Naše imunita stojí v zimě před náročným úkolem – ochránit organismus před virovými infekcemi, které se v tomto období vyskytují velmi často. A protože s lepší odolností se pojí dostatek vitaminů, přichází na řadu ovoce. Po jakých druzích ale sáhnout, když si chceme dopřát i něco jiného než česká jablka či hrušky? A má vůbec konzumace plodů z druhé strany světa smysl?

Vitaminy za lepší imunitou?

Na začátek je třeba zdůraznit, že aby imunita fungovala správně, měli bychom se o své tělo správně starat po celý rok, nejen v období chřipek a viróz. Imunitní systém ovlivňuje naše celková životospráva, množství pohyby, odpočinek a spánek, úroveň stresu, ale samozřejmě také jídelníček. Takový, který nepreferuje vysoce průmyslově zpracované potraviny, ale je pestrý, vyvážený a zdravý.

Imunitu můžeme podpořit i dostatečným příjmem vitaminů, ideálně celého spektra. Z pohledu obranyschopnosti je pak klíčový dostatek vitamínu A, který přispívá k ochraně buněk a stimuluje činnost imunitního systému. Ruku v ruce s ním jde i často zmiňovaný vitamin D, který potlačuje zánětlivé procesy v těle a podporuje obranyschopnost organismu. Nejčastěji skloňovaným vitaminem v souvislosti s imunitou je bezesporu vitamin C, který je skvělým antioxidantem a může se dokonce podílet na zkrácení doby trvání nemoci. „Céčko“ výrazně podporuje imunitní systém a zároveň pomáhá při únavě a vyčerpání organismu.

Vitamin C najdeme kromě zeleniny hlavně v ovoci, a to včetně exotického. To je z výživového pohledu především zdrojem jednoduchých sacharidů, které tělu rychle dodají energii. Obsahuje ale také vlákninu důležitou pro správné trávení, celou řadu minerálů jako draslík, fosfor, železo či hořčík a vitaminů – nejčastěji vitamin C, vitaminy skupiny B, vitamin A a E. Mezi největší zdroje vitamínu C patří citrusové plody jako pomelo, pomeranče, mandarinky, grepy, citrony a limety.

Nebojte se exotiky

To, kolik živin v jednotlivých druzích ovoce najdeme, se odvíjí od podmínek při pěstování, zralosti plodů, ale i stylu sklizně. I proto nám citrus vypěstovaný ve skleníku a sklízený nezralý nikdy nedodá tolik vitaminů jako pomeranč, který si utrhneme zralý na exotické dovolené. Přesto není na místě se konzumaci exotických plodů vyhýbat. O to víc v zimě, kdy je výběr lokálního ovoce na pultech již omezený.

„Není nutné exotické ovoce zavrhovat jen kvůli tomu, že nevyrostlo v našich podnebních podmínkách. Nové a méně známé druhy bychom ale měli konzumovat obezřetně a vždy nejprve vyzkoušet, zda u nás nevyvolají alergickou reakci. Tu může podpořit i chemická ochrana ovoce během dlouhého transportu,“ doplňuje Jaroslav Sklenský, specialista na ovoce a zeleninu z online supermarketu Košík.cz.

Jak nepřijít o vitamíny

Jak si exotické ovoce, a vlastně ovoce obecně dopřávat? Samozřejmě ideálně čerstvé. Je třeba mít na paměti, že každá tepelná úprava zásadně ovlivňuje obsah živin. A právě mikroživiny v podobě vitaminů a minerálů se znehodnocují nejvíc. Nejde přitom jen o vaření – řadě vitaminů nesvědčí ani sušení v sušičce nebo mrazení. Nejvíc přitom „trpí“ vitamin C, který je rozpustný ve vodě a reaguje na teplo. Co to znamená v praxi? Třeba to, že když se rozhodneme připravit si domácí marmeládu z černého rybízu, o drtivou většinu obsaženého vitaminu během vaření přijdeme.

Hledá se šampion

A kdo je z pohledu vitaminů pomyslným šampionem? Nejvíce vitaminu C najdeme v černém rybízu, kde se množství pohybuje okolo 180 mg na 100 g ovoce (pro srovnání – šípek obsahuje cca 400 mg). Pokud chceme získat maximum „céčka“ z exotických plodů, měli bychom sáhnout třeba po kiwi (cca 90 mg) nebo papáje (60 mg).

Ananas

Ananas je výborným zdrojem vitaminu C a vitaminů skupiny B, obsahuje vlákninu, mangan, železo, vápník či sodík. Najdeme v něm hodně vody – až 85 % – a proto se hodí i při dietě. Ananas podporuje trávení a posiluje imunitu.

Kiwi

Obsahuje velké množství vitaminu C, ale také vitaminy A a E, železo či draslík. Díky obsahu rutinu posiluje cévní stěny a snižuje hladinu cholesterolu. Pomáhá trávení a omezuje poškození vlivem volných radikálů.

Granátové jablko

Pokud budete dostatečně trpěliví při loupání, můžete si v granátovém jablku dopřát porci vitaminů B, C a E, provitaminu A spolu s železem, draslíkem, fosforem či vápníkem. Má antioxidační účinky, působí protizánětlivě a podporuje imunitu.

Kaki

V kaki najdeme vitaminy A a C, ale také draslík, hořčík a fosfor. Je skvělým zdrojem antioxidantů, posiluje imunitní systém, pomáhá proti únavě a podporuje trávicí systém.

Dračí ovoce

Najdeme v něm množství vitaminu C, A a skupiny B, fosfor, železo či vápník. Dračí ovoce obsahuje málo kalorií a díky antioxidantům podporuje imunitní systém.

Jackfruit

Jackfruit neboli chlebovník je bohatý na vlákninu, antioxidanty a vitaminy C, A a B. Je výborným zdrojem hořčíku, jeho konzumace posiluje imunitu a snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Papája

Toto exotické ovoce překvapí vysokým obsahem vitaminu C, najdeme v ní i vitamin E či antioxidant betakaroten. Posiluje imunitní systém a díky obsahu trávicího enzymu podporuje správnou činnost střev.

Kokos

Kokosová dužnina je skvělým zdrojem vlákniny, obsahuje také bílkoviny a vysoký podíl tuků. Najdeme v ní zdraví prospěšné vitaminy skupiny B, vápník a hořčík. Kokosový olej má antibakteriální a antioxidační účinky.

Mango

Mango je bohaté na vitamin C, A, E i na vitaminy skupiny B, obsahuje hořčík, draslík, železo a vápník. Příznivě ovlivňuje trávení i stabilní hodnotu krevního cukru. Posiluje imunitu a pozitivně působí i na stav pleti.

Avokádo

Toto „máslové ovoce“ je velmi kalorické a bohaté zdravé tuky a mastné kyseliny. Najdeme v něm řadu minerálů a vitaminy A, B, C, E a K. Je také výborným zdrojem vlákniny. Konzumace avokáda napomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

Na co dát pozor při nákupu

Ovoce rychle podléhá zkáze, proto dávejte při výběru pozor a nekupujte nahnilé nebo poškozené plody. Pokud zjistíte, že jste si domů donesli balení, kde už byl nějaký kus plesnivý, měli byste ho vyhodit celé – plíseň se rychle šíří. Respektujte, že každé ovoce má jiné požadavky na skladování, a pokud jste se rozhodli vyzkoušet nový druh, předem si zjistěte, zda ho máte uložit do lednice nebo do spíže. I tak ale čerstvé ovoce ideálně do tří dnů spotřebujte.

„Doma nikdy nemůžeme napodobit skladovací podmínky v obchodech. Ovoce většinou obsahuje hodně vody, a z toho důvodu se rychle kazí. V ledničce zase mohou některé druhy ztratit chuť. Proto nikdy nekupujeme velké zásoby čerstvého ovoce, pokud ho nemůžeme sníst. Poslední záchranou pak je zmrazení, které ovšem část vitaminů ubere,“ dodává Jaroslav Sklenský z online supermarketu Košík.cz.

Asi málokteré jídlo vyvolává tolik rozepří, jako vánoční bramborový salát. Tu pravou, jedinou a nejlepší recepturu má totiž každá rodina jinou, a každá si za tou svou samozřejmě stojí. Jste tým hrášek, nebo se bijete za přidané jablko? Bramborový salát je zkrátka jedinečný.

Něco málo z historie

Jako u mnoha dalších jídel, i u salátu je jeho přesný původ poměrně těžké vypátrat, protože se v mnoha variacích objevoval po celém světě. Mnozí za první zmínku salátu u nás považují kuchařku známé Magdaleny Dobromily Rettigové, ve které míchala brambory s dalšími zbytky z kuchyně. Bramborový salát k nám každopádně později přišel jako součást rakousko-uherské kuchyně a na vánoční stůl se pak dostal s dalším známým jménem, Marií Sandtnerovou, která recept na salát jako přílohu k rybě vložila do své kuchařky z roku 1924.

Zatímco dnes vedeme spory o detaily jako salám či hrášek, sto let staré receptury by si asi dnes dopřál jen málokdo. Právě Dobromila Rettigová míchala s brambory víceméně jakékoliv zbytky z kuchyně či talířů, a o majolce bychom si samozřejmě mohli nechat jen zdát. Salát byl tak zpočátku spíše jídlem pro všechny, včetně těch, kteří měli hluboko do kapsy. Luxusnější varianta s majonézou se k nám v minulém století dostala pravděpodobně až z východu, protože byla velmi oblíbená již v carském Rusku.

Vyzkoušejte salát podle normy ČSN, s níž můžete „vykouzlit“ bramborový salát známý především z dob minulých. Na 500 g oloupaných brambor je třeba 100 g sterilovaných okurek, 85 g cibule, 60 g polotučné hořčice, 20 g octa, 10 g cukru, 20 g soli, 1 g mletého pepře, 150 g majonézy a 40 g nálevu z okurek.

Jediný recept neexistuje

Bramborový salát je sice pevně spojen hlavně se štědrovečerní večeří, ovšem Češi si ho dopřávají rádi i během roku – třeba ke smaženému řízku nebo rybě – a je nedílnou součástí tradičních chlebíčků. A jaká že je ta správná receptura? Jediné, na čem se shodnou všichni milovníci salátu, budou zřejmě brambory, okurky a majonéza. Další přísady už bývají předmětem vášnivých rodinných sporů. Ze zeleniny se v něm objevuje mrkev, hrášek, cibule i celer, řada lidí přidává ke zjemnění jablko a nevynechá ani vejce. A zatímco někdo nedá dopustit na hořčici, jiný ji vynechává úplně. Největší hádky pak vyvolává asi přítomnost salámu – i proto, že původní bramborový salát byl postním jídlem.

Vídeňský bramborový salát

750 g brambor, 200 ml hovězího vývaru, jedna jemně nasekaná cibule, dvě vejce, 5 lžic slunečnicového oleje, 2 lžíce jablečného octa, sůl a pepř a čerstvá pažitka

Brambory uvaříme ve slupce a nakrájíme na plátky, poté je postupně zalijeme horkým vývarem. V misce smícháme cibuli, pažitku, ocet, olej a hořčici a dochutíme solí a pepřem, promícháme a můžeme podávat.

Japonský bramborový salát

3-4 větší brambory, salátová okurka, dva silnější plátky šunky, majonéza, rýžový ocet, pepř a sůl

Okurku nakrájíme na tenká kolečka, prosolíme a necháme odležet, aby pustila vodu. Brambory uvaříme ve slupce, horké rozmačkáme a přidáme rýžový ocet. Vejce si uvaříme natvrdo a nakrájíme na nudličky stejně jako šunku. Okurku propláchneme a vše smícháme dohromady, poté přidáme majonézu a případně dochutíme.

Odlehčete si

Možná každý rok přemýšlíte o tom, jak si vánoční hodování trochu odlehčit. Pravdou je, že pokud jíte vyváženě celý rok, nemůže vás pár kousků cukroví a řízek se salátem výrazněji „vyhodit“ ze zajetých kolejí. Jestli ale chcete vyzkoušet lehčí variantu salátu, nahraďte část majonézy bílým jogurtem, který ho výborně odlehčí, a i když to s množstvím přeženete, nebude vám tak těžko.

„Pokud volíme odlehčenou variantu salátu s jogurtem, přidáváme ho až jako poslední. Jogurt totiž obsahuje živé mikroorganismy, které v kombinaci se zdroji sacharidů v salátu podporují a urychlují kvašení,“ doporučuje Jaroslav Sklenský, specialista na ovoce a zeleninu z online supermarketu Košík.cz.

Pozor byste si měli dát i na skladování salátu a celkovou manipulaci, tak, abyste si svátky neproložili zažívacími obtížemi. Pravidlo číslo jedna je zásadní – salát vždy patří do lednice. Nenechávejte ho na stole během celého vánočního večera a už vůbec ne přes noc. Vyhněte se také oblíbenému ochutnávání přímo z mísy, přes lžíci se totiž rychle přenášejí škodlivé mikroorganismy. A pokud vám salát zbude, pamatujte, že byste ho i za dodržení hygienických podmínek neměli jíst déle než tři dny.