Novela veterinárního zákona nařizuje od roku 2020 čipování psů. Podle poslanců má pomoci zamezit byznysu s nelegálními množírnami. Novela však může významně pomoci i majitelům psů, ochránit zvířata od stresu spojeného s odchytem a obcím ulevit od zbytečných obecních výdajů spojených se zaběhnutím psů. O zbytek se postará chytrá obecní komunikace, kterou dnes již využívá 1/3 obcí v ČR.

Ztráta čtyřnohého mazlíčka je vždy nemilá. Ať už pes uteče sám, nebo se zaběhne v důsledku leknutí, může se velmi rychle dostat do stresové situace, v níž se bez pomoci nedokáže dostat domů. Frustrovaný je i majitel, pokud nemůže zvíře najít. Ovšem v případě nalezení psa vznikají zbytečné starosti také obci. Pro obecní pokladnu totiž umístění jednoho zvířete na den do útulku znamená vydat 50 až 80 Kč ze svého rozpočtu. „Pokud se na území obce nalezne zvíře, které zjevně někomu patří, vzniká nálezci povinnost oznámit tuto skutečnost bezodkladně obci. Jedná-li se o zvíře určené k zájmovému chovu, tedy zvíře chované pro potěšení jako společník člověka, a nikoliv za účelem spojeným s majetkovými a výdělečnými zájmy, a vlastník se o něj nepřihlásí do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, připadne zvíře nálezci. Jestliže nálezce sdělí obci, že zvíře nechce, může obec svěřit zvíře do útulku. Poté běží čtyřměsíční lhůta, ve které se může původní vlastník o zvíře přihlásit. Pokud se tak nestane, uplynutím této lhůty je útulek oprávněn se zvířetem volně nakládat, zejména mu nalézt nového pána,“ uvedla Zuzana Rennerová, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE bojující za práva zvířat.

Má-li pes psí známku, tetování nebo čip, je mnohem snadnější vrátit ho majitelům. Obojek se známkou však může chybět, tetování nemusí být čitelné, a tak se jediným prostředkem k identifikaci může stát čip. Ten by měl usnadnit identifikaci majitele psa a jeho rychlejší kontaktování. Málokdo však ví, že samotný čip informaci o tom, komu pes patří, nenese. Obsahuje pouze jedinečné číslo, na jehož základě by měl být pes dohledatelný. Neexistuje však žádný centrální zvířecí registr. K dispozici jich je hned několik a majitelům zaběhnutých psů tak nezbývá než doufat, že s jejich pomocí bude pes dohledán a následně navrácen domů.

Registry psů

Pokud je majitel v některém z těchto registrů vypátrán, je situace snadná. Jestliže však ani jeden z identifikačních prostředků není k dispozici, i zde si moderní obce umí poradit: „V současné době již existují komunikační prostředky, díky kterým lze informaci o nálezu zvířecího miláčka, a nemusí to být pouze pes, dostat velmi rychle k relevantním občanům či rovnou k majiteli zvířete. Chytrá komunikace mezi občany a obcemi totiž umožňuje několika způsoby informovat nejen o tom, co se v ní děje v krizových momentech, ale také upozornit na nález psa či naopak sdělit, že došlo k jeho zaběhnutí. Informace prostřednictvím SMS zpráv přitom v první vlně mohou dostat jen ti občané, kteří jsou evidováni jako vlastníci nějakého zvířete. Obce tak ušetří náklady na komunikaci a zpráva se dostane přímo k relevantním občanům,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Obce si tak vytvářejí vlastní databáze osob, ať už s trvalým bydlištěm či nerezidentů, a mají v případě potřeby usnadněno jejich kontaktování. Osoby jsou dle preferencí řazeny do různých skupin jako například pejskaři, sport, senioři, rodiny s dětmi a podobně. Do budoucna by situace mohla být ještě jednodušší. Mobilní rozhlas totiž plánuje speciální funkcionalitu, ve které mohou na zaběhnutí psa nebo nalezení jiného zvířete občané sami jednoduše upozornit všechny uživatele v samosprávě.

Povinné čipování přinese i další výhody. Půjde snadněji zjistit, kdy a proti čemu byl pes očkován, čipování může zamezit týrání a umožní za psy lépe vybírat poplatky od majitelů. Samotné čipování psů přijde na 300 až 600 Kč a bude povinně probíhat při prvním očkování proti vzteklině, asi v půl roce věku zvířete. Ačkoliv zákon ještě nevstoupil v platnost, drtivá většina majitelů psů již nyní nechává své miláčky čipovat dobrovolně.

Již 20 let uběhlo od ničivých povodní roku 1997, jejichž symbolem se stala obec Troubky na Přerovsku. Starostové postižených obcí tvrdí, že kdyby se povodně odehrály dnes, byli by na tuto krizovou situaci lépe připraveni. Zároveň však stále přiznávají rezervy v krizové komunikaci s občany – ani v době moderních komunikačních prostředků nedokáží efektivně oslovit osoby mimo obec, jako jsou chataři či pracující, nemají také kontrolu nad tím, kdo důležitou informaci dostal, a kdo ne. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997.

Červencová katastrofa roku 1997, kterou způsobily vydatné deště, byla svým rozsahem a dravostí pro mnohé obce v povodí Moravy a Odry devastující a Troubky téměř vymazala z mapy. Dosud nejhorší záplavy v ČR začaly 5. července. Trvaly do 16. července a zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. Vyžádaly si 50 životů. Hlavní formou komunikace s občany byly do té doby obecní amplionové rozhlasy, televizní vysílání, pevné telefonní linky a obcí distribuované letáky. Asociaci moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS) zajímalo, zda by dokázaly nové formy komunikace, vzniklé díky rozvoji informačních technologií za posledních 20 let, výrazně změnit způsob kontaktování občanů.

Starostové se shodují na tom, že v současné době jsou na podobné povodně připraveni mnohem lépe než v roce 1997. Obecní úřady mají vypracované metodické pomůcky, již nepoužívají nevyhovující metodiky, naučily se koordinovat aktivity s krizovým štábem a záchrannými složkami. Oproti tomu však mají velké rezervy v cílené komunikaci se svými občany. Stále totiž nejsou schopny pružně a cíleně informovat občany mimo obec (třeba ty na dovolené či dojíždějící za prací) a chybí jim důležitá zpětná vazba – nedokáží vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly. V krizových momentech přitom starostové stráví koordinací záchranných složek a komunikací s občany průměrně až 101 minut, což je pro takové případy neúměrně dlouhá doba.

Alarmující zjištění: Občané by si informace o situaci museli zjišťovat sami

Nejvíce alarmujícím zjištěním je, že 67 % dotázaných obcí nedokáže varovat občany mimo obec. Starostové si zároveň uvědomují, že tento problém je nutné řešit, protože 81 % z nich nedokáže stávajícími nástroji vyhodnotit, kdo informaci obdržel, a kdo ne. Celých 93 % starostů zároveň přiznává, že musí obyvatelům informace zveřejňované rozhlasem nebo na webu opakovat, neboť často nejsou dostatečně srozumitelné a neobdrží je tak každý. Většina občanů by si tedy v případě problému musela aktuální informace zjišťovat sama. A to i přesto, že rozesílat informace hromadně na mobilní telefony občanů nebo kontrolovat jejich stav pomocí automatických hovorů dnes není žádný problém. Podobně se starostové „okrádají“ o čas i při organizaci dobrovolníků. Krizové štáby využívají především běžné hovory pomocí mobilních telefonů (85 %).

Až 81 % starostů uvažuje o zavedení nástrojů SMART komunikace, jako je například nejrozšířenější Mobilní rozhlas, které nedostatky v obecní komunikaci dokázaly eliminovat. Překážkou v zavedení těchto nástrojů ovšem bývá vlastní nezkušenost nebo strach, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo by se systémem dokázal pracovat. V celorepublikovém měřítku má přitom zkušenost s přímým systémem moderní komunikace (formou SMS, hlasovým hovorem, referendem, aplikací či e-mailingem) na našem území má více jak 10 % z celkového počtu 6 258 obcí. Starostové, kteří tuto formu komunikace při krizových situacích již používají, poukazují především na snadnou a okamžitou možnost poskytnout občanům aktuální informace o hrozících rizicích pomocí cíleně rozesílaných zpráv, a to bez ohledu na to, kde občané právě jsou, a navíc přímo z místa zasažení. Tomuto posunu během 20 let výrazně pomohl rychlý vývoj informačních a telekomunikačních technologií.

Závěry z realizované sondy dle AMKOS:

• 100 % respondentů věří, že jsou na povodně připraveni lépe než před 20 lety
• Přesto majoritním kanálem pro informování občanů zůstává obecní rozhlas a obecní web
• Obce zasažené povodní v roce 1997 jednou anebo dvakrát systém obecní komunikace vylepšovaly, stále však přiznávají rezervy
• Starostové přiznávají, že nejsou schopni efektivně informovat všechny občany, zejména ty mimo obec, zároveň nedokáží vyhodnotit, kdo informaci obdržel
• Starostové sami chtějí, aby jejich obec používala chytrou komunikaci, neví však jak na to anebo mají pocit, že by ji neměl kdo obsluhovat

Mezi dotazovanými obcemi jsou nejčastěji zmiňovanými formami používanými pro varování obyvatelstva bezdrátový rozhlas (89 %), web (100 %), jednorázové rozesílače SMS zpráv (26 %), ale stále častěji se prosazují i moderní systémy pro přímé a řízené informování občanů prostřednictvím několika kanálů. „Takovéto ucelené platformy umožňují nejen pružně reagovat, ale především dle povahy a rozsahu katastrofy zvolit ten nejvhodnější způsob komunikace. V méně závažných případech se hodí zvolit informování prostřednictvím odesílače hromadných e-mailů, v těch devastujících rozeslat SMS či hlasový hovor na konkrétní občany. V případě potřeby lze získat zpětnou vazbu, zda například informaci občan rozumí, nebo poslat anketu s možností výběru možnosti a potvrdit tak například účast na dobrovolnických aktivitách,“ řekl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.

V Česku vznikla největší platforma zajišťující obousměrnou komunikaci občanů a obcí. Mobilní rozhlas, který využívají stovky samospráv v republice, totiž zaintegroval nejrozšířenější nástroj pro rychlé zasílání občanských podnětů, ZmapujTo.cz. Oba projekty dohromady využívá více než 1 600 měst a obcí v ČR. V nové verzi aplikace Mobilní rozhlas pro iOS a Android uživatelé naleznou obě platformy propojené, samostatná aplikace ZmapujTo.cz již nebude podporována. Aplikaci ocení všichni, kteří si rádi všímají prostoru kolem sebe a dosud jim chyběl jednoduchý nástroj umožňující nahlašovat podněty nejen doma, ale i na výletě, na chatě nebo kdekoliv jinde po celé republice.

Aplikaci Mobilní rozhlas naplno využijí především ti, jejichž město nebo obec systém mobilního rozhlasu využívá. Pomocí aplikace budou přijímat veškerá hlášení mobilního rozhlasu v přehledném „streamu“ aktualit, ty nejdůležitější zprávy se zobrazí formou push notifikace. Stažením a registrací svého čísla do aplikace uživatelé pochopitelně získají také možnost přijímat SMS, e-mailové zprávy nebo hlasová minireferenda rozesílaná vedením obce. Zajímavé informace budou k dispozici i turistům, kteří do města zavítají.

Základní stavební kámen nové aplikace – fotohlášky ZmapujTo.cz – a celá řada užitečných funkcionalit je ale k dispozici i občanům z měst a obcí, kde Mobilní rozhlas ještě zavedený není. Projekt ZmapujTo.cz, který vznikl již v roce 2012 pro hlášení černých skládek, dnes supluje složité obíhání úřadů při nahlašování problému ve veřejném prostoru. Nahlásit černou skládku, nebezpečný přechod, ale také poslat podnět na zlepšení tak může s pomocí svého smartphonu úplně kdokoli. I díky tomu je ZmapujTo.cz historicky nejrozšířenější nástroj – občanské podněty si přes něj nechává zasílat skoro třetina obcí v republice.

Tvorba i odeslání takzvané fotohlášky ZmapujTo.cz je velice jednoduchá. Po vyfocení problému uživatel vyplní adresu, v případě aktivní GPS si aplikace sama přiřadí občanský podnět ke konkrétnímu katastru a podle toho hlášku předá k řešení odpovídající obci nebo instituci. Uživatel pouze zvolí konkrétní kategorii, případně přidá upřesňující poznámku a pak již jen sleduje, jak je jeho podnět řešen. Celým procesem ho provede intuitivní průvodce, takže fotohlášky dokáží využívat i ti méně technicky zdatní. U svědomitých obcí může být vyřešení problému otázkou několika týdnů.

Všechny zaslané podněty jsou ručně kontrolované a upravované tak, aby obce a instituce skutečně dostaly jen ty relevantní informace. Funkčnost aplikace Mobilní rozhlas ostatně dobře prověřila nedávná akce Ukliďme Česko. Právě organizátoři jednotlivých úklidů měli možnost aplikaci využívat pro lokalizaci objeveného nepořádku. Úklidů proběhlo skoro 2 000 a zúčastnilo se jich přes 70 000 lidí. Ve vývoji je již nová verze aplikace, která by měla zásadním způsobem rozšířit funkcionalitu fotohlášek a umožnit spravovat více rezidenčních profilů.

Vaše město nebo obec Mobilní rozhlas ještě nevyužívá? Stáhněte si aplikaci, vyberte si některé z následujících měst a obcí a objevte všechny funkce aplikace:

• Benešov
• Znojmo
• Popůvky
• Březina