Výdaje na informační a komunikační technologie v České republice budou hrát stále větší roli ve výkonu ekonomiky státu. Této situace si všímá také vláda a i v této souvislosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy letos na podzim ohlásilo, že plánuje podpořit tento trend ve výuce dětí a zařadit informatiku jako samostatný vyučovací předmět již na první stupeň základních škol.
Pokud česká ekonomika v několika předešlých letech pocítila dopady světové ekonomické krize, pak to bylo v roce 2009, kdy jsme zaznamenali první meziroční pokles HDP samostatné České republiky. Již v předchozím roce výdaje na informační a komunikační technologie meziročně klesly o téměř 18 miliard korun. V roce propadu české ekonomiky výdaje na ICT znovu klesaly, tentokrát o více než 30 miliard Kč. Od roku 2011 do 2013 se pak meziroční srovnání výdajů na ICT pohybují kolem nuly a v záporných číslech. Ekonomika státu se sice v této době pohybovala v kladných hodnotách, její růst však byl velice pomalý. Z předběžných odhadů je pak zřejmé, že za poslední dva roky jak HDP, tak i výdaje na ICT znovu výrazně vzrostly. Vývoj obou ukazatelů (v období od 2003 do 2013) zobrazuje graf [1] níže.
Graf [1] – Srovnání meziročního růstu HDP a meziroční růst výdajů na ICT (graf generovaný z dat Českého statistického úřadu)
„Každá firma, každá státní instituce musí řešit informační a komunikační technologie. Výdaje na ICT se promítají do všech myslitelných oborů a je tedy celkem pochopitelné, že modernizací ICT infrastruktury a systémů napříč státní i soukromou sférou výrazně posiluje i celkové HDP státu. Tento trend dokazuje, že nástroje ICT dokáží zefektivňovat provoz státních i komerčních institucí, které se pak lépe soustředí na svůj vlastní byznys a dosahují lepších výsledků,“ říká k tomu Tomáš Krátký, Product and Services Director ve společnosti Profinit.
Stabilizace a další růst ICT jsou však silně spjaty s vysokoškolským studiem. V českých univerzitách a vysokých školách je IT vzdělávání na vysoké úrovni. Srovnání se zahraničím pak přináší mezinárodní soutěže, jejichž zástupcem je také elitní soutěž ACM SPY o IT diplomovou práci roku 2015. V československém kole bylo z 1 881 obhájených diplomových projektů do finále vybráno pouze 9, z nichž některé jsou vypracovány již pro konkrétní aplikace v nadnárodních vědeckých programech. Práce zasahují do široké škály odvětví – od programování dronů za účelem monitoringu dopravy přes robotiku až po výzkum vesmíru.
Právě tato konkurenceschopnost československých vysokoškolských projektů zaručuje udržitelnost vývoje investic do ICT v ČR do budoucna. Ze školského systému totiž vycházejí kvalitní absolventi, kteří nemají o uplatnění v oboru nouzi a prostředí kultivují. Často jejich kroky míří do zahraničí, což sice způsobuje mírný deficit IT expertů na lokálním pracovním trhu, na druhou stranu ale přitahuje zájem zahraničních investorů o podporu českých vysokých škol a IT projektů.
Studenti IT se tak mohou dostat k pracovním nabídkám již v průběhu studia, jejich ohodnocení je pak značně nadprůměrné – průměrná hrubá mzda na pozicích vhodných pro absolventy IT oborů je podle výzkumu 3. čtvrtletí 2015 kariérního portálu jobs.cz 34 740 Kč, přičemž již zkušený IT odborník si podle dat ČSÚ přijde v průměru na 43 229 Kč (data z roku 2013).
Posilování výuky informatiky již od základního stupně se s ohledem na budoucí výkon ekonomiky České republiky zdá být na první pohled smysluplným krokem. Otázkou však zůstává, zda vzhledem ke kvalitě výuky IT oborů tuzemského vysokoškolského vzdělávání je toto posílení skutečně potřeba. Na pracovním trhu je totiž nedostatek IT expertů, nikoli IT gramotných lidí, kteří by v ideálním případě měli být produktem této změny.