Evropská unie a její strukturální a investiční fondy vyhradily pro Českou republiku 350 milionů Kč na nový dotační program. Díky němu mohu nejen obce získat významnou finanční podporu na pořízení automatických systémů pro preventivní protipovodňová opatření. Díky změně podmínek nyní na dotace dosáhne snadněji více subjektů.
Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR připravilo pro žadatele dotace z EU prostředků v rámci Operačního programu Životního prostředí se zaměřením na protipovodňové projekty. Dotace na modernizaci, rozšíření nebo budování lokálních varovných, hlásných a výstražných systémů a digitální povodňové plány lze čerpat do 31. května 2016. Cílem programu je umožnit obcím a dalším subjektům získat okamžité informace o přívalových srážkách a z nich vznikajících náhlých povodňových situacích. Právě varovné hlásné systémy pomáhají obcím a jejich zastupitelům operativně řešit krizové situace na lokální úrovni a neztrácet drahocenný čas předáváním informací.
Některou z forem přímé komunikace s občany v České republice využívá stále více obcí a měst. Jen v loňském roce byly přítomné asi v 10 % obcí z celkového počtu 6 258. Zejména obce v záplavových oblastech, kde je riziko nenadálých událostí největší, si uvědomují, že varovné systémy mohu zmírnit negativní dopady na životy, zdraví a majetek obyvatel. „Účinná obrana před přírodními živly prakticky neexistuje, riziko škod lze však účinně minimalizovat rychlou reakcí. Členům protipovodňových orgánů pomáhají automatické výstražné SMS a hlasové zprávy, odeslané v předem definovaných situacích. Stejný systém mohou obecní samosprávy dále využít pro informování svých občanů, takže díky jednomu systému mohou v případě krize informovat zasahující profesionály, ale třeba i svolat dobrovolníky nebo vyhlásit evakuaci. Dle našich informací meziročně stoupl počet podobných zpráv až o 20 %,“ odhadl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel služby Mobilní rozhlas.
Varovné a hlásné systémy jsou často umístěné mimo obce, aby se minimalizovalo riziko jejich poškození například povodňovou vlnou. Členům povodňové komise jsou pravidelně posílány varovné SMS zprávy z hladinoměrů či srážkoměrů, a tak mají neustálý přehled o situaci. „V případě, že voda překročí určitou mez, mohou využít systémů jako Mobilní rozhlas pro informování vybrané skupiny obyvatelstva, třeba jen určitých ulic či částí obce. Systém je však připraven i na další situace a má nespočet scénářů, mezi které patří samozřejmě i plošné informování všech občanů. Díky tomu, že se informace posílají na mobil, dostanou se k občanům, i když se zrovna nenachází v obci,“ uzavřel Ondřej Švrček.
Žadatelem o dotace na tato opatření mohou být kraje, obce a města, svazky obcí, ale také organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. Určené jsou pro všechny, kteří působí na území potenciálně ohroženém povodňovým rizikem. Žadatelé mohou využít dotace do maximální výše 70 % z celkových způsobilých výdajů. Minimální výše těchto výdajů činí v současném programu 200 000 Kč (v předešlém dotačním programu to bylo 400 000 Kč), takže na dotace dosáhne mnohem více subjektů.