Brambory jsou pevným základem české kuchyně a nabízejí velmi široké možnosti využití a úprav – od příloh přes hlavní jídla až po moučníky. Není ovšem brambora jako brambora a úspěch v kuchyni se přímo odvíjí od toho, po jakém varném typu a odrůdě brambor sáhneme.

Bramborová typologie

Na trhu můžeme narazit na nespočet různých odrůd, které se liší kvalitou a varným typem. Většina spotřebitelů tak zná základní rozdělení na tzv. varné druhy brambor A, B a C, se kterými se v obchodě potkáme nejčastěji. Brambory označené písmenem A jsou po uvaření pevné, nemoučnatí a nerozvářejí se, takže se skvěle hodí třeba na přípravu salátů. Pokud hledáte přílohové brambory nebo zahuštění do polévek či guláše, sáhněte po nejoblíbenějším varném typu B. Tyto brambory se rozvářejí rychleji a po uvaření jsou spíše polotuhé a musíte je proto na plotně víc hlídat. Varný typ C je ideální na přípravu bramborové kaše nebo pyré, protože se velmi rychle rozváří, a obsahuje nejvíce škrobu. Připravíte s ním výborné bramborové knedlíky, noky a bramborovou kaši. „Stálicí v českých obchodech se staly také sladké brambory neboli batáty. Mají oranžovožlutou nebo červenou barvu a v kuchyni vám nabídnou mnohostranné využití – můžete je grilovat, péct nebo z nich díky jejich nasládlé chuti udělat výborný dezert. Největší využití mají k přípravě hranolek nebo kaší pro děti, protože je lze zakoupit i v biokvalitě,“ doplňuje Jaroslav Neuman, expert na ovoce a zeleninu z online supermarketu Košík.cz.

Pozor na skladování

Pokud nemáte místo, kde brambory dlouhodobě skladovat, nekupujte si nikdy zbytečně velké množství do zásoby, ať je zbytečně nevyhazujete. Místo na skladování by mělo být suché, tmavé a chladné se stálou teplotou kolem 4-6° – lednička na uchovávání brambor rozhodně vhodná není. Při vyšších teplotách hrozí, že brambory začnou hnít nebo klíčit, teploty kolem nuly zase způsobí přemrznutí a brambory zesládnou, protože se v nich začne štěpit škrob na jednoduché cukry. K dlouhodobé skladování vybírejte především pozdní odrůdy, které vám za správných podmínek vydrží ve sklepě celou zimu, protože mají pevnou slupku a méně vody. Oproti tomu rané brambory, které najdeme na pultech přibližně od května, se hodí na okamžité zpracování. Obsahují hodně vody a ke skladování se nehodí i vzhledem k velmi tenké slupce.

Kalorická vsuvka

Ač považujeme brambory za vcelku obyčejnou plodinu, jejich konzumace může našemu zdraví jen prospět. Brambory i batáty jsou především vydatným zdrojem energie ve formě sacharidů. Obsahují ale také vitamíny C a B a celou řadu minerálů – najdeme v nich vápník, hořčík i železo. Konzumací brambor dodáme našemu tělu vydatnou dávku antioxidantů, především flavonoidů a a karotenů. To nejlepší se ukrývá přímo pod slupkou, proto je nejlepší vařit brambory neoloupané anebo si vybírat kvalitní odrůdy, které lze jíst i se slupkou. „Mezi nejchutnější odrůdy patří oblíbená Belana a pro gurmány můžeme doporučit francouzské odrůdy Charlotte nebo Gourmandine,“ doplňuje Neuman.

Pokud držíte dietu, preferujete zdravý životní styl nebo se léčíte s diabetem, měli byste při konzumaci brambor brát v potaz také jejich glykemický index, který určuje nárůst hladiny krevního cukru po jídle. Zatímco brambory v páře mají GI okolo 65, u hranolek už se vlivem delší tepelné úpravy šplhá na 90. I u brambor tak platí – čím kratší a jednodušší úprava, tím lépe pro vaše zdraví.

Brambory v kuchyni

Věděli jste, že brambory se původně objevily v Peru před 4-5 tisící lety? Do Evropy se ovšem rozšířily až během zámořských cest v 16. století, a ač nejdříve zdobily zahrady jako okrasné rostliny, brzy si našly cestu do běžných jídelníčků. Možností jak brambory využít v kuchyni, je nespočet, a popisovat všechny by bylo nošením dříví do lesa. Kromě toho, že jsou skvělým hlavním jídlem a přílohou, vám pomohou zahustit guláše a polévky a nahradit tak mouku, což ocení třeba lidé s bezlepkovou dietou. Výborné jsou jako součást salátů nebo zapečené s přebytky z kuchyně. Brambory byly odjakživa jako dostupná surovina součástí sladkých jídel – mnozí z nás pamatují výborné babiččiny bramborové placky pečené na plátu na kamnech nebo smažené na sádle a potírané domácími povidly. A pokud rádi pečete domácí chleba, zkuste i variantu, kdy se do těsta přidají uvařené brambory. Chleba vydrží dlouho vláčný a chutná výborně.

Pár triků na závěr

Pokud vaříte brambory ve slupce, přidejte k nim trochu soli nebo octa, díky tomu nepopraskají a na talíři budou vypadat mnohem úhledněji. 

Trápíte se s loupáním uvařených brambor? Propláchněte je studenou vodou, půjde vám to mnohem lépe. 

Nikdy neskladujte brambory v blízkosti jablek – ta uvolňují ethylen, který urychluje klíčení.

Dostali jste chuť na domácí hranolky? Nejdříve je zasyrova namočte do vody a poté osušte, abyste se zbavili přebytečného škrobu. Pak je nejdříve osmažte na nižší teplotu kolem 130° a v druhé fázi pak dosmažte na vyšší teplotu okolo 180-190°. Hranolky díky tomu budou krásně křupavé.

Brambory vás zachrání i v případě, že jste přesolili polévku, což se občas stane asi každému. Stačí přidat pár syrových brambor, které si s přebytečnou solí poradí.

Zbyly vám doma brambory? Využijte je kreativně a vyrobte si s dětmi efektní bramborová razítka pomocí vykrajovátek na cukroví.

Mořské plody a ryby nejsou u Čechů tak oblíbené jako u přímořských národů, což je ovšem škoda, protože si tak odpíráme velké množství vitamínů, minerálů a zdraví prospěšných látek. Dopřejeme si je nejčastěji na dovolené u moře, ale konzumovat bychom je měli celoročně.

Ideální volbou jsou právě slávky, které patří na špici všech superpotravin.

Mušle působí blahodárně na naši pokožku díky obsahu glykosaminoglykanů, které udržují kůži pružnou, hebkou a zároveň zpomalují její stárnutí. V jedné porci slávek se nachází množství hořčíku, vápníku, fosforu či železa, které spolu s dalšími látkami přispívá k ochraně kloubů a působí jako prevence proti artritidě. Najdete v nich dokonce 120 % denní dávky selenu, který blahodárně prospívá játrům, štítné žláze či imunitě. Obsahují také vysoké množství jódu, vitamínů A a dokonce až 340 % denní dávky vitamínu B12, který hraje důležitou roli v tvorbě nových krvinek v těle.

Tím ale výčet přínosů slávek nekončí. „Slávky prospívají srdci a snižují riziko infarktu, a to díky omega-3 mastným kyselinám. Slávky jsou vhodné i při redukční dietě, protože obsahují podobné množství proteinů jako červené maso, ale zároveň o čtvrtinu méně kalorií a jejich tuk je polynenasycený, což znamená, že nezvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Pokud srovnáme nutrienty, tedy látky, které tělo potřebuje pro svůj provoz, kterými jsou tuky, cukry, bílkoviny, ale i minerály a vitamíny, tak slávky na plné čáře porazí i krůtí maso, které je často dáváno za vzor jako dietní a zdravé jídlo,“ potvrzuje Tomáš Balent, expert na maso z online supermarketu Košík.cz

Jak na slávky v kuchyni

Slávky můžete jíst rovnou syrové z jejich skořápky, ale mají velmi hořkou chuť a pokud nejste milovníkem mořských plodů a mušlí, je určitě lepší je uvařit. Ještě než se pustíte do jejich přípravy, tak je očistěte a několikrát opláchněte ve studené vodě. Po rozbalení balení se mušle pootevřou tzv. efektem nadýchnutí, ale při kontaktu by se měly opět uzavřít. Pokud se tak nestane, je mušle mrtvá a je nutné ji vyhodit. Po uvaření by měly být mušle naopak doširoka otevřené. V opačném případě je nutné je vyhodit, jinak při jejich konzumaci hrozí zažívací potíže.

Klasikou jsou slávky vařené bez skořápek ve vývaru s bílým vínem a kořenovou zeleninou, ale můžete vyzkoušet i tradiční holandský způsob. Do velké pánve dejte spolu s mušlemi nahrubo nakrájené listy řapíkatého celeru, pórek, cibuli a bobkový list. Vše zalijte sklenicí bílého vína (lze nahradit i pivem nebo obyčejnou vodou), vařte na vysokou teplotu 5 až 8 minut a máte hotovo. Mušle podávejte s pečivem a dipy či majonézami dle chuti. Slávky lze také přidat jako ingredienci do polévek, péct nebo gratinovat. 

Výhodná nabídka na Košík.cz

Online supermarket Košík.cz je partnerem Prague mussel week, který od pondělí 13. 9. zprostředkovává skvělý gastronomický zážitek jak milovníkům mušlí, tak i těm, kteří s nimi nemají žádné zkušenosti. Vybrané restaurace zařadí mušlová menu za zvýhodněné ceny a Košík.cz nabídne nejen Pražanům, ale i lidem z regionů možnost objednat si za akční cenu 99,90 Kč za kilogram prémiové holandské slávky z rodinné firmy Pietera Verwijse.

Slávky pocházejí z tzv. banky mušlí v holandské Yerseke v okresu Zeeland, která patří mezi jejich největší zdroje v Evropě. Tyto slávky jsou z volného přírodního chovu. Nejsou k nim tedy přidávána žádný aditiva, umělá hnojiva ani chemikálie. Chovné vody jsou plné živin a jejich čistotu hlídá nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků pomocí unikátního systému včasného varování. V případě jakéhokoli znečištění nebo změny složení vody jsou tyto oblasti uzavřeny a výlov slávek se provádí až v době, kdy vše odpovídá přísným standardům. Kvalita slávek je totiž hlídána od výlovu až po cestu na zákazníkův stůl.

—

Prémiové holandské slávky si můžete za akční cenu 99,90 Kč/kg objednat spolu s dalším nákupem na Košík.cz. 

Patříte mezi milovníky sýrů? V České republice nebudete sami – ročně každý z nás sní průměrně 19 kg sýrů různých druhů. Stále častěji se od kdysi tolik oblíbeného „taveňáku“ odkláníme ke kvalitním sýrům, které dokážou povýšit jídlo na novou úroveň. A kam jinam vyrazit na virtuální poznávací cestu za dobrým sýrem než do Itálie.

Historické okénko

Je těžké určit, kdy vlastně vznikl úplně první sýr. Jeho historie pravděpodobně sahá hluboko do minulosti, do doby několika tisíc let před naším letopočtem. Sýr měli každopádně v oblibě také staří Římané a s rozšiřováním jejich říše se dostával i do dalších zemí a na jiné kontinenty. Říká se, že ovčí tvrdý sýr pecorino byl díky své trvanlivosti stálou součástí zásob římských legií, když vyrážely dobývat nová území. Samotná Itálie se stala kolébkou výroby sýra „až“ v 10. století. Sýr se vyráběl na jihu i na severu, a různé regiony daly díky svým geografickým odlišnostem vzniknout řadě regionálních specialit, které dnes nesou chráněné označení původu.

Jiný kraj, jiný sýr

Itálie dává vzniknout nespočet druhům sýra – od jemných sýru typu mozzarelly až po vyzrálé tvrdé sýry výrazné chuti, jakými je třeba Grana Padano. Chuť sýra ovlivňuje hned několik faktorů, z nichž nejdůležitějším je druh použitého mléka. Kromě kravího se sýry vyrábí třeba z ovčího nebo buvolího. Rozhoduje ale i to, kde se sýr vyrábí, v jaké roční době a jak dlouho poté zraje. Čím je tato doba delší, tím slanější a výraznější chuť sýr má. Italové používají sýr v teplé i studené kuchyni – podávají je k vínu a ovoci, jsou součástí pečených i nepečených dezertů a dochucují s nimi omáčky a těstovinová jídla.

Sýr jako kalorická past?

Sýry jsou obecně velmi dobrým zdrojem proteinů a živočišných tuků. Obsahují vápník, zinek, železo, sodík i hořčík a vitamin B12 či A. Z pohledu počtu kalorií je samozřejmě rozhodující to, který druh sýra jíte – zcela jiné hodnoty bude mít tučné mascarpone a dietní čerstvý sýr na straně druhé. Pokud si ovšem chcete dopřát jen pár kousků tučnějšího sýra při posezení s přáteli, určitě kvůli tomu nemusíte sledovat tabulky s kaloriemi.

A jak vybrat v obchodě ten správný sýr? „Existuje až 400 druhů italských sýrů, a ačkoliv všechny běžně v obchodech neseženeme, můžeme být občas při výběru bezradní. Důležité je číst složení na obalu, nekupovat levnější náhražky a pokud je to možné, volit sýry přímo od farmářů,“ doplňuje Hana Chaloupková, specialistka na mléčné výrobky z Košík.cz. „V rámci naší značky Authentic nabízíme mimo jiné ručně vyráběné sýry od sýraře Antonia Manieriho, který pokračuje v italské rodinné tradiční výrobě.“

Je libo sýr?

Italské sýry můžeme rozdělit do čtyř základních kategorií: tvrdé, polotvrdé, měkké a čerstvé. Jestliže máte pocit, že se v jednotlivých druzích italských sýrů ztrácíte, využijte náš výběr těch nejpoužívanějších spolu s tipy, jak si je vychutnat nejlépe.

Mozzarella

Klasika italské kuchyně s jemnou smetanovou chutí s historií sahající až k roku 1000. Měkký sýr se vyrábí z buvolího nebo kravského mléka a má lehce nakyslou chuť. Velmi podobná mozzarelle je i burrata – zvnějšku pevný sýr, který po rozkrojí ukrývá straciatellu (kousky natrhané mozzarelly) a smetanu.

Použití: Vynikne v salátech, na pizze nebo v kombinaci s mořskými plody. Výborná je i s čerstvým pečivem a kvalitním olivovým olejem.

Parmegiano Reggiano

Pravý parmezán je jen jeden. Jmenuje se Parmegiano Reggiano, vyrábí se z kravského mléka a nese chráněné označení původu. První jeho zmínky se datují už do let 1200! Pevný, ale zároveň křehký sýr zraje minimálně 12 měsíců, nejlépe však dva až tři roky.

Použití: Hodí se do salátů, na těstoviny nebo samostatně podávaný s ovocem a vínem.

Gorgonzola

Zrající sýr s modrou plísní se vyrábí z kravského mléka. Pochází z Lombardie, konkrétně z městečka Gorgonzola, a jeho původ se datuje už do 9. století.

Použití: Skvěle dochutí omáčky, hodí se k ořechům, hruškám či špenátu.

Taleggio

Tento měkký sýr se může pyšnit chráněným označením původu a je jedním z nejstarších měkkých sýrů vůbec. Dozrává v přírodních jeskyních, kde je příznivé mikroklima. Typický je jeho čtvercový tvar a načervenalá kůrka.

Použití: Vynikne jako součást sýrových mís, často se k němu podávají fíky a lanýžový med.

Scamorza

Italský sýr, který se podobá mozzarelle. Má typický tvar hrušky, pevnější konzistenci než mozzarella a je chuťově nasládlejší a výraznější.

Použití: Hodí se na grilování, často se používá na pizzu nebo ji lze podávat s pečivem.

Pecorino

Tvrdý sýr se vyrábí z ovčího mléka v italských regionech Lazio, Grosetto a na Sardinii. Sýr má výraznou a lehce pikantní chuť – čím vyzrálejší, tím výraznější.

Použití: všude tam, kde vynikne jeho ostřejší chuť. Hodí se do omáček, na těstoviny nebo jako součást sýrových mís. 

Ricotta

Sametově měkký sýr se vyrábí ze syrovátky, která je původně „odpadem“ při výrobě jiných druhů sýra. Obsahuje pouze 13 % tuku, má příjemně nasládlou chuť a všestranné využití.

Použití: Hodí se k roztírání, vynikne v dezertech, omáčkách i jako náplň slaných koláčů.

Mascarpone

Jemný a čerstvý krémový sýr s hutnou konzistencí. A nasládlou chutí se vyrábí z kravského mléka. Je velmi tučný, což ho činí ideálním pro použití do dezertů včetně proslulého tiramisu. První zmínky pochází z Lombardie z 16. století.

Použití: Vynikne v dezertech všeho druhu – od muffinů až po tiramisu, skvěle se hodí do dortových krémů.