálním sítím chytrá komunikační síť Munipolis. Bude obsahovat pouze ověřené a relevantní informace pro život, práci a trávení volného času. Zároveň umožní dávat efektivně zpětnou vazbu všem samosprávám, institucím nebo organizacím, které o to budou mít zájem.

Mobilní Rozhlas, na jehož základech chytrá komunikační síť Munipolis vzniká, se v Česku za necelých sedm let vypracoval na absolutní jedničku mezi nástroji pro komunikaci obcí s občany. V současnosti ho využívá více než 2 200 samospráv, které mají možnost zkontaktovat a informovat obyvatele v reálném čase nebo od nich získávat zpětnou vazbu v podobě minireferend, participativních akcí nebo podnětů, kterých lidé napříč Českem ročně posílají pravidelně desítky tisíc.

Díky nově vzniklé síti Munipolis se tyto možnosti otevřou stovkám tisíc zcela nových subjektů. Vůbec poprvé se totiž do jedné platformy propojí nejen obce, ale také státní úřady, obecní instituce, spolky, sportovní kluby nebo například farnosti. Vznikne tak nejkomplexnější platforma pro ověřenou komunikaci, která má ambici přinést výrazně lepší řešení a možnosti, než nabízejí stávající sociální sítě. A která ulehčí v podstatě kterékoli instituci s důležitými informacemi přímé propojení s konkrétními lidmi.

“Sociální sítě jsou dnes pro digitální komunikaci samozřejmě určitým standardem. Jenže zatímco jejich cílem je vytvářet maximum obsahu nehledě na jeho kvalitu nebo relevanci, v případě chytré komunikační sítě Munipolis je to naopak. Kvalita, užitečnost a hlavně relevance informací jsou zde vždy na prvním místě. Zároveň chybí inzerce nebo reklamy, které by odváděly pozornost od důležitých sdělení. Jednotlivá sdělení je možné připomínkovat a reagovat na ně, avšak s určitou mírou kontroly, aby byla diskuze konstruktivní,” vysvětluje Ondřej Švrček, zakladatel Munipolis.

Firmy dostanou nejefektivnější nástroj na komunikaci se zaměstnanci i radnicí

Munipolis hodlá redefinovat také komunikaci firem s vlastními zaměstnanci. Zaměstnavatelé se budou moci poprvé postavit po bok státním institucím a samosprávám a důležité informace pro své zaměstnance zasílat se stejnou prioritou jako třeba radnice. V jediném systému se tak pro Čechy setkají důležité nekomerční zprávy ze všech institucí, které potřebují pro život, práci i zábavu. Samozřejmostí je pak možnost využívat mezi zaměstnanci referenda nebo pomocí Munipolis získávat zpětnou vazbu včetně nahlašování podnětů. Do budoucna se chce otevřít také komunikaci s klienty nebo dodavateli.

“Nově dáme zaměstnavatelům šanci pohodlně komunikovat se svými lidmi a zvyšovat tak pracovní komfort. O netekoucí vodě nebo havárii na příjezdové cestě se dozvíte, ještě než vyrazíte do práce. A vedení radnic nebo okolních obcí se zase přes Munipolis může od firem okamžitě dozvědět například o krizových událostech,” vysvětluje Ondřej Švrček. “Pouze zapojením firem po boku ostatních subjektů začnou v Česku vznikat první komunikačně propojená města, kde se všechny důležité a relevantní informace dostávají k lidem okamžitě.”

Most se může stát prvním komplexně komunikujícím evropským městem

Jedním z prvních měst, které bude novinky v síti Munipolis testovat, je severočeský Most. Ten se svými občany chytře komunikuje od roku 2019. Nyní tuto možnost zajistí také obcím ve své spádové oblasti nebo například jednomu z největších zaměstnavatelů, společnosti ORLEN Unipetrol RPA, která bude Munipolis využívat pro případnou krizovou komunikaci s mosteckým a litvínovským magistrátem. Pokud se zhušťování institucí do chytré sítě osvědčí, mohl by do budoucna přibýt třeba dopravní podnik nebo další městské instituce.

„Chceme, aby se občan musel přihlásit k odběru zpráv pouze jednou a pak už si jen vybíral, které městské instituce a spolky jsou pro něj relevantní. V našem případě do rámce komunikační sítě Mostu zapojujeme školy, klub seniorů a do budoucna některé ze sportovních oddílů. Pro krizovou komunikaci pak do sítě Munipolis zapojujeme také největší chemický závod ORLEN Unipetrol RPA, kterému jsme umožnili posílat v případě krizové situace zprávy také na všechny obce v rámci našeho ORP obvodu nebo v rámci města Litvínova,“ zmiňuje Jaroslav Hejduk. „Do budoucna bychom rádi podpořili například zapojení kulturních institucí, sousedských komunit nebo třeba dopravního podniku. Budu rád, když si v blízké budoucnosti všechny důležité informace v Mostě najdou občana samy.“

Most a jeho široké okolí by se díky zapojení do Munipolis mohl stát unikátní nejen v Česku, ale v podstatě na celém světě. Na jeho příkladu by se tak brzy mohly učit například samosprávy v Německu, Španělsku nebo dokonce Severní Americe, kam tento český projekt v současnosti expanduje.

Aplikace pro každou obec nebo instituci okamžitě na míru

Munipolis se zároveň jednoduše a elegantně vypořádá s jedním komunikačním nešvarem – drahými jednorázovými aplikacemi, které obce, ale i instituce nebo firmy občas vytvoří pro své obyvatele, klienty nebo zaměstnance. Jsou nákladné na tvorbu, údržbu i rozvoj a často mají mizivé množství stažení. Munipolis proto zapojeným obcím nabídne nejen základní webový profil, ale i profil v aplikaci, upravený na míru. Vložit do něj bude možné libovolný obsah nebo jednoduše zapojit řešení třetích stran. Výsledek bude mít podobný uživatelský zážitek jako samostatná aplikace – s tou výhodou, že ji nebude třeba stahovat pro každý subjekt zvlášť. To vše v ceně běžného měsíčního tarifu, který nebývá vyšší než útraty samosprávy či spolku nebo firmy za telefon.

“Opravdu nemá smysl, aby obce nebo obecní insitutce investovaly stovky tisíc nebo dokonce miliony do vývoje vlastní aplikace, která cílí na malou lokální skupinu obyvatel. Tyto aplikace mají často minimum stažení i funkcí právě kvůli tomu, že cílí na omezený počet obyvatel,” zmiňuje Švrček. “Obecní profil v rámci aplikace Munipolis oproti tomu dokáže zaujmout nejen obyvatele, ale třeba i osoby, které do města či obce dojíždějí za prací, mají zde chatu nebo chalupu anebo se jedná o turistické návštěvníky. Nemusí přitom nic instalovat, zkrátka jen využijí výhod chytré komunikační sítě Munipolis. A platí to i při přejezdu hranice.”

Vstup do zahraničí, lístek na MHD, poplatek za psa nebo online vstupenky

Novinek si však Munipolis chystá víc. Do své sítě chce zapojit například regionální kulturní a sportovní akce – a to všech velikostí, od vesnických tancovaček po několikadenní festivaly. Uživatelé Munipolis se o akci nejen dozvědí, ale v budoucnu by si měli mít možnost zakoupit například elektronické vstupenky. To přinese další příjmy obcím a spolkům.

Mikroplatby se brzy propojí také s drobnými obecními poplatky – zaplatit půjde například poplatek za psa nebo svoz odpadu. Registrace občanů, která se dnes ověřuje přes telefonní číslo, by se měla zpřesnit zavedením systému BankID nebo Českého eGovernmentu.

Co například umí chytrá komunikační síť Munipolis?

  • Registrovat libovolné skupiny občanů a v souladu s GDPR uchovávat informace o jejich osobních kontaktních údajích, bydlišti nebo osobních preferencích
  • Informovat pomocí SMART komunikačních nástrojů – tedy okamžitě, relevantně, afinitně, ověřitelně, ale také s možností vyhodnocení a zpětné vazby
  • Občan se do Munipolis registruje pouze jednou, informace ze zdrojů, které jsou pro něj relevantní, si ho následně najdou samy
  • Každá informace je ověřitelná – systém umí zpětně dohledat, kdo ji do systému zadával
  • Munipolis umožňuje komunikaci nejen na úrovni municipalit s občany, ale také municipalit s municipalitami (G2G).
  • Munipolis spojuje zdroje informací napříč celým světem – veškeré nástroje fungují nehledě na hranice
  • Součástí licencí je samostatná aplikace, kterou je možné upravovat v jednoduchém editoru – není tedy třeba vyvíjet vlastní řešení

Odkazy:

Mobilní Rozhlas loni rekordně vyrostl. Využívá ho už 635 tisíc Čechů, dvě tisícovky obcí přes něj rozeslaly 40 milionů zpráv

Tiskové zprávy,

Digitální komunikace samospráv je na vzestupu. Vyplývá to mimo jiné z výsledků největší české služby Mobilní Rozhlas (v zahraničí fungující jako Munipolis), která pomocí chytrých telefonů propojuje občany s jejich obecními úřady. Využívá ji už 635 tisíc Čechů, kteří přes ni přijímají důležité informace od samospráv, ale stále častěji se díky ní podílí také na rozhodování o důležitých obecních věcech nebo zlepšují životní prostředí. Počet samospráv, které Mobilní Rozhlas využívají, stoupl v Česku meziročně o 79 %.

Ke konci roku 2021 se k odběru důležitých informací přes Mobilní Rozhlas mohli přihlásit obyvatelé z 1835 českých měst a vesnic. Největší oblibě se loni nástroj těšil u středních a malých měst mezi 5–30 tisíci obyvateli – Mobilní Rozhlas používalo již každé druhé v Česku. U měst nad 30 tisíc obyvatel měla služba 40% pokrytí, naopak nejmenší penetrace je u vesnic pod 300 obyvatel – z této kategorie v roce 2021 využívalo Mobilní Rozhlas „jen“ 18 % z nich.

Počet sdělení, rozeslaných přes Mobilní Rozhlas, se vloni přiblížil ke 40 milionům. Obce pro distribuci informací nejčastěji využívaly chytrý e-mailing, push notifikace v aplikaci a v případě nenadálých událostí SMS zprávy. Kromě běžných informací o chodu samospráv loni přibyly organizační informace o průběhu očkování a koncem roku přípravě na další vlnu koronavirové epidemie. Výrazně častější byla také varování před změnami počasí a dařilo se také pozvánkám na kulturní akce, které díky tomu v době covidu získávaly co největší počet návštěvníků.

Lidé mají o informace do kapsy jednoznačný zájem a rádi se zapojí do chodu obce

Větší množství obcí, které se rozhodlo předávat důležité informace tou nejpřívětivější formou, se pochopitelně pozitivně odrazila i v počtu uživatelů registrovaných do platformy Mobilní Rozhlas. Ten meziročně stoupl o třetinu na 635 tisíc osob, identifikovaných unikátním telefonním číslem. V obcích, které Mobilní Rozhlas využívají, stoupl průměrný počet registrovaných v přepočtu na domácnosti na dvě třetiny.           

“Z chytré obecní komunikace se v Česku za poslední dva roky stal vyžadovaný standard. Celá řada občanů už nechce míchat důležitá sdělení z obcí s obsahem ze sociálních sítí, natož je dohledávat na webových stránkách samospráv. Očekávají, že si je důležité a ověřené informace na základě jejich preferencí najdou samy,” zmiňuje Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu. “Zvláště v době, kdy se na nás i díky pandemické situaci valí více zpráv, než jsme schopni vstřebat a kdy rozlišit ty oficiální od polopravd nejasného původu je stále složitější.” 

Nedílnou součástí chytré komunikace je i možnost zapojovat občany do rozhodovacích procesů. A obce jdou tomuto trendu naproti – počet realizovaných anket a minireferend stoupl o 120 % na zhruba tři stovky. Rekordní byl i počet participativních rozpočtů – vybírat, jak se naloží s penězi z jejich daní, mohli přes Mobilní Rozhlas v roce 2021 rozhodovat Češi ve 329 případech.

Aktivní byli Češi i v nahlašování podnětů po celém Česku. Za rok 2021 jich přes Mobilní Rozhlas rozposlaly skoro 20 tisíc. Nejčastěji se jednalo o upozornění na černou skládku, přeplněné koše či kontejnery, nefunkční veřejné osvětlení nebo poškozenou cestu. V reakci na úpravu legislativy pak stoupl také počet nahlášených autovraků.

A pokud bychom posuzovali spokojenost Čechů s kroky samospráv, pak byla loni vysoká. Češi totiž přes Mobilní Rozhlas poslali celkem 170 tisíc pochval – tedy skoro třikrát víc, než o rok dříve.

Obraty poprvé přes 30 milionů, většina peněz půjde do expanze a inovací

Rekordní množství zapojených obcí loni pomohlo Mobilnímu Rozhlasu poprvé překonat obrat 30 milionů korun. Ten je totiž utvářen výhradně poplatky za takzvané SaaS licence. Veškerý zisk pak služba pravidelně reinvestuje – růst chce totiž nejen po Česku, ale také po světě.

“V loňském roce se nám dařilo i na Slovensku, kde jsme zdesetinásobili počet zapojených samospráv a Munipolis zde využívá už 110 měst a obcí. První desítky licencí využívají obce v Německu a chystáme se i za oceán,” vypočítává Švrček. “Celou platformu chceme navíc brzy otevřít také dalším autoritám a institucím, jako jsou třeba školy, školky nebo sportovní oddíly.”

Inovuje také samotná služba. Letos například představila funkci pro distribuci chytrých zpravodajů a magazínů, automatický rozesílač zpráv, který dokáže volit mix nejefektivnějších kanálů nebo možnost kompletně upravovat své profily v mobilní aplikaci, které samosprávy získávají v rámci licence zdarma.

Obchodním ředitelem Munipolis se stal Otto Gross, dlouholetý vrcholný manažer skupiny Srovnejto.cz

Personálie

Udržet a zvýšit současnou kvalitu péče o zákazníka a zároveň připravit projekt na násobný růst. To je mise nového obchodního ředitele startupu Munipolis, který stojí za nejrozšířenější českou službou pro komunikaci samospráv s občany Mobilní Rozhlas. Otto Gross na tuto pozici přichází po více než dekádě v projektech současného investora Munipolis, investičního fondu PFC.

Gross (44 let) působil více než deset let v čele obchodu i vedení společnosti Elephant Orchestra. Po prodeji celého holdingu BMG (Bauer Media Group) vedl obchod celé skupiny, kam patřily projekty jako ePojisteni.cz nebo Tarifomat.cz, lídr mezi srovnávači mobilních tarifů a energií. Před příchodem do Munipolis působil jako CMO v rámci projektu Srovnejto.cz, který všechny předchozí projekty zastřešil.

V Munipolis a službě Mobilní Rozhlas bude z pozice Chief Sales Officer se svým týmem zodpovídat za kompletní nastavení obchodních procesů – od identifikace nových klientů přes akvizice po následný onboardingu a accounting. Ve spolupráci se zakladatelem Munipolis bude spoluzodpovědný i za business development a spolupráci se třetími stranami – především státními institucemi.

“Mobilní Rozhlas má za sebou obrovský kus práce, co se týče evangelizace trhu. Ale o to větší výzvy má před sebou. Samosprávy se postupně začínají probouzet a digitální technologie pomalu, ale jistě dostávají zelenou. Řada obcí se s nimi teprve seznamuje a naopak ti, kteří je již nějakou dobu používají, se snaží své zkušenosti prohlubovat a využít jejich potenciál naplno,” zmiňuje Otto Gross, CSO Munipolis. “Naše obrovská síla je v tom, že dokážeme efektivně zlepšovat a zkvalitňovat komunikaci mezi státní správou a občany. Což je často naprosto klíčový prvek pro další rozvoj samospráv a také vede k větší spokojenosti občanů.”

Důležitým úkolem pak bude připravit Munipolis na plánovanou zásadní expanzi. V jejím rámci se projekt otevře i zcela novým subjektům, jako jsou firmy, školy, školky, sportovní kluby, státní úřady, kulturní instituce, bytová družstva nebo například pořadatelé lokálních akcí. Díky tomu bude Munipolis cílit na potenciální stovky tisíc nových klientů.

“Mou misí je zajistit kompletní transformaci obchodu a interních procesů, abychom fungovali podle standardů velké firmy, ve kterou Munipolis postupně dorůstá. Startupový duch nás pochopitelně neopouští, ale poskytujeme službu, kde je spolehlivost na prvním místě. V Česku i zahraničí musí být v každém momentu cítit, že samospráva spolupracuje se stabilní globální jedničkou,” zmiňuje Gross.

To potvrzuje i Ondřej Švrček, který projekt založil a sedmým rokem ho vede z pozice CEO.

“S příchodem Otty jsme doplnili další klíčovou manažerskou pozici člověkem s rozsáhlými zkušenostmi. To nám pomůže držet tempo inovace a ještě rychleji řídit akvizici a škálu nových klientů,” zmiňuje Ondřej Švrček, CEO Munipolis. “Pro Munipolis a Mobilní Rozhlas bude letošek klíčovým rokem a startem k tomu, aby nás znalo nejen celé Česko a Slovensko, ale brzy také Evropa.”

Mobilní Rozhlas je nejrozšířenější české řešení pro komunikaci samospráv s obyvateli. Využívá ho více než 2000 českých měst a obcí a zprávy a iniciativy z platformy přijímá více než 635 tisíc Čechů. Jen za loňský rok prostřednictvím Mobilního Rozhlasu rozeslaly české samosprávy více než 40 milionů zpráv, občané naopak zaslali skoro 20 tisíc připomínek, reagovali ve více než třech stovkách participačních akcích a rozdali přes 160 tisíc pochval.