Průměrná sociální síť známých a kamarádů se u Čechů pohybuje kolem 250 osob. Patří sem nejen členové vlastní rodiny, kamarádi z dětství i dospělosti, jejich protějšky a děti, ale také bývalí spolužáci, spolupracovníci, sousedé a další osoby, se kterými se pravidelně dostáváme do styku. Celých 11 osob, které řadíme mezi své známé, žije podle statistického výpočtu Asociace neúplných rodin v neúplné rodině. Čtyři z nich pak spadají do rizikového pásma, kdy jsou ohroženy spirálou snižující se životní úrovně a chudobou a mohou být ve skutečné životní nouzi. A přestože často můžeme být jedni z mála, kdo by jim mohl podat pomocnou ruku, zatím to moc neumíme.
Asociace neúplných rodin se snažila zmapovat, jak probíhá komunikace mezi samoživiteli a jejich okolím – tedy širší sociální sítí. Výsledky bohužel potvrdily dřívější domněnky. Přestože jsou samoživitelé stále otevřenější o svých problémech mluvit i s širokým okolím, to jim neumí naslouchat a ani pomoci. Samoživitelé přitom pomoc od známých očekávají více než od úřadů nebo státních institucí.
Z průzkumu, který Asociace na konci minulého roku provedla mezi širokou veřejností a rodiči, zapojenými do programu VašeVýživné.cz, vyplynulo, že samoživitelé jsou často ochotni svěřit se se svými problémy, a to včetně ožehavých témat, jako je vedení soudního sporu, exekuce povinného kvůli neplacení alimentů nebo finanční tíseň spojená s nízkým příjmem. Své příběhy paradoxně svěří spíše široké veřejnosti například prostřednictvím tisku než vzdálenějším známým či v zaměstnání. Vůči kamarádům a nejužší rodině jsou pak nejotevřenější.
Jejich známí a kamarádi však s těmito informacemi neumí nakládat. Přiznávají, že jim je otevřenost samoživitelů spíše nepříjemná. Zároveň se necítí jako někdo, od koho by samoživitel očekával přímou pomoc. Vyslechnou ho spíše kvůli tomu, aby si mohl ulevit.
Oproti tomu se samoživitelé shodují, že pokud už o problému otevřeně promluví, nějakou formu podpory, alespoň v psychické rovině, očekávají.
Průzkum zároveň ukázal, že si široká veřejnost není vědoma skutečného rozsahu problému ani toho, že se může týkat také jejich známých a přátel. Celých 85 % respondentů bylo přesvědčeno, že ve svém okolí nemají nikoho, koho by se problém reálně týkal. Pouhá 4 % respondentů uvedla, že znají jednoho či více známých, kteří se kvůli své roli samoživitele nacházejí v problémech.
„Proti nízké informovanosti široké veřejnosti bojujeme již několik let. Je pozitivní, že diskuze o problémech neúplných rodin a alimentech přestává být v české společnosti tabu. Hodně tomu prospělo otevření některých ožehavých témat při diskuzi nad legislativními úpravami,“ zmiňuje Petr Sýkora, ředitel programu VašeVýživné.cz. „Na druhou stranu je diskuze vedená ve velmi obecné rovině. Málokdo přemýšlí o problému ve vztahu ke svým známým a kamarádům. V důsledku tak skutečné dopady problému spíše ignorujeme, přestože se nachází v našem bezprostředním okolí. Což je v situaci, kdy každé páté dítě žije v neúplné rodině a v pětině neúplných rodin je rodič, který nedokáže najít odpovídající zaměstnání, společenská časovaná bomba.“
Důvodem může být i skutečnost, že samoživitelům v problémech neumíme poradit. Pouze 16 % respondentů vyjádřilo přesvědčení, že jejich pomoc by mohla být účinná.
„Často přitom stačí velmi málo – společně informovat policii, pomoci zajistit právní pomoc, zkontaktovat asistenční program nebo domluvit schůzku s psychologem. V případě, kdy je to potřeba, zkusit pomoci třeba materiálně,“ uvádí Sýkora. „Může jít o malá gesta, ale i ta přesvědčí samoživitele, že není ve své situaci sám, ale má kolem sebe lidi, na které se může spolehnout.“